Dlouho očekávané schválení sněmovního tisku 783 přináší řadu zásadních novelizací – novela zákona o účetnictví, dorovnávacích daní a auditu přináší nové limity pro kategorizaci firem, posouvá povinnost ESG reportingu o dva roky a výrazně omezuje rozsah povinných auditů. Změny zasáhnou tisíce podniků a přinášejí nejen úlevy, ale i nové otázky ohledně regulatorní rovnováhy a souladu s evropským právem. V červnu 2025 schválila Poslanecká sněmovna balík legislativních novel, které zásadním způsobem přepisují účetní pravidla a související daňovou i regulatorní praxi v České republice. Jde o úpravy, které mají dopad na tisíce podniků – od nejmenších po nadnárodní korporace. Článek vás provede nejdůležitějšími změnami v zákonech o dorovnávacích daních a účetnictví a zároveň upozorní na tři zásadní reakce odborné veřejnosti, které zdaleka nevyznívají jednoznačně pozitivně. Upozorňujeme čtenáře, že jde o návrh zákonů, které ještě musí být projednány Senátem. V tuto chvíli tak nelze garantovat, že jde o finální znění.
Novela zákona o účetnictví a zákona o dorovnávacích daních 2025: ESG, audit, kategorie podniků
Ing.
Ladislav
Čížek,
auditor
Zákon o dorovnávacích daních
Zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních, zavedl do českého práva globální minimální efektivní daň ve výši 15 %, v souladu s mezinárodní iniciativou OECD/G20 BEPS 2.0. Tento rámec se vztahuje na velké podnikové skupiny, jejichž konsolidovaný roční obrat překračuje 750 mil. EUR. Cílem je zabránit přesunu zisků do jurisdikcí s nízkým zdaněním.
Novela z června 2025 (sněmovní tisk č. 783) reflektuje nejnovější technické požadavky OECD a zpřesňuje českou právní úpravu tak, aby dosáhla tzv. kvalifikovaného statusu. Ten je klíčový pro to, aby byla česká dorovnávací daň uznána v zahraničí, což chrání tuzemské podniky před tzv. vnějším dorovnáním (tj. uplatněním daně jiným státem).
Nejzásadnější praktická změna spočívá v
prodloužení lhůt
pro dvě povinné formy výkaznictví:|
Druh výkazu
|
Původní lhůta
|
Nová lhůta
|
|
Informační přehled
|
12 měsíců
|
15 měsíců (běžné), 18 měsíců (vstupní období)
|
|
Přiznání k dorovnávací dani
|
15 měsíců
|
22 měsíců
|
Informační přehled:
–
Není daňovým přiznáním, ale slouží k ověření, zda byla v rámci skupiny dosažena efektivní sazba 15 % (pro rok 2024).
–
Vyžaduje výpočet efektivní daňové sazby podle (koncernových) účetních pravidel (IFRS, HGB,...), nikoli daňových zákonů.
–
Do výpočtu vstupuje i odložená daň.
Daňové přiznání k dorovnávací dani:
–
Podává se pouze v případě, že v dané jurisdikci nebyla minimální sazba dosažena.
–
Stát si pak může vybrat tzv. přiřazenou dorovnávací daň ze zisků dceřiných firem v zahraničí.
Jedním z nejkonkrétnějších výstupů novely zákona o dorovnávacích daních je zavedení nových, podstatně prodloužených lhůt pro podání informačního přehledu a daňového přiznání. Tento krok reaguje na požadavky OECD a umožňuje firmám větší flexibilitu při sběru a konsolidaci dat.
Příklad
Představme si situaci běžné podnikové skupiny, která má kalendářní zdaňovací období, tedy od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. Tato skupina bude mít podle novely povinnost podat informační přehled nejpozději do 31. března 2026. Pokud se na ni vztahuje i samotná dorovnávací daň, daňové přiznání bude muset být podáno až do 31. října 2026. V případě, že jde o tzv. vstupní období – tedy první období, kdy se skupina stává poplatníkem dorovnávací daně – termín pro podání informačního přehledu se prodlužuje dokonce až na 30. června 2026.
Rozlišení mezi informačním přehledem a daňovým přiznáním je klíčové. Informační přehled je specifický výkaz, který slouží k ověření, zda byla v rámci celé podnikové skupiny dosažena minimální efektivní daňová sazba ve výši 15 %. Tento výkaz se neřídí běžnými daňovými pravidly jednotlivých států, ale vychází z účetních standardů jako IFRS, US GAAP nebo dalších uznávaných rámců. Do výpočtů vstupují i odložené daně, což znamená, že firmy budou muset pracovat s daty jiným způsobem, než byly dosud zvyklé.
