Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

JMHZ je upraveno samostatným ze dne 23. 7. 2025, který bude vyhlášen ve Sbírce zákonů pravděpodobně v průběhu srpna a jako celek nabyde účinnosti 1. 1. 2026.

Zákon o JMHZ sice stanovuje základní obsah JMHZ včetně jeho struktury a dále zcela nové evidence zaměstnavatelů a zejména zaměstnanců, avšak konkrétní obsah JMHZ a dalších nových formulářů stanoví až Toto prováděcí nařízení stanoví nejen výčet sdělovaných údajů, ale také období, za které se budou příslušné údaje hlásit – některé údaje budou hlášeny měsíčně, některé ročně atd. Z praktického hlediska, v tuto chvíli zejména pro tvůrce mzdových software, je tedy toto prováděcí nařízení naprosto klíčové. Lze očekávat, že do vnějšího připomínkového řízení bude návrh prováděcího nařízení předložen v průběhu srpna a nejpozději v říjnu bude prováděcí nařízení vyhlášeno ve Sbírce zákonů.

Zákon o JMHZ pochopitelně dále upravuje např. lhůty pro plnění jednotlivých povinností a sankce za jejich neplnění.

Na zákon o JMHZ navazuje rozsáhlý Součástí JMHZ bude např. tzv. pojistná část, která nahradí dnešní přehled o výši pojistného podávaný ČSSZ podle § 9 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“) – doprovodný zákon tedy pochopitelně musí tuto povinnost v zákoně č. 589/1992 Sb. zrušit.

Součástí údajů předávaných zaměstnavatelem v rámci systému JMHZ budou veškeré údaje, na jejichž základě dnes vyhotovují zaměstnavatelé svým zaměstnancům evidenční listy důchodového zabezpečení (dále jen „ELDZ“) dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). V systému JMHZ již zaměstnavatelé nebudou ČSSZ předkládat ELDZ, což je nutné promítnout do zákona č. 582/1991 Sb.

V důsledku zavedení systému JMHZ je nutné novelizovat nejen výše uvedené dva předpisy – ty jsou uvedeny jen pro představu nutnosti doprovodného zákona. Novelizována bude celá řada předpisů – doprovodný zákon je velice rozsáhlý a obsahuje změnu 22 zákonů.

Doprovodný zákon mění také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Důvodem je např. to, že prostřednictvím JMHZ budou hlášeny veškeré údaje potřebné pro vyměření záloh na daň a na jejich základě budou zálohy na daň vyměřovány – avšak s účinností odloženou na 1. 1. 2027. Návazně dojde od roku 2027 také k tomu, že veškeré příjmy ze závislé činnosti budou od roku 2027 podléhat zálohové dani (srážková daň se na ně již nebude aplikovat). Toto jsou změny související s JMHZ. Doprovodný zákon však byl využit k přijetí změn v daních z příjmů, které s JMHZ vůbec nesouvisí. Více ke změnám daní z příjmů v samostatné kapitole.

Zákon o JMHZ byl přijat 23. 7. 2025, doprovodný zákon vrátil Senát Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, a proto k jeho definitivnímu přijetí dojde pravděpodobně v září. Pozměňovací návrhy se však netýkají systému JMHZ a konečná podoba doprovodného zákona tak nijak neovlivní vlastní systém JMHZ.

Projekt JMHZ má řadu časových okamžiků, např. pilotní provoz (do něj je povinně zapojeno např. MPSV, ČSSZ, MF, GFŘ a dále vybrané dobrovolně zapojené subjekty) byl spuštěn již 1. 7. 2025. Z hlediska běžné praxe jsou důležitá především tato data:

ČSSZ, dále MPSV, Finanční správa, Úřad práce ČR (dále jen „ÚP ČR“) a Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“).

Zapojení ČSSZ do systému JMHZ je důležité především z důvodu zrušení samostatně podávaného přehledu o výši pojistného a z průběžného předávání údajů potřebných pro zpracování ELDZ. Prostřednictvím JMHZ budou hlášeny údaje, které jsou dnes předávány MPSV na tiskopisu „Statistické šetření o průměrném výdělku ISPV (MPSV) V 1-04 – mzdová sféra.

