Obmyšlený, soukromý svěřenský fond a daňové souvislosti

Poznámka autorů: Článek vznikl za podpory Technologické agentury ČR jako dílčí výstup řešení projektu TL02000434, Rodinné podniky: generátory hodnoty a určování hodnoty v procesu nástupnictví.

Institut svěřenského fondu, zavedený do českého právního řádu zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), představuje specifickou formu správy majetku. Jeho podstatou je vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele, který jej svěřuje svěřenskému správci k naplnění soukromého či veřejně prospěšného účelu (blíže viz § 1448 a násl. občanského zákoníku). Klíčovým a v českém právním prostředí atypickým rysem je, že svěřenský fond nemá právní osobnost. Majetek v něm vyčleněný se stává majetkem bez vlastníka – není ve vlastnictví zakladatele, správce, ani obmyšleného (§ 1448 odst. 3 občanského zákoníku). V centru tohoto uspořádání stojí obmyšlený, též označovaný jako , přičemž obmyšleným může být i samotný zakladatel. Jedná se o fyzickou či právnickou osobu, v jejíž prospěch je fond zřízen a spravován a která má za podmínek stanovených statutem právo na plnění ze svěřenského fondu. Obmyšlený je tedy „cílovým bodem a smyslem existence“ soukromého svěřenského fondu. Jeho právní postavení a zejména jeho daňové povinnosti jsou však komplexní a vyžadují detailní analýzu, která propojuje soukromoprávní úpravu s daňovými předpisy a v mezinárodním kontextu i se smlouvami o zamezení dvojího zdanění.

Právní rámec postavení obmyšleného je vymezen v občanském zákoníku s tím, že další regule ukotvují i další předpisy (s důrazem na předpisy v oblasti boje proti praní špinavých peněz). Každopádně klíčovou roli v definování konkrétních práv a povinností¹⁾ hraje statut svěřenského fondu a tomu je zapotřebí věnovat nezbytnou pozornost. Občanský zákoník stanoví, co má být jeho obsahem (§ 1452 občanského zákoníku). Obligatorními náležitostmi jsou mj.:

Občanský zákoník definuje základní práva a postavení obmyšleného následovně: