Vzhledem k tomu, že počátkem příštího roku začnou platit změny zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, které mají za cíl výrazně omezit daňové úniky na této dani v oblasti minerálních olejů (a to nejen úniky na daních), rád bych tímto článkem upozornil na povinnosti, které bude nutné splnit, pokud bude chtít subjekt, dosud obchodující s touto komoditou, obchodovat i po nabytí účinnosti této novely zákona o spotřebních daních . Termíny na plnění těchto povinností jsou dosti krátké, proto je nutné na ně upozornit ještě před jejich projednáním v Senátu, tedy před nabytím účinnosti této novely zákona o spotřebních daních .
Důležité dopady novely zákona o spotřebních daních
Ing.
Ivo
Šulc
1 Povolovací řízení
Z odůvodnění novely zákona:
„Prvním hlavním okruhem této úpravy je redukce rizikových subjektů, kterým je umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani a které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s platnými právními předpisy. Rizikovost těchto subjektů je posuzována z hlediska jejich spolehlivosti (trestněprávní bezúhonnosti a daňové spolehlivosti), daňové bezdlužnosti a ekonomické stability.“
Novela zákona o spotřebních daních zapracovává do zákona novou úpravu v nově definované druhé části zákona a to „OBECNÁ USTANOVENÍ O POVOLOVACÍM ŘÍZENÍ“. Jde o nově zpracovanou část zákona, která bude obecně upravovat povolovací řízení, tedy vydávání všech povolení, která jsou v kompetenci správce daně pro aplikaci tohoto zákona o spotřebních daních. V zákoně o spotřebních daních se objevují nová ustanovení § 43a až 43q. Tato změna má za následek sloučení požadavků na možnost vydání povolení do jedné části. Dosud tomu je tak, že zákon o spotřebních daních definuje povinnosti, které má subjekt, který žádá, resp. podává návrh na vydání povolení, na několika místech v zákoně a to podle jednotlivého požadavku, k čemu má být to či ono povolení vydáno. Tato změna by měla nejen sjednotit postup správce daně, ale hlavně posílit rozhodovací pravomoc správce daně. Změnou také bude forma podávání návrhu. Pro podání návrhu bude připravena formulářová podoba návrhu, a proto se bude v plné míře aplikovat povinnost podání tohoto návrhu „na tiskopise vydaném Ministerstvem financí“1). V zákoně tedy nenajdeme již vyjmenované náležitosti návrhu, ale bude nutné akceptovat požadavky, vymezené právě oním tiskopisem.
2 Zvýšení zajištění daně
Z odůvodnění novely zákona:
„Součástí řešení problematiky vzniku daňových nedoplatků je navýšení maximální výše zajištění spotřební daně daňových skladů složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně z minerálních olejů ze současných 100 mil. Kč na 1,5 mld. Kč.“
V praxi to znamená, že provozovatel daňového skladu minerálních olejů, který poskytuje zajištění daně z minerálních olejů složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně je povinen do 60 dní ode dne nabytí účinnosti novely (do 2. března 2015) „dozajistit“ spotřební daň třeba i na výši 1,5 mld. Kč. Pokud bude chtít tento provozovatel daňového skladu změnit způsob zajištění daně, má povinnost podat do 15 dní ode dne nabytí účinnosti novely návrh na změnu způsobu zajištění daně.
3 Sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji
Z odůvodnění novely zákona:
„Druhým okruhem této právní úpravy je řešena problematika daňových podvodů, které souvisí s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do tradičních pohonných hmot, zejména motorové nafty.“
Novela zákona o spotřebních daních zapracovává do zákona novou úpravu v nově definované sedmé části zákona a to „SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI“. Jde o nově zpracovanou část zákona, která bude obecně upravovat registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji. V rámci novely zákona o spotřebních daních se zavádí definice zvláštních minerálních olejů a současně se zavádí zvláštní registr osob. Do tohoto registru budou zapisováni výrobci, distributoři a koneční spotřebitelé zvláštních minerálních olejů, kteří nabývají tyto minerální oleje volně ložené nebo umístěné v baleních přesahujících 220 litrů minerálních olejů. Přechodná ustanovení definují tři měsíce na možnost přihlášení se k registraci do registru těchto osob.
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu
Do zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních se opět vrátila možnost vracení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, a to zákonem č. 201/2014 Sb. Vzhledem k tomu, že byl tento institut do zákona po jeho devítiměsíčním půstu vrácen, zdá se, že se vracíme k již dříve zažitému postupu uplatnění nároku na vrácení spotřební daně. Oproti dřívějšímu modelu, platnému do konce roku 2013, došlo ale k několika změnám:
1.
Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání nejpozději do 2 měsíců (dříve to bylo 6 měsíců) ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká.
2.
Nárok na vrácení daně nevzniká osobě, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci nebo úpadku.
3.
Doklady, kterými se prokazuje nárok na vrácení daně, se připojí k daňovému přiznání ve formě stejnopisu2). Celní správa na svých webových stránkách uvádí, že bude akceptovat jako stejnopis i fotokopii originálu, za předpokladu, že bude na této kopii vyznačeno, že je shodná originálem a bude podepsána osobou oprávněnou jednat za daňový subjekt.
4.
Výše daně se vrací ve stejné výši, jako tomu bylo ke konci roku 2013.
1 Viz ustanovení § 72 daňového řádu.
2 Vyhláška č. 202/2014 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence s nimi souvisejícími.