Způsob účtování dotací trápí účetní jednotky již dlouho. Ať již se jedná o dotace na náklady, nebo na pořízení dlouhodobého majetku, jsou s nimi spojeny přísná pravidla, která musí účetní jednotka dodržovat a jejich dodržování následně prokázat. Při sledování aktuálního dění jsme v poslední době často svědky nálezů kontrolních orgánů týkající se porušování podmínek u dotací poskytnutých z evropských fondů, jejichž důsledkem je povinnost dotaci vrátit. Avšak nejen dodržování pravidel čerpání dotací, ale i způsob jejich účtování je to, co účetní jednotky zajímá, zejména v případech, a ty jsou zpravidla standardní, kdy přijatá dotace se nepotká ve stejném účetním (a zdaňovacím) období s vynaloženými náklady na účel, na který je dotace poskytnuta.
Následné získání a následné vrácení
dotace
na dlouhodobý majetekprof. Ing.
Libuše
Müllerová
, CSc.
Ing. Bc.
Jiří
Nesrovnal
1 Úvod
Národní účetní rada (dále jen NÚR) se ve svých interpretacích pravidlům správného účtování dotací dlouhodobě věnuje. Již v roce 2008 byla schválená a zveřejněná
dotace
I-14 Okamžik vykázání nároku na dotaci
, která se zabývala možností účtovat o nároku na dotaci v účetním období, ve kterém byly vynaloženy náklady na dotovaný účel tak, aby ve stejném účetním období byl zaúčtován buď výnos (u dotací na náklady), nebo snížená pořizovací cena dlouhodobého majetku (u dotací na investici). NÚR považuje za úspěch, že byla do českých účetních předpisů doplněna formulace, že o nároku na dotaci je možné (za určitých podmínek) účtovat (ČÚS č. 017 odst. 3.7.). Do té doby totiž platilo pravidlo, že o dotaci se zásadně účtuje až při příjmu peněz na bankovní účet. Formulace uvedená v tomto standardu je sice zrádná, uvádí možnost účtovat pouze v případě „nezpochybnitelného nároku“, který dle právního výkladu je velmi obtížné určit.O tom, že schvalování
interpretace
I-14 procházelo bouřlivou diskusí, zejména v souvislosti s okamžikem „nezpochybnitelného nároku“, svědčí skutečnost, že v rámci vnějšího připomínkového řízení dostávala NÚR řadu námětů, které byly nakonec k interpretaci připojeny formou dodatku. Pro představu uvádíme jeho úvodní odstavec: „Na dotaci není právní nárok (ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech). Podmínkou pro zahájení řízení o přiznání
1).dotace
je podání žádosti podle pravidel vyhlášených pro příslušný dotační titul. Tato pravidla též stanoví další postup, z kterého vyplývá, v jakém okamžiku je o poskytnutí dotace
rozhodnuto. V některých případech musí být žádáno o poskytnutí platby při současném vykázání splnění podmínek daných pro poskytnutí dotace
, někdy postačuje pouhé podání žádosti. Pro jejich poskytování je k dispozici určitý objem zdrojů finančních prostředků, o které se uchází neurčitý počet žadatelů, jejichž projekty prochází výběrovým řízením. Všechny žádosti o dotace
nemusí být uspokojeny. Obvykle je poskytujícím orgánem vydáno rozhodnutí, a to buď o poskytnutí platby, nebo tam, kde se žádost o poskytnutí platby nevyžaduje, rozhodnutí o poskytnutí dotace
. Den vydání rozhodnutí je obvykle tím okamžikem, který zakládá nezpochybnitelný nárok na poskytnutí dotace
, a tímto dnem je třeba účtovat o pohledávce na dotaci“Uvedená
interpretace
I-14 řešila otázku dotací obecně ve vztahu k účtování nároku, bez ohledu na to, zda se jednalo o dotaci na náklady nebo na dlouhodobý majetek. Z účetní praxe se však ozývaly další dotazy, jak konkrétně se má postupovat u dotací na dlouhodobý majetek, kde je situace složitější v souvislosti s jeho odpisováním. NÚR se proto rozhodla zpracovat dvě interpretace
, které by se zabývaly konkrétními otázkami souvisejícími s následným přijetím a následným vrácením dotace
na dlouhodobý majetek. Interpretace
, ke kterým jsou připojeny konkrétní příklady, vznikaly více než půl roku a v průběhu vnitřního i vnějšího připomínkového řízení prodělaly zajímavý vývoj a prošly opět bouřlivou diskusí na zasedáních NÚR. První návrhy obsahovaly kromě účetního řešení i příklady, jak postupovat v daních, neboť nejen účetní, ale i daňové řešení účetní jednotky zajímá (to často především). Ve finální verzi však byl nejen změněn účetní postup od prvního návrhu interpretace
, ale bylo odstraněno i konkrétní daňové řešení v příkladech a ve zdůvodnění interpretace
ponechána pouze poznámka, že v daních se postupuje stejně jako v účetnictví. V době psaní tohoto článku mají obě interpretace
za sebou vnitřní i vnější připomínkové řízení a čekají na konečné schválení na zářijovém zasedání NÚR a na následné zveřejnění na webových stránkách NÚR. Vývoj, který obě interpretace
v rámci schvalovacího procesu prodělaly, může být pro řadu účetních jednotek zajímavý, proto se ho pokusíme přiblížit v následujícím textu, kde u příkladů necháváme i daňové řešení.2 Následné přijetí
dotace
na dlouhodobý majetekSituace u dotací na pořízení dlouhodobého majetku je zvlášť citlivá, neboť
dotace
snižuje jeho pořizovací cenu, která je základnou pro účetní odpisování a zároveň snižuje i vstupní cenu pro daňové odpisy. Nevykázání nároku na dotaci a její přijetí až v následujícím období má za následek uplatnění vyšších účetních i daňových odpisů. Pro správné účetní řešení jsou zásadní následující otázky, na které se interpretace
pokouší dát správnou odpověď s upozorněním na nutnost posouzení každé individuální situace2: a)
Je nevykázání pohledávky z titulu nároku na dotaci chybou, a má se tedy opravit starý rok v účetnictví (a stejně i v daních) řádným postupem jako oprava chyby minulých období?
