Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o
účetnictví pro podnikatele od 1. 1. 2018
Ing.
Jiří
Koch
V částce 158 Sbírky zákonů ze dne 15. 12. 2017 byla vyhlášena
vyhláška č.
441/2017 Sb
., kterou se s účinností od 1. 1.
2018 mění vyhláška č. 500/2002 Sb.
, kterou se
provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v
soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška"). Současně se mění
vyhláška č. 501/2002 Sb., pro banky a jiné finanční
instituce (vyhláška č. 442/2017 Sb.) a č.
502/2002 Sb., pro pojišťovny (vyhláška č.
443/2017 Sb.).Ustanovení novely vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých
1. 1. 2018 a později.
Novela vyhlášky obsahuje zejména
následující změny
:-
nové označování a uspořádání některých položek účetních výkazů,
-
doplnění informací o výši položek za minulé účetní období v přehledu o peněžních
tocích,
-
rozšíření možností pro vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v
rozvaze,
-
zpřesnění odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje,
-
zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného
majetku,
-
doplnění metody ocenění majetku reálnou hodnotou v případech změny kategorie účetní
jednotky,
-
vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech,
-
legislativně-technické úpravy.
Důvodem novely vyhlášky je především:
-
transpozice fakultativních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady
2013/34/EU ze dne 26. června 2013 (dále "směrnice
EU") v návaznosti na novelu zákona o účetnictví (zákon
č. 462/2016 Sb., kterým se mění zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů) účinnou od účetního období roku 2017;
-
novela vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro
banky a jiné finanční instituce;
-
v novele jsou dále obsaženy i některé změny legislativně-technického
charakteru.
K jednotlivým změnám podrobněji:
Nové označování a uspořádání některých položek účetních výkazů
Následující změny jsou provedeny v Příloze č. 1 Uspořádání a označování položek rozvahy a
Příloze č. 2 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění.
V § 19 odstavci 8 zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví (dále jen "zákon o
účetnictví) byla novelou zákona o účetnictví
(zákon č. 462/2016 Sb.) pro účely vykazování v účetní
závěrce doplněna možnost
členění aktiv na stálá a oběžná
. Toto upřesnění umožňuje sjednotit
členění aktiv v rozvaze účetní jednotky podle ekonomického cyklu v souladu s účetní teorií a v
návaznosti na směrnici EU. V návaznosti na tuto úpravu se stávající název rozvahové položky "B.
Dlouhodobý majetek" nahrazuje názvem "B. Stálá aktiva
".Další změna souvisí se zrušením vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci
dlouhodobého nehmotného majetku. Název položky "B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" se
upravuje na "
B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje
".Položka "A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let" a "A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let
(-)" se slučují do jedné "kompenzační" položky "
A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta
minulých let (+/-)
"; následná položka "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)" je
přečíslována na "A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)
". Kompenzačně se vykáží
obě původní položky i ve sloupci minulého období rozvahy. Tato úprava má přispět ke zjednodušení a
zpřehlednění vykazování nerozděleného výsledku minulých let.Možnost vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze v rámci pohledávek a závazků
přinesla nové označení položek týkajících se časového rozlišení.
V rámci položky aktiv "C.II. Pohledávky" se doplňuje podpoložka "
C.II.3. Časové
rozlišení aktiv
", dále členěná na podpoložky:C.II.3.1. Náklady příštích období
C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období
C.II.3.3. Příjmy příštích období
Obdobně v rámci položky pasiv "C. Závazky" se doplňuje podpoložka "
C.III. Časové
rozlišení pasiv
", dále členěná na podpoložky:C.III.1. Výdaje příštích období
C.III.2. Výnosy příštích období
Položky "D. Časové rozlišení aktiv" a "D. Časové rozlišení pasiv" včetně podpoložek jsou
zachovány; v nové úpravě jde o možnost vykazování časového rozlišení v rozvaze dvěma
způsoby.
Další změnou je návrat stávajícího nevhodného označení položky výsledovky "F.2. Zůstatková
cena prodaného materiálu" k původnímu názvu "
F.2. Prodaný materiál
".V rámci úprav účetních výkazů bylo provedeno také doplnění § 4 odstavce 5 o požadavek, aby
i
přehled o peněžních tocích obsahoval informaci o výši položek za minulé účetní období
;
časová srovnatelnost údajů je dosud stanovena pro rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o změnách
vlastního kapitálu.Změny názvů položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty a ostatní úpravy účetních výkazů se
budou týkat sestavení účetní závěrky poprvé za rok 2018 (pokud účetní jednotka používá kalendářní
rok).