Pro podniky to znamená zásadní změnu v přístupu k výkaznictví. Výpočty bude nutné harmonizovat napříč všemi státy, ve kterých skupina působí, a zabezpečit jejich plnou metodickou konzistenci. Nezbytnou součástí tohoto procesu se stává důkladná datová základna, efektivní interní kontrolní mechanismy a kvalitní analytické nástroje, které umožní generování výkazů v souladu s novou metodikou GloBE Information Return.
Význam této úpravy přesahuje hranice účetního výkaznictví. Pro Českou republiku je důležité, že změnou lhůt a přizpůsobením výkaznické povinnosti standardům OECD došlo k naplnění podmínek pro uznání české úpravy jako kvalifikované. Tento
status
znamená, že jiným státům zaniká oprávnění aplikovat na české firmy vlastní mechanismy dorovnávací daně. Prakticky to chrání české podniky před duplicitním zdaněním a zajišťuje jim stabilitu a právní jistotu v rámci mezinárodní daňové regulace.Z hlediska účinnosti novela stanovuje, že nová pravidla se použijí zpětně pro daňová období začínající po 31. prosinci 2023. To znamená, že již účetní období roku 2024 bude podléhat nové právní úpravě, a firmy by se na tuto změnu měly připravit co nejdříve. Zákon jako takový vstoupí v platnost dnem následujícím po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zákon o účetnictví – kategorizace účetních jednotek
Jednou z klíčových technických úprav s významným strategickým dopadem je změna pravidel pro kategorizaci účetních jednotek. Novela zákona o účetnictví reaguje na potřebu sladění s evropským právem (zejména směrnicí Komise EU 2023/2775) – tedy reflektuje inflační vývoj z posledních 10 let.
Kategorizace účetních jednotek je přitom základním mechanismem, který určuje povinnosti firem v oblasti účetnictví – od rozsahu vedení účetních výkazů, přes povinnost auditu, až po povinnost nefinančního reportingu (ESG). Změny proto budou mít přímý dopad na tisíce firem.
Novela zvyšuje hraniční hodnoty pro zařazení do jednotlivých kategorií na základě hodnoty aktiv, čistého obratu a počtu zaměstnanců. Změny jsou následující:
|
Kategorie
|
Aktiva
|
Obrat
|
Zaměstnanci
|
||
|
Původně
|
Nově
|
Původně
|
Nově
|
||
|
Mikro účetní jednotka
|
do 9 mil. Kč
|
do 11 mil. Kč
|
do 18 mil. Kč
|
do 22 mil. Kč
|
do 10
|
|
Malá účetní jednotka
|
do 100 mil. Kč
|
do 120 mil. Kč
|
do 200 mil. Kč
|
do 240 mil. Kč
|
do 50
|
|
Střední účetní jednotka
|
do 500 mil. Kč
|
do 600 mil. Kč
|
do 1 mld. Kč
|
do 1,2 mld. Kč
|
do 250
|
Počet zaměstnanců zůstává zachován, změny se tedy soustředí výhradně na ekonomické ukazatele. V důsledku toho mnoho podniků, které se dosud nacházely na hranici mezi kategoriemi, nově spadne do méně přísného režimu – což přináší úlevy např. v povinnostech z oblasti zveřejňování.
Změny se týkají také
konsolidace
– tedy situací, kdy podniky tvoří účetní skupiny. Pro určení povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku se použijí nově upravené limity. Mnoho menších skupin se tak dostane mimo rámec konsolidační povinnosti a může si zvolit jednodušší režim.Změny se použijí pro účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později. Výjimkou jsou pouze firmy se zkráceným účetním obdobím v roce 2024 (např. leden–červen), které si mohou dobrovolně zvolit, zda chtějí aplikovat ještě původní, nebo již nové hranice.
Při zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie je však nutné respektovat tzv. dvouletý časový test. Ten říká, že změna kategorizace nastává teprve tehdy, pokud účetní jednotka ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí nebo nepřekročí příslušné limity. Smyslem tohoto pravidla je předejít zbytečnému kolísání mezi kategoriemi způsobenému jednorázovými výkyvy, jako jsou např. výjimečné tržby, restrukturalizace či mimořádné investice.