b)
Je získání
dotace
běžnou účetní operací následujícího období, kdy nastaly nové skutečnosti, nevykázání pohledávky z titulu dotace
v minulém období bylo správné a nejedná se tedy o chybu a nepostupuje se v účetnictví (a ani v daních) jako při opravě chyb minulých období?c)
Jak postupovat v případě, že následně obdržená
dotace
při nevykázání nároku převýšila zůstatkovou cenu dlouhodobého majetkuAd a)
Pokud účetní jednotka
měla nezpochybnitelný nárok na dotaci
, resp. jednání o dotaci bylo v takové fázi, že se mohla s vysokou pravděpodobností domnívat, že dotaci obdrží, měla o nároku účtovat a následně snížit pořizovací cenu investice. Jestliže to neudělala a o dotaci účtovala až v následujícím období na základě přijatých peněz, jedná se o chybu
, kterou je třeba opravit účetně i daňově.V účetnictví se oprava zaúčtuje v následujícím období jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku (o částku
dotace
), zvýšení odpisů částečně proti vlastnímu kapitálu (zdaněný zisk) a proti daňovému závazku (dodatečná daň). V rozvaze se v minulém období z důvodu srovnatelnosti upraví odpovídající položky (pořizovací cena DHM, oprávky DHM, závazek z titulu daně z příjmů, hospodaření). Ve výsledovce se opraví v minulém období opět z důvodu srovnatelnosti odpovídající položky (daň z příjmů a výsledek hospodaření)3. Změna srovnatelných údajů se popíše v příloze (viz § 4 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).PŘÍKLAD č. 1
Účetní jednotka pořídila v průběhu března roku X dlouhodobý majetek za skutečnou pořizovací cenu 1 200 000 Kč (pro zjednodušení neuvažujeme DPH, která zde nehraje roli). Má zažádáno o dotaci ve výši 80 % pořizovací ceny, do konce roku ji nedostala. O nároku neúčtovala, ačkoliv měla nezpochybnitelný nárok a účtovat o něm měla. Životnost majetku stanovená na pět let (tj. 60 měsíců), účetní odpisy rovnoměrné od 4. měsíce roku X. Pro daně se uplatňují zrychlené odpisy, odpisová skupina 2 (koeficienty 5,6,5). V roce X+1 obdržela účetní jednotka dotaci ve výši 960 000 Kč.
Byl nezpochybnitelný nárok na dotaci, účetní jednotka o nároku neúčtovala, ačkoliv účtovat měla. Nutno minulý rok opravit.
+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Pořízení DHM – faktura | 1 200 000 | 042 | 321 | | 2. Zařazení majetku do účetnictví | 1 200 000 | 022 | 042 | | 3. Odpis od 4. Měsíce (1 200 000 : 60) x 9 | 180 000 | 551 | 082 | | 4. Uzavření účtu 022 koncem roku | 1 200 000 | 702 | 022 | | 5. Uzavření účtu 082 koncem roku | 180 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis zrychlený v roce X: 1 200 000 : 5 = 240 000
V roce X+1 je třeba podat dodatečné daňové přiznání, ve kterém se vyčíslí dodatečná daň z titulu nesprávného uplatněných vyšších daňových odpisů. Zjistit částku dodatečné daně je nutné nejen pro podání dodatečného daňového přiznání, ale také proto, aby mohla být zaúčtována a zároveň aby bylo zjištěno zvýšení čistého zisku ve vlastním kapitálu z důvodu správných nižších účetních odpisů v minulém období.