Rozšíření možností pro vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze
Ve vazbě na směrnici EU, která dává účetním jednotkám možnost volby při vykazování položek
časového rozlišení v rozvaze, v účetní závěrce sestavované za účetní období počínající 1. 1. 2018 a
později bude možno volit při vykazování položek časového rozlišení v aktivech a pasivech rozvahy
mezi dvěma způsoby, a to
zařadit časové rozlišení do pohledávek a závazků nebo ho vykazovat
samostatně
. Nová možnost vykazování je obsahem § 13 Časové rozlišení v aktivech rozvahy a § 19
Časové rozlišení v pasivech rozvahy.Podle doplněného odstavce 1 do § 13 časové rozlišení v aktivech rozvahy je možné vykazovat
v doplněné položce "
C.II.3. Časové rozlišení aktiv
" nebo v položce
"D. Časové
rozlišení aktiv
".Obdobně se v § 19 odstavci 1 umožňuje časové rozlišení v pasivech rozvahy vykazovat v
doplněné položce "
C.III. Časové rozlišení pasiv
" nebo v položce
"D. Časové
rozlišení pasiv
".To znamená, že:
-
je ponechána současná možnost vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy v
položce "D. Časové rozlišení aktiv" (podpoložky "D.1. Náklady příštích období", "D.2. Komplexní
náklady příštích období" a "D.3. Příjmy příštích období"),
-
je doplněna nová možnost, kdy časové rozlišení v aktivech rozvahy je vykázáno v nové
položce "C.II.3. Časové rozlišení aktiv" (podpoložky "C.II.3.1 Náklady příštích období", "C.II.3.2.
Komplexní náklady příštích období" a "C.II.3.3. Příjmy příštích období");
a současně
-
je ponechána stávající možnost vykazování časového rozlišení v pasivech rozvahy v
položce "D. Časové rozlišení pasiv" (podpoložky "D.1. Výdaje příštích období" a "D.2. Výnosy
příštích období"),
-
je doplněna nová možnost, kdy časové rozlišení v pasivech rozvahy je vykázáno v nové
položce "C.III. Časové rozlišení pasiv" (podpoložky "C.III.1. Výdaje příštích období" a "C.III.2.
Výnosy příštích období").
Účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni rozhodne, který způsob vykazování zvolí.
Zvolený způsob vykazování časového rozlišení musí být shodný jak v aktivech, tak i v pasivech
rozvahy -
kombinace obou možností vykazování není přípustná
. Konkrétní způsob vykazování
časového rozlišení je tedy plně v kompetenci účetní jednotky, a to za předpokladu, že bude zachována
srovnatelnost jednotlivých účetních závěrek.Navazující úprava § 3a odstavce 2 písm. a) zajišťuje, aby
rozvaha ve zkráceném rozsahu,
sestavovaná malou neauditovanou účetní jednotkou
, zahrnovala i novou položku určenou pro
vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy. Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky
podle přílohy č. 1 k vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou
položek "C.II.1. Dlouhodobé pohledávky", "C.II.2. Krátkodobé pohledávky" a "C.II.3. Časové
rozlišení aktiv
". V pasivech rozvahy malá neauditovaná účetní jednotka vykazuje časové rozlišení
v položce "C.III. Časové rozlišení pasiv
". Struktura zkrácené rozvahy této účetní jednotky
bude následující:AKTIVA CELKEM
A. Pohledávky za upsaný základníkapitálB. Stálá aktiva B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.II. Pohledávky C.II.1. Dlouhodobé pohledávky C.II.2. Krátkodobé pohledávky C.II.3. Časové rozlišení aktiv C.III. Krátkodobý finanční majetek C.IV. Peněžní prostředky
PASIVA CELKEM
A. VlastníkapitálA.I. ZákladníkapitálA.II. Ážio a kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let (+/-) A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (-) B. + C. Cizí zdroje B. Rezervy C. Závazky C.I. Dlouhodobé závazky C.II. Krátkodobé závazky C.III. Časové rozlišení pasiv
Mikro účetní jednotka bez povinného auditu
může sestavovat účetní výkazy obsahující
pouze položky označené písmeny. Využije-li tato účetní jednotka nové možnosti, pak hodnota
případného časového rozlišení bude v rozvaze zahrnuta do pohledávek a závazků. Podle údajů ČSÚ je
mikro účetních jednotek cca 88 % z celkového počtu obchodních společností. U velké části účetních
jednotek tak dojde k dalšímu snížení vypovídací schopnosti jejich účetní závěrky; ta je již beztak
