Institut nespolehlivého plátce daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) představuje jeden z významných nástrojů, prostřednictvím kterého se finanční správa snaží bojovat proti daňovým únikům v oblasti DPH. Označení nespolehlivý plátce byl zaveden již v roce 2013 a později byl zaveden institut nespolehlivé osoby a ke dni 17. 10. 2026 se v registru nespolehlivých plátců nachází 4 358 nespolehlivých plátců a 39 556 nespolehlivých osob. I když není primárním účelem daňový subjekt sankcionovat, dané označení znamená, že daný subjekt závažně porušil povinností při správě daně. Získání statusu nespolehlivého plátce pak může pro subjekt znamenat dalekosáhlé negativní důsledky.
Nespolehlivý plátce DPH v praxi
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
V praxi již nastaly různé výkladové otázky související s tímto institutem, které postupně řeší
judikatura
Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), který se opakovaně zabýval výkladem daných pravidel. Článek se zaměřuje na pravidla ohledně nespolehlivého plátce v praxi.Podmínky pro vznik nespolehlivosti
Podmínky a pravidla pro nespolehlivého plátce či nespolehlivou osobu jsou uvedeny zejména v ustanovení § 106a respektive § 106aa zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).
Správce daně rozhodne, že plátce je nespolehlivým, pokud plátce poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, v případě, že z tohoto důvodu nelze zrušit registraci plátce z moci úřední.
Nespolehlivá osoba je pak situace, kdy závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, osoba která není plátcem a správce daně rozhodne o tom, že se stává nespolehlivou osobou.
K vymezení závažných porušení pro prohlášení nespolehlivosti vydalo Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) informaci k aplikaci § 106a zákona o DPH. V informaci, je také uvedeno, že
„jednotlivá porušení plnění daňových povinností posoudí správce daně vždy s ohledem na osobu plátce a jeho dosavadní zkušenosti s tímto plátcem. Správce daně při posu