Převod podílu ve společnosti s r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
Založením a vznikem společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) nejsou
„rozdány karty“ jednou provždy, ale může dojít ke změně ve složení členů dané obchodní
korporace
alias
společníků s. r. o. Nejsnazším způsobem je převod podílu jeho majitelem jiné osobě, ať již jde
o dalšího ze stávajících členů společnosti, který tímto zvýší svou účast, nebo o nově přistupujícího
společníka. V naprosté většině případů je v praxi sjednána úplata za tento převod (prodej), na což
logicky navazuje otázka, jak se s tímto příjmem správně daňově vypořádat. Jen zcela výjimečně, a to
obvykle mezi příbuznými, dochází k úplatnému převodu podílu.Právní úprava převodu podílu v s. r. o.
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti
plynoucí. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Pokud společenská
smlouva nestanoví jinak, tak je v souladu s § 133 zákona
č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
(„ZOK“), výše podílu určena podle poměru jeho
vkladu připadajícího na příslušný podíl k výši celkového základního kapitálu.
Do konce roku 2013 podle zákona č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění p. p. („ObchZ“), platilo (a u „starých“ s. r. o. založených
za jeho éry, které nepřešly pod nový právní režim ZOK,
platí i nadále), že každý společník měl pouze jeden podíl v s. r. o., přičemž všechny tyto podíly
byly stejného druhu. Dodejme, že možnost „starých“ s. r. o. podřídit se plně
ZOK (tzv. opt-in ve smyslu
§ 777 odst. 5 ZOK) skončila s rokem 2015. Možnou
pestrost ohledně podílů přinesl od roku 2014 ZOK,
společenská smlouva s. r. o. totiž může připustit:
-
vznik různých druhů podílů (podíly se stejnými právy a povinnostmi tvoří jeden
druh),
-
aby jeden společník vlastnil více podílů, a to i různého druhu,
-
aby byl podíl společníka představován kmenovým listem.
Dodejme, že kmenový list je cenným papírem (nikoli však zaknihovaným) na řad, který lze
vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna, a nelze s ním obchodovat na
regulovaném trhu.
Podíl společníka v s. r. o. je ve smyslu občanského
zákoníku věcí (nehmotnou), a proto jej lze převést na jinou osobu, a to úplatně (prodejem či
směnou), nebo bezúplatně (darováním). Tato varianta se ale v praxi týká jen nejbližších příbuzných.
Při úplatném převodu podílu se použije obecná právní úprava smlouvy o koupi věci, při bezúplatném
pak smlouva o darování, vždy je vyžadována písemná forma a úředně ověřené podpisy.
Ať již úplatným nebo bezúplatným nabytím podílu přistupuje nabyvatel automaticky ke
společenské smlouvě s. r. o., ovšem za související převedené dluhy, zejména nesplacený zbytek
peněžitého vkladu, i nadále společnosti ručí převodce (tj. dosavadní společník). Převodce podílu
nemá vůči s. r. o. právo na vypořádací podíl. Jedinou odměnou za ztrátu účastenství je tedy pro něj
smluvená převodní cena od nabyvatele podílu.
Je třeba si uvědomit, že převod podílu je transakcí čistě mezi dvěma dotčenými společníky
- převodcem a nabyvatelem, zatímco samotné s. r. o., o jejíž podíl jde, se týká jen nepřímo,
pasivně. Proto je třeba odlišit okamžik účinnosti převodu podílu vůči smluvním stranám od účinnosti
vůči dotčené s. r. o. První datum by mělo vyplývat ze znění smlouvy o převodu podílu, přičemž
obvykle jde o den podpisu smluvními stranami. Účinnost vůči společnosti nastává později -
předložením smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy stran jednateli s. r. o. Při převodu
kmenového listu nastává účinnost převodu příslušného podílu vůči s. r. o. oznámením změny společníka
a předložením kmenového listu, v jehož rubopise je jednoznačně identifikován nabyvatel. Změnu
společníka jednatel s. r. o. musí bez prodlení zapsat do seznamu společníků, s čímž souvisí změna
účetní analytiky k příslušnému vkladu, a samozřejmě rovněž do veřejného obchodního
rejstříku.
