V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme rozsáhlý paragraf 4 ZDP , který se týká případů a podmínek pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
Blíže k některým ustanovením zákona o daních z příjmů ve vztahu k fyzickým osobám – 2. část
Ing.
Ivan
Macháček
Osvobození od daně (§ 4 ZDP)
Těžištěm tohoto paragrafu je odstavec 1,
který pod písmeny a) až zl) uvádí značný počet případů osvobození od daně z příjmů fyzických osob. My si rozebereme z tohoto odstavce nejčastěji se vyskytující případy osvobození od daně a zaměříme se na případy, kdy se při uplatnění osvobození od daně poplatníky nejvíce chybuje.Pro prodej nemovitých věcí je stěžejní písmeno a) a písmeno b),
která obsahují podmínky pro osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů. Podle písmene a) je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem:
–
z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru (dále jen „jednotka“) a souvisejícího pozemku, pokud v něm
prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem,
–
z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky a souvisejícího pozemku, pokud v něm
prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, a použije získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby.
Pro osvobození těchto příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění
postačí, aby podmínky pro osvobození příjmu splnil jen jeden z manželů
, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.Dle znění § 21b odst. 4 ZDP se ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.
V pokynu GFŘ č. D-22 se k §4 odst. 1 ZDP uvádí, že
pokud nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP
. V případě prodeje jednotky je třeba splnit podmínku bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud měl poplatník v jednotce bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a prostředky získané prodejem jednotky zcela nebo zčásti použije na uspokojení bytové potřeby, je příjem z prodeje jednotky zcela nebo zčásti (tj. ve výši prostředků použitých na bytovou potřebu) osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. V takovém případě lze uplatnit pouze poměrnou část výdajů odpovídající zdaňované (neosvobozené) části příjmů z prodeje. V případě prodeje jednotky, ve kterém poplatník neměl bezprostředně před jeho prodejem bydliště, se postupuje také podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.Pro účely osvobození příjmů z prodeje
dle písmene a) není podstatné, zda je poplatník v bytě přihlášen k trvalému pobytu, ale důležitá je skutečnost, zda poplatník v bytě skutečně bydlel alespoň dva roky bezprostředně před jeho prodejem
. Zákon o daních z příjmů ani pokyn GFŘ č. D-22 neobsahuje výklad pojmu „bezprostředně“.
Podmínku „bezprostředně“ pro osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky a souvisejícího pozemku od daně, bude poplatník např. splňovat, když fyzická osoba prodávající jednotku vyklidí, vystěhuje se z ní a prodej jednotky zadá realitní kanceláři, přičemž k prodeji dojde až po více měsících od vystěhování se z jednotky. Naopak podmínku „bezprostředně“ nebude splňovat poplatník, který se rozhodne jednotku prodat, vystěhuje se z ní, ale na nějakou dobu jednotku pronajme svému známému.Výše uvedené osvobození dle písmene a) se nevztahuje na příjmy:
–
z prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
–
z budoucího prodeje těchto nemovitých věc