V této souvislosti vzniká otázka, jak postupovat, když dojde k prekluzi (§ 148 DŘ) zdaňovacího období, ve kterém mělo správně dojít k opravě daňového odpisu. Je jasné, že odpis za toto zdaňovací období již opravit nejde. Otázkou ale je, zda z hlediska výpočtu odpisů za následující (neprekludovaná) zdaňovací období vyjít z uplatněného (chybného) vyššího daňového odpisu nebo zohlednit odpis, který měl být správně uplatněn. Je zřejmé, že pokud by bylo zvoleno toto druhé řešení (to je zohlednil by se správný daňový odpis), poplatník by na dané situaci „daňově vydělal“, neboli by uplatnil do daňových nákladů více, než je vstupní cena majetku. Na druhé straně by dle našeho názoru bylo takové řešení v souladu s fikcí
prekluze
. To je situace, kdy zásada právní jistoty vítězí nad zásadou správnosti stanovení daně a vychází se z toho, že v prekludovaném období je vše správně. Je samozřejmé, že pokud by bylo zvoleno toto řešení, muselo by platit na obě strany. To znamená, že pokud by naopak poplatník měl v prekludovaném období správně uplatnit vyšší odpisy, muselo by se vyjít při výpočtu odpisů v dalších letech z těchto správných vyšších odpisů a ve svém důsledku by poplatník nedostal do daňových nákladů v důsledku prekluze
celou vstupní cenu majetku. Autoři se spíše kloní k názoru, že by se mělo vycházet z toho, jaké odpisy měly být v prekludovaném období uplatněny a ne jaké byly chybně uplatněny, a to bez ohledu na to, zda je to pro poplatníka výhodné či nikoliv. Judikatura
k této otázce jednotná v současné době není. Lze se setkat s rozhodnutím, které v obdobném případě vychází z toho, že je při výpočtu daňových odpisů v neprekludovaných zdaňovacích obdobích nutné zohlednit odpis skutečně byť chybně uplatněný s tím, že není možné uplatnit některé náklady v souladu s § 24 odst. 1 ZDP dvakrát (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, ze dne 21. 7. 2010, čj. 1 Afs 34/2010-58, šlo o situaci, kdy poplatník v prekludovaném období zahrnul chybně do nákladů celou hodnotu automobilu a v následných neprekludovaných obdobích chtěl navíc uplatňovat daňové odpisy, což dle Nejvyššího správního soudu není možné). Naopak existuje judikatura
vycházející z toho, že případné chyby v prekludovaných obdobích nelze napravovat v obdobích neprekludovaných, ať již to je pro poplatníka výhodné (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu, ze dne 9. 7. 2009, čj. 7 Afs 6/2009-74, či nikoliv (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, ze dne 21. 1. 2011, čj. 5 Afs 101/2009-65, (Sbírka rozhodnutí NSS 5/2011, s. 396, č. 2263/2011 Sb. NSS) + potvrzení daného rozhodnutí ze strany Ústavního soudu, ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1062/11 ). Je otázkou, zda nejde o případ, který by měl být vzhledem k ne zcela jednotné judikatuře předložen (samozřejmě pokud bude Nejvyšší správní soud řešit příslušnou kauzu týkající se této problematiky) do rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu.Dodatečné daňové přiznání za rok X v roce X+1 +----+-----------------------------------------+---------+ | X | Daňový odpis uplatněný (1 200 000 : 5) | 240 000 | | X | Daňový odpis správný (240 000 : 5) | 48 000 | | | Rozdíl | 192 000 | | X | Dodatečná daň (192 000 x 0,19) | 36 480 | +----+-----------------------------------------+---------+ +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 1 200 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 180 000 | 701 | 082 | | 3. Příjemdotacena běžný účet | 960 000 | 221 | 346 | | 4. Snížení pořizovací ceny – zúčtovánídotace| 960 000 | 346 | 022 | | 5. Oprava oprávek: | | | | | Nová PC (1 200 000 – 960 000) = 240 000 | | | | | Nové oprávky (240 000 : 60) x 9 = 36 000 | | | | | Rozdíl 180 000 – 36 000 = 144 000 | 144 000 | 082 | | | Dodatečná daň z příjmů | 36 480 | | 341 | | Čistý výsledek | 107 520 | | 42x4 | | 6. Zbývá odepsat (240 000 – 36 000) = 204 000 | | | | | Roční odpis (204 000 : 51) = 4 000 x 12 | 48 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 | 240 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 | 84 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis zrychlený v roce X+1: (240 000 – 48 000) = (192 000 x 2) / 5 = 76 800
V účetních výkazech v roce X+1 je nutné upravit minulé účetní období na srovnatelné údaje, které by tam byly vykázány, kdyby k chybě nedošlo (pro názornost tam necháváme původní částku a pak příslušnou úpravu).
Rozvaha X+1 +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Aktiva | Rok X+1 | Rok X | Pasiva | Rok X+1 | Rok X | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Dlouhodobý majetek | 1 200 000 | | Výsledek hospodaření | | 107 520 | | | 240 000 | –960 000 | | | | | Oprávky k DHM | | –180 000 | Závazky vůči státu daň (19%) | | 36 480 | | | –84 000 | 144 000 | | | | | Pohledávka z tituludotace| | 960 000 | | | | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Celkem | | 144 000 | Celkem | | 144 000 | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ Výkaz zisku a ztráty X+1 +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Náklady | Rok X+1 | Rok X | Výnosy | Rok X+1 | Rok X | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Odpisy | | 180 000 | Zisk | | 107 520 | | | 48 000 | –144 000 | | | | | Daň z příjmu | | 36 480 | | | | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+
Ad b)
V případě, že účetní jednotka může prokázat, že nezaúčtování nároku na dotaci v roce pořízení a zařazení majetku do používání bylo podle tehdy dostupných informací správné, neboť neměla „nezpochybnitelný nárok“, nejedná se o chybu. V následujícím účetním a zdaňovacím období sníží pořizovací (vstupní) cenu dlouhodobého majetku a účetně i daňově odpisuje ze snížené pořizovací (vstupní) ceny. V případě daňových odpisů jde o snížení vstupní ceny z jiného titulu než je technické zhodnocení, kdy se pokračuje v odpisování ze snížené vstupní ceny bez toho, že by se měnily koeficienty, a to jak u rovnoměrného, tak u zrychleného odpisování (§ 29 odst. 7 ZDP). U této varianty došlo po diskusi na jednání NÚR k úpravě finálního řešení oproti původnímu návrhu.
PŘÍKLAD č. 2
Zadání příkladu je stejné jako u příkladu č. 1.
V roce X zařadila účetní jednotka majetek v plné pořizovací ceně a z této ceny ho také účetně i daňově odpisovala. O nároku na dotaci neúčtovala, neboť neměla jistotu, že dotaci dostane.