-
„stará“ s. r. o., založená podle ObchZ,
která včas nepřešla pod novou právní úpravu
ZOK:
-
určující
je i nadále „stará“ právní úprava stanovená § 115
ObchZ, ve znění k 31. 12.
2013;
-
na jiného
společníka lze převést podíl pouze se souhlasem valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva
jinak;
-
na jinou
osobu (než na dalšího stávajícího společníka) lze převést podíl pouze, pokud to výslovně připouští
společenská smlouva, která navíc může převod podmínit i souhlasem valné hromady. Což samozřejmě
neplatí pro s. r. o. s jediným společníkem, jehož podíl je na třetí osobu převoditelný
vždy.
-
„Nová“ s. r. o. založená dle ZOK,
případně „stará“ s. r. o., která kompletně přešla pod jeho nový právní
režim:
-
postupuje se
zejména v souladu s ustanoveními § 207 až § 210
ZOK,
-
každý
společník může svůj podíl převést na jiného společníka, přičemž společenská smlouva může tento
převod podílu podmínit souhlasem některého z orgánů s. r. o. (např. valné hromady či
jednatele),
-
na
jinou osobu (než je stávající společník) lze převést podíl jen se souhlasem valné hromady, neurčí-li
společenská smlouva jinak; toto omezení převoditelnosti se opět netýká s. r. o. s jediným
společníkem.
-
Jednodušší
je převod podílu reprezentovaného kmenovým listem (listinný cenný papír na řad, viz výše). Jeho
převoditelnost totiž nesmí být nijak omezena ani podmíněna. Při jeho převodu - pouhým předáním - je
ale nutné v rubopise kmenového listu uvést jednoznačnou identifikaci nabyvatele daného
podílu.
Příklad:
Úplatný převod podílu s. r. o. v účetnictví
AB, s. r. o., založili v roce 2014 dva zakladatelé - firma A, a.s., a paní Božena - každý
peněžitým vkladem 100 000 Kč, který již plně splatili. Společenská smlouva nestanoví jinak nežli
ZOK, takže podíly společníků odpovídají poměru vkladů
vůči základnímu kapitálu a činí shodně 50 %. V roce 2017 společník A, a.s., prodal celý podíl v AB,
s. r. o., nově příchozímu společníkovi C, s. r. o., za sjednanou cenu 500 000 Kč. K tomu potřeboval
předchozí souhlas valné hromady AB, s. r. o., jelikož její společenská smlouva opět nestanoví jinak
proti ZOK.
Ukažme si, jak budou o tomto úplatném převodu podílu v AB, s. r. o., účtovat všechny tři
dotčené subjekty.