Zapojení Finanční správy do systému JMHZ např. umožní zrušení povinnosti podávat roční vyúčtování daně ze závislé činnosti (avšak až poprvé za rok 2027).

Zapojení ÚP ČR umožňuje zrušení povinnosti podávat „Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním pojištěním na celkovém počtu zaměstnavatele“. Prostřednictvím systému JMHZ budou zaměstnavatelé také plnit řadu povinností souvisejících se zaměstnáváním cizinců.

Do systému JMHZ jsou částečně zařazeny tiskopisy „ÚNP 4-01, Výkaz o úplných nákladech práce“ a „Práce 2-04, Čtvrtletní výkaz o práci“ předávané ČSÚ.

budou do systému JMHZ předávána prostřednictvím ČSSZ a uložena budou u MPSV. Přístup k jednotlivým datům však bude pouze v rámci svěřené příslušnému úřadu – např. ČSÚ nebude mít přístup k výdělku či odpracovaným hodinám jednotlivých zaměstnanců.

Protože jednotlivá data jsou zapotřebí s různou tak např. údaje o výši příjmů budou hlášeny měsíčně, ale např. údaje potřebné pro plnění povinného podílu osob se zdravotním pojištěním (průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou OZP a podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců) budou uváděny jen do JMHZ za měsíc prosinec.

Do systému JMHZ – zaměstnavatelé se tedy nadále budou muset nejen registrovat u příslušných zdravotních pojišťoven, ale nadále budou muset podávat jednotlivým zdravotním pojišťovnám měsíční formuláře tak, jako je tomu v současnosti.

Systém JMHZ nespočívá pouze v měsíčně podávaném formuláři JMHZ, ale jeho součástí je také evidence zaměstnavatelů (tedy přihlášení zaměstnavatele) a především a jejich jednotlivých zaměstnaneckých vztahů. V systému JMHZ se tedy sice nebude podávat nyní používané oznámení o nástupu zaměstnance, ale každý zaměstnanecký vztah bude nutné přihlásit – jak je dále vysvětleno v části Hlášení nástupu zaměstnanců, v této oblasti přináší systém JMHZ mnoho změn, které zaměstnavatelům přinesou výrazné zvýšení administrativy.

Systém JMHZ spočívá v tom, že zaměstnavatelé budou digitální data podávat prostřednictvím ČSSZ, tedy např. data o výši pojistného na sociální zabezpečení i data o výši záloh na daň ze závislé činnosti. Jednotlivé však systém JMHZ nemění a např. pojistné na sociální zabezpečení budou zaměstnavatelé nadále posílat ČSSZ a zálohy na daň budou nadále posílat Finanční správě.

Součástí systému JMHZ je také to, že po úspěšném podání jednotného měsíčního hlášení (předpokladem je, že podání nebude obsahovat formální chyby) bude možné ověřit stav zpracování příslušného jednotného měsíčního hlášení (dále jen „JMH“). Je totiž třeba počítat s tím, že v rámci zpracování může být zaměstnavatel a na tuto výzvu bude nutné reagovat do 8 dnů od doručení do datové schránky. K podání JMH může zaměstnavatel zmocnit jinou osobu – potom budou výzvy k podání opravného JMH směrovány této jiné osobě.

Formulář jednotného měsíčního hlášení a i další formuláře (především hlášení nástupu zaměstnanců) bude podáván prostřednictvím ČSSZ stejnými kanály, jako je dnes podáván např. přehled o výši pojistného. Podání bude pochopitelně digitální v xml struktuře a bude jej možné podat prostřednictvím datové schránky ČSSZ, přes e-portál ČSSZ nebo přes API prostředí.