Změny v kategorizaci účetních jednotek představují zásah do samotné architektury účetní regulace. Z tohoto důvodu doporučuji každé účetní jednotce, aby před provedením změn ve svém zařazení nebo před rozhodnutím o zveřejňovaných údajích, auditu či sestavování
konsolidace
konzultovala svůj konkrétní případ s certifikovaným auditorem nebo daňovým poradcem. Právě odborná analýza na míru je nejlepším způsobem, jak zajistit, že nové limity a přechodná ustanovení budou aplikována správně a v souladu s požadavky zákona.Zákon o účetnictví – zvýšení limitů pro povinný audit účetních závěrek
Vedle úpravy kategorizace přináší novela zákona o účetnictví i výrazné zvýšení hranic pro povinný audit. Tato změna je významná nejen z pohledu účetní praxe, ale i z hlediska veřejného zájmu a regulace finanční transparentnosti. Zásadním způsobem se totiž snižuje počet účetních jednotek, které budou povinně podléhat auditu, což vyvolalo výraznou reakci odborné veřejnosti, zejména ze strany Komory auditorů ČR.
Povinný audit účetní závěrky se podle novely bude nově vztahovat pouze na ty účetní jednotky, které ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí alespoň dvě ze tří následujících hranic, jinými slovy pouze na střední a velké účetní jednotky. (Samozřejmě s výjimkou specifických případů – například podnikových přeměn.)
|
Kritérium
|
Limit (původní)
|
Limit (nový)
|
|
Aktiva
|
40 mil. Kč
|
120 mil. Kč
|
|
Roční obrat
|
80 mil. Kč
|
240 mil. Kč
|
|
Průměrný počet zaměstnanců
|
50
|
50 (beze změny)
|
Zvýšení dvou ze tří klíčových limitů na trojnásobek znamená, že řada menších podniků nově vypadne z režimu povinného auditu. Podle statistik Generálního finančního ředitelství může jít až o 10 000 účetních jednotek, což představuje výraznou úlevu z hlediska nákladů a administrativy.
Dopad v praxi
Účetní období (uvažuji běžný kalendářní rok) 2024 i 2025 spadají pod „starý“ režim – tedy auditní povinnost podle nižších limitů. Účetní období počínaje 2026 se řídí novými, vyššími limity.
Kritika
Navržené zvýšení limitů pro povinný audit účetní závěrky vyvolalo ostrou reakci Komory auditorů České republiky (KAČR), která se proti této změně opakovaně ohradila jak v odborných vyjádřeních, tak i ve veřejných médiích. Argumentuje, že audit není pouhou administrativní povinností, ale důležitým nástrojem ochrany veřejného zájmu.
Komora auditorů ve svém stanovisku upozorňuje mimo jiné na:
–
ztrátu veřejné kontroly nad velkou částí malých a středních podniků,
–
oslabení vymáhání pravidel v oblasti AML (praní špinavých peněz), sankcí a compliance,
–
zvýšení reputačního rizika České republiky, např. ve vztahu k čerpání evropských fondů,
–
nevhodné srovnávání s velkými státy, jejichž ekonomiky mají zcela odlišnou strukturu.
Zvlášť kritická je KAČR k faktu, že navýšení limitů se opírá o srovnání s prahy v Německu, které má mnohem větší podniky a silnější dohledové mechanismy. Upozorňuje, že takto vysoké limity mohou být pro české prostředí nevhodné a předčasné.
Zastánci novely argumentují snížením nákladů podnikatelů, odstraněním zbytečné byrokracie a modernizací regulace. Odpůrci, včetně KAČR, však upozorňují, že nejde o skutečnou úsporu, ale pouze o přesun nákladů z firem na stát: místo externí kontroly auditorem bude muset aktivnější roli sehrát finanční správa, která však nemá kapacitu pokrýt tak široké spektrum firem.
Komora tak varuje, že v době, kdy se připravuje největší reforma českého účetnictví od roku 1991, může současné oslabení auditní kontroly představovat strategické selhání s dlouhodobými důsledky pro důvěru v český trh.
Nelze opomenout, že schválení novely není zcela jisté – Senát se totiž s navýšením limitů pro povinný audit nemusí ztotožnit a legislativní proces tak může narazit na překážky. Osobně takto razantní zvýšení považuji za rizikové a nevhodné a souhlasím s řadou argumentů KAČR.
Finanční kritéria povinnosti auditu byla změněna naposledy zákonem č. 437/2003 Sb. Pokud bychom tedy chtěli být fér a finanční kritéria povinnosti auditu navýšit, pak by to mohlo vypadat například následovně:
|
Rok
|
Roční míra inflace
|
Rok
|
Roční míra inflace
|
|
2004
|
2,80%
|
2015
|
0,30%
|
|
2005
|
1,90%
|
2016
|
0,70%
|
|
2006
|
2,50%
|
2017
|
2,50%
|
|
2007
|
2,80%
|
2018
|
2,10%
|
|
2008
|
6,30%
|
2019
|
2,80%
|
|
2009
|
1,00%
|
2020
|
3,20%
|
|
2010
|
1,50%
|
2021
|
3,80%
|
|
2011
|
1,90%
|
2022
|
15,10%
|
|
2012
|
3,30%
|
2023
|
10,70%
|
|
2013
|
1,40%
|
2024
|
2,40%
|
|
2014
|
0,40%
|
Kumulovaná míra inflace za uvedené období tedy cca 95,76 %.