Postup:
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I Poř. I A, a.s. - odcházející společník I Kč I MD I D I I I (převodce), který prodal podíl I I I I I I v AB, s.r.o. I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 1. I Počáteční stav: Podíl v ovládané I 100 000 I 061.AB I - I I I osobě AB, s. r. o. (výše peněžitého I I I I I I vkladu) I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 2. I Úplatný převod podílu v AB, s.r.o. - I 100 000 I 561 I 061.AB I I I odúčtování pořizovací ceny do nákladů I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 3. I Úplatný převod podílu v AB, s.r.o. - I 500 000 I 378.C I 661 I I I sjednaná úplata za převod firmě C, I I I I I I s.r.o. I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 4. I Úhrada úplaty za převod podílu v AB, I 500 000 I 221 I 378.C I I I s.r.o., od nabyvatele podílu C, I I I I I I s.r.o. I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I Poř. I C, s. r. o. - přicházející společník I Kč I MD I D I I I (nabyvatel), který koupil podíl v AB, I I I I I I s.r.o. I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 1. I Úplatné nabytí podílu v AB, s.r.o. - I 500 000 I 061.AB I 379.A I I I sjednaná úplata za převod firmě A, I I I I I I a.s. I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 2. I Úhrada úplaty za převod podílu v AB, I 500 000 I 379.A I 221 I I I s.r.o. převodci podílu A, a.s. I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I Poř. I AB, s. r. o. - obchodníkorporace, I Kč I MD I D I I I jejíž podíl byl převeden (prodán) I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 1. I Počáteční stav: Vklad společníka A, I 100 000 I - I 411.A I I I a.s. do základního kapitálu I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 2. I Počáteční stav: Vklad společníka B I 100 000 I - I 411.B I I I (paní Boženy) do základního kapitálu I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 3. I Změna společníka A převodem podílu - I 100 000 I 411.A I 411.C I I I na C I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
Osvobození příjmu z prodeje podílu v s. r. o.
Příjem z úplatného převodu neboli prodeje podílu v s. r. o. je předmětem daně z příjmů.
Začneme ale tou nejpříznivější variantou, že jde o příjem osvobozený od daně. K tomu je zapotřebí
splnit stanovené podmínky, které jsou zcela odlišné pro společníky z řad poplatníků daně z příjmů
osob fyzických
versus
právnických osob. S ohledem na rozsah příspěvku se omezíme pouze na ryze
tuzemskou daňovou záležitost, tedy že daňovým rezidentem ČR je jak samotné s. r. o., tak i oba její
společníci - převodce (prodávající) i nabyvatel (kupující).V případě společníků - fyzických osob je příjem z prodeje podílu v s. r. o. osvobozen od
daně zejména při splnění podmínek stanovených v § 4
odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZDP“). Přičemž stěžejní je splnění
tzv. časového testu více než 5 let doby mezi nabytím a úplatným převodem podílu. Stejný časový test
se týká rovněž kmenových listů, ovšem jelikož jde o cenné papíry, najdeme tuto variantu v jiném
ustanovení, a to v § 4 odst. 1 písm. x) ZDP;
ledaže by úhrn příjmů z úplatného převodu všech cenných papírů u poplatníka nepřesáhl ve zdaňovacím
období 100 000 Kč, kdy by šlo o příjem osvobozený podle
§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP (letos ještě bez
dalších podmínek). Oba časové testy se zkracují o dobu, po níž byl poplatník členem této obchodní
korporace
před její případnou přeměnou.Metodické upřesnění k počítání časového testu najdeme v pokynu Generálního finančního
ředitelství D-22 k jednotnému uplatňování ZDP, který
byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 3/2015 (stručný výběr):
-
Dnem nabytí se rozumí u podílů (účasti) společníka na obchodní společnosti (dále jen
„společnosti“):
-
den vzniku
společnosti, tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího
účastníka,
-
den
zápisu zvýšení kapitálu společnosti do obchodního rejstříku v případě nového společníka, který
přebírá závazek k novému vkladu do již existující
společnosti,
-
den
účinnosti smlouvy o převodu podílu v případě nabytí podílu převodem od jiného
společníka,
-
den
úmrtí zůstavitele v případě zděděného podílu na společnosti, jde-li o dědění ze zákona, při dědění
ze závěti nebo podle dědické smlouvy může být nabytí dědictví vázáno na splnění stanovené
podmínky.
-
Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje obdobně, jak den nabytí uvedený
výše.
Příklad:
Osvobození příjmu fyzické osoby z prodeje podílu v s. r. o.
Pan Adam založil s kamarádkou Evou 10. června 2012 firmu Ráj, s. r. o., a to každý
peněžitým vkladem 100 000 Kč. Z důvodu těhotenství a blížícího se mateřství Eva prodala 20. června
2017 podíl v s. r. o. druhému společníkovi, panu Adamovi, za sjednanou cenu 500 000 Kč. Má paní Eva
příjem z prodeje podílu osvobozen?