+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Pořízení DHM – faktura | 1 200 000 | 042 | 321 | | 2. Zařazení majetku do účetnictví | 1 200 000 | 022 | 042 | | 3. Odpis od 4. měsíce (1 200 000 : 60) x 9 | 180 000 | 551 | 082 | | 4. Uzavření účtu 022 koncem roku | 1 200 000 | 702 | 022 | | 5. Uzavření účtu 082 koncem roku | 180 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+
Původní návrh
+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 1 200 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 180 000 | 701 | 082 | | 3. Příjemdotacena běžný účet | 960 000 | 221 | 346 | | 4. Snížení pořizovací ceny – zúčtovánídotace| 960 000 | 346 | 022 | | 5. Zbývá odepsat (240 000 – 180 000) = 60 000 | | | | | (60 000 : 51) = 1 177 x 12 | 14 124 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 | 240 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 | 194 124 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+
Nová finální verze
příkladu č. 1
, u kterého se jednalo o chybu, a snížení oprávek bylo účtováno oproti vlastnímu kapitálu po odečtení dodatečné daně z příjmů, je v tom, že souvztažný účet k účtu oprávek je účet nákladů, kde se snížení odpisů zaúčtuje mínusem na straně MD a to v plné výši (bez snížení o daň z příjmů, neboť dodatečné daňové přiznání se nepodává). Dále se pokračuje v odpisování z pořizovací ceny snížené o dotaci po dobu původní předpokládané doby životnosti. (operace 1-4 je stejná)+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 5. Snížení oprávek | 144 000 | 082 | | | | –144 000 | 551 | | | 6. Roční odpis (240 000 : 60) x 12 | 48 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 | 240 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 | 84 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňové odpisy zrychlené jsou v obou letech stejné jako u příkladu č. 1
Zbývá vyřešit, jaký dopad bude mít tato situace na účetní výkazy. Jestliže se nejedná o chybu, ale o změnu odhadu, která se promítá prospektivně. Nabízí se otázka, zda upravovat srovnatelné informace minulého účetního období v účetních výkazech. Pokud přijmeme filosofii, že minulé účetní období se neopravuje v účetnictví ani v daních, neboť nejde o chybu, pak by se ani minulé účetní období nemělo opravovat. Tím ovšem účetní výkazy vykazují nesrovnatelné údaje běžného a minulého období, které lze sice vysvětlit v příloze, je však otázkou, zda je to postačující.
Rozvaha X+1 +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Aktiva | Rok X+1 | Rok X | Pasiva | Rok X+1 | Rok X | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Dlouhodobý majetek | 240 000 | 1 200 000 | Zisk | 144 000 | | | Oprávky k DHM | 144 000 | –180 000 | | | | | | –48 000 | | | | | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Celkem | 144 000 | | Celkem | 144 000 | | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ Výkaz zisku a ztráty X+1 +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Náklady | Rok X+1 | Rok X | Výnosy | Rok X+1 | Rok X | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Odpisy | –144 000 | 180 000 | | | | | | 48 000 | | | | | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+
Uvedený postup úpravy výše oprávek, ovšem nikoliv do vlastního kapitálu, ale do výsledku hospodaření běžného období, vede dle
interpretace
k tomu, že „...v konečném důsledku je zabezpečena srovnatelnost informací mezi majetky, u kterých byla pohledávka z titulu nároku na dotaci vykázána a u kterých ne, a to bez ohledu na to, zda nevykázání pohledávky bylo chybou nebo ne. Toto řešení rovněž zabezpečuje srovnatelnost údajů u majetku nabytého obdobným způsobem mezi účetními jednotkami a zabezpečuje správné vykázání pořizovacích cen a oprávek (brutto a korekce) v rozvaze, což je důležité například pro vstupní údaje finanční analýzy. Z účetního řešení lze odvodit také daňové řešení.“
5 Důkazní břemeno při prokazování toho, zda se jednalo o chybu či nikoliv, by mělo být pro účetnictví a pro daně stejné a je vždy na účetní jednotce, resp. daňovém poplatníkovi, jak se v konkrétní situaci rozhodne.
Ad c)
U následného přijetí
dotace
může dojít k situaci, že majetek byl odpisován z původní pořizovací ceny a následně přijatá dotace
převýší zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku. To znamená, že uplatněný odpis byl vyšší, než jaká je pořizovací (vstupní) cena snížená o dotaci. V tomto případě může být situace stejná jako ve výše uvedených případech, tj. a)
účetní jednotka nemůže prokázat, že neměla nezpochybnitelný nárok, jedná se o chybu, účetní jednotka měla o nároku účtovat a musí opravit minulé účetní (a zdaňovací období). Postup je stejný jako u příkladu č. 1 a proto již příklad na tuto situaci neuvádíme.
b)
účetní jednotka může prokázat, že neměla nezpochybnitelný nárok na získání
dotace
, pak se částka převyšující zůstatkovou cenu zaúčtuje do výnosů (resp. mínusem do nákladů)
6. Nejedná se o chybu a minulý rok se neopravuje v účetnictví ani v daních.PŘÍKLAD č. 3
Zadání příkladu bude stejné jako u příkladu č. 1 s tím rozdílem, že v účetnictví byla předpokládaná životnost majetku stanovená na tři roky. Daňové odpisy zůstávají stejné (tj. zrychlené, 2. odpisová skupina).
