Zákonné opravné položky k pohledávkám

Vydáno: 21 minut čtení

Účtujícímu věřiteli obvykle vzniká účetní i daňový výnos hned při vzniku pohledávky (např. dodáním zboží), bez ohledu na úhradu. Účetní předpisy přitom vyžadují, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o hospodaření, s přihlédnutím ke všem známým předvídatelným rizikům, možným ztrátám a snížením hodnoty majetku. Přičemž v praxi nejčastějším příkladem je právě problém s úhradou, resp. ne-úhradou pohledávky, kdy je jasné, že její hodnota poklesla. Toto dočasné snížení hodnoty majetku by měl věřitel v účetnictví vyjádřit formou opravné položky (dále jen „OP“). Její tvorba představuje účetní náklad, který je pouze za podmínek zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZoR “), daňově účinný. Stanoví tak § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZDP “).

Zákonné opravné položky k pohledávkám
Ing.
Martin
Děrgel
daňový poradce
I když se zaměříme jen na daňové – zákonné OP – je třeba připomenout, že kromě účetních jednotek vedoucích účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je nutno pamatovat na tvorbu také ostatních OP. A to v souladu s účetní zásadou opatrnosti podle § 25 odst. 3 a § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p. p.
Příklad 1: Objasnění principu OP
Výrobce dodal výrobky v dohodnuté ceně 100 000 Kč (účetní případ č. 1); neuvažujeme DPH. Ovšem odběratel se neměl k placení. Ať už věřitel na rady právníka podal soudní žalobu na úhradu dluhu nebo poskytl dlužníkovi delší dobu „hájení“, je jasné, že klesla ekonomická hodnota dané pohledávky. Aby tomu odpovídala i její účetní hodnota, sníží věřitel hodnotu majetku vázaného v pohledávce tvorbou opravné položky k ní ve výši např. 50 % (č. 2). Po čase výrobce obdrží od odběratele na úhradu pohledávky pouze 60 000 Kč (č. 3), na což věřitel adekvátně zareaguje snížením opravné položky na stále nejistých zbylých 40 000 Kč (č. 4). Následně se ovšem dlužník dostal do fatálních potíží a skončil v konkursu, po němž byl vymazán z obchodního rejstříku a tím zanikl. Současně s dlužníkem zanikla i pohledávka (č. 5), pročež věřitel zruší zbytek její opravné položky (č. 6).
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=9160.jpg
 
Obecná pravidla zákonných OP
Jak jsme předeslali, jedinými daňově účinnými OP jsou tzv. zákonné OP, jejichž tvorbu upravuje speciální zákon – ZoR, odtud pramení jejich označení, nemělo by evokovat, že ty ostatní jsou „nezákonné“. Tyto je možno tvořit pouze k nepromlčeným pohledávkám, přičemž podle ZoR rozlišujeme šest typů zákonných OP:
bankovní OP k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů (§ 5 ZoR),
OP kampeliček aj. finančních institucí k pohledávkám z úvěrů (§ 5a ZoR),
„insolvenční“ OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 ZoR),
„časové“ OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 (§ 8a ZoR),
„ručitelské“ OP k pohledávkám z titulu ručení za clo (§ 8b ZoR),