Za rozumné bych proto považoval například navýšení finančních kritérií takto:
|
Kritérium
|
Platné dosud
|
Přepočet přes inflaci
|
Zaokrouhleno – racionální zvýšení
|
|
Aktiva
|
40 mil. Kč
|
78 304 mil. Kč
|
80 000 mil. Kč
|
|
Obrat
|
80 mil. Kč
|
156 608 mil. Kč
|
160 000 mil. Kč
|
Současně je třeba uvést, že do původního kritéria (myšleno v roce 2004) se předpokládaly jako čistý obrat všechny výnosové účty (navíc vč. změny stavu zásob). Hodnota aktiv byla uvažována brutto. Zvýšení z 40 na 80 mil. Kč u aktiv a z 80 na 160 mil. Kč u čistého obratu by proto bylo racionální.
Zákon o účetnictví – povinnost vyhotovovat zprávy o udržitelnosti (ESG)
Rámec pro nefinanční reporting
Předně je třeba znovu upozornit, že článek popisuje novelu, která sice byla přijata Poslaneckou sněmovnou, ale ještě nebyla schválena Senátem. Je tedy možné, že finální znění bude ještě upraveno.
Novela zákona o účetnictví významně mění i rámec nefinančního výkaznictví v České republice, tzv. ESG reporting.
Vstup směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) v platnost znamenal pro české firmy zásadní změnu. Od roku 2024 začaly platit povinnosti v oblasti ESG reportingu pro největší podniky (celkem asi 27 společností za celou ČR). Od roku 2025 (sestavení zprávy v roce 2026) se tato povinnost měla rozšířit na všechny velké účetní jednotky. To dle přijaté novely platit nebude.
Zákon o účetnictví je díky novele z pohledu časového náběhu nyní synchronizován s nejnovějšími změnami evropského práva. Směrnice CSRD byla v roce 2025 novelizována (směrnice 2025/794), čímž došlo k odkladu účinnosti ESG povinností pro některé podniky:
–
velké podniky a mateřské podniky skupin mají zpracovat svou první zprávu za účetní období začínající 1. ledna 2027 (v roce 2028);
–
střední a malé podniky s veřejně obchodovanými cennými papíry pak až za období začínající 1. ledna 2028.
Kromě odkladu ale došlo v české právní úpravě i ke změně kritérií, která určují povinnost zprávu o udržitelnosti vyhotovit.
Zprávu o udržitelnosti tedy bude nově za rok 2027 povinna zveřejňovat v roce 2028 jen taková účetní jednotka, která:
–
je obchodní společností, spořitelním nebo úvěrovým družstvem nebo pojišťovnou,
–
naplňuje definici velké účetní jednotky dle § 1b zákona o účetnictví (podle aktiva, obratu a počtu zaměstnanců),
–
zároveň v daném účetním období překročila průměrný počet 1 000 zaměstnanců,
–
je subjektem veřejného zájmu.
Jednou z nejvýznamnějších změn v tomto ohledu je zvýšení hraniční hodnoty pro vznik povinnosti zpracovávat zprávu o udržitelnosti z 500 na 1 000 zaměstnanců. Zatímco doposud měly podléhat ESG reportingu firmy, které měly více než 500 zaměstnanců, nově se tento okruh zužuje pouze na společnosti s více než 1 000 zaměstnanci.
Zatímco většina změn byla přijata s pochopením a kladnou odezvou ze strany podnikatelů, zvýšení prahu pro povinnost ESG reportingu z 500 na 1 000 zaměstnanců vyvolává odbornou debatu o souladu této úpravy s evropským právem. Český zákonodárce se touto novelou
de facto
rozhodl anticipovat vývoj legislativy EU – což může být z pragmatického hlediska pochopitelné, ale z pohledu právní jistoty jde o krok na hraně regulace.Evropská směrnice CSRD, která je v tuto chvíli stále v platném znění, určuje hranici 500 zaměstnanců jako limit, od něhož vzniká povinnost zveřejňovat zprávu o udržitelnosti. Tato hranice je závazná pro všechny členské státy a neměla by být vnitrostátními zákony měněna směrem nahoru. Česká novela však s touto hranicí již nepočítá a odkazuje se místo toho na návrh tzv. Omnibus balíčku, který s hranicí 1 000 zaměstnanců skutečně počítá – ale zatím pouze návrhově, bez formální legislativní účinnosti.
