Sankce ke kontrolnímu hlášení v příkladech

Vydáno: 16 minut čtení

Sankce spojené s kontrolními hlášeními mohou být plátci DPH uloženy v poměrně vysokých částkách. Sankce jsou přitom ukládány automaticky na základě zákona, jakmile plátce poruší určitou povinnost. Některé pokuty jdou sice prominout, ale je nutné, aby plátce naplnil ospravedlnitelný důvod a dále musí mít i dobrou daňovou morálku v posledních 3 letech. Finanční úřad má však určité mantinely pro ukládání pokut. V případě, že by tato omezení správce daně nedodržel, bude daná pokuta uložena nezákonně a plátce se může domáhat zrušení takové pokuty. Tento článek se v praktických příkladech zabývá ustanoveními pro správce daně ve věci stanovení pokut souvisejících s kontrolním hlášením.

Sankce ke kontrolnímu hlášení v příkladech
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
 
Kdy může finanční úřad stanovit pokuty?
Správce daně může uložit pokutu související s kontrolním hlášením pouze v zákonem stanovených případech. Správce daně doručuje plátci k pokutě platební výměr a dále danou pokutu správce daně předepíše do evidence daní. Splatnost pokuty je do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.
Sankce za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením upravují ustanovení § 101h až 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“).
Ustanovení § 101h odst. 1 zákona o DPH stanovuje situace pro uložení příslušné pokuty finančním úřadem i její fixní výši. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení v zákonem stanovené lhůtě, správce daně uloží pokutu automaticky ze zákona. Tyto pokuty se udělují v následujících situacích a částkách:
1 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván [pokuta stanovena v ustanovení § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH],
10 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván [pokuta stanovena v ustanovení § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH],
30 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení [pokuta stanovena v ustanovení § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH],
50 000 Kč, pokud plátce kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě [pokuta stanovena v ustanovení § 101h odst. 1 písm. d) zákona o DPH].
V zákonem stanovených případech se pokuta související s kontrolním hlášení ukládá poloviční (ustanovení § 101h odst. 2 zákona o DPH). V poloviční výši pokutu související s kontrolním hlášením ukládanou podle § 101h odst. 1 písm. b)–d) zákona o DPH (tj. pokuta v částkách 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč) uloží správce daně v těchto případech:
plátce je fyzickou osobou,
ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit příslušnou pokutu, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo
plátce společností s ručením omezeným má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou, přičemž pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni (tedy po prvním dni kalendářního čtvrtletí).
Na základě ustanovení § 101h odst. 2 zákona o DPH může správce daně uložit pokutu do výše 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nesprávné údaje nebo nedoplní ty neúplné prostřednictvím následného kontrolního hlášení a dále podle ustanovení § 101h odst. 3 zákona o DPH může správce daně uložit plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu DPH, pokutu až do výše 500 000 Kč. V těchto případech nesmí být pokuta stanovena v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu DPH a dále správce daně musí přihlédnout zejména k míře součinnosti ze strany plátce DPH.
Dále může správce daně stanovit pokutu až do výše 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nesprávné údaje nebo nedoplní ty neúplné prostřednictvím následného kontrolního hlášení (pokuta stanovena na základě ustanovení § 101h odst. 2 zákona o DPH). Dále může správce daně na základě své diskreční povinnosti stanovit pokutu až do výše 500 000 Kč plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje či maří správu DPH (pokuta stanovena na základě ustanovení § 101h odst. 3 zákona o DPH). V těchto případech je mantinelem správce daně, že ji nesmí stanovit v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a závažnosti následků pro správu DPH, a dále platí, že správce daně musí přihlédnout zejména k míře součinnosti ze strany plátce.
Každý rok přitom správce daně uloží desetitisíce pokut souvisejících s kontrolním hlášením. Tyto statistiky jsou uvedeny v každoročně vydávané Informaci o činnosti Finanční správy ČR, kdy za rok 2023 bylo uloženo 35 533 pokut ve výši 1 000 Kč, 240 pokut ve výši 10 000 Kč, 2 763 pokut ve výši 30 000 Kč a 5 357 Kč ve výši 50 000 Kč. Pokuta, kterou může správce daně uložit podle § 101h odst. 2 zákona o DPH nebo podle § 101h odst. 3 zákona o DPH, byla udělena v roce 2023 pouze jedna.
Příklad 1
Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení
Dne 3. 12. 2024 zaslal správce daně plátci – fyzické osobě do podnikatelské datové schránky výzvu k podání následného kontrolního hlášení za zdaňovací období srpen 2024, protože finanční úřad porovnal údaje uvedené v řádném kontrolním hlášení s kontrolním hlášením obchodního partnera a vznikly mu pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů. Správce daně zaslal výzvu do datové schránky, aby plátce údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Den dodání výzvy do datové schránky je 3. 12. 2024, přičemž plátce vstoupil do datové schránky dne 12. 12. 2024, kdy se s výzvou seznámil. Plátce zaslal následné kontrolní hlášení za srpen 2024 až 30. 12. 2024. Správce daně stanovil pokutu za pozdní podání následného kontrolního hlášení ve výši 15 000 Kč. Je pokuta v souladu se zákonem o DPH?
Plátce musí na základě ustanovení § 101g odst. 3 zákona o DPH podat následné kontrolní hlášení do 17 dnů ode dne dodání výzvy, tedy odeslání správcem daně. V případě této lhůty se totiž nepočítá lhůta od doručení, ale již od dodání výzvy. V tomto případě tudíž bylo podáno následné kontrolní hlášení po lhůtě stanovené zákonem a plátci stanovil správce daně pokutu v souladu se zákonem o DPH.
 