mizivá tím spíše, že výsledovka této kategorie účetních jednotek se nemusí zveřejňovat v obchodním
rejstříku. V nové podobě bude rozvaha obsahovat "
pouze tři položky v aktivech a tři
položky v pasivech. Struktura zkrácené rozvahy této účetní jednotky je následující:de facto
"AKTIVA CELKEM
A. Pohledávky za upsaný základníkapitálB. Stálá aktiva C. Oběžná aktiva
PASIVA CELKEM
A. VlastníkapitálB. + C. Cizí zdroje B. Rezervy C. Závazky
Nový způsob vykazování nemá vliv na postup účtování o časovém rozlišení a jeho oceňování,
stejně jako na analogii položek časového rozlišení s pohledávkovým (nárokovým) nebo závazkovým
(povinným) vztahem. V otázce, jaké pohledávky a jaké závazky vedené i v cizí měně jsou předmětem
kurzových přepočtů podle účetních předpisů, to v oblasti časového rozlišení konkrétně znamená, že
(výdaj v cizí měně bude
uhrazen v příštích obdobích) a (příjem v cizí měně bude přijat v příštích obdobích), a proto pro ně platí stejná
pravidla, jako pro ostatní cizoměnové závazky a pohledávky. To se netýká
Výdaje příštích období
mají charakter cizoměnového závazku Příjmy příštích období
mají charakter cizoměnové
pohledávkyNákladů příštích
období
ani Výnosů příštích období
, kde peněžní tok v cizí měně již nastal, byl přepočten
a zaúčtován v české měně a bude pouze rozpouštěn na vrub nákladů v příštích obdobích nebo ve
prospěch výnosů v příštích obdobích. Kursové rozdíly tedy nevznikají při uzavírání účetních knih u
konečných zůstatků rozvahových účtů vykazovaných v položkách "D.1. Náklady příštích období",
respektive "C.II.3.1. Náklady příštích období", "D.2. Komplexní náklady příštích období", respektive
"C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období", a "D.2. Výnosy příštích období", respektive "C.III.2.
Výnosy příštích období".Zpřesnění odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje
V ustanovení § 56, který obsahuje metodu odpisování majetku, nový odstavec 2 přebírá část
stávajícího § 6 odstavce 3 písm. c) a zpřesňuje způsob stanovení
náhradní doby odpisování
goodwillu
, případně záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje za předpokladu, že nelze
spolehlivě odhadnout jejich dobu použitelnosti
. V těchto situacích účetní jednotka může
rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která
nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců
; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní
v příloze v účetní závěrce. Jinými slovy - primárně platí, že účetní jednotka má pravomoc rozhodnout
o době odpisování dotčených položek dlouhodobého majetku podle svého uvážení, a teprve až v případě,
pokud účetní jednotka nedokáže dobu odpisování spolehlivě odhadnout, jsou stanoveny hranice pro
určení doby odpisování. Doba odpisování goodwillu se vysvětlí v příloze v účetní závěrce.Nová úprava zmírnila stávající znění platné od 1. 1. 2016 (vyhláška č.
250/2015 Sb.), které striktně stanovilo "zastropování"
odpisů na 120 měsíců bez dalších podmínek. To mohlo být problémem ve smyslu významného ovlivnění
výsledku hospodaření pro společnosti, které si stanovily odpisový plán pro
goodwill
na výrazně více
než 120 měsíců.Zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného
majetku
Směrnice EU neuvádí náklady na výzkum jako položku dlouhodobých nehmotných aktiv. Nehmotné
výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v rámci dlouhodobého nehmotného majetku ani podle
mezinárodních účetních standardů (zejména IAS 38 Nehmotná aktiva). Ve vazbě na tuto skutečnost se v
§ 6 odstavci 3 písm. a)
zrušuje vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého
nehmotného majetku
. V návaznosti na tuto změnu se přejmenovala stávající rozvahová položka
"B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" na "B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje
".Vykazování nehmotných výsledků vývoje se nemění. Tato aktiva jsou vymezena dlouhodobostí
(nad 1 rok), limitem, který si stanoví účetní jednotka (obvykle vyšší než 60 000 Kč, a to vzhledem
ke stejné částce dle zákona o daních z příjmů), a tím,
že jsou buď vytvořena vlastní činností s cílem obchodování s nimi, nebo jsou nabyta od jiných
osob.
