Příjmy ze soutěží a výher

Vydáno: 9 minut čtení

Příjem nabytý formou výhry patří nepochybně k příjmům velice příjemným a vítaným, neboť jeho získání není zpravidla podmíněno žádným úsilím či výjimečnou aktivitou, postačí pouze větší či menší dávka štěstí. U příjmů ze soutěží již takové hodnocení neplatí, neboť k jejich dosažení je třeba prokázat určité znalosti, dovednosti apod., které je nutno předem nějakým způsobem (např. studiem, tréninkem) získat. V následujícím textu se budu věnovat problematice zdanění (ev. nezdanění) takových příjmů.

 

Získejte na 10 dní ZDARMA
přístup ke kompletnímu obsahu DAUČ v rozsahu verze Expert!

Proč bych se měl registrovat?
Příjmy ze soutěží a výher
Ing.
Helena
Machová
 
Příjmy od daně osvobozené
Podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem v podobě:
ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů,
ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,
ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní soutěž podnikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,
ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč.
Poznámka:
Další příjmy osvobozené od daně uvedeme ještě dále v rámci Ostatních příjmů.
PŘÍKLAD 1
Poplatník získal v zahraniční veřejné soutěži výhru ve výši 200 000 Kč. Celou částku věnoval tuzemské základní škole na nákup počítačového vybavení.
Příjem je od daně osvobozen.
PŘÍKLAD 2
Zákazník na základě slosování obdržel od prodejce peněžitou výhru ve výši 5 000 Kč.
Příjem je od daně osvobozen.
PŘÍKLAD 3
Obec uspořádala atletickou soutěž amatérských sportovců. Účastníci umístění na prvním, druhém a třetím místě v jednotlivých disciplínách obdrželi věcné výhry (toustovače, hrníčky, poháry), přičemž cena žádné z těchto výher nepřevýšila částku 2 000 Kč.
Příjem je od daně osvobozen.
PŘÍKLAD 4
Účastník veřejné soutěže v tuzemsku obdržel peněžní výhru ve výši 20 000 Kč.
Příjem není od daně osvobozen a v celé výši (tedy nejen v částce převyšující 10 000 Kč) bude zdaněn – viz dále.
PŘÍKLAD 5
Účastník veřejné soutěže pořádané v Rakousku obdržel peněžní výhru, která v přepočtu činila 15 000 Kč. Výhru použil pro své potřeby.
Příjem není od daně osvobozen a v celé výši bude zdaněn.
 