Kdy je vyloučen vznik pokuty?
Zákon o DPH také stanoví několik situací, kdy je vyloučen vznik pokuty související s kontrolním hlášením. První situací je pravidlo uvedené v ustanovení § 101j zákona o DPH, které stanoví, že je vyloučen vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení, kdy povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH (jedná se o pokutu ve výši 1 000 Kč při situaci, kdy plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, ale podá jej dodatečně, aniž by k tomu byl vyzván) nebo poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH (jedná se o pokutu ve výši 10 000 Kč při situaci, kdy plátce kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván). Druhým případem vyloučení pokuty je pravidlo uvedené v ustanovení § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH, které stanoví, že pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, což ale neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH nevznikla. Důvodová zpráva k tomuto pravidlu uvedla, že
„daný novelizační bod vylučuje uložení pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH v případě plátce, kterému nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH a který prostřednictvím kontrolního hlášení správci daně sdělil, že povinnost podat kontrolní hlášení neměl“.
V tomto případě je také vhodné dodat, že dochází také k doplnění v rámci ustanovení § 101g odst. 1 zákona o DPH, které je od 1. 1. 2023 doplněno tak, že podle něj platí:
„nebylo-li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy; a pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH nevznikla, sdělí tuto skutečnost v této lhůtě správci daně prostřednictvím kontrolního hlášení“.
Příklad 2
Pozdě podané řádné kontrolní hlášení bez výzvy
Daňový subjekt podniká jako fyzická osoba a měl podat kontrolní hlášení za listopad 2024 dne 27. 12. 2024. Kontrolní hlášení však podal až 31. 12. 2024. V mezidobí nepřišla žádná výzva od správce daně. U plátce se jedná vůbec o první prohřešek s kontrolním hlášením. Bude plátce pokutován?
Podle ustanovení § 101j zákona o DPH povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH. U tohoto plátce tak dojde k vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení a pokuta ve výši 1 000 Kč nebude uložena.
Příklad 3
Pozdě podané řádné kontrolní hlášení po výzv
Daňový subjekt podniká jako právnická osoba a měl podat kontrolní hlášení za listopad 2024 dne 27. 12. 2024. Dne 31. 12. 2024 byla doručena do datové schránky výzva k podání řádného kontrolního hlášení za listopad 2024. Tuto zprávu si téhož dne plátce přečetl a kontrolní hlášení podal 3. 1. 2025. U plátce se jedná vůbec o první prohřešek s kontrolním hlášením. Bude plátce pokutován?
Podle ustanovení § 101j zákona o DPH povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH. U tohoto plátce tak dojde k vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení a pokuta ve výši 10 000 Kč nebude uložena.
 