Přechodné ustanovení
stanoví, že až do vyřazení nehmotných výsledků výzkumu, které
byly vykazovány podle § 6 odstavce 3 písm. a) vyhlášky
č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2017, bylo u těchto nehmotných výsledků výzkumu
pokračováno v odpisování podle vyhlášky č. 500/2002
Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2017 a byly vykazovány v položce "B.I.4. Ostatní dlouhodobý
nehmotný majetek".O nákladech na výzkum tedy nebude účtováno jako o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
(například na účtech
041
a 012
), nýbrž - v závislosti na konkrétních podmínkách dané
transakce - na vrub nákladů běžného účetního období, nebo jako časově rozlišené náklady ve formě
komplexních nákladů příštích období, není však vyloučeno účtovat o těchto nákladech i například jako
o pořízení dlouhodobého hmotného majetku či o nedokončené výrobě. Vždy bude záležet na konkrétní
situaci, která u účetní jednotky v souvislosti s řešením projektu výzkumu a vývoje
vznikne.Při
vymezování obsahu pojmů
"výzkum a vývoj
" je nutno vycházet ze všech
skutečností vztahujících se ke konkrétnímu účetnímu případu, tedy i ze zákona č.
130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního
vývoje a inovací, ze zákona o daních z příjmů (viz
například § 34 odst. 4), Pokynu D-288 z 1. 1. 2005, Informace GFŘ k projektu výzkumu a vývoje jako
nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle
§ 34 odst. 4 a
5 zákona o daních z příjmů z 25. 9. 2017
(www.financnisprava.cz) aj.Změna vykazování nehmotných výsledků výzkumu nijak neomezuje účetní jednotky, které
provádějí výzkum podle zvláštních právních předpisů, ani neovlivňuje podmínky odpočtu nákladů na
výzkum a vývoj podle zákona o daních z
příjmů.
Doplnění metody ocenění majetku reálnou hodnotou v případech změny kategorie účetní
jednotky
Zákon o účetnictví v § 27
nepovoluje
mikro účetním jednotkám oceňovat majetek reálnou hodnotou
s výjimkou mikro účetních jednotek
působících na finančním trhu nebo těch, kterým povinnost oceňování majetku reálnou hodnotou ukládá
jiný právní předpis (například obchodníci s cennými papíry, pobočky zahraničních obchodníků s
cennými papíry, platební instituce, investiční společnosti a fondy apod.).Novela vyhlášky v novém § 61c stanoví
postup při oceňování nebo "neoceňování" majetku
reálnou hodnotou, pokud dojde ke změně kategorie účetní jednotky
z mikro na malou, střední nebo
velkou a naopak, což stávající zákon o účetnictví
neřeší. Nová úprava navazuje na § 27 odst. 7 zákona o
účetnictví, a postihuje situace, kdy dojde ke změně velikostní kategorie účetní jednotky, v
důsledku čehož účetní jednotka "přestane" nebo "započne" přeceňovat příslušný majetek na reálnou
hodnotu.Základní princip této metody je zakotven v odstavci 1. Ten řeší situaci, kdy
mikro
účetní jednotka změní svoji kategorii na účetní jednotku malou, střední nebo velkou
. V takovém
případě dotčená účetní jednotka veškerý majetek podléhající přecenění na reálnou hodnotu, tzn. i
majetek nabytý před změnou kategorie účetní jednotky, ocení reálnou hodnotou v souladu s
§ 27 zákona o účetnictví, a to k prvnímu dni
účetního období podle § 1e odstavce 2 tohoto zákona.Odstavec 2 řeší situaci opačnou, tzn. situaci, kdy
malá, střední či velká účetní
jednotka změní svoji kategorii na kategorii mikro účetní jednotku
. V tomto případě účetní
jednotka přestane v souladu s § 27 odstavcem 7 zákona o
účetnictví veškerý majetek podléhající přeceněné na reálnou hodnotu, tzn. i majetek nabytý
před změnou kategorie účetní jednotky, účtovat a vykazovat v reálné hodnotě a v souladu s
§ 25 zákona o účetnictví jej začne oceňovat
pořizovacími cenami, a to k prvnímu dni účetního období. Tímto postupem účetní jednotka změní
dosavadní účetní metodu zachycení reálné hodnoty.Pro posílení právní jistoty účetních jednotek se výslovně uvádí, že změny reálných hodnot