+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Pořízení DHM – faktura | 1 200 000 | 042 | 321 | | 2. Zařazení majetku do účetnictví | 1 200 000 | 022 | 042 | | 3. Odpis od 4. Měsíce (1 200 000 : 36) x 9 | 300 000 | 551 | 082 | | 4. Uzavření účtu 022 koncem roku | 1 200 000 | 702 | 022 | | 5. Uzavření účtu 082 koncem roku | 300 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis zrychlený v roce X: 1 200 000 : 5 = 240 000
Přijatá
dotace
ve výši 960 000 Kč převyšuje o 60 000 Kč zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku. Zůstatek oprávek, o který již zaúčtované oprávky převyšují zůstatkovou cenu, se zaúčtují jako oprava loňských účetních odpisů.+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 1 200 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 300 000 | 701 | 082 | | 3. Příjemdotacena běžný účet | 960 000 | 221 | 346 | | 4. Snížení pořizovací ceny – zúčtovánídotace| 960 000 | 346 | 022 | | 6. Rozdíl, o kterýdotacepřevyšuje zůstatkovou cenu | 60 000 | 082 | | | | –60 000 | 551 | | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis v roce X+1 již nelze uplatnit
V případě, kdy jde o chybu, mělo by být podáno dodatečné daňové přiznání stejně jako u výše uvedeného příkladu č. 1. Předpokládáme, že
dotace
by neměla být vyšší jak pořizovací cena majetku. Pokud by tato teoretická situace přesto nastala, byl by rozdíl zdanitelným zvýšením výsledku hospodaření v roce X. Pokud by se o chybu nejednalo, byl by v roce X+1 případný kladný rozdíl mezi dotací a zůstatkovou cenou daňovou (pozor nikoliv účetní) zdanitelným zvýšením výsledku hospodaření v roce X+1.3 Následné vrácení
dotace
na dlouhodobý majetekJak již bylo zmíněno v úvodu,
dotace
jsou vždy účelové. Jejich použití na příslušný účel a pravidla jejího čerpání jsou ze strany poskytovatele dotace
kontrolovány, a pokud jsou smluvní podmínky porušeny, nebo dotace
nebyla vyčerpána, musí ji účetní jednotka vrátit. Kontrola dodržování pravidel zpravidla přijde až v následujících účetních období a povinnost vrátit dotaci postihne účetní jednotku v následujícím období, případně ještě v některém z dalších účetních období. U dotace
na dlouhodobý majetek nastává opět problém s tím, zda se jedná o chybu nebo o nové skutečnosti, které za chybu považovat nelze. S tím pak souvisí rozhodnutí o tom, zda se musí či nemusí opravovat minulé období (v účetnictví i v daních).Jednání na zasedáních NÚR týkající se této
interpretace
také nebyla jednoduchá a názory na správné řešení nebyly jednoznačné. Opět zde byl původní návrh, který byl několikrát upravován a měněn.V případě povinnosti vrátit část
dotace
nebo celou dotaci záleží na tom, zda tato povinnost nastala, nebo se o ní účetní jednotka dozvěděla před uzavřením účetních knih. Jestliže se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla a dotaci vrátila ve stejném účetním období, opraví pořizovací cenu dlouhodobého majetku a výši odpisu (oprávek) a nevzniká zde vážnější problém ani účetní, ani daňový. Z hlediska daňového jde opět o zvýšení vstupní ceny daňové z jiného titulu, než je technické zhodnocení, kdy se bude pokračovat v odpisování ze zvýšené vstupní ceny bez změny koeficientů (§ 29 odst. 7 ZDP). Jestliže se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla v jednom účetním období, ale dotaci vrátila (tj. peněžní tok nastal) až v následujícím účetním období, opraví pořizovací cenu dlouhodobého majetku a zaúčtuje závazek vůči poskytovateli dotace
a současně upraví výši odpisů (oprávek). V následujícím účetním období pak uhradí závazek při vrácení dotace
jejímu poskytovateli. Může však nastat situace, že účetní jednotka nemůže prokázat
, že se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla před uzavřením účetních knih (případně si mohla být vědoma, že došlo k porušení smluvních podmínek a hrozí nebezpečí vrácení dotace
), avšak o závazku vrátit dotaci neúčtovala. V tom případě se jedná o chybu
a je třeba opravit minulé účetní období v účetních výkazech - zvýšit pořizovací cenu a odpis dlouhodobého majetku v rozvaze a snížit výsledek hospodaření ve výsledovce (je na zvážení účetní jednotky, zda upraví daň minulého období ve svůj prospěch). Pokud účetní jednotka může prokázat
, že se o povinnosti vrátit dotaci dozvěděla až po uzavření účetních knih, jedná se o operaci nového účetního období a staré období se neopravuje
. Zdánlivě jednoduchá logika a problém s tím související je obdobný, jako u předcházející interpretace
. Původní návrh
vycházel při stanovení ročního odpisu z nové pořizovací ceny zvýšené o vrácenou dotaci a zbývající doby odpisování (došlo pouze k úpravě odpisového plánu). Na základě diskuse byl opět jako správný způsob zvolen v případě chyby retrospektivní způsob účtování a oprava srovnatelných informací v účetních výkazech, v případě, že se nejedná o chybu, ale o novou skutečnost, se minulý rok neopravuje a účtuje se prospektivně.PŘÍKLAD č. 4
Účetní jednotka pořídila v průběhu března roku X dlouhodobý majetek za skutečnou pořizovací cenu 1 200 000 Kč (pro zjednodušení neuvažujeme DPH, která zde nehraje roli). Má zažádáno o dotaci ve výši 80 % pořizovací ceny a v listopadu téhož roku ji dostala ve výši 960 000 Kč.