Formulář bude podáván (poprvé za duben 2026) od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Formulář má následující strukturu:

Jak je uvedeno v legislativním úvodu, vlastní obsah JMH – tedy konkrétní vyplyne z prováděcího nařízení vlády. Koncept systému JMHZ není takový, že by zaměstnavatelé hlásili pouze ty údaje, které hlásí dnes, a že by je nově hlásili jen prostřednictvím jediného formuláře. Koncept je takový, že formulář JMH by neměl obsahovat žádné údaje, které by zaměstnavatelé dnes neměli evidovat. Např. údaje o odpracovaných hodinách musí zaměstnavatel dnes evidovat i u dohod o provedení práce nezakládajících účast na nemocenském pojištění – jenže tento údaj nikam nehlásí; nově jej však hlásit bude muset, což může vyvolat nutnost zásadních změn mzdové evidence u daného zaměstnavatele.

Obsahem konceptu JMHZ je hlášení dat rozhodujících o výši záloh na daň. Dnes zaměstnavatelé podávají Finanční správě roční vyúčtování záloh na daň ze závislé činnosti, které obsahují pouze souhrnné údaje o výši těchto záloh za kalendářní měsíce. Finanční správa tak nejenže nemá průběžně informace o výši těchto záloh (ty si může jen dovozovat podle výše daně uhrazené zaměstnavatelem a stanovuje je za jednotlivé kalendářní měsíce až zpětně na základě podaného ročního vyúčtování), ale vůbec nemá individualizované údaje o konkrétním zaměstnanci (např. zda uplatnil daňové zvýhodnění na dítě, zda požádal o roční zúčtování atd).

Koncept JMHZ toto zásadně změní, protože obsahem hlášených údajů budou individualizované údaje za každého zaměstnance, a to údaje velice podrobné (např. v případě uplatnění daňového zvýhodnění na dítě údaje o tomto dítěti a údaje o osobě žijící ve společné domácnosti se zaměstnancem). Tyto údaje budou hlášeny již od spuštění projektu JMHZ, ale za rok 2026 je Finanční správa bude využívat v rámci kontrolní činnosti. Tzn. že ještě za rok 2026 budou zaměstnavatelé podávat roční vyúčtování daně ze závislé činnosti. Teprve od roku 2027 se spustí vyměřování měsíčních záloh na daň ze závislé činnosti na základě údajů z JMH.

Údaje o výši příjmů a záloh na daň ze závislé činnosti hlášené na formuláři JMH umožní, aby zaměstnavatelé nemuseli vystavovat potvrzení o zdanitelných příjmech – příslušné údaje si bude moci zaměstnanec podávající daňové přiznání nahrát do svého daňového přiznání automaticky ze své daňové informační schránky.

Od roku 2027 doprovodný zákon ruší srážkovou daň na příjmy ze závislé činnosti – v roce 2025 srážkové dani podléhají (není-li podepsáno prohlášení k dani) příjmy z dohod o provedení práce nedosahující 11 500 Kč a další příjmy nedosahující částky 4 500 Kč měsíčně, což se pro rok 2026 nezmění (krom parametrické změny částek 11 500 resp. 4 500 Kč). Od roku 2027 však budou i tyto příjmy podléhat zálohové dani, avšak zaměstnanci s těmito příjmy nebudou muset podávat daňové přiznání – v důsledku pozměňovacího návrhu přijatého v rámci schvalování doprovodného zákona.

V rámci doprovodného zákona byl přijat také např. pozměňovací návrh týkající se (od roku 2026) daňového odpočtu na vědu a výzkum nebo zvyšující limit pro jednorázový daňový odpis pohledávek dle zákona o rezervách (rovněž od roku 2026) ze současných 30 000 na 50 000 Kč.

Doprovodný zákon také přinese (od roku 2026) další změnu ve zdanění zaměstnaneckých akcií – v jaké podobě to bude, to bude záviset na konečném schvalování doprovodného zákona Poslaneckou sněmovnou, protože v této věci Senát přijal pozměňovací návrh.

Při projednávání doprovodného zákona v Poslanecké sněmovně v červnu bylo také hlasováno o zrušení limitu 40 000 000 Kč pro osvobození příjmů z převodu cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. V červnu poslanci tuto změnu odmítli, avšak Senát ji opět vrátil do hry a pokud by poslanci doprovodný zákon přijali spolu s pozměňovacími návrhy, tak by se tento limit v roce 2026 opět neuplatňoval (uplatňoval by se pouze na příjmy z kryptoaktiv držených déle než 3 roky).

Zaměstnavatelé jsou zvyklí hlásit nástup zaměstnanců do zaměstnání, a to do 8 dnů. Tato povinnost je v rámci projektu JMHZ řešena evidencí zaměstnanců, a to s některými naprosto zásadními novinkami. Zásadní změnou je lhůta – nově bude nutné zaměstnance nahlásit nejpozději před okamžikem nástupu zaměstnance do zaměstnání s tím, že před nástupem bude možné nahlásit jen základní údaje zaměstnance a do 8 dnů po nástupu bude možné dohlásit veškeré požadované údaje. Naplno se tato registrace bude uplatňovat od 1. 7. 2026.

Nástup zaměstnance, ukončení a také změny bude nutné hlásit samostatně – jsou sice do systému JMHZ zahrnuty, ale nejsou hlášeny na formuláři JMH. Hlášeným údajem bude např. pracovní pozice – bude-li tedy v rámci vnitropodnikové struktury pracovní pozice daného zaměstnance přejmenována, bude nutné nahlásit i tuto změnu.

Zaměstnavatelé jsou také zvyklí (od července 2024) hlásit veškeré dohody o provedení práce. Údaje o odměnách z veškerých dohod o provedení práce budou hlášeny v rámci formuláře JMH, avšak vlastní dohodu bude nutné nahlásit ještě před výkonem práce.

Protože systém JMHZ slouží i jako podklad pro výpočet záloh na daň u daného zaměstnance, tak součástí hlášených údajů musí být veškeré vztahy, ze kterých plyne příjem, který je příjmem ze závislé činnosti dle zákona o daních z příjmů – tzn. že nově bude hlášen nástup zaměstnanců např. i v případě zaměstnání malého rozsahu nezakládajícího účast na nemocenském pojištění. To nepochybně zaměstnavatelům přinese podstatné zvýšení administrativní zátěže.

V individualizované části JMH a v souhrnné vrstvě za zaměstnance budou uváděny údaje o jednotlivých zaměstnancích, kteří budou identifikováni 10místným osobním identifikačním číslem – toto číslo bude zaměstnanci přiděleno tzv. navždy a bude používáno i po změně zaměstnavatele.

V individualizované části JMH budou uváděny údaje o jednotlivých zaměstnaneckých vztazích – pro tyto účely bude každému vztahu přiděleno tzv. ID PPV. Jedná se o identifikaci tzv. pracovněprávního vztahu, což se ovšem netýká jen vztahů pracovněprávních. Bude-li tedy zaměstnanec např. v pracovním poměru a k tomu bude u stejného zaměstnavatele např. vykonávat funkci jednatele za 4 000 Kč (výkon funkce jednatele tedy v tomto případě nezaloží účast na nemocenském pojištění a dosud nebyl tento vztah správě sociálního zabezpečení hlášen), tak v individualizované části musí být příslušné údaje uvedeny samostatně pro každý vztah, a ještě před jeho vznikem musí být tento vztah nahlášen.

Na systém JMHZ lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Státní správa nepochybně získá individualizované údaje, které dosud neměla k dispozici a např. tak může výrazně zvýšit úroveň kontroly správnosti přiznávané daně ze závislé činnosti. A zaměstnavatel má příslušné údaje zadané ve mzdovém software a jen je odešle v rámci formuláře JMH. Takto by to bylo nepochybně v pořádku. Ale z jiného úhlu pohledu bude muset zaměstnavatel odesílat údaje, které sice musí i dnes sledovat a evidovat, jako je např. výše příjmů osvobozených od daně, ale nemusí je státní správě hlásit a nově je hlásit bude muset. Toto již může zvýšit administrativní zátěž zaměstnavatelů a je otázkou, do jaké míry je sledování těchto údajů nutné.

Z mého pohledu je pro zaměstnavatele nejhorší hlášení veškerých vztahů – to by samo o sobě bylo pochopitelné, avšak např. hlášení všech těchto vztahů ještě před jejich vznikem sice přinese hodně práce navíc, ale užitek nejspíš žádný.