Postup:
Pro jednoznačnou odpověď je nutno upřesnit den nabytí i den prodeje jejího podílu v s. r.
o. Protože jde o zakládajícího člena, rozumí se dnem nabytí den vzniku Ráj, s. r. o. Ten ovšem není
zadán, přičemž je nasnadě, že nastal později než zadaný den založení (10. 6. 2012) - obvykle
sepsáním společenské smlouvy. Určující je den zápisu vzniku s. r. o. do obchodního rejstříku,
předpokládejme, že ke vzniku společnosti došlo 25. června 2012.
Daňově
relevantní
den prodeje určuje účinnost smlouvy o úplatném převodu podílu paní Evy
panu Adamovi. Pro jeho zjištění je nutné nahlédnout do příslušné smlouvy, přičemž obvykle jde o den
spolupodpisu smluvními stranami, případně dohodnutý den pozdější. Dle
§ 33 daňového řádu lhůta stanovená podle let počíná
běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty (tj. 26. 6.
2012), a končí uplynutím toho dne, který se svým číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh
lhůty (tj. 26. 6. 2017). Proto bude příjem z prodeje podílu osvobozen, nastala-li účinnost smlouvy
27. června 2017 či kdykoli později.Pro omezení daňových spekulací se osvobození příjmu prodeje podílů v s. r. o.
netýká:
-
podílů pořízených z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení (!)
samostatné
činnosti,
-
poznámka:
obchodním majetkem fyzických osob se v souladu s § 4
odst. 4 ZDP rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno nebo je či byla
uvedena v daňové evidenci podle § 7b
ZDP;
-
příjmu plynoucího z budoucího úplatného převodu podílu v době do 5 let od jeho
nabytí,
-
osvobozen tedy
nebude příjem z prodeje podílu uskutečněného (tj. den účinnosti smlouvy o převodu podílu) sice až po
uplynutí časového testu, pokud převodci bude příjem za převod plynout již
dříve;
-
příjmu z budoucího převodu podílu pořízeného z obchodního majetku v době do 5 let od
ukončení činnosti;
-
opět
tedy není podstatné, že smlouva o úplatném převodu podílu bude uzavřena (účinná) až po 5 letech od
jeho nabytí, resp. až po 5 letech od ukončení samostatné činnosti, jestliže příjem plyne již
dříve;
-
příjmu z převodu podílu odpovídajícího zvýšení nabývací ceny, k němuž došlo po 1. 1.
2014!, plněním ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného společníka, do 5 let od
plnění či nabytí,
-
novela
ZDP od června 2017 doplnila, že u plnění ve prospěch
vlastního kapitálu se tento samostatný časový test týká jen vkladů nepeněžitých a nikoli peněžitých
- změnu lze použít již pro rok
2017!
-
Pozor na
to, že
relevantní
nepeněžité plnění ve prospěch vlastního kapitálu zahrnuje nejen běžné vklady do
základního kapitálu, ale také nepeněžité příplatky mimo základní kapitál
s. r. o. podle
§ 163
ZOK.-
Toto
omezení se netýká podílu v s. r. o., který je představován cenným papírem - kmenovým
listem.
Příklad:
Změny účasti v s. r. o. před rokem 2014 nejsou významné
Jan Novák starší se synem Janem Novákem mladším založili již v roce 2007 firmu Honzové, s.
r. o., kde měl každý podíl 50 %. Kvůli odchodu do penze otec prodal svůj podíl synovi v roce 2013 za
sjednanou kupní cenu, což byl jeho příjem osvobozený od daně. Samotného Jana Nováka mladšího ale
podnikání nebavilo, a proto v roce 2017 celý svůj podíl v Honzové, s. r. o. prodal.
