Skrytá daňová kontrola a její vývoj

Vydáno: 16 minut čtení

Oblast skryté daňové kontroly, resp. činnost správce daně přesahující již pouhé mapování terénu, je již „zavedenou značkou“ na poli judikatury. Já jsem v letech 2022 a 2024 na toto téma sepsal články, ve kterých jsem popsal základní fakta, diskutoval s tehdy aktuálními závěry a nastiňoval možné závěry a důsledky1). Nyní nastal opět ten správný čas obohatit tuto problematiku o další diskusi. Co se tedy dnes mj. dozvíte? Má na skrytě prováděnou daňovou kontrolu vliv, zda se jedná o zdaňovací období před či po novele2) daňového řádu k 1. 1. 2021? Pozornosti vám jistě neuniklo, že ust. § 87 daňového řádu 3) doznalo po zmíněné novele významných změn. Proto je zcela na místě se zabývat tím, zda je logické rozlišovat období (vůči skrytě prováděnému kontrolnímu postupu) před a po novele.

 

Skrytá daňová kontrola a její vývoj
Ing.
Petr
Kupčík,
Ph.D.,
Odvolací finanční ředitelství
Poznámka: Názory autora tohoto článku představují jeho soukromé názory, nikoli názory organizace, kde pracovně působí.
Dosavadní
judikatura
správních soudů k problematice skryté daňové kontroly se týkala výhradně situací, kdy došlo k překročení mezí vyhledávací činnosti, a tedy k materiálnímu zahájení daňové kontroly dle § 87 odst. 1 daňového řádu, ve znění do 31. 12. 2020. Dle účinného znění daňového řádu lze daňovou kontrolu zahájit výhradně doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, které je rozhodnutím dle § 101 daňového řádu. Dle Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je pouze s rozhodnutími o zahájení a ukončení daňové kontroly spjata možnost zásahu do právní sféry daňových subjektů prostřednictvím daňové kontroly, neboť bez nich vůbec není možné daňovou kontrolu vést (k tomu viz např. odst. 17 rozsudku NSS ze dne 15. 4. 2025 čj. 5 Afs 247/2024-22, ve věci ČEA Jobs Consulting). Z tohoto důvodu se nabízelo zamyslet se nad tím, zda lze očekávat odlišný přístup správních soudů k problematice skryté daňové kontroly v případech, kdy