Tento krok lze chápat jako snahu předběhnout regulaci, a tím ušetřit podnikům náklady, ovšem současně vytváří právně spornou situaci: zákonodárce pracuje s pravidlem, které v době schválení novely nebylo závazné ani účinné. V tomto světle může být postup českých orgánů vnímán jako neoprávněné rozvolnění evropského standardu, což potenciálně otevírá prostor pro výtku ze strany Evropské komise.
Ochrana subdodavatelů a zamezení „přenášení odpovědnosti“
Změna v oblasti ESG se netýká jen samotných vykazujících podniků, ale také jejich dodavatelů a partnerů v hodnotovém řetězci. Jedním z často kritizovaných dopadů ESG regulace byla situace, kdy velké firmy požadovaly detailní nefinanční informace i po malých dodavatelích, kteří nebyli sami povinni nic takového zveřejňovat. Tímto způsobem se odpovědnost za reporting „de facto“ přenášela směrem dolů, čímž vznikala nová, nezákonně stanovená břemena.
Novela tento problém řeší tím, že výslovně omezuje rozsah údajů, které může odběratel od svých subdodavatelů požadovat. Pokud daný podnik není sám povinen zpracovávat ESG zprávu, pak po něm lze požadovat pouze údaje odpovídající dobrovolným standardům EFRAG pro malé a střední podniky (VSME). Tím se chrání zejména menší firmy, které často nemají kapacitu ani know-how na přípravu komplexního ESG výkaznictví.
Úvaha nad transparentností a regulatorní rovnováhou
Změny, které novela účetní legislativy 2025 přináší, jsou ve své podstatě reakcí na dlouhodobou poptávku podnikatelů po snížení administrativní zátěže. Zvyšování limitů pro povinný audit, zúžení okruhu subjektů podléhajících ESG reportingu nebo zmírnění požadavků na konsolidaci bezesporu přinášejí firmám úlevy v oblasti nákladů, lidských zdrojů i procesního řízení.
Na druhou stranu se ale nelze vyhnout otázce, jaký vliv mají tyto změny na celkovou důvěryhodnost účetních informací a schopnost veřejnosti kontrolovat ekonomicky významné subjekty. V době, kdy roste společenský tlak na odpovědné podnikání, udržitelnost a transparentnost, může být rozvolnění kontrolních mechanismů vnímáno jako krok zpět.
Toto napětí mezi deregulací a veřejným zájmem není nové. Objevuje se prakticky v každém cyklu legislativních změn, které usilují o zjednodušení podnikatelského prostředí. Otázka, která se přitom znovu a znovu vynořuje, zní: Kde leží rovnováha mezi efektivním výkonem hospodářské činnosti a důslednou veřejnou kontrolou?
V případě České republiky je situace specifická. V porovnání s některými západními zeměmi je struktura firemního sektoru fragmentovanější, úroveň digitalizace a interního řízení kolísá a role auditu v některých oborech nahrazuje kontrolu tam, kde stát není dostatečně kapacitně vybaven. Právě proto může být přílišné spoléhání na deregulaci bez souběžného posílení jiných kontrolních mechanismů riskantní.
Nejde však jen o formální dodržování pravidel. Transparentnost se stává faktorem konkurenceschopnosti. Zveřejňování jasných, ověřených a srozumitelných informací o hospodaření, odpovědnosti a dopadech firem na okolní prostředí je stále častěji požadováno:
–
investory a bankami při přidělování financování,
–
obchodními partnery v rámci dodavatelských řetězců,
–
veřejností a médii jako výraz společenské odpovědnosti.
V tomto světle je třeba vnímat změny v účetní legislativě nejen jako sadu novelizačních paragrafů, ale jako test odolnosti regulatorního rámce vůči novým požadavkům doby. Pokud se deregulace má stát nástrojem pro podporu podnikání, pak musí být vyvážena jinými způsoby, jak zachovat důvěru v systém – ať už formou efektivnějších veřejných kontrol, digitalizace výkaznictví nebo podpory dobrovolné transparentnosti ze strany samotných firem.
Tento článek vychází ze znění novely účetního zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou v červnu 2025. V době publikace ještě návrh neprošel Senátem a není právně účinný. Informace mají pouze obecný a informativní charakter. Doporučujeme proto, aby čtenáři své konkrétní účetní nebo daňové situace vždy konzultovali s odborným poradcem. Článek neslouží jako právní nebo daňové doporučení.