majetku vykázané v položce "A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)" účetní
jednotka vykáže v položce "A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)". Jinak řečeno - v
daném případě se při
účtování o dopadech ze změn účetní metody
postupuje tak, že zůstatek
příslušného účtu účtové skupiny 41 - Základní
, prostřednictvím
kterého je účtováno o změnách reálných hodnot majetku oceňovaného reálnou hodnotou, vykázaný v
položce "A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)", se zúčtuje souvztažně
prostřednictvím příslušného účtu pro účtování o jiném výsledku hospodaření účtové skupiny kapitál
a kapitálové fondy42 -
Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
a vykáže se v položce "A.IV.3. Jiný výsledek
hospodaření minulých let (+/-)" podle § 15a. Tato metoda se netýká přeceňování aktiv účtované v
minulých letech do výsledku hospodaření; není možno zpětně "rekonstruovat" zisk nebo
ztrátu.Novou úpravu nepoužijí mikro účetní jednotky uvedené v
§ 27 odstavci 7 písm. a) až d) zákona o
účetnictví, protože se na ně zákaz oceňování reálnou hodnotou nevztahuje.
PŘÍKLAD
- malá, střední či velká účetní jednotka změní kategorii na mikro účetní jednotku
Účetní jednotka, jejímž účetním obdobím je kalendářní rok, na příslušném účtu účtové
skupiny 06 účtuje o cenných papírech v celkové pořizovací ceně 50 000 Kč. Tyto cenné papíry byly
doposud rozvahově přeceněny na reálnou hodnotu, která k 31. 12. 2017 činí 5 000 Kč.
K 1. 1. 2018 účetní jednotka z důvodu změny velikostní kategorie zruší rozvahové přecenění
majetku na reálnou hodnotu - zaúčtuje částku ve výši 45 000 Kč na vrub příslušného účtu v účtové
skupině 42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření souvztažně ve prospěch příslušného účtu
v účtové skupině 41 - Základní
kapitál
a kapitálové fondy.I----I-----------------------------------I--------I-----I-----I--------------I I č. I Účetní případ I Kč I MD I D I Datum I I----I-----------------------------------I--------I-----I-----I--------------I I 1. I Pořízení realizovatelných cenných I 50 000 I 063 I 064 I 1. 1. 2017 I I I papírů I I I I I I----I-----------------------------------I--------I-----I-----I--------------I I 2. I Změna reálné hodnoty cenných I 45 000 I 414 I 063 I 31. 12. 2017 I I I papírů - snížení I I I I I I----I-----------------------------------I--------I-----I-----I--------------I I 3. I Zrušení přecenění majetku na I 45 000 I 426 I 414 I 1. 1. 2018 I I I reálnou hodnotu při změně I I I I I I I kategorie účetní jednotky I I I I I I----I-----------------------------------I--------I-----I-----I--------------I
Vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech
Úprava spočívá ve vypuštění stávajícího textu § 52 a § 53 včetně poznámky pod čarou a
nahrazení textem novým obsaženým v odstavci 10 vloženým do § 3, který se pro oblast vykazování,
oceňování a zveřejnění informací o finančních nástrojích a operacích s nimi
odkazuje přímo na
vyhlášku pro banky
(č. 501/2002 Sb.), ve
stávajícím znění účinném k 31. 12. 2017, a to z důvodu, aby byl zafixován stávající právní stav
účinný k tomuto datu.Vyhláška pro banky ve stávajícím znění v oblasti finančních nástrojů téměř plně převzala
Mezinárodní účetní standard IAS 39
Finanční nástroje: účtování a oceňování
(dále jen "IAS
39"). Novela vyhlášky pro banky od 1. 1. 2018 tuto stávající úpravu opouští a v oceňování a uvádění
informací o finančních nástrojích se odkazuje na nový účetní standard IFRS 9 Finanční
nástroje
. Změnou realizovanou v ustanoveních § 52 a § 53 vyhlášky pro podnikatele se docílí
"zjednodušení" v tom smyslu, že účetní jednotky-podnikatelé nebudou nuceny "přecházet" v oblasti
derivátů, které jsou pro ně zpravidla marginální
záležitostí, na IFRS 9 a "zůstanou" na IAS 39.
