Nová právní úprava nestátních neziskových organizací

Vydáno: 11 minut čtení

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. ) s sebou přináší mimo jiných změn v oblasti soukromého práva i nejrozsáhlejší změnu právní úpravy, která se dotýká nestátních neziskových organizací. Podobně velkou změnu nestátní neziskový sektor nepamatuje od doby revolučních změn na počátku 90. let 20. století. Tehdy vzniklý zákon č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů představoval základní kámen neziskového sektoru a umožňoval dotehdy potlačované občanské právo sdružovat se k realizaci vlastních zájmů. Toto právo je ukotveno v článku 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod .

Nová právní úprava nestátních neziskových organizací
Jan
Stejskal
Spolkové právo, doposud roztříštěné v mnoha speciálních zákonech, je nyní zakomponováno do nového občanského zákoníku a je vystavěno na společných principech, jež jsou zcela logicky propojeny i s jinými druhy právnických osob -korporací. Touto koncepční změnou se autoři snaží napravit mnohé z neduhů současného systému, který trápí zejména nevhodné názvosloví a jeho rozrůzněnost v užívání (typickým příkladem jsou doposud synonymní pojmy „občanské sdružení x hnutí x spolek“), rozdílnost v požadavcích na jednotlivé právní formy, které však všechny jsou právnickými osobami.
1
Status
veřejné prospěšnosti
Nová úprava má ambici provést úpravy i v dalších oblastech, které byly doposud upraveny jen vágně a většinou byly dovozovány z dikce jiných právních předpisů (například ze zákona o daních z příjmů). Jedná se o oblast výkonu činností nestátních neziskových organizací, jejich zaměření a charakteru (mířící buď na veřejně prospěšné cíle, nebo na vzájemně prospěšné cíle). S tím souvisí i vznik návazné právní úpravy o statusu veřejně prospěšných organizací. Podle této právní normy má dojít k oddělení nes