Postup:
Jelikož k nabytím podílu od jiného společníka došlo před rokem 2014, tak se neuplatní
samostatný časový test na toto zvýšení nabývací ceny. Rozhodující je tudíž doba mezi nabytím podílu
Jana mladšího - vznik s. r. o. v roce 2007 -a jeho úplatným převodem (2017). Jelikož překračuje 5
let, je celý příjem z prodeje 100 % podílu v Honzové, s. r. o., příjmem osvobozeným od
daně.
Příklad:
Změny účasti v s. r. o. počínaje rokem 2014 jsou významné
V předešlém příkladu změníme jediný údaj, a to, že pan Jan Novák starší (otec) prodal svůj
podíl synovi až v roce 2014, což pro něj stále představovalo příjem osvobozený od daně. Také v tomto
případě pan Jan Novák mladší v roce 2017 prodá celý podíl v s. r. o. Tentokrát ale k nabytí podílu
od jiného společníka, a tedy ke zvýšení nabývací ceny podílu u něho došlo v roce 2014, a proto již
musí uplatnit samostatný časový test.
Postup:
Od tohoto zvýšení nabývací ceny podílu v s. r. o. (rok 2014) k datu prodeje (rok 2017)
neuplynulo ještě 5 let, proto nebude odpovídající část příjmu Jana Nováka mladšího z prodeje podílu
osvobozena od daně. Proti tomu u původní části podílu nabyté již při založení firmy Honzové, s. r.
o. (rok 2007) je k datu úplatného převodu podílu (rok 2017) splněn časový test 5 let, proto bude
tomu odpovídající poměrná část příjmu osvobozena od daně. Jelikož obě části podílu jsou stejné (50
%), rozdělí se pro daňové účely příjem z prodeje na dvě (stejné) poloviny, z nichž jedna je příjmem
osvobozeným od daně a druhá zdanitelným, proti němuž může poplatník jako daňový výdaj uplatnit
pořizovací (kupní) cenu, za kterou zvýšil podíl v s. r. o. od druhého zakladatele (otce).
Naopak výhodou je, že pro osvobození testovaná doba držby podílu v s. r. o. 5 let
se:
-
zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní
korporace
před její
přeměnou,-
-
u téhož poplatníka nepřerušuje ani při rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným
převodem - jak společníkům s. r. o. umožňuje § 43 odst. 2
ZOK - je-li rozdělením zachována celková (původní) výše podílu.
Novela ZDP od června 2017 doplnila další
důvod zkrácení časového testu, který známe z osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí podle
§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Nově se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu bude zkracovat také o dobu, po
kterou byl podíl nabytý děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem. K
této změně ale není speciální přechodné ustanovení, a proto jí bude možno v souladu se základním
přechodným ustanovením využít až od zdaňovacího období roku 2018.
V případě společníků s. r. o. z řad poplatníků daně z příjmů právnických osob je příjem z
převodu (prodeje) podílu osvobozen od daně při splnění podmínek stanovených v
§ 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 ZDP:
-
podíl mateřské společnosti (má alespoň 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné
společnosti nejméně po 12 měsíců, přičemž časovou podmínku lze splnit i dodatečně, viz
§ 19 odst. 3 a
4 ZDP),
-
v dceřiné společnosti (není-li v likvidaci, a podílů nebyl nabyt v rámci koupě
obchodního závodu).
Příklad:
Podmínky osvobození od daně z příjmů právnických osob
Navažme na první příklad, kdy zakládající společník A, a.s., prodal po více než roce podíl
v AB, s. r. o. - např. 19. června 2017 - firmě C, s. r. o., která jej dále prodá druhému zakladateli
(paní Božena) v dubnu 2018.