Časové omezení pro pokuty
Správce daně má také určité časové limity pro stanovování pokut souvisejících s kontrolními hlášeními. Lhůta pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením je stanovena v ustanovení § 101i zákona o DPH. Toto ustanovení stanoví tyto časové limity:
Plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením může správce daně vyžadovat pouze do uplynutí lhůty pro stanovení daně (ustanovení § 101i odst. 1 zákona o DPH).
Pokutu může správce daně uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti (ustanovení § 101i odst. 2 zákona o DPH).
Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti (§ 101i odst. 3 zákona o DPH).
Příklad 4
Pozdní podání kontrolního hlášení
Plátce je osobou samostatně výdělečně činnou a z důvodu časového zaneprázdnění nepodal dne 25. 3. 2023 kontrolní hlášení za únor 2023, ačkoliv měl povinnost podat kontrolní hlášení, protože v daném měsíci poskytl zdanitelné plnění ve formě prodeje zboží v tuzemsku. Správce daně zaslal 3. 6. 2023 výzvu k podání řádného kontrolního hlášení za únor 2023 ve lhůtě 5 kalendářních dnů. Plátce na výzvu nereagoval a kontrolní hlášení vůbec nepodal. Dne 27. 12. 2024 doručil správce daně platební výměr ve výši 25 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě. Byla pokuta stanovena podle zákona o DPH?
Na základě ustanovení § 101i odst. 3 zákona o DPH platí, že povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. U tohoto ustanovení platila určitá nejistota ve výkladu, přičemž Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) posuzoval v rozsudku 1 Afs 35/2024-4, zda tato
prekluzivní lhůta
počíná běžet již uplynutím zákonné lhůty k podání kontrolního hlášení (tedy ustanovení § 101e odst. 1 zákona o DPH), nebo až marným uplynutím náhradní pětidenní lhůty určené oznámením výzvy správcem daně (tedy ustanovení § 101g odst. 1 zákona o DPH). Nejvyšší správní soud konstatoval,
že „šestiměsíční
prekluzivní lhůta
podle § 101i odst. 3 zákona o DPH počíná běžet již uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení podle § 101e tohoto zákona. To platí i v případě, že kontrolní hlášení nebylo podáno ‚ani v náhradní lhůtě‘ ve smyslu § 101h odst. 1 písm. d) zákona o DPH“.
Plátce by měl podat odvolání proti platebnímu výměru s odkazem na rozsudek NSS, protože již došlo k zániku povinnosti hradit tuto pokutu.
 