Zachováním stávajícího přístupu k derivátům
se docílí snížení administrativní zátěže. Pokud
by tato změna nebyla realizována, došlo by ve vazbě na novelu vyhlášky pro banky k situaci, kdy
novelou vyhlášky by účetní jednotky-podnikatelé oblast finančních nástrojů musely řešit nově přímo
přes IFRS 9. Tento standard na základě nových definic kategorií finančních nástrojů nově definuje i
přístupy k jejich ocenění.Legislativně-technické úpravy
Vložení odstavců 3 a 4 do § 3, který vymezuje rozsah a způsob sestavování účetní závěrky
ve vazbě na zákon o účetnictví, souvisí s
novou
možností vykazování časového rozlišení
podle § 13 v aktivech a § 19 v pasivech rozvahy.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9.V § 18 odstavci 3 je provedena oprava stávajícího chybného označení již neexistující
položky "B.II.4. Závazky ke společníkům" na správné označení "
C.I.9.1. Závazky ke
společníkům
".V § 39 odstavci 1 písm. i), který pro všechny účetní jednotky vymezuje základní informace
v příloze k účetní závěrce, se za účelem posílení právní jistoty účetních jednotek sjednocuje
terminologie se zákonem o účetnictví, kde je uveden
termín "
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období
". Vymezení tohoto pojmu je
obsahem § 1d odstavce 3 zákona o účetnictví.
Tento pojem, resp. jeho hraniční hodnoty, je jedním z kritérií pro zařazení účetních jednotek do
jednotlivých kategorií jednotlivých kategorií, které vymezuje
§ 1b zákona o účetnictví.Doplňuje se nový § 54c, který v návaznosti na novelu
zákona o účetnictví řeší
situaci přeměny účetní
jednotky, která není obchodní korporací
(například svěřenský fond, pokud se řídí vyhláškou pro
podnikatele); tato účetní jednotka postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu podle
§ 14a a § 54 až 54b obdobně.V § 56 odstavci 3 písm. a) se upřesňuje, že podle ustanovení
§ 28 zákona o účetnictví se také odpisuje
dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla
právo užívání nebo požívání
;
majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje. V § 56 se zrušuje odstavec 11, neboť
stejné ustanovení obsahuje zákon o účetnictví v § 28
odstavci 4 (odpisování dlouhodobého majetku nájemcem nebo pachtýřem).Změny v Českých účetních standardech pro podnikatele
V návaznosti na novelu vyhlášky jsou provedeny
úpravy Českých účetních standardů pro
podnikatele
vyhlášené ve Finančním zpravodaji č. 10/2017 ze dne 22. 12. 2017. Finanční zpravodaj
vychází výhradně elektronicky na internetových stránkách Ministerstva financí
(http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/financni-zpravodaj).Formální změny týkající se zejména nových a přejmenovaných položek rozvahy jsou promítnuty
ve standardech č. 002 - Otevírání a uzavírání účetních knih, č. 017 - Zúčtovací vztahy, č. 013 -
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a č. 018 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. V novém znění
standardu č. 009 - Deriváty, s ohledem na zrušení § 52 a § 53 vyhlášky, které obsahovaly metodu
oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty u derivátů, je pouze odvolávka na vyhlášku č.
501/2002 Sb. a České účetní standardy pro finanční
instituce ve znění účinném k 31. 12. 2017. Obdobně to platí i pro standard č. 008 - Operace s
cennými papíry a podíly.