Příjem z prvně zmíněného prodeje podílu - zakládajícím společníkem A, a.s., - bude
osvobozen od daně, protože jsou naplněny definiční podmínky vztahu „mateřská společnost“ (A, a.s.)
versus
„dceřiná společnost“ (AB, s. r. o.). Proto převodce v daňovém přiznání za rok 2017 vyloučí
účetní výnos z prodeje podílu (500 000 Kč zaúčtovaných ve prospěch účtu 661). Související stinnou
leč spravedlivou stránkou je, že v souladu s § 25
odst. 1 písm. i) ZDP nemůže převodce A, a.s., daňově uplatnit výdaje související s tímto
příjmem osvobozenými od daně, což je hlavně účetní náklad z titulu pořizovací ceny prodaného podílu
(100 000 Kč zaúčtovaných na MD 561).Druhý prodej předmětného podílu v AB, s. r. o., uskutečněný pouze dočasným společníkem C,
s. r. o., bude mít zcela jiný daňový scénář. Jelikož k převodu celého podílu došlo již po zhruba 10
měsících od nabytí, není tento dočasný společník považován za „mateřskou společnost“, a proto příjem
z prodeje podílu nemůže být osvobozen od daně. Takže jeho zdanitelným příjmem zůstane zaúčtovaná
prodejní cena a současně uplatní jako daňový výdaj účetní pořizovací cenu prodaného podílu v AB, s.
r. o., ovšem s jistým omezením, jak si upřesníme dále.
Dodejme, že pokud by dočasný společník C, s. r. o., až tolik s prodejem podílu nepospíchal
a počkal s ním až do léta 2018, pak by splnil definiční podmínky „mateřské společnosti“. Díky tomu
by měl od daně osvobozen příjem z prodeje podílu v AB, s. r. o., stejně jako předešlý zakládající
společník A, a.s. Dokonce by stačilo, aby si do 21. 6. 2018 podržel pouze část podílu v AB, s. r.
o., a to minimálně 10 % na jejím základním kapitálu. Takže by v dubnu 2018 prodával jen část podílu
do výše 40 % podílu na základním kapitálu AB, s. r. o. Přičemž i tentokrát by měl převodce C, s. r.
o., od daně osvobozen veškerý příjem z prodejů podílů v „dceřiné společnosti“ AB, s. r. o. Nejen z
prodeje 10 % podílu prodaného po 12 měsících, ale i z prodeje 40 % podílu již v dubnu
2017.
Zdanění příjmu z prodeje podílu v s. r. o.
Pokud převodce podílu v s. r. o. nesplní podmínky stanovené pro osvobození, nezbývá
poplatníkovi, než příjem z prodeje zahrnout do základu daně z příjmů a zdanit formou daňového
přiznání. Těchto příjmů se totiž netýká tzv. srážková daň - u daňových rezidentů ČR, jimž se
věnujeme, takže jejich zdanění je úkolem poplatníka a nikoli plátce příjmu (nabyvatele podílu),
natožpak jen pasivně zúčastněné s. r. o.
U zdanitelných příjmů obecně platí, že lze uplatnit výdaje (náklady) na jejich dosažení,
zajištění a udržení. Ovšem v tomto případě pouze v omezené výši stanovené v
§ 24 odst. 2 písm. w) ZDP: „daňově účinná je
nabývací cena podílu na s. r. o., a to jen do výše příjmů z prodeje tohoto podílu“. Daňově se proto
posuzuje prodej každého podílu v s. r. o. samostatně a nelze tak kompenzovat dílčí ztrátové a
ziskové prodeje podílů v s. r. o.