V březnu také zařadila majetek do používání v pořizovací ceně snížené o dotaci a od dubna začala majetek účetně odpisovat rovnoměrnými odpisy. Životnost majetku byla stanovená v odpisovém plánu na 5 let (tj. 60 měsíců). Pro daně se uplatňují zrychlené odpisy, odpisová skupina 2 (koeficienty 5,6,5).
V roce X+2 zjistila kontrola porušení smluvních podmínek při čerpání
dotace
a účetní jednotka musela dotaci vrátit. O povinnosti vrátit dotaci se účetní jednotka dozvěděla v roce X+1, zaúčtovala závazek vrátit dotaci,
dotace
byla vrácena v roce X+2+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Pořízení dlouhodobého majetku | 1 200 000 | 042 | 321 | | 2. Příjemdotacena běžný účet | 960 000 | 221 | 346 | | 3. Snížení pořizovací ceny – zúčtovánídotace| 960 000 | 346 | 042 | | 4. Zařazení majetku ve snížené ceně | 240 000 | 022 | 042 | | 6. Odpis běžného roku (240 000 : 60) x9 | 36 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 koncem roku | 240 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 koncem roku | 4 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis v roce X: (240 000 : 5) = 48 000
Účetní jednotka správně účtovala o závazku vrátit dotaci v okamžiku, kdy se o této skutečnosti dozvěděla (tj. v roce X+1) a nejedná se tedy o chybu.
Původní návrh
interpretace
vycházel pouze z přepočítání odpisů z nové zůstatkové hodnoty a zbývající doby používání (tedy úprava odpisového plánu).+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 240 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 4 000 | 701 | 082 | | 3. Závazek vrátit dotaci | 960 000 | 022 | 346 | | 6. Odpis běžného roku (1 200 000 – 36 000) : 51 x 12 | 273 883 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 koncem roku | 1 200 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 koncem roku | 273 883 | 082 | 702 | | 9. Uzavření účtu 346 | 960 000 | 346 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+2 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 1 200 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 273 883 | 701 | 082 | | 3. Otevření účtu 364 | 960 000 | 701 | 364 | | 4. Vrácenídotace| 960 000 | 364 | 221 | | 5. Odpis běžného roku | 273 883 | 551 | 082 | | 6. Uzavření účtu 022 koncem roku | 1 200 000 | 702 | 022 | | 7. Uzavření účtu 082 koncem roku | 547 766 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+
Tento postup nebyl na základě diskuse na jednání NÚR akceptován. vycházela ze stejné argumentace jako u předcházející
Finální verze
interpretace
, tj. dorovnat částky, které by byly, kdyby bylo od samého začátku odpisováno z původní pořizovací ceny (tedy bez dotace
). Nejedná se o chybu a úprava výše oprávek se zaúčtuje prospektivně do nákladů běžného období (viz operace č. 4).+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 240 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 4 000 | 701 | 082 | | 3. Závazek vrátit dotaci | 960 000 | 022 | 346 | | 4. Doúčtování odpisů z roku X | 144 000 | | 082 | | (1 200 000 : 60) x 9= 180 000 – 36 000 | 144 000 | 551 | | | 5. Odpis běžného roku 20 000 x 12 | 240 000 | 551 | 082 | | 6. Uzavření účtu 022 koncem roku | 1 200 000 | 702 | 022 | | 7. Uzavření účtu 082 koncem roku | 384 000 | 082 | 702 | | 8. Uzavření účtu 346 | 960 000 | 346 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis uplatněný v roce X+1: (1 200 000 – 48 000) = (1 152 000 x 2) / 5 = 460 800 +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+2 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 1 200 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 384 000 | 701 | 082 | | 3. Otevření účtu 346 | 960 000 | 701 | 346 | | 4. Vrácenídotace| 960 000 | 346 | 221 | | 5. Odpis běžného roku (1 200 000 : 60) = 20 000 x 12 | 240 000 | 551 | 082 | | 6. Uzavření účtu 022 koncem roku | 1 200 000 | 702 | 022 | | 7. Uzavření účtu 082 koncem roku | 624 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis uplatněný v roce X+2: (1 200 000 – 508 800) = (691 200 000 x 2) /4 = 345 600
PŘÍKLAD č. 5
Zadání je stejné jako u příkladu č. 1
O povinnosti vrátit dotaci se účetní jednotka sice dozvěděla již v roce X+1, ale o závazku účtovala až v roce X+2, kdy došlo k vrácení
dotace
. Jedná se o chybu a je třeba opravit výkazy v roce X+1. Dodatečné daňové přiznání ve svůj prospěch nepodala, proto o snížení daňové povinnosti za rok X+1 neúčtujeme.+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Pořízení dlouhodobého majetku | 1 200 000 | 42 | 321 | | 2. Příjemdotacena běžný účet | 960 000 | 221 | 346 | | 3. Snížení pořizovací ceny – zúčtovánídotace| 960 000 | 346 | 042 | | 4. Zařazení majetku ve snížené ceně | 240 000 | 022 | 042 | | 6. Odpis běžného roku (240 000 : 60) | 4 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 koncem roku | 240 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 koncem roku | 4 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis v roce X: (240 000 : 5) = 48 000 +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 240 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 4 000 | 701 | 082 | | 3. Odpis běžného roku 4 000 x 12 | 48 000 | 551 | 082 | | 4. Uzavření účtu 022 koncem roku | 240 000 | 702 | 022 | | 5. Uzavření