Převod podílu ve společnosti s r. o.

Vydáno: 28 minut čtení
Převod podílu ve společnosti s r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
Založením a vznikem společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) nejsou „rozdány karty“ jednou provždy, ale může dojít ke změně ve složení členů dané obchodní
korporace
alias
společníků s. r. o. Nejsnazším způsobem je převod podílu jeho majitelem jiné osobě, ať již jde o dalšího ze stávajících členů společnosti, který tímto zvýší svou účast, nebo o nově přistupujícího společníka. V naprosté většině případů je v praxi sjednána úplata za tento převod (prodej), na což logicky navazuje otázka, jak se s tímto příjmem správně daňově vypořádat. Jen zcela výjimečně, a to obvykle mezi příbuznými, dochází k úplatnému převodu podílu.
Právní úprava převodu podílu v s. r. o.
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, tak je v souladu s § 133 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“), výše podílu určena podle poměru jeho vkladu připadajícího na příslušný podíl k výši celkového základního kapitálu.
Do konce roku 2013 podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění p. p. („ObchZ“), platilo (a u „starých“ s. r. o. založených za jeho éry, které nepřešly pod nový právní režim ZOK, platí i nadále), že každý společník měl pouze jeden podíl v s. r. o., přičemž všechny tyto podíly byly stejného druhu. Dodejme, že možnost „starých“ s. r. o. podřídit se plně ZOK (tzv. opt-in ve smyslu § 777 odst. 5 ZOK) skončila s rokem 2015. Možnou pestrost ohledně podílů přinesl od roku 2014 ZOK, společenská smlouva s. r. o. totiž může připustit:
-
vznik různých druhů podílů (podíly se stejnými právy a povinnostmi tvoří jeden druh),
-
aby jeden společník vlastnil více podílů, a to i různého druhu,
-
aby byl podíl společníka představován kmenovým listem.
Dodejme, že kmenový list je cenným papírem (nikoli však zaknihovaným) na řad, který lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna, a nelze s ním obchodovat na regulovaném trhu.
Podíl společníka v s. r. o. je ve smyslu občanského zákoníku věcí (nehmotnou), a proto jej lze převést na jinou osobu, a to úplatně (prodejem či směnou), nebo bezúplatně (darováním). Tato varianta se ale v praxi týká jen nejbližších příbuzných. Při úplatném převodu podílu se použije obecná právní úprava smlouvy o koupi věci, při bezúplatném pak smlouva o darování, vždy je vyžadována písemná forma a úředně ověřené podpisy.
Ať již úplatným nebo bezúplatným nabytím podílu přistupuje nabyvatel automaticky ke společenské smlouvě s. r. o., ovšem za související převedené dluhy, zejména nesplacený zbytek peněžitého vkladu, i nadále společnosti ručí převodce (tj. dosavadní společník). Převodce podílu nemá vůči s. r. o. právo na vypořádací podíl. Jedinou odměnou za ztrátu účastenství je tedy pro něj smluvená převodní cena od nabyvatele podílu.
Je třeba si uvědomit, že převod podílu je transakcí čistě mezi dvěma dotčenými společníky - převodcem a nabyvatelem, zatímco samotné s. r. o., o jejíž podíl jde, se týká jen nepřímo, pasivně. Proto je třeba odlišit okamžik účinnosti převodu podílu vůči smluvním stranám od účinnosti vůči dotčené s. r. o. První datum by mělo vyplývat ze znění smlouvy o převodu podílu, přičemž obvykle jde o den podpisu smluvními stranami. Účinnost vůči společnosti nastává později - předložením smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy stran jednateli s. r. o. Při převodu kmenového listu nastává účinnost převodu příslušného podílu vůči s. r. o. oznámením změny společníka a předložením kmenového listu, v jehož rubopise je jednoznačně identifikován nabyvatel. Změnu společníka jednatel s. r. o. musí bez prodlení zapsat do seznamu společníků, s čímž souvisí změna účetní analytiky k příslušnému vkladu, a samozřejmě rovněž do veřejného obchodního rejstříku.
