Rizika a formální požadavky plných mocí ve správě daní

Poznámka: Níže uvedený text je vyjádřením soukromého názoru autora, který se nemusí shodovat s právním názorem Finanční správy České republiky, a tedy nemůže založit nebo změnit případnou správní praxi v dané oblasti.

Připustíme-li, že plná moc uplatněná při správě daní není podáním, je možné ji vůči správci daně uplatnit v jakékoli formě stanovené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský zákoník“). Forma plné moci je obsažena v § 441 věty druhé občanského zákoníku, podle něhož netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě, avšak vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc a vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že je-li právním jednáním vyplývajícím z plné moci činění podání, pro něž se vyžaduje písemná forma, musí být poté i plná moc, ze které plyne oprávnění zmocněnce činit podání, udělena písemně, resp. ústně do protokolu, a nikoli ústně. Lze si však představit i plné moci, které neopravňují k činění podání při správě daní, např. plné moci k převzetí písemnosti apod. Avšak i tyto plné moci musí být učiněny písemně, poněvadž i např. převzetí písemností je třeba písemně potvrdit do protokolu o ústním jednání či jiným způsobem. Lze si také představit i plné moci pro nahlížení do spisu, kdy o průběhu nahlížení do spisu nebude sepsán protokol, nýbrž úřední záznam, a tudíž se tyto nevztahují k činění podání. Na druhou stranu je správce daně oprávněn sepsat o průběhu nahlížení do spisu protokol, zmocněnec je oprávněn k podání stížnosti proti postupu správce daně při nahlížení do spisu či proti nevhodnému chování jeho úředních osob, tudíž i tato plná moc se vztahuje k činění podání. Je tudíž zřejmé, že při správě daní nelze akceptovat plnou moc uplatněnou zmocnitelem ústně tak, aby si o této správce daně pouze sepsal úřední záznam. K povinnosti doložit plnou moc vůči orgánu veřejné moci v písemné formě ostatně dospěl i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém rozsudku ze dne 6. 2. 2019 čj. 6 As 405/2017-33, zveřejněný pod publikačním číslem 3860/2019 Sb.NSS.

Pokud správce daně bude povinen akceptovat plné moci obsahující prostou kopii vlastnoručního podpisu zmocnitele, je zde vyšší míra rizika falzifikace podpisu zmocnitele, načež v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2019 čj. 4 Afs 62/2019-40 by byl povinen tuto falzifikaci prokazovat právě zastoupený. V případě prosté kopie plné moci však může být problém s vyhodnocením autentičnosti podpisu, tudíž by jen kvůli akceptaci plné moci obsahující kopii vlastnoručního podpisu zmocnitele nemusel zastoupený tak snadno unést důkazní břemeno.

V soukromé sféře se v závažnějších případech dokonce vyžaduje u plných mocí vidimace či legalizace, a to např. v případě nakládání s bankovním účtem.¹⁾ Soukromé sféře je totiž zřejmé, že zkoumání prosté kopie podpisu znalci umožňuje omezené možnosti ověření platnosti podpisu a nadto nelze nikdy říci, zda tímto podpisem byla skutečně opatřena předmětná listina a tento podpis tak nebyl na listinu připojen prostřednictvím počítačového editoru. Jinými slovy, znalec nikdy nemůže ověřit, zda listina skutečně obsahuje projev vůle osoby, jejíž kopie podpisu je k předmětné listině připojena.²⁾ Soukromá sféra se oprávněně obává zneužití plné moci a neoprávněného získání peněžních prostředků, osobních údajů či jiných výhod, z tohoto důvodu silnější strana do smluv, obchodních podmínek či do jiných dokumentů umísťuje požadavek na přísnější podmínky pro udělení plné moci, neboť občanský zákoník umožňuje takový postup. Správce daně se však od judikatury Nejvyššího správního soudu nemůže odchýlit a není oprávněn jakkoli stanovit přísnější podmínky pro způsob činění plné moci či pro podpis zmocnitele, byť by takto postupoval pro ochranu práv osob zúčastněných na správě daní. Nejvyšší správní soud tak těmito kroky vnesl do právní sféry osob zúčastněných na správě daní nejistotu, poněvadž je vystavuje riziku zneužití plné moci pro správu daní, neboť správci daně budou muset akceptovat i plné moci uplatněné v prosté kopii. Naproti tomu advokáti a daňoví