účtu 082 koncem roku | 52 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis v roce X+1: (240 000 – 48 000) = (192 000 x 2) / 5 = 76 800 +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+2 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 240 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 52 000 | 701 | 082 | | 3. Zvýšení oprávek z minulých let | | | | | Dosud uplatněné odpisy (4 000 + 48 000) = 52 000 | | | | | Správné odpisy (20 000 + 240 000) = 260 000 | | | | | Doúčtování rozdílu (260 000 – 52 000) | 208 000 | 42x | 082 | | 4. Závazek vrátit dotaci | 960 000 | 022 | 346 | | 5. Vrácenídotace| 960 000 | 346 | 221 | | 6. Odpis běžného roku 20 000 x 12 | 240 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 | 1 200 000 | 022 | 701 | | 8. Uzavření účtu 082 | 500 000 | 701 | 082 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+
V roce X+2 dopad do výkazů roku X+1 - úprava minulého období bude následující:
Rozvaha +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Aktiva | X+2 | X+1 | Pasiva | X+2 | X+1 | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Dlouhodobý majetek | 1 200 000 | 240 000 | Jiný výsledek hospodaření | | –48 000 | | | | 960 000 | | | –208 000 | | Oprávky k DHM | 500 000 | –52 000 | Závazky vrátit dotaci | | 960 000 | | | | –208 000 | | | | | Úpravy X+1 | | 752 000 | Úpravy X+1 | | 752 000 | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ Výkaz zisku a ztráty +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | | X+2 | X+1 | | X+2 | X+1 | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+ | Náklady | | 48 000 | Zisk | | –208 000 | | | | 208 000 | | | | | Úpravy X+1 | | 208 000 | Úpravy X+1 | | –208 000 | +-----------------------------+-----------+-----------+-------------------------------+----------+----------+
Daňový odpis uplatněný v roce X+2:
a)
Pokud by se podalo dodatečné daňové přiznání ve prospěch účetní jednotky, dopočítaly by se daňové odpisy: Rok X: 1 200 000 : 5 Z 240 000 Rok X+1: (1 200 000 - 240 000) Z (960 000 x 2) /5 Z 384 000 Celkem uplatněno: (48 000 + 76 800) Z 124 800 Správně mohlo být uplatněno (240 000 + 384 000) Z 624 000 Rozdíl (624 000 - 124 800) Z 499 200 x 0,19 Z 94 848 (vrátit daň)
b)
I v případě, že se nebude podávat dodatečné daňové přiznání ve prospěch účetní jednotky, nutno počítat s výší daňových odpisů, jaká by byla správně, kdyby se v minulosti uplatňovaly odpisy z plné vstupní ceny. Rok X+2: (1 200 000 - 624 000) Z (576 000 x 2) /4 Z 288 000
Poznámka:
Povinnost přepočítat odpisy je pouze v případě zrychlených odpisů. Pokud by účetní jednotka uplatnila rovnoměrný způsob daňového odpisování, odpisy přepočítávat nemusí, neboť je obecně možné uplatnit i nižší odpis, než je stanoven jako maximální dle ZDP.
PŘÍKLAD č. 6
Zadání je stejné jako u příkladu č. 1
O povinnosti vrátit dotaci se účetní jednotka prokazatelně dozvěděla až v roce X+2, kdy byla také
dotace
vrácena. Minulé roky X a X+1 se neopravují.+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Pořízení dlouhodobého majetku | 1 200 000 | 042 | 321 | | 2. Příjemdotacena běžný účet | 960 000 | 221 | 346 | | 3. Snížení pořizovací ceny – zúčtovánídotace| 960 000 | 346 | 042 | | 4. Zařazení majetku ve snížené ceně | 240 000 | 022 | 042 | | 6. Odpis běžného roku (240 000 : 60) | 4 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 koncem roku | 240 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 koncem roku | 4 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis v roce X: (240 000 : 5) = 48 000 +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+1 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 240 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 4 000 | 701 | 082 | | 6. Odpis běžného roku 4 000 x 12 | 48 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 koncem roku | 240 000 | 702 | 022 | | 8. Uzavření účtu 082 koncem roku | 52 000 | 082 | 702 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ Daňový odpis v roce X+1: (240 000 – 48 000) = (192 000 x 2) / 5 = 76 800
Účetní jednotka správně účtovala o závazku vrátit dotaci v okamžiku, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. Nejedná se tedy o chybu a úprava výše oprávek se zaúčtuje prospektivně do nákladů běžného období (viz operace č. 5).
+--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | Účetní operace v roce X+2 | Kč | MD | D | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+ | 1. Otevření účtu 022 | 240 000 | 022 | 701 | | 2. Otevření účtu 082 | 52 000 | 701 | 082 | | 3. Závazek vrátit dotaci | 960 000 | 022 | 346 | | 4. Vrácenídotace| 960 000 | 346 | 221 | | 5. Doúčtování oprávek za roky X a X+1 (20 000 + 240 000) – 52 000 | 208 000 | 551 | 082 | | 6. Odpis běžného roku (1 200 000 : 60) x 12 | 240 000 | 551 | 082 | | 7. Uzavření účtu 022 | 1 200 000 | 022 | 701 | | 8. Uzavření účtu 082 | 500 000 | 701 | 082 | +--------------------------------------------------------------------+-----------+-----+------+
Pokud nejde o chybu, bude zvýšení vstupní ceny z hlediska daňového zohledněno v souladu s výše uvedeným v aktuálním roce opět jako zvýšení vstupní ceny z jiného titulu, než je technické zhodnocení (§ 29 odst. 7 ZDP).