Příloha: Kategorizace účetních jednotek
I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I Účetní jednotka - vždy musí I Povinný I Rozvaha I Výkaz zisku a I Příloha I Přehled o I Zveřejňování, I I splnit dvě ze tří kritérií I audit I (podle § 3a I ztráty I (podle § 3a I peněžních I zvláštnosti I I (podle § 1b zákona) I I odst. 1 a 2 I (podle § 3a I odst. 5 a 6 I tocích, I I I a časové podmínky I I vyhlášky) I odst. 3 a 4 I vyhlášky) I přehled o I I I (podle § 1e zákona) I I I vyhlášky) I I změnách I I I I I I obchodní I I vlastního I I I I I I společnosti vždy I I kapitálu I I I I I I v plném rozsahu I I (podle § 18 I I I I I I I I odst. 2 I I I I I I I I zákona) I I I I I I I I obchodní I I I I I I I I společnosti I I I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I Mikro I ne I zkrácený I zkrácený rozsah I zkrácený I ne I nemusejí I I I I rozsah - I - § 3a odst. 4 I rozsah - I I podle § 21a I I I I § 3a odst. 2 I účetní jednotky, I § 3a odst. 6 I I odst. 9 I I I I písm. b) I které nejsou I I I zákona I I I I I obchodní I I I zveřejňovat I I I I I společností I I I výkaz zisku a I I I I I I I I ztráty I I---------------------------------I I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I aktiva celkem: < 9 000 000 Kč I I pouze položky I pouze položky I pouze I I nevyhotovují I I I I označené I označené I informace I I výroční I I---------------------------------I I písmeny I římskými I podle § 39 I I zprávu podle I I čistý obrat: < 18 000 000 Kč I I I číslicemi nebo I I I § 21 odst. 1 I I I I I písmeny a I I I zákona I I---------------------------------I I I výpočtové I I I I I počet zaměstnanců: < 10 I I I položky I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I Mikro I ano*** I plný rozsah - I plný rozsah - § I plný rozsah - I ne I I I I I § 3a odst. 1 I 3a odst. 3 I § 39 + § 39a I I I I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I Malá I ne I zkrácený I zkrácený rozsah I zkrácený I ne I nemusejí I I I I rozsah - § 3a I - § 3a odst. 4 I rozsah - § 3a I I podle § 21a I I I I odst. 2 písm. I účetní jednotky, I odst. 6 I I odst. 9 I I I I a) I které nejsou I I I zákona I I I I I obchodní I I I zveřejňovat I I I I I společností I I I výkaz zisku a I I I I I I I I ztráty I I---------------------------------I I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I aktiva celkem: < 100 000 000 Kč I I pouze položky I pouze položky I pouze I I nevyhotovují I I I I označené I označené I informace I I výroční I I---------------------------------I I písmeny a I římskými I podle § 39 I I zprávu podle I I čistý obrat: < 200 000 000 Kč I I římskými I číslicemi nebo I I I § 21 odst. 1 I I I I číslicemi I písmeny a I I I zákona I I---------------------------------I I s výjimkou I výpočtové I I I I I počet zaměstnanců: < 50 I I položek I položky I I I I I I I C.II.1. a I I I I I I I I C.II.2. a I I I I I I I I C.II.3. I I I I I I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I Malá I ano*** I plný rozsah - I plný rozsah - I plný rozsah - I ne I I I I ano** I § 3a odst. 1 I § 3a odst. 3 I § 39 + § 39a I I I I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I Střední I ano I plný rozsah - I plný rozsah - I plný rozsah - I ano I I I---------------------------------I I § 3a odst. 1 I § 3a odst. 3 I § 39 + § 39b I I I I aktiva celkem: < 500 000 000 Kč I I I I I I I I I I I I I I I I---------------------------------I I I I I I I I čistý obrat: < 1 000 000 000 Kč I I I I I I I I I I I I I I I I---------------------------------I I I I I I I I počet zaměstnanců: < 250 I I I I I I I I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I I Velká I ano I plný rozsah - I plný rozsah - I plný rozsah - I ano I Vymezené I I---------------------------------I I § 3a odst. 1. I § 3a odst. 3 I § 39 + § 39b I I velké účetní I I aktiva celkem: > 500 000 000 Kč I I I I + § 39c I I jednotky I I I I I I I I vyhotoví I I---------------------------------I I I I I I zprávu o I I čistý obrat: > 1 000 000 000 Kč I I I I I I platbách I I I I I I I I (část sedmá I I---------------------------------I I I I I I zákona) a I I počet zaměstnanců: > 250 I I I I I I nefinanční I I I I I I I I informace I I I I I I I I (část osmá I I I I I I I I zákona) I I---------------------------------I---------I---------------I------------------I---------------I-------------I---------------I *** Ano, pokud je povinnost ověření účetní závěrky auditorem stanovena dle zvláštního právního předpisu. ** Ano, pokud jsou splněny podmínky § 20 zákona o účetnictví - Ověřování účetní závěrky auditorem.