Zdravotní pojištění - když zaměstnavatel neodvádí pojistné

Vydáno: 26 minut čtení

Pro plnění povinností zaměstnavatele je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů. Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP mimo výjimek daných zákonem. O která ustanovení se jedná? Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a dále pojistné zaměstnavatel neodvádí také u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

 

Zdravotní pojištění – když zaměstnavatel neodvádí pojistné
Ing.
Antonín
Daněk
 
Plnění povinností zaměstnavatelem
Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:
přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a
odvádí pojistné podle zákona, tedy:
alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2026 hodnota minimální mzdy 22 400 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen, nebo
z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) je při splnění zákonných podmínek i:
osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009,
osoba postupující podle podmínek dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, vztahující se i na oblast zdravotního pojištění (v poslední době byly takové smlouvy uzavřeny například s Albánií, Tuniskem, Sýrií nebo s Bosnou a Hercegovinou),
cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy uvedené v předcházejících dvou odrážkách.
 
Pracovněprávní vztahy a účast na zdravotním pojištění
Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká:
u pracovní smlouvy (obdobně i u odměn členů statutárních orgánů) při jakékoli výši zúčtovaného příjmu. V tomto směru je v podstatě jedinou výjimkou situace, kdy zaměstnání nevzniká u člena družstva, který vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), je za tuto práci družstvem odměňován a nedosáhl tzv. započitatelného příjmu 4 500 Kč.
u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 500 Kč,
u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 12 000 Kč.
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více doh