V souvislosti se snížením pořizovací ceny o přijatou dotaci byla na jednání NÚR také diskutována otázka (dotaz z vnějšího připomínkového řízení), co by se stalo, kdyby se pořizovací cena snížená o dotaci dostala pod limit stanovený účetní jednotkou pro dlouhodobý majetek a účetní jednotka ho z tohoto důvodu vyřadila z rozvahových účtů. Jak potom postupovat při povinnosti vrátit dotaci a v důsledku toho zvýšit pořizovací cenu majetku, který již není na účtech hlavní knihy. Názor NÚR je v tomto případě takový, že pokud trvají smluvní podmínky související s přijatou dotací, nemůže účetní jednotka majetek z rozvahových účtů hlavní knihy vyřadit.
Analogicky na to pak vzniká otázka, jak podobné případy řešit z hlediska daňového, to je situaci, kdy dojde k poklesu vstupní ceny majetku pod stanovenou hranici pro zařazení do hmotného majetku, která je dle § 26 odst. 2 písm. a) ZDP 40 000 Kč (vstupní cena musí být vyšší jak 40 000 Kč). Pokud půjde o opravu chyby, měl by se opravit nejen daňový odpis, ale zohlednit i to, že již nejde o hmotný majetek dle § 26 ZDP. Pokud v souladu s výše uvedeným zůstane majetek na rozvahových účtech, půjde zřejmě o situaci, kdy účetní odpisy budou daňově
relevantní
dle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP. V případě, kdy nejde o opravu chyby, vzniká otázka, zda postupovat analogicky, to je počínaje okamžikem, kdy dojde k poklesu vstupní ceny pod hranici pro zařazení do hmotného majetku považovat účetní odpisy za daňově relevantní
dle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP samozřejmě s tím, že je nutné zohlednit dříve správně uplatněný daňový odpis (tak aby spolu s tímto odpisem a účetními odpisy byla uplatněna do nákladů maximálně vstupní cena ponížená o dotaci - srovnej Ing. Martin Děrgel, Dodatečné snížení vstupní ceny stroje pod limit 40 000Kč, DHK 23/2011, s. 23
). V opačném případě, to je v situaci, kdy v důsledku vrácení dotace
vzroste vstupní cena nad hranici pro zařazení do hmotného majetku, vzniká otázka, zda nevyužít analogicky řešení používaná v případech, kdy taková situace nastane z titulu technického zhodnocení [viz § 29 odst. 1 písm. f) ZDP, resp. pokyn GFŘ D-6 K § 26 bod 7].4 Závěr
Jak vyplývá z uvedených příkladů situace s následným získáním
dotace
, případně s povinností jejího vrácení je složitá. NÚR se pokusila naznačit řešení, které po dlouhých diskusích považují odborníci na účetnictví a daně, kteří se jich zúčastnili, za správné, i když se nejedná o závazný předpis, kterým interpretace
není. Názory na správné řešení se mohou různit (ukázaly to i připomínky ze strany odborníků z praxe při vnějším připomínkovém řízení) a každá účetní jednotka se musí rozhodnout pro řešení, které považuje za správné a které dokáže obhájit v účetnictví i v daních. K určitému zjednodušení by mohlo dojít, pokud by české účetní předpisy akceptovaly účtování přijaté dotace
na pořízení dlouhodobého majetku jako časové rozlišení výnosů, které by se rozpouštěly do výnosů proti odpisům z pořizovací ceny nesnížené o dotaci. Vyřešilo by to i správné ocenění pořízeného dlouhodobého majetku v rozvaze. Avšak vzhledem k tomu, že NÚR zpracovává interpretace
k českým účetním předpisům, musela z nich vycházet a respektovat je i přesto, že jejich řešení nepovažuje za nejšťastnější.Použité účty v příkladech:
042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
022 - Samostatné věci movité a soubory movitých věcí
082 - Oprávky k účtu 022
321 - Dodavatelé
346 -
Dotace
ze státního rozpočtu 42x - Jiný výsledek hospodaření
551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
701 - Počáteční účet rozvažný
702 - Konečný účet rozvažný
1 Dodatek k interpretaci NÚR I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení
dotace
.2
Interpretace
I-XX Následné přijetí dotace
na dlouhodobý majetek - Popis problému (v době psaní tohoto článku není dosud schválená interpretace
).3 Minulé období v účetních výkazech se upravuje z důvodu srovnatelnosti s běžným obdobím (viz
interpretace
NÚR I-11 „Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů“
, i když se neotevírají účetní knihy minulého období. Zaúčtováním v novém období se pouze upraví počáteční zůstatky příslušných účtů v novém účetním období na částky, jaké by byly, kdyby k chybě nedošlo, a nárok na dotaci byl účtován správně v minulém období.4 S účinností od 1. 1. 2013 je součástí vlastního kapitálu v rozvaze řádek A. IV.3. Jiný výsledek hospodaření, kde se vykazují opravy minulých let, případně i změny metody mezi dvěma účetními obdobími. Dochází tak ke zvýšení vypovídací schopnosti rozvahy, kde je jasně oddělen výsledek, který vznikl jinak než z činnosti účetní jednotky.
5
Interpretace
I-XX Následné přijetí dotace
na dlouhodobý majetek - Zdůvodnění (v době psaní tohoto článku dosud neschválená interpretace
).6 Účtování mínusem do nákladů považujeme za správnější vzhledem k tomu, že se jedná o transakci týkající se odpisů minulého období.