Nabývací cena podílu dle § 24 odst. 7
ZDP závisí na způsobu jejího nabytí, takže variantně jde o:
-
pořizovací cenu - v případě nabytí podílu koupí,
-
cenu určenou ke dni nabytí podle zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku - při bezúplatném
nabytí,
-
hodnotu splaceného peněžitého vkladu člena obchodní
korporace
(v našem případě
společníka s. r. o.),-
hodnotu nepeněžitého vkladu člena obchodní
korporace
(s. r. o.), která se stanoví
nejsložitěji:-
u poplatníka
daně z příjmů právnických osob v případě hmotného majetku a nehmotného majetku (ve smyslu
ZDP) ve výši daňové zůstatkové ceny, u ostatního
vkládaného majetku ve výši účetní
hodnoty,
-
u
fyzické osoby v případě hmotného majetku a nehmotného majetku (ve smyslu
ZDP) ve výši daňové zůstatkové ceny, a u ostatního
majetku dle způsobu nabytí pořizovací cenou, vlastními náklady (byl-li pořízen ve vlastní režii),
nebo cenou určenou podle zákona o oceňování majetku
(bezúplatné
nabytí),
-
ovšem
pokud fyzická osoba vložila majetek, který neměla zahrnut do obchodního majetku a byl nabyt v době
kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu, ocení se pouze v závislosti na způsobu nabytí
pořizovací cenou, vlastními náklady, nebo cenou určenou podle
zákona o oceňování majetku, přičemž u nemovitých věcí
lze připočíst náklady na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením
vkladu.
Ovšem toto ustanovení dále uvádí řadu situací ovlivňujících nebo naopak neovlivňujících
výši nabývací ceny, jako například zvýšení o DPH u nepeněžitých vkladů nebo snížení o vyplacený
„přesah“ vložené hodnoty. Je proto třeba mít na paměti, že daňově
relevantní
nabývací cena podílu v
s. r. o. může být více či méně odlišná od účetního ocenění podílu (která se při prodeji účtuje do
nákladů na účet 561), a to zejména u nepeněžitých vkladů.Příklad:
Vklad mimo základní
kapitál
s. r. o.Firma X, a.s., v září 2016 koupila za 500 000 Kč podíl v ABC, s. r. o., která za rok 2016
vykázala ztrátu, načež valná hromada v květnu 2017 v souladu se společenskou smlouvou uložila
společníkům přispět na zvýšení vlastního kapitálu příplatkem mimo základní
kapitál
. Což našeho
společníka X, a.s., stálo dalších 200 000 Kč, o které stoupla nabývací cena podílu v ABC, s. r. o.,
na 700 000 Kč. Protože společník X, a.s., neviděl budoucnost firmy ABC, s. r. o., nijak
optimisticky, tak v červenci 2017 prodal celý svůj podíl za sjednanou cenu 400 000 Kč.Postup:
Protože podíl v ABC, s. r. o., převodce X, a.s., nedržel nejméně 12 měsíců, nejde o vztah
„mateřská
versus
dceřiná společnost“ a příjem z jeho prodeje nebude osvobozen od daně. Proti
zdanitelnému příjmu 400 000 Kč přitom společník X, a.s., nemůže uplatnit celou nabývací cenu podílu
700 000 Kč, ale pouze její část do výše příjmů z prodeje podílu 400 000 Kč. Ztrátu z prodeje podílu
v ABC, s. r. o., ve výši 300 000 Kč přitom společník X, a.s., nemůže daňově uplatnit jako výdaj ani
proti případnému zisku z prodeje podílu v jiné s. r. o.V případě společníků z řad fyzických osob přitom zdanitelný příjem z prodeje podílu v s.
r. o. může spadat do dvou dílčích základů daně:
-
buď mezi příjmy ze samostatné činnosti
alias
„z podnikání“ podle
§ 7
ZDP:-
a to když má
poplatník podíl (podíly) v s. r. o. při jeho prodeji ve svém obchodním majetku, což v souladu s
§ 4 odst. 4 ZDP znamená, buď v daňové evidenci
podle § 7b ZDP, anebo v
účetnictví,
-
daňové
řešení výdajů pak odpovídá výše citovanému § 24 odst.
