Ing. Ivo Šulc

Společnost plánuje realizovat projekt na podporu výkonové regulace. Podstatou projektu je primárně výroba elektrické energie pomocí dieselových agregátů za použití paliva - minerálního oleje(nafta). Druhotným efektem je vyrobené teplo, které ale nebude nijak využíváno. Minerální oleje budou řádně označkovány a obarveny v souladu se zákonem o spotřebních daních. Vzniká v tomto případě nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů? 

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na možný zvrat výkladu výroby míchaných alkoholických nápojů ve volném daňovém oběhu, tedy mimo prostory daňového skladu. Následující překvapující výklad přineslo Ministerstvo financí ústy Generálního ředitelství cel. Přitom soudy mají v této věci již 15 let jasno.

V polovině dubna roku 2023 rozhodoval Nejvyšší správní soud o daňovém zvýhodnění u dvou (či více) spolupracujících malých nezávislých pivovarů ve formě aplikace snížené sazby spotřební daně u piva podle § 85 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních “). Jednalo se o právní věc ve vztahu k letům 2017 a 2018. Vzhledem k tomu, že dotčená ustanovení nedoznala do dnešní doby podstatných změn, lze závěry Nejvyššího správního soudu aplikovat i na stávající podnikatelské záměry spolupracujících malých nezávislých pivovarů.

V dnešní době (počátek června 2023) se hodně hovoří o úsporném, resp. Ozdravném balíčku ve vztahu k dopadu na státní rozpočet. Podle dostupných zdrojů lze očekávat mj. také zrušení 22 daňových výjimek s dopadem úspory, resp. zvýšení příjmové části státního rozpočtu ve výši cca 7,6 mld. Kč. V roce 2024 se předpokládá úspora ve výši 2,3 mld. Kč a v roce 2025 ve výši 5,3 mld. Kč.

Následující příspěvek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad popisuje něco, co již několik let neplatí. V dokončení příspěvku se bude autor dále zabývat novelizací zákona o spotřebních daních , kterou přinesl zejména zákon č. 217/2005 Sb. a který nově definoval význam pojmu „výroba“ pro účely zákona o spotřebních daních s účinností od 1. 7. 2005. Doplněn bude i přehled judikátů, které se opírají o výklad pojmu „výroba“ podle starého zákona o spotřebních daních , i když se souzená kauza vztahovala již ke zdaňovacím obdobím po 1. 7. 2005.

Tento článek je zaměřen na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy, a má za cíl poukázat na to, že tento výklad je lidově řečeno „mimo mísu“, chcete-li chybný, či popisuje něco, co již několik let neplatí. Je až absurdní, jak si soudy ulehčují práci a místo toho, aby danou problematiku zkoumaly v čase, přitom opisují bezhlavě to, co někdo vytvořil, a co je, vlastně bylo, poplatné zákonu, který již více jak patnáct let neplatí.

Cílem následujícího příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád prostřednictvím zákona o spotřebních daních či jiného právního předpisu umožňuje přeprodej osvobozeného 1) lihu ve volném daňovém oběhu. Zdánlivě se jeví, že je přeprodej osvobozeného lihu od harmonizované spotřební daně zapovězen, ale není tomu tak. Správní praxe poukazuje na to, že je to možné, i když oporu v zákoně o spotřebních daních nenajdeme.

Následující příspěvek je úvahou na tím, zda úprava právní normy a její výklad může vytvořit prostor pro korupční jednání. Zamyšlení, proč je v zákoně cosi napsáno, co podle státních orgánů vlastně v praxi nemůže, či nemá existovat. Přesto ale existuje, stát to připouští a toleruje. Ale jen u vybrané skupiny osob. Ze zákona o spotřebních daních u lihu vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 71 je možno nakoupit líh s daní, tedy ve volném daňového oběhu, aniž by konečný výrobek obsahující tento líh podléhal opětovnému zdanění. Přesto státní orgány trvají na výrobě konečného výrobku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a dané ustanovení zákona, ustanovení § 67 odst. 4 zákona o spotřebních daních, zcela ignorují.

V následujícím příspěvku předkládám úvahu nad tím, zda je předvídatelnost práva v našem právním státě pro konzumenta tohoto práva dostatečná, když samy soudy neví a musí se rozhodovat v rozšířeném senátu. Poukazuji také na skutečnost, jak může dopadnout soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem v jejich souhrnu a nevyhodnotí samostatně a nezávisle správnost a úplnost skutkových zjištění učiněných správním orgánem. Je logické, že soud nemá při své činnosti nahrazovat činnost správního orgánu, ale může uložit správnímu orgánu revizi, či doplnění samotného řízení.