Podmínky převodu podílu v s. r. o. stanovovala „stará“ právní úprava ObchZ jinak, než nový ZOK:
-
„stará“ s. r. o., založená podle ObchZ, která včas nepřešla pod novou právní úpravu ZOK:
-
určující je i nadále „stará“ právní úprava stanovená § 115 ObchZ, ve znění k 31. 12. 2013;
-
na jiného společníka lze převést podíl pouze se souhlasem valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva jinak;
-
na jinou osobu (než na dalšího stávajícího společníka) lze převést podíl pouze, pokud to výslovně připouští společenská smlouva, která navíc může převod podmínit i souhlasem valné hromady. Což samozřejmě neplatí pro s. r. o. s jediným společníkem, jehož podíl je na třetí osobu převoditelný vždy.
-
„Nová“ s. r. o. založená dle ZOK, případně „stará“ s. r. o., která kompletně přešla pod jeho nový právní režim:
-
postupuje se zejména v souladu s ustanoveními § 207 až § 210 ZOK,
-
každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka, přičemž společenská smlouva může tento převod podílu podmínit souhlasem některého z orgánů s. r. o. (např. valné hromady či jednatele),
-
na jinou osobu (než je stávající společník) lze převést podíl jen se souhlasem valné hromady, neurčí-li společenská smlouva jinak; toto omezení převoditelnosti se opět netýká s. r. o. s jediným společníkem.
-
Jednodušší je převod podílu reprezentovaného kmenovým listem (listinný cenný papír na řad, viz výše). Jeho převoditelnost totiž nesmí být nijak omezena ani podmíněna. Při jeho převodu - pouhým předáním - je ale nutné v rubopise kmenového listu uvést jednoznačnou identifikaci nabyvatele daného podílu.
Příklad:
Úplatný převod podílu s. r. o. v účetnictví
AB, s. r. o., založili v roce 2014 dva zakladatelé - firma A, a.s., a paní Božena - každý peněžitým vkladem 100 000 Kč, který již plně splatili. Společenská smlouva nestanoví jinak nežli ZOK, takže podíly společníků odpovídají poměru vkladů vůči základnímu kapitálu a činí shodně 50 %. V roce 2017 společník A, a.s., prodal celý podíl v AB, s. r. o., nově příchozímu společníkovi C, s. r. o., za sjednanou cenu 500 000 Kč. K tomu potřeboval předchozí souhlas valné hromady AB, s. r. o., jelikož její společenská smlouva opět nestanoví jinak proti ZOK.
Ukažme si, jak budou o tomto úplatném převodu podílu v AB, s. r. o., účtovat všechny tři dotčené subjekty.
Postup:
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I Poř. I   A, a.s.  - odcházející společník    I    Kč    I   MD   I   D    I
I      I    (převodce), který prodal podíl     I          I        I        I
I      I              v AB, s.r.o.             I          I                I        I
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I  1.  I Počáteční stav: Podíl v ovládané      I 100 000  I 061.AB I   -    I
I      I osobě AB, s. r. o. (výše peněžitého   I          I        I        I
I      I vkladu)                               I          I        I        I
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I  2.  I Úplatný převod podílu v AB, s.r.o. -  I 100 000  I  561   I 061.AB I
I      I odúčtování pořizovací ceny do nákladů I          I        I        I
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I  3.  I Úplatný převod podílu v AB, s.r.o. -  I 500 000  I 378.C  I  661   I
I      I sjednaná úplata za převod firmě C,    I          I        I        I
I      I s.r.o.                                I          I        I        I   
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I  4.  I Úhrada úplaty za převod podílu v AB,  I 500 000  I  221   I 378.C  I
I      I s.r.o., od nabyvatele podílu C,       I          I        I        I
I      I s.r.o.                                I          I        I        I
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
 
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I Poř. I C, s. r. o. - přicházející společník  I    Kč    I   MD   I   D    I
I      I (nabyvatel), který koupil podíl v AB, I          I        I        I
I      I               s.r.o.                  I          I        I        I 
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I  1.  I Úplatné nabytí podílu v AB, s.r.o. -  I 500 000  I 061.AB I 379.A  I
I      I sjednaná úplata za převod firmě A,    I          I        I        I 
I      I a.s.                                  I          I        I        I   
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I  2.  I Úhrada úplaty za převod podílu v AB,  I 500 000  I 379.A  I  221   I
I      I s.r.o. převodci podílu A, a.s.        I          I        I        I 
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
 
I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
I Poř. I   AB, s. r. o. - obchodní 
korporace
, I Kč I MD I D I I I jejíž podíl byl převeden (prodán) I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 1. I Počáteční stav: Vklad společníka A, I 100 000 I - I 411.A I I I a.s. do základního kapitálu I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 2. I Počáteční stav: Vklad společníka B I 100 000 I - I 411.B I I I (paní Boženy) do základního kapitálu I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I I 3. I Změna společníka A převodem podílu - I 100 000 I 411.A I 411.C I I I na C I I I I I------I---------------------------------------I----------I--------I--------I
Osvobození příjmu z prodeje podílu v s. r. o.
Příjem z úplatného převodu neboli prodeje podílu v s. r. o. je předmětem daně z příjmů. Začneme ale tou nejpříznivější variantou, že jde o příjem osvobozený od daně. K tomu je zapotřebí splnit stanovené podmínky, které jsou zcela odlišné pro společníky z řad poplatníků daně z příjmů osob fyzických
versus
právnických osob. S ohledem na rozsah příspěvku se omezíme pouze na ryze tuzemskou daňovou záležitost, tedy že daňovým rezidentem ČR je jak samotné s. r. o., tak i oba její společníci - převodce (prodávající) i nabyvatel (kupující).
V případě společníků - fyzických osob je příjem z prodeje podílu v s. r. o. osvobozen od daně zejména při splnění podmínek stanovených v § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Přičemž stěžejní je splnění tzv. časového testu více než 5 let doby mezi nabytím a úplatným převodem podílu. Stejný časový test se týká rovněž kmenových listů, ovšem jelikož jde o cenné papíry, najdeme tuto variantu v jiném ustanovení, a to v § 4 odst. 1 písm. x) ZDP; ledaže by úhrn příjmů z úplatného převodu všech cenných papírů u poplatníka nepřesáhl ve zdaňovacím období 100 000 Kč, kdy by šlo o příjem osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP (letos ještě bez dalších podmínek). Oba časové testy se zkracují o dobu, po níž byl poplatník členem této obchodní
korporace
před její případnou přeměnou.
Metodické upřesnění k počítání časového testu najdeme v pokynu Generálního finančního ředitelství D-22 k jednotnému uplatňování ZDP, který byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 3/2015 (stručný výběr):
-
Dnem nabytí se rozumí u podílů (účasti) společníka na obchodní společnosti (dále jen „společnosti“):
-
den vzniku společnosti, tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka,
-
den zápisu zvýšení kapitálu společnosti do obchodního rejstříku v případě nového společníka, který přebírá závazek k novému vkladu do již existující společnosti,
-
den účinnosti smlouvy o převodu podílu v případě nabytí podílu převodem od jiného společníka,
-
den úmrtí zůstavitele v případě zděděného podílu na společnosti, jde-li o dědění ze zákona, při dědění ze závěti nebo podle dědické smlouvy může být nabytí dědictví vázáno na splnění stanovené podmínky.
-
Den prodeje (převodu nebo přechodu) se posuzuje obdobně, jak den nabytí uvedený výše.
Příklad:
Osvobození příjmu fyzické osoby z prodeje podílu v s. r. o.
Pan Adam založil s kamarádkou Evou 10. června 2012 firmu Ráj, s. r. o., a to každý peněžitým vkladem 100 000 Kč. Z důvodu těhotenství a blížícího se mateřství Eva prodala 20. června 2017 podíl v s. r. o. druhému společníkovi, panu Adamovi, za sjednanou cenu 500 000 Kč. Má paní Eva příjem z prodeje podílu osvobozen?
Postup:
Pro jednoznačnou odpověď je nutno upřesnit den nabytí i den prodeje jejího podílu v s. r. o. Protože jde o zakládajícího člena, rozumí se dnem nabytí den vzniku Ráj, s. r. o. Ten ovšem není zadán, přičemž je nasnadě, že nastal později než zadaný den založení (10. 6. 2012) - obvykle sepsáním společenské smlouvy. Určující je den zápisu vzniku s. r. o. do obchodního rejstříku, předpokládejme, že ke vzniku společnosti došlo 25. června 2012.
Daňově
relevantní
den prodeje určuje účinnost smlouvy o úplatném převodu podílu paní Evy panu Adamovi. Pro jeho zjištění je nutné nahlédnout do příslušné smlouvy, přičemž obvykle jde o den spolupodpisu smluvními stranami, případně dohodnutý den pozdější. Dle § 33 daňového řádu lhůta stanovená podle let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty (tj. 26. 6. 2012), a končí uplynutím toho dne, který se svým číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty (tj. 26. 6. 2017). Proto bude příjem z prodeje podílu osvobozen, nastala-li účinnost smlouvy 27. června 2017 či kdykoli později.
Pro omezení daňových spekulací se osvobození příjmu prodeje podílů v s. r. o. netýká:
-
podílů pořízených z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení (!) samostatné činnosti,
-
poznámka: obchodním majetkem fyzických osob se v souladu s § 4 odst. 4 ZDP rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno nebo je či byla uvedena v daňové evidenci podle § 7b ZDP;
-
příjmu plynoucího z budoucího úplatného převodu podílu v době do 5 let od jeho nabytí,
-
osvobozen tedy nebude příjem z prodeje podílu uskutečněného (tj. den účinnosti smlouvy o převodu podílu) sice až po uplynutí časového testu, pokud převodci bude příjem za převod plynout již dříve;
-
příjmu z budoucího převodu podílu pořízeného z obchodního majetku v době do 5 let od ukončení činnosti;
-
opět tedy není podstatné, že smlouva o úplatném převodu podílu bude uzavřena (účinná) až po 5 letech od jeho nabytí, resp. až po 5 letech od ukončení samostatné činnosti, jestliže příjem plyne již dříve;
-
příjmu z převodu podílu odpovídajícího zvýšení nabývací ceny, k němuž došlo po 1. 1. 2014!, plněním ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného společníka, do 5 let od plnění či nabytí,
-
novela ZDP od června 2017 doplnila, že u plnění ve prospěch vlastního kapitálu se tento samostatný časový test týká jen vkladů nepeněžitých a nikoli peněžitých - změnu lze použít již pro rok 2017!
-
Pozor na to, že
relevantní
nepeněžité plnění ve prospěch vlastního kapitálu zahrnuje nejen běžné vklady do základního kapitálu, ale také nepeněžité příplatky mimo základní
kapitál
s. r. o. podle § 163 ZOK.
-
Toto omezení se netýká podílu v s. r. o., který je představován cenným papírem - kmenovým listem.
Příklad:
Změny účasti v s. r. o. před rokem 2014 nejsou významné
Jan Novák starší se synem Janem Novákem mladším založili již v roce 2007 firmu Honzové, s. r. o., kde měl každý podíl 50 %. Kvůli odchodu do penze otec prodal svůj podíl synovi v roce 2013 za sjednanou kupní cenu, což byl jeho příjem osvobozený od daně. Samotného Jana Nováka mladšího ale podnikání nebavilo, a proto v roce 2017 celý svůj podíl v Honzové, s. r. o. prodal.
Postup:
Jelikož k nabytím podílu od jiného společníka došlo před rokem 2014, tak se neuplatní samostatný časový test na toto zvýšení nabývací ceny. Rozhodující je tudíž doba mezi nabytím podílu Jana mladšího - vznik s. r. o. v roce 2007 -a jeho úplatným převodem (2017). Jelikož překračuje 5 let, je celý příjem z prodeje 100 % podílu v Honzové, s. r. o., příjmem osvobozeným od daně.
Příklad:
Změny účasti v s. r. o. počínaje rokem 2014 jsou významné
V předešlém příkladu změníme jediný údaj, a to, že pan Jan Novák starší (otec) prodal svůj podíl synovi až v roce 2014, což pro něj stále představovalo příjem osvobozený od daně. Také v tomto případě pan Jan Novák mladší v roce 2017 prodá celý podíl v s. r. o. Tentokrát ale k nabytí podílu od jiného společníka, a tedy ke zvýšení nabývací ceny podílu u něho došlo v roce 2014, a proto již musí uplatnit samostatný časový test.
Postup:
Od tohoto zvýšení nabývací ceny podílu v s. r. o. (rok 2014) k datu prodeje (rok 2017) neuplynulo ještě 5 let, proto nebude odpovídající část příjmu Jana Nováