V tomto příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 5/2021 na s... Pokračujeme v jednotlivých částech navržené účetní úpravy a porovnání se stávající účetní úpravou.
O krok blíže k nové účetní legislativě
Ing.
Zita
Drábková,
Ph.D., MBA,
daňový poradce a jednatel TAXART CZ s. r. o., odborný asistent Metropolitní univerzita Praha, e-mail: zita.drabkova@mup.cz, www stránky: www.taxart.cz
Princip stálosti cen
České účetní předpisy vycházejí z
principu stálosti cen
, nicméně ani zde vymezení pojmů a definice čtenář nenajde. Tvůrce účetnictví má vycházet z předpokladu, že česká koruna je stabilní. Při účtování nebere v úvahu inflaci měny, při oceňování tedy pracuje se stálostí kupní síly peněžní jednotky.
PŘÍKLAD 2
Účetní jednotka – odběratel zboží
Došlo k uzavření obchodu, bude realizován nákup zboží s prodlouženou dobou splatnosti. Standardní doba splatnosti je jeden měsíc. S dodavatelem byla dohodnuta splatnost 50 % do jednoho měsíce od dodání a 50 % do osmnácti měsíců od dodání a s tím související navýšení o 10 % z celkové ceny dodávky. Do navýšení ceny zboží byl mimo jiné také zahrnut odhad reálné inflace.
Jak zobrazíme navýšení ceny zboží a prodlouženou splatnost do účetnictví, tj. časovou hodnotu peněz?
–
Principem stálé kupní síly bude zboží oceněno historickou cenou, tj. pořizovací cenou stanovenou ke dni vzniku transakce. Závazek bude oceněn nominální cenou stanovenou kupní smlouvou.
–
Tvůrce účetnictví nepromítne do ceny zboží inflaci.
–
Není možné vykázat ani časovou hodnotu peněz, která v podstatě představuje obchodní úvěr poskytnutý dodavatelem prostřednictvím nadstandardní prodloužené splatnosti.
Pojďme ještě výše uvedený příklad rozvést o další souvislosti současné účetní legislativy, která často svou nekonzistencí způsobuje problémy vypovídací schopnosti účetních výkazů.
PŘÍKLAD 3
Uvažujme o tom, že zboží bylo pořízeno v cizí měně od mateřské společnosti, na které je odběratel ekonomicky závislý a 2/3 prodejů realizuje právě z dodání zboží od mateřské společnosti v cizí měně matky.
Můžeme účtovat o nákupu v cizí měně, resp. v měně dodání zboží od mateřské společnosti, abychom zvýšili vypovídací schopnost účetních výkazů?
–
Stávající účetní úprava neumožňuje vykazovat účetní transakce v cizí měně.
–
Odběratel musí transakci nákupu zboží od mateřské společnosti, stejně jako všechny ostatní účetní transakce provedené v cizí měně, přepočítat na českou měnu.
Zákaz
kompenzace
Další z dílčích konceptů, který je poměrně rigidně v účetnictví stanoven, je
zákaz
mezi aktivy a pasivy, náklady a výnosy.kompenzace
U výnosů se jedná o základní měřítko pro hodnocení výkonnosti podniku a jeden z parametrů pro testování povinnosti zákonného ověření účetní závěrky externím auditorem.
Jednou z významných novel účetní legislativy se podařilo ukončit vykazování aktivace majetku a změny stavu zásob do výnosů včetně zrušení mimořádných nákladů a výnosů. Tím se zvýšila vypovídací schopnost účetních výkazů, neboť již nejsou vykazovány výnosy nepředstavující realizované prodeje.
Nicméně aplikace principu zákazu
kompenzace
mezi náklady a výnosy může za stávajícího stavu účetní legislativy nadále do jisté míry deformovat vykazovanou hodnotu výnosů. Uvažujme například situaci, popsanou v následujícím příkladu.PŘÍKLAD 4
Účetní jednotka se rozhodne prodat dlouhodobý majetek – výrobní linku. Důvodem je zastavení výroby v rámci situace způsobené dopadem pandemie COVID-19. Výrobní linka je prodána za 10 mil. Kč, odpis zůstatkové ceny do nákladů představuje zaúčtovaný provozní náklad ve výši 12 mil. Kč. Prodej se tedy uskutečnil se ztrátou 2 mil. Kč.
Můžeme vykázat pouze účetní ztrátu 2 mil. Kč, aniž bychom v účetnictví nenavyšovali o výnosy, které neplynou z uskutečnění předmětu mé činnosti?
Absolutní pojetí zásady
kompenzace
nedovoluje realizaci „logické“ úvahy tvůrce účetnictví. Tento musí vykázat do provozních výnosů celkovou brutto hodnotu ve výši 10 mil. Kč, do provozních nákladů pak mimořádný odpis a ztráta z prodeje dlouhodobého hmotného aktiva pak bude součástí provozních výsledku hospodaření za dané účetní období. Výsledkem je report o výnosech o 10 mil. Kč vyšších než ty, které byly dosaženy činností společnosti v rámci prodeje zboží nebo poskytnutím služeb.Další z řady účetních úvah spojených s nelehkou úlohou účetních tvůrců může souviset s vykazováním nákladů a výnosů u
dlouhodobých kontraktů
zasahujících více účetních období, zejména smluv o zhotovení. Ve světle stávajících podmínek není k dispozici systematický přístup, který by zohlednil stupeň zhotovení a charakter smlouvy. Při promítnutí smlouvy do účetnictví pak velmi záleží na jejím obsahu, zejména na nastavení dílčích plnění díla, fakturaci a dalších parametrech.Moderní zákon o účetnictví – koncepční rámec
Nynější dynamická doba vyžaduje komplexní moderní přístup také v oblasti účetnictví. Jak jinak, vždyť účetnictví je zrcadlem ekonomické reality podniků ve všech aspektech včetně náhledu budoucnosti. Právě digitalizace a vývoj mezinárodních trendů v oblasti účetnictví jsou nesmírně silnou motivací a impulsem také pro české účetní prostředí, které je nuceno se přizpůsobit.
Nový moderní zákon o účetnictví by tedy měl respektovat nejen dynamický vývoj v ekonomice a informačních technologiích, ale také předjímat nové účetní situace, které tento budoucí dynamický vývoj přinese. Vytvoření zbrusu nového zákona o účetnictví1) by mělo přímo souviset se zrušením všech nynějších prováděcích vyhlášek2) zákona a měly by být vytvořeny nové. Současně by mělo dojít také k příslušným změnám zákona o daních z příjmů.
Navrhuje se, že nový koncepční rámec v českém účetnictví bude vycházet ze současného koncepčního rámce Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS.
Obrázek č. 1 ukazuje základní strukturu navrženého koncepčního rámce, který by měl jasně vymezovat následující charakteristiky.
Cíle účetnictví:
Pro koho je účetní závěrka sestavována? –
Cílem tvorby účetnictví je poskytnout uživateli účetních výkazů kvalitní informace pro jeho ekonomické rozhodování.
–
Cílem účetnictví je také poskytnout uživateli potřebné informace k tomu, aby mohl předvídat vývoj peněžních toků.
Rovněž by měl mít uživatel výkazů k dispozici kvalitní informace o majetku podniku, o jeho zdrojích a finanční výkonnosti.
Předpoklady a zásady
: Jaké jsou základní nosné stavební kameny účetnictví?Zde je myšlenkový prostor pro uvažování tvůrců účetnictví o použití povolených účetních metod a přístupů a předpoklady a zásady jsou tak přímo navázány na stanovené cíle účetnictví.
Kvalitativní charakteristiky a omezení
–
Detailně popisují vlastnosti, které musí být splněny pro dosažení cílů. Dosud známé kvalitativní charakteristiky stávajícího zákona o účetnictví by měly být v koncepčním rámci jasně definované, a to včetně omezení a výjimek z jejich použití v případě, že nebude ohrožen cíl účetnictví.
–
Musí být použitelné v čase pro předvídání a také zpětné hodnocení (
relevance účetnictví
), spolehlivé a ověřitelné, musí splňovat princip obsahu před formou, neutrálního postoje, musí být srovnatelné a konzistentní.
–
Dále budou koncepčním rámcem definovány náklady, a to ve srovnání s užitkem, který následuje pojejich vynaložení.
–
Vymezení
významnost
i v oblasti účetní a využití opatrnost
i při tvorbě a aplikaci účetních metod a postupů.Základní prvky účetních výkazů a definice
Na definice základních položek účetních výkazů je naše současná účetní úprava poměrně skoupá.
Nový koncepční rámec bude definovat jednotlivé prvky účetní závěrky, a to především známé pojmy, jakými jsou
aktiva
, dluhy
, vlastní
, kapitál
náklady
, výnosy
, výsledek hospodaření
, příjmy
a výdaje
, závazky
, rezervy
a další. Budou definovány i pojmy, které v českém účetním prostředí působí nově, jako například jiný výsledek
hospodaření, úplný výsledek
hospodaření, přínosy
a újmy
, vklady
a výběry vlastníků
, reálná hodnota.
Shrnuto a podtrženo
Jak již bylo zmíněno, počkáme si na zrod zcela nového zákona o účetnictví minimálně do roku 2021 a poté budeme mít určitý prostor pro přizpůsobení (minimálně 12 měsíců).
Změn se však chystá nejen na poli účetním, ale také daňovém celá řada, aby tak účetnictví i daně společně tvořily jeden kompaktní celek.
Úhel pohledu se při rozhodování tvůrců účetnictví má podle nového pojetí účetnictví změnit a také podstatně rozšířit o nové účetní obzory. Čeká nás tedy nová účetní doba, která rozhodně nebude o naučených předkontacích MD a Dal, bude zahrnovat nástroje pro rozhodování založené na moderní účetní teorii a povede tak ke zkvalitnění rozhodování externích uživatelů účetních výkazů (majitelů, věřitelů, dodavatelů, odběratelů, bank a dalších).
Proč tedy čekat a následně ve chvatu měnit své roky zaběhnuté účetní systémy a myšlení?
Pokud jste stejného názoru, v příštím příspěvku navážeme na další část z nového příběhu o účetnictví.
1) Stávající zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 502/2002 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu).