Dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (dále „MVZ“) zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, přičemž v poznámce pod čarou 15 je uveden § 127 zákoníku práce . Předpokládám, že se jedná o starý zákoník práce , který v tomto paragrafu mluví o nemoci a ošetřovném – analogicky v dnešní úpravě by se mělo jednat o § 191 zákoníku práce (současného). Avšak pojem „důležité osobní překážky“ je v zákoníku práce popsán také v § 199, případně i v § 200–205. Řadí se mezi překážky, za které se krátí MVZ na poměrnou část, všechny překážky z § 191–205? Pokud ano, nevadí, že jsou tyto překážky zaměstnavatelem placené (např. účast na pohřbu je placená průměrným výdělkem)? Potom může dojít k paradoxní situaci, kdy je zaměstnanci, který pracuje na poloviční úvazek za 14 000 Kč měsíčně, standardně dopočítáván doplatek do MVZ, ale v měsíci, kdy se jeden den účastní pohřbu, již doplatek dopočítán není, neboť MVZ je pro daný měsíc zkrácen, přestože se mzda prakticky nezměnila (nebo je dokonce nižší). Je to tak správně?
Otázky a odpovědi: Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Vydáno:
2 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění – překážky zaměstnance
Ing.
Antonín
Daněk
Odpověď
Je pravdou, že v ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. je odkaz na § 127, ovšem „starého“ zákoníku práce. Při analýze řešené situace se musíme důsledně držet příslušných ustanovení zákonů č. 592/1992 Sb. a č. 262/2006 Sb.
Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance zahrnují v dílu 1 ustanovení § 191–199. Díl 2 obsahuje v § 200–205 překážky v práci z důvodu obecného zájmu, což nelze kvalifikovat jako důležité osobní překážky v práci.
Zákon hovoří o překážkách v práci na straně zaměstnance obecně, to znamená, že nerozlišuje, zda jsou placené nebo neplacené. Zkrátka, každý den trvání překážky snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část. U pracovního volna poskytnutého v souvislosti s úmrtím se fakticky jedná o překážku v práci na straně zaměstnance v duchu ustanovení § 199 zákoníku práce, která (o jeden den) sníží minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Takže v kalendářním měsíci, který má 31 dnů, musí při jednodenní překážce v práci na straně zaměstnance činit vyměřovací základ alespoň 14 129,03 Kč [(30 / 31) × 14 600].