Překročení zákonných mantinelů
Pokud je pokuta stanovena nezákonně, může se plátce proti rozhodnutí (tedy proti platebnímu výměru) odvolat na základě ustanovení § 109 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. V případě neúspěchu s odvoláním se lze obrátit na správní soudy podle zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní. Pokud jsou splněny určité podmínky, může plátce požádat o prominutí dané pokuty související s kontrolním hlášením na základě ustanovení § 101k zákona o DPH a pokynu Generálního finančního ředitelství k promíjení Pokyn GFŘ D-29 K prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.
Příklad 5
Odvolání proti platebnímu výměru na pokutu ke kontrolnímu hlášení
Finanční úřad doručil čtvrtletnímu plátci (společnost s ručením omezeným) do datové schránky dne 27. 12. 2024 platební výměr na pokutu podle ustanovení § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH ve výši 30 000 Kč za porušení povinností souvisejících s následným kontrolním hlášením z důvodu nepodání ve stanovené lhůtě ve výzvě za zdaňovací období září 2024. Na výzvu k podání následného kontrolního hlášení totiž daňový subjekt vůbec nereagoval. Podle daňového subjektu však má být pokuta stanovena v poloviční výši. Co může plátce udělat?
Pokuta byla udělena podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH co do prohřešku správně, ale v případě čtvrtletního plátce měla být uložena podle ustanovení § 101h odst. 2 písm. b) zákona o DPH v poloviční výši, tedy ve výši 15 000 Kč. Plátce se může odvolat, a to do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru k pokutě. Při podání odvolání ve věci pokuty za kontrolní hlášení platí, že pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě, přičemž platební výměr k dané pokutě bude pravomocný až po vydání rozhodnutí o odvolání, a proto nemusí plátce při odvolacím řízení pokutu uhradit. Po doručení rozhodnutí o odvolání, které by mělo být úspěšné, pak může plátce požádat do 3 měsíců od právní moci o prominutí pokuty.
Příklad 6
Hospitalizace plátce a prominutí pokuty
Daňový subjekt podniká jako fyzická osoba a má měsíční zdaňovací období a tento podnikatel byl dlouhodobě hospitalizován kvůli vážné autonehodě. Daňové přiznání si podává sám ze své podnikatelské datové schránky. Daňový subjekt nepodal za 2 zdaňovací období přiznání k DPH ani kontrolní hlášení, neboť ležel na ARO. Byl vyzván správcem daně k podání kontrolního hlášení a v rámci lhůty 5 kalendářních dní nebylo kontrolní hlášení podáno. Totéž se stalo i u dalšího zdaňovacího období. Finanční úřad stanovil dvě pokuty za nepodání řádného kontrolního hlášení ve lhůtě ve výši 50 000 Kč za každé kontrolní hlášení. Je tato pokuta stanovena správně?
Jednak měla být pokuta stanovena v poloviční výši, protože jde o fyzickou osobu, což je pravidlo stanovené v ustanovení § 101h odst. 2 písm. a) zákona o DPH. V tomto ohledu je třeba podat odvolání a domáhat se uložení pokut pouze v poloviční výši. Dále je možné požádat o prominutí, kdy zdravotní důvody jsou ospravedlnitelným důvodem dle pokynu GFŘ D-29, kdy platí, že lze prominout 100 % výše pokuty ke kontrolnímu hlášení u daňového subjektu, u kterého nastal nepříznivý zdravotní stav, který mu zabránil plnit jeho povinnost podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro jeho podání, přičemž jeho zdravotní stav vznikl akutně a ne dříve než 10 pracovních dnů před posledním dnem této lhůty pro podání kontrolního hlášení a v den lhůty pro podání kontrolního hlášení takový nepříznivý zdravotní stav trval. Je důležité připomenout, že plátce musí mít bezvadnou daňovou morálku ve smyslu pokynu GFŘ-29 a je třeba včas podat žádost o prominutí, přičemž lhůta je stanovena v ustanovení § 101k odst. 3 zákona o DPH do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu. Také se hradí správní poplatek ve výši 1 000 Kč.
 
Závěr
Pokud je plátci udělena pokuta související s kontrolním hlášením, je vhodné nejprve zkontrolovat, zda je pokuta oprávněná, zda je uložena v zákonné výši a zda nedošlo k důvodu, který vylučuje vznik pokuty. Pokud by správce daně překročil mantinely stanovené pro ukládání pokuty, může se daňový subjekt bránit formou odvolání, potažmo soudní cestou. Pokud je pokuta v souladu se zákonem o DPH, může plátce zkusit podat žádost o prominutí pokuty, kde ale platí poměrně přísná pravidla pro takové prominutí.