Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.
Malý podnik –přeshraniční neplátci DPH
Ing.
Martin
Děrgel
Dosavadní nerovné podmínky přeshraničního podnikání malých podniků
Podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
“),
je předmětem české DPH
obecně dodání zboží a poskytnutí služby za úplatu osobou povinou k dani – nejčastěji podnikatel – s místem plnění v ČR.
Pokud nejde o plnění osvobozené, pak je zdanitelné, a tedy podléhá DPH,
o kterou bude cena dodavatele navýšena a posléze převedena do státní kasy. Jenže přiznat DPH u tuzemských plnění ukládá § 108 odst. 1 ZDPH pouze dodavateli, který je plátcem, tedy osobou registrovanou k české DPH. Takovým plátcem se podnikatel (resp. osoba povinná k dani) stává buď povinně, nejčastěji kvůli překročení limitu obratu 2 000 000 Kč za rok, nebo dobrovolně.
Podlimitní firma tedy může být neplátcem, takže její tuzemské zdanitelné plnění nebude zdaněno
a zákazník ušetří, protože cenu nebude zvyšovat DPH.Co když úplně stejné zdanitelné plnění uskuteční na našem území
podlimitní malá firma ze Slovenska nebo Polska neregistrovaná k DPH
ve státě usazení ani u nás? Do konce roku 2024 takovéto
plnění neuniklo české dani,
tedy rádoby prospěšně konkurenční dodání zboží či poskytnutí služby bylo znevýhodněno povinným navýšením ceny o DPH. Pokud byla odběratelem (příjemcem plnění) zdejší osoba povinná k dani, tak se na ni obvykle přeneslo břemeno zdanění podle § 108 odst. 3 ZDPH. Jinak se kvůli českému zdanitelnému plnění – bez ohledu na výši úplaty –
dodavatel stal plátcem české DPH
podle § 6c odst. 2 ZDPH ve znění do 31. 12. 2024. Netýkala se jich totiž česká podlimitní výjimka z povinného plátcovství – obrat do 2 000 000 Kč za rok – kterou totiž § 6 odst. 1 ZDPH ve znění do 31. 12. 2024 omezoval pouze na osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku.Zrcadlově obdobně nespravedlivě nerovné soutěžní podmínky platily i pro české malé podniky působící na Slovensku, v Polsku anebo jinde v EU. Osvobození od místní registrace k DPH při podlimitním obratu si totiž členské státy uzákonily vesměs pouze pro své podnikatele. A nešlo „jen“ o navýšení ceny zdanitelného plnění malého podniku odjinud z EU o českou DPH. Nepříjemné bylo také to, že kvůli jakkoli drobnému přeshraničnímu zdanitelnému plnění v rámci EU mezi malými podnikateli – neregistrovanými k DPH – se obě strany povinně staly daňovými subjekty, v ČR tzv. identifikovanou osobou.
Příklad 1
Identifikovanou osobou kvůli přijetí přeshraniční služby
Slovenský podnikatel neregistrovaný k DPH poskytl v roce 2024 českému živnostníkovi – neplátci – poradenskou, přepravní nebo jinou službu podléhající základnímu pravidlu určení místa plnění mezi podnikateli podle § 9 odst. 1 ZDPH, anebo službu podléhající některé z výjimek, díky které se místo plnění rovněž dostává do tuzemska (např. stavební nebo zemědělské práce na nemovité věci v Česku). Stejně je tomu u dodání zboží včetně instalace nebo montáže dodavatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Zkrátka v Česku uskutečné zdanitelné plnění.
Český příjemce musel službu zdanit. A současně se ihned – bez ohledu na obrat a výši úplaty (ceny) dle § 6h ZDPH ve znění do 31. 12. 2024 – stal tzv. identifikovanou osobou, která má vůči přeshraničním plněním obdobné povinnosti jako plátce, ale bez možnosti odpočtu DPH. A aby té byrokratické radosti nebylo málo, stal se ve svém státě daňovým subjektem rovněž malý podnik poskytující v tuzemsku zdanitelné plnění. Příležitostný jeden jakkoli drobný obchodní případ vyrobil dva nešťastníky zavalené stále složitější administrativou DPH.
Malý podnik v unijní směrnici – včera a dnes
Pravidla DPH celé EU jsou součástí především směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11.
2006 o společném systému DPH, v aktuálním (konsolidovaném) znění, dále „
Směrnice o DPH
“. Její hlava XII v kapitole 1
umožňuje členským státům zavedení národního zvýhodnění místního malého podniku
formou zvláštního režimu
osvobozujícího jejich plnění
a návazně nevyžadující ani registraci k dani. Podmínkou je podlimitní/podprahový obrat. Do roku 2024 se osvobození týkalo pouze místních plnění, zatímco
od roku 2025
bylo rozšířeno i na přeshraniční obchody, změnu unijních pravidel přinesly:–
Směrnice Rady (EU) 2020/285
ze dne 18. 2