2 písm. w) ZDP, takže je nutno odděleně posuzovat každý dílčí prodej jednotlivého podílu v s.
r. o. samostatně (nezávisle na ostatních);
-
nebo mezi „ostatní příjmy“ podle § 10
ZDP, jde-li o jiný případ zdanitelného příjmu fyzické
osoby:
-
opět lze daňově
uplatnit výdaje na úrovni nabývací ceny prodaného podílu, ovšem díky speciálnímu pravidlu pro určení
tohoto dílčího základu daně stanovenému v § 10 odst. 4
ZDP v rámci celkového úhrnu příjmů tohoto druhu lze vzájemně kompenzovat ziskové a ztrátové
prodeje, daňově neúčinné jsou až výdaje převyšující úhrn příjmů z prodejů podílů v rámci jednoho
kalendářního roku.
Příklad: Zdanitelný prodej podílů v s. r. o. u fyzické osoby
Pan Jan podniká jako fyzická osoba, přičemž pro účely daně z příjmů vede daňovou evidenci.
V roce 2014 koupil 4 podíly ve čtyřech s. r. o. - A, B, C a D -každý za 100 000 Kč, což jsou i
nabývací ceny podílů, z nichž dva (A, B) zahrnul do obchodního majetku pro účely svého podnikání, a
zbývající dva (C, D) nikoliv.
V roce 2017 všechny čtyři podíly v s. r. o. prodal, a to podíly v A a C se ziskem po 200
000 Kč, zatímco podíly v B a D se ztrátou po 40 000 Kč. Dosáhl tak příjmů spadajících do dvou
dílčích základů daně:
-
z ostatních (zdanitelných) příjmů podle §
10 ZDP:
-
ze samostatné činnosti
alias
z podnikání podle
§ 7
ZDP:-
příjem 200 000
Kč z prodeje podílu A, a příjem 40 000 Kč z prodeje podílu
B,
-
jako
související daňové výdaje může uplatnit nabývací cenu těchto podílů, vždy ale jednotlivě za každý z
nich, takže u podílu A uplatní celou nabývací cenu 100 000 Kč, protože příjem z jeho prodeje je
vyšší, ovšem u podílu B využije pouze část nabývací ceny 40 000 Kč do výše příjmu z jeho ztrátového
prodeje,
-
prodej
podílů A a B tak ovlivní tento dílčí základ daně následovně = + 200 000 Kč - 100 000 Kč + 40 000 Kč
- 40 000 Kč = + 100 000 Kč (zbývající část nabývací ceny B 60 000 Kč nelze daňově
využít);
-
z ostatních (zdanitelných) příjmů podle §
10 ZDP:
-
příjem 200
000 Kč z prodeje podílu C, a příjem 40 000 Kč z prodeje podílu
D,
-
jako
související daňové výdaje může uplatnit úhrn nabývacích cen těchto podílů (100 000 Kč + 100 000 Kč =
200 000 Kč), a to až do úhrnu příjmů z jejich prodejů (200 000 Kč + 40 000 Kč = 240 000
Kč),
-
prodej
podílů C a D proto ovlivní tento dílčí základ daně následovně = + 240 000 Kč - 200 000 Kč = + 40 000
Kč, díky vzájemné kompenzaci ziskového a ztrátového prodeje vychází daňové zatížení
nižší.
Na závěr malá daňová douška k bezúplatnému převodu
alias
darování podílu v s. r. o., což
si lze v praxi reálně představit zejména mezi fyzickými osobami blízkými v linii přímé, případně v
linii vedlejší - například když otec daruje podíl v s. r. o. synovi nebo bratr sestře. Protože v
těchto případech nelze hovořit o tom, že dar podílu souvisí s činností závislou (zaměstnáním) nebo
samostatnou (podnikáním) dotyčného nabyvatele podílu, jde zbytkově o jeho ostatní bezúplatný příjem
podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Naštěstí bude
obvykle možno uplatnit osvobození tohoto bezúplatného příjmu od daně v souladu s podmínkami
§ 10 odst. 3 písm. c) ZDP.