Ostatní příjmy
V případech, kdy není možné osvobodit příjmy z výher a soutěží podle § 4 ZDP (viz výše), spadají zpravidla do kategorie ostatních příjmů (§ 10 ZDP). I zde ovšem připadá v úvahu další možné osvobození (viz dále).
Podle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP jsou ostatními příjmy výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z:
loterie a tomboly,
kursové sázky a totalizátorové hry,
technické hry,
živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a
jiných hazardních her výše neuvedených.
Podle § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP jsou ostatními příjmy z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z účtenkové loterie, z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.
Podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP platí, že od daně jsou osvobozeny výhry z:
loterie a tomboly, pokud výše výhra nepřesahuje 1 000 000 Kč
hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odst. 1 písm. h) (jiné než loterie a tomboly), pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 1 000 000 Kč.
Pro kategorii ostatních příjmů obecně platí, že základem daně je příjem snížený o výdaje. Jsou-li však výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží (u ostatních příjmů nelze vykázat daňovou ztrátu).
U příjmů uvedených v § 10 odst. h) a ch) ZDP plynoucích ze zdrojů v zahraničí je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje.
Pouze v případě, kdy příjem plyne ze zahraničí, musí výherce podat daňové přiznání a výhru sám zdanit. Plynou-li totiž příjmy z výher a soutěží od tuzemských pořadatelů, daň musí srazit a odvést plátci (pořadatelé). Jinými slovy: i když výherce obdrží výhru, na kterou se nevztahuje osvobození, žádné daňové povinnosti mu nevznikají. Daň srazí a odvede plátce, výherce již obdrží výhru po zdanění, kterou sám v daňovém přiznání ani neuvádí, ani nezdaňuje.
Podle § 36 odst. 2 písm. i) ZDP totiž platí, že zvláštní sazba daně (srážková daň) ve výši 15 % se použije na příjmy v podobě účtenkové loterie, na příjmy plynoucí fyzickým osobám z reklamních soutěží a reklamních slosování, z cen z veřejných a ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže (§ 10 odst. 1 písm. ch/) a příjmy v podobě výhry z loterie a tomboly.
PŘÍKLAD 6
Výherci vědomostní soutěže pořádané televizí náleží peněžitá výhra ve výši 400 000 Kč.
Pořadatel soutěže, plátce (televize) před výplatou srazí daň ve výši 15 % (60 000 Kč), kterou odvede správci daně. Výherce obdrží již zdaněnou částku 340 000 Kč.
Zdanění podléhá nejen peněžní, ale i věcná výhra. Vzhledem k tomu, že výše uvedený postup při zdanění a výplatě výhry snížené o daň je v případě věcných výher obtížně představitelné a realizovatelné, postupuje se při výpočtu daně tak, že věcná výhra, resp. její hodnota je považována za již zdaněnou (85 %) a daň se dopočte do 100 %.
PŘÍKLAD 7
Výrobce automobilů uspořádal soutěž, jejíž první cenou byl osobní automobil v hodnotě 300
000
Kč.
Výherce automobil v této hodnotě obdržel a výrobce odvedl daň ve výši 52 941 Kč (15 % z částky 352 941 Kč).
I když daň zaplacená za jiného poplatníka, tedy i za výherce je obecně [§ 25 odst. 1 písm. r) ZDP] nedaňovým nákladem, v tomto případě existuje výjimka. Podle § 24 odst. 2 písm. u) ZDP je daňovým nákladem i daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch) ZDP, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36 ZDP), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění.
Ve výše uvedeném příkladu tak je daňovým nákladem automobilky nejen hodnota automobilu (sloužícího k reklamě a propagaci), ale i daň zaplacená za výherce.
ZDP ale toto daňové zvýhodnění podmiňuje nepeněžní (věcnou) výhrou. Pokud by se provozovatel soutěže rozhodl zaplatit daň za výherce v případě výhry peněžní, jednalo by se o náklad nedaňový.
PŘÍKLAD 8
Peněžitá výhra z vědomostní soutěže činí 20 000 Kč. Pořadatel se rozhodl, že výherce obdrží celou avizovanou částku (20 000 Kč) a že daň zaplatí sám pořadatel ze svých zdrojů.
Postup výpočtu daně je stejný jako v případě výhry automobilu (viz výše), tzn. že částka 20 000 Kč je považována nikoliv za 100 %, ale za 85 % výhry. Daň činí 3 529 Kč a je pro pořadatele – na rozdíl od výhry samotné – nedaňovým nákladem. Pokud by pořadatel srazil daň ve výš 3 000 Kč (15 % ze 20 000 Kč) a vyplatil zdaněnou výhru 17 000 Kč, celková částka 20 000 Kč by byla daňovým nákladem.
 
Výhry sportovců
Na závěr uvedu postup při zdanění výher sportovců, které nejsou ani příjmy od daně osvobozené ani příjmy ostatní.
Podle § 10 odst. 8 ZDP platí, že u fyzických osob, u nichž je sportovní činnost činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7 ZDP (tedy za příjmy ze samostatné činnosti).
Profesionální sportovec tak veškeré výhry zdaňuje stejným způsobem jako další příjmy (příspěvky na ubytování, stravu, sportovní oblečení apod.) v rámci svého daňového přiznání. Zdanění výher srážkovou daní zde nepřipadá v úvahu. Zdanění podléhají veškeré příjmy, bez ohledu na to, zda jsou peněžní či nepeněžní. Vzhledem k tomu, že u dílčího základu daně podle § 7 ZDP lze vykázat daňovou ztrátu, může být její součástí i výhra.
Sportovec může být i zaměstnancem. V takovém případě jsou veškeré jeho příjmy (včetně výher) považovány za příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a jejich zdanění je povinností zaměstnavatele. Sportovec – zaměstnanec již obdrží příjem po zdanění a daňové přiznání (pokud je nemusí podat např. z důvodu jiných nezdaněných příjmů) nepodává.
Na rozdíl od sportovců – podnikatelů u zaměstnanců připadá v úvahu škála příjmů, které nejsou předmětem daně (§ 6 odst. 7 ZDP – např. cestovné, oblečení) nebo které jsou od daně osvobozené (§ 6 odst. 9 ZDP – např. stravování, nápoje, přechodné ubytování do částky 3 500 Kč měsíčně apod.).

 

 

Získejte na 10 dní ZDARMA
přístup ke kompletnímu obsahu DAUČ Expert!

• Přístup ke všem článkům s příklady
• Sekce Otázky a odpovědi v plném znění
• Předpisy včetně porovnávání časových znění
• Komentáře, důvodové zprávy, judikatura
• Užitečné funkcionality pro urychlení vaší práce

 

Chci přístup ZDARMA