Cílem tohoto článku je poukázat na fakt, že ani soudu už není lhostejné, že správce daně ponechá daňový subjekt v „klidu“ několik let, i když už ví, že jeho podnikání, či úkony, které koná, nejsou slučitelné se zákony České republiky. Nejvyšší správní soud, jeho druhý senát, poukázal na fakt, že je nutné také zkoumat, zda tato latentní „nečinnost“ správce daně není v rozporu se základními zásadami správy daní. Zejména tam, kde se správce daně po několika letech, zpravidla bezprostředně před uplynutím prekluzivní lhůty, rozhodne chování daňového subjektu postihnout.

Není pokuta, jako pokuta. Může jít i o poplatek. Nejvyšší správní soud posoudil charakter pokuty podle zákona o ochraně ovzduší jako poplatek. Jedná se tedy o „poplatkopokutu“. 1)

Tentokrát nepůjde o nezdaněný, na „černo“ uváděný líh do volného daňového oběhu. Následující článek se zaměřuje na osvobozený líh, vlastně na lihové výrobky osvobozené od „harmonizované“ spotřební daně a jejich nákup a prodej v nezměněném stavu. Cílem článku je poukázat na „harmonizaci“ nakládání s osvobozeným lihem od spotřební daně tak, jak si ji představuje příslušná směrnice Evropské unie a jak si ji představuje český národní předpis, harmonizovaný předpis, zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, v platném znění (dále jen „zákon o spotřebních daních “).

V následujícím příspěvku blíže rozebereme informaci o rozšíření „daňového zvýhodnění“ u spotřební daně z minerálních olejů u skupiny osob, která tyto minerální oleje spotřebovává při zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2016, čj. 5 Afs 2/2015 – 76 [Ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná – I. ÚS 2762/16 ze dne 30. 8. 2016]

Zánik práva vyměřit spotřební daň do konce roku 2010 Ing. Ivo Šulc, daňový poradce 10 Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz) I. ze dne 11.3.2015, čj. 3 Afs 170/2014...

Vzhledem k tomu, že počátkem příštího roku začnou platit změny zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, které mají za cíl výrazně omezit daňové úniky na této dani v oblasti minerálních olejů (a to nejen úniky na daních), rád bych tímto článkem upozornil na povinnosti, které bude nutné splnit, pokud bude chtít subjekt, dosud obchodující s touto komoditou, obchodovat i po nabytí účinnosti této novely zákona o spotřebních daních . Termíny na plnění těchto povinností jsou dosti krátké, proto je nutné na ně upozornit ještě před jejich projednáním v Senátu, tedy před nabytím účinnosti této novely zákona o spotřebních daních .

Reakce, resp. doplnění článku uveřejněného v časopise Daňový expert 2/2013.

Odpadní oleje patří mezi dosti rozšířenou skupinu minerálních olejů, které jsou předmětem spotřební daně a které jsou produkovány v mnoha průmyslových, ale i neprůmyslových odvětvích. Odpadní oleje vznikají využitím plnohodnotných minerálních olejů například v elektrotechnickém průmyslu, např. jako transformátorové oleje. Tyto odpadní oleje také vznikají při různých jiných činnostech, např. při kovoobráběcích operacích, kde jsou používány různé minerální oleje např. jako mazací, resp. řezné oleje (emulze). Odpadní oleje patří mezi tzv. „nebezpečné odpady“, přičemž jejich podíl na těchto nebezpečných olejích tvoří odpadní oleje cca 10%. Největší množství, a tím i nejrozšířenější způsob vzniku odpadních olejů je patrně vlivem využití motorových olejů v automobilovém průmyslu, kde jsou tyto minerální oleje využívány jako mazací oleje. Po určité době provozu motorových vozidel, když jsou tyto motorové (minerální) oleje vyjímány z pohonných jednotek těchto motorových vozidel, kde sloužily právě jako mazací oleje, jsou tyto motorové oleje deklarovány jako odpadní oleje.

Konkrétní aplikace zákona o DPH ve vztahu ke zdanitelným plněním, která se týkají dodání zboží (minerálních olejů), která jsou předmětem spotřební daně (vybraných výrobků) se zaměřením na stanovení základu...