Při současné nízké nezaměstnanosti narůstá význam poskytování různých benefitů zaměstnancům. K těmto patří i oblast zdravotnictví a volnočasových aktivit. S využitím příkladů se v následujícím textu zaměříme na správnou aplikaci §6 odst. 9 písm. d) ZDP , obsahující podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníku, a ukážeme si některé souvislosti s vyhláškou o FKSP.
Nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a FKSP
Ing.
Ivan
Macháček
Vzhledem k tomu, že se v příspěvku zabýváme benefity poskytovanými ve formě nepeněžního plnění, pouze připomínáme, že u zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci a u zaměstnavatele lze v případě peněžního plnění zaměstnavatele využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.
Daňové řešení u zaměstnance
Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti
osvobozeno
nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě:
1.
pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
2.
použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3.
příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4.
příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Zákon o daních z příjmů přitom limituje pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pouze nepeněžní plnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd, kdy u zaměstnance je z hodnoty tohoto nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období. U ostatních druhů nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení zákona není výše nepeněžního plnění zaměstnavatele pro účely jeho osvobození od daně z příjmů u zaměstnance limitována.
Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociální potřeb (dále jen „FKSP“), ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj.
osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele.
Půjde o případ,Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k nové formulaci
§ 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP. Jedná se o upřesnění daňového osvobození nepeněžních plnění spočívajících ve formě použití zdravotnických zařízení.
Použití zdravotnických zařízení zahrnuje vedle různých lékařských ošetření prováděných v těchto zařízeních, která nejsou hrazena zdravotní pojišťovnou, i nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhradu rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či v jiném obchodním zařízení.
Problematika osvobození nepeněžního plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru dle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP byla projednávána v rámci
KOOV pod číslem 525/20.06.18.
Ze stanoviska GFŘ vyplývá, že na danou problematiku je třeba aplikovat ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZS“), protože ZDP pojem zdravotnické zařízení nedefinuje. Podle § 4 odst. 1 ZZS se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb a tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 ZZS. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel
zdravotních služeb,
který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb
(blíže § 74 a 75 ZZS).Generální finanční ředitelství ve svém stanovisku rovněž uvádí, že je i nadále využitelný příspěvek KOOV č. 06/26.01.05, z něhož vyplývá, že pokud zaměstnavatel uhradí toto zboží a služby, případně poskytne poukázku směnitelnou za toto zboží a služby, jedná se o poskytnutí možnosti použít zdravotnické zařízení zaměstnanci v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a hodnota úhrady či poukázky bude na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Problematika příspěvku zaměstnavatele na tištěné knihy obsažená v § 6 odst. 9 písm. d) bodu 4 ZDP byla předmětem příspěvku projednávaného na
KOOV pod číslem 616/24.01.18.
Z tohoto příspěvku a stanoviska GFŘ k návrhům předkladatelů vyplývají možné varianty poskytnutí příspěvku zaměstnavatele, u kterých bude naplněna možnost daňového osvobození příspěvku zaměstnavatele dle § 6 odst. 9 písm. d) odst. 4 ZDP: 1.
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky
(ať již v listinné či elektronické podobě), které bude možné v příslušných knihkupectvích vyměnit za tištěné knihy, přičemž taková forma nejvíce naplní podmínky daného ustanovení.2.
Zaměstnavatel zajistí u prodejce knih pro zaměstnance možnost výběru knih
s tím, že faktura za tyto knihy bude vystavena prodejcem knih přímo zaměstnavateli – v tomto případě je stále zachován nepeněžní charakter příspěvku.3.
Nemůže být vyloučena ani možnost, kdy
zaměstnavatel poskytne zaměstnanci přímo tištěné knihy,
obdobně jako je dnes obvyklé poskytování např. vitamínů zaměstnavatelem (tj. zaměstnavatel nakoupí knihy, resp. vitamíny, a poskytne je zaměstnanci). Při tomto výkladu je možné vyjít z toho, že uvedený příspěvek poskytl zaměstnavatel při nákupu předmětné knihy. Prokázání splnění zákonných podmínek pro osvobození dle § 6 odst. 9 ZDP je plně na straně zaměstnavatele.
Tyto závěry je možné aplikovat i v situaci, kdy zaměstnavatel nehradí celou hodnotu knihy a zaměstnanec se na její úhradě částečně podílí, a to za předpokladu, že se nebude jednat o hotovostní nákup knih přímo poplatníkem, tzn. nepůjde o následné proplacení (či poskytnutí příspěvku zaměstnavatele) na základě předloženého paragonu poplatníkem. Ve smyslu znění § 6 odst. 3 ZDP se
příjmem zaměstnance rozumí i plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a písm. e) ZDP poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.
V pokynu GFŘ č. D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP se uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky pro daňové účely může zaměstnavatel založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu [např. podle vyhlášky o č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“)].Pokud nepeněžní plnění zaměstnavatele nesplní podmínku pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance a dojde ke zdanění plnění zaměstnavatele u zaměstnance, bude nepeněžní příjem zaměstnance rovněž zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Stanovení měsíční zálohy na daň u zaměstnance proběhne ze superhrubé mzdy.
Nepeněžní plnění a vyhláška o FKSP
Tvorbou a čerpáním fondu kulturních a sociálních potřeb se zabývá výše uvedená vyhláška o FKSP. Tato
vyhláška se vztahuje na organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.
Z § 3 vyhlášky o FKSP vyplývá, že organizační složka státu a příspěvková organizace může přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť a důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, a jejich manželům (druhům, partnerům a nezaopatřeným dětem – rodinný příslušník) se poskytne plnění podle věty první za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok, přitom příspěvkem podle této vyhlášky, pokud není stanovena jeho výše, může být i plná úhrada nákladů.
Veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou.
Ustanovení § 4 vyhlášky o FKSP se zabývá
příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců.
Uvádí se zde, že z fondu lze přispívat na náklady na provoz kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu a příspěvkových organizací a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců. Z fondu lze hradit nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance a přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, pokud není hrazeno ze zdravotního pojištění. Z fondu lze přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.Ustanovení § 8 vyhlášky o FKSP se zabývá dovolenou a rekreací
– z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Případný rozdíl mezi cenou plnění a poskytnutým příspěvkem z fondu uhradí zaměstnanec svému zaměstnavateli, z jehož fondu je příspěvek poskytnut. Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance má přímou vazbu na znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.Následující
ustanovení § 9 vyhlášky o FKSP se zabývá kulturou, vzděláváním, tělovýchovou a sportem
. Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na:a)
vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
b)
náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací,
c)
náklady na vzdělávací kurzy.
I zde má osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance přímou vazbu na znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Nepeněžní plnění a neuplatnění pojistného
Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci a osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vyplývá to z obou pojistných zákonů:
–
Z § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou nebo byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
–
Z § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
Daňové řešení u zaměstnavatele
Daňové řešení u zaměstnavatele vychází z § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou
daňově neuznatelnými výdaji (náklady) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:
1.
příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
2.
možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodu 1 až 3 ZDP.
Výjimkou dle výše uvedeného § 24 odst. 2 písm. j) bodu 1 až 3 ZDP jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na:
–
bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanovených zvláštními právními předpisy,
–
pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a nehrazené zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,
–
provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Pokud tedy zaměstnavatel uhradí formou nepeněžního plnění zaměstnanci například příspěvek na tuzemský nebo zahraniční zájezd, nebo poskytne zaměstnanci zakoupenou vstupenku do divadla, na kulturní vystoupení, nebo na sportovní zápas, bude toto nepeněžní plnění bez ohledu na výši tohoto plnění u zaměstnavatele jeho nedaňovým výdajem (nákladem).
Zaměstnavatel nemůže v tomto případě využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
Ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP je totiž specifickým ustanovením vůči obecnému ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.PŘÍKLAD 1
Zaměstnavatel provádí úhradu zdravotnickým zařízením za očkování zaměstnanců před jejich odjezdem na rodinnou dovolenou do exotických zemí (jde o očkování provedené na přání zaměstnance).
U zaměstnance se jedná podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP o nepeněžní plnění, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti (včetně plnění pro rodinného příslušníka zaměstnance). U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 2 ZDP o daňový výdaj a úhradu očkování zdravotnickému zařízení je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Pokud by si však zaměstnanec hradil očkování sám a předložil by doklad k proplacení svému zaměstnavateli, pak by šlo v případě proplacení o peněžní plnění zaměstnavatele a u zaměstnance by se jednalo o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění (zdanění ze superhrubé mzdy). Zaměstnavatel pak v případě peněžního plnění může využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.
PŘÍKLAD 2
Zaměstnavatel uhradí prodejně GrandOptical částku za dioptrické brýle svým zaměstnancům, pořizované zaměstnanci na základě lékařského předpisu oční kliniky.
Nepeněžní plnění zaměstnavatele je u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 2 ZDP o daňový výdaj a úhradu je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
PŘÍKLAD 3
Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi pass, které zaměstnanci mohou používat k úhradě svých sportovních aktivit (návštěva fitness centra, návštěva plaveckého bazénu, návštěva fotbalových utkání apod).
