Nad judikaturou z oblasti pokut za neoznámení osvobozených příjmů

Vydáno: 11 minut čtení

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ukládá v § 38v povinnost fyzickým osobám nahlásit správci daně příjmy osvobozené od daně, pokud jsou vyšší než Kč 5 000 000, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V následujícím ustanovení § 38w zákona o daních z příjmů pak definuje pokuty za nesplnění této povinnosti. Nejvyšší správní soud řešil několik kauz, které se vztahovaly k pokutám za nedodržení této ohlašovací povinnosti.

 

Nad judikaturou z oblasti pokut za neoznámení osvobozených příjmů
Ing.
Zdeněk
Burda,
daňový poradce, BD Consult, s. r. o.
 
Judikatura k pokutám za neoznámení osvobozených příjmů: analýza a rozhodnutí soudů
V rozsudku ze dne 14. 11. 2025, čj. 8 Afs 261/2023-56 Nejvyšší správní soud posuzoval situaci, kdy
žalobce obdržel osvobozený příjem z prodeje podílu na s. r. o.
ve výši téměř 32 000 000 Kč, který finančnímu úřadu nenahlásil, a kvůli tomu mu byla vyměřena pokuta ve výši 10 % z osvobozeného příjmu. Žalobce namítal, že prodej obchodního podílu spadal svým charakterem pod příjmy dle § 10 ZDP – ostatní příjmy, kde zákon výslovně uvádí, že mezi tyto ostatní příjmy se zahrnují ostatní
příjmy, při kterých dochází k