Jedná se o nepeněžní plnění zaměstnavatele, které bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, a to bez ohledu na výši hodnoty této poukázky. Poukázku může využít i rodinný příslušník. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňový výdaj a zakoupení poukázek je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
PŘÍKLAD 4
Zaměstnavatel poskytne v prosinci roku 2019 zaměstnanci poukaz pro dvě osoby na týdenní zimní rekreaci do rakouských Alp ve výši 25 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři.
Částka 20 000 Kč bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP. Při stanovení superhrubé mzdy bude připočten v měsíci poskytnutí poukazu nepeněžní příjem 5 000 Kč k hrubé mzdě zaměstnance a rovněž bude připočtena částka pojistného hrazeného zaměstnavatelem ze zdanitelného příjmu 33,8 % z 5 000 Kč = 1 690 Kč.
U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 1 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele však bude podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance (částka 1 690 Kč).
PŘÍKLAD 5
Společnost s r. o. zakoupila permanentky do plaveckého bazénu a sauny a poskytuje je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby.
Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poskytnutí permanentek osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 2 ZDP o daňový výdaj a zakoupení permanentek je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
PŘÍKLAD 6
Podnikatel – fyzická osoba zakoupil svým zaměstnancům vstupenky na divadelní festival.
Nepeněžní plnění zaměstnavatele bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 3 ZDP. U zaměstnavatele však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 1 ZDP o daňový výdaj a zakoupení vstupenek je nutno hradit ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
PŘÍKLAD 7
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci jednorázově poukázku ve výši 1 000 Kč, kterou může vyměnit ve stanovených knihkupectvích za tištěné knihy pro děti.
Pokud je splněna podmínka stanovená v § 6 odst. 9 písm. d) bodu 4 ZDP, že se jedná o nepeněžní plnění zaměstnanci poskytnuté zaměstnavatelem jako příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, ve kterých reklama nepřesahuje 50 % plochy, půjde o nepeněžní plnění osvobozené u zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti. U zaměstnavatele půjde dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP o daňově neuznatelné výdaje (náklady).
PŘÍKLAD 8
Zaměstnavatel uhradí Moravskému divadlu v Olomouci permanentky na divadelní představení v sezoně 2019/2020 třem zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům.
V daném případě je zachován nepeněžní charakter příspěvku na kulturní akce, a proto jde o nepeněžní plnění osvobozené u zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 3 ZDP. U zaměstnavatele půjde dle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 1 ZDP o daňově neuznatelné výdaje (náklady) a zakoupení permanentek je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
PŘÍKLAD 9
Zaměstnavatel zajistil na portálu fotbaltour zájezd pro zaměstnance na utkání španělské ligy El Clásico.
Pokud půjde o nepeněžní charakter poskytnutého plnění zaměstnancům v rámci příspěvku na sportovní akce (provedení úhrady vstupenky na sportovní utkání zaměstnavatelem přímo poskytovateli služby), jde o nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 3 ZDP. Pokud však půjde o uhrazení kompletního zájezdu na sportovní utkání zaměstnavatelem (úhrada zájezdu a vstupenky na sportovní utkání poskytovateli zájezdu), je nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti v úhrnu nejvýše v částce 20 000 Kč za zdaňovací období dle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP. U zaměstnavatele půjde dle § 25 odst. 1 písm. h) bodu 1 ZDP o daňově neuznatelné výdaje (náklady) a zakoupení zájezdu je nutno hradit z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
PŘÍKLAD 10
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci v průběhu roku dva příspěvky na rekreaci pro dvě osoby (i rodinného příslušníka) z FKSP, konkrétně se jedná o nepeněžní plnění ve výši 15 000 Kč na zájezd na Štrbské pleso na jaře 2019 a následně na podzimní pobyt v Bratislavě formou nepeněžního plnění ve výši 16 000 Kč. Tyto částky se rozumí vždy souhrnně pro dvě osoby.
Vyhláška o FKSP v § 3 odst. 4 ani v § 8 neomezuje četnost poskytovaných příspěvků na rekreaci v průběhu kalendářního roku. Záleží tedy na rozhodnutí příslušné organizace a na interních pravidlech o poskytování příspěvků z FKSP. Z hlediska daňového bude u zaměstnance postupováno dle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP a poskytnuté nepeněžní plnění formou dvou příspěvků na rekreaci bude osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti ve výši 20 000 Kč za kalendářní rok 2019. Při poskytnutí druhého zájezdu bude v příslušném měsíci u zaměstnance zdaněna částka 11 000 Kč z tzv. superhrubé mzdy. Při stanovení superhrubé mzdy bude připočten v měsíci poskytnutí druhého poukazu nepeněžní příjem 11 000 Kč ke hrubé mzdě zaměstnance a rovněž bude připočtena částka pojistného hrazeného zaměstnavatelem ze zdanitelného příjmu 33,8 % z 11 000 Kč = 3 718 Kč. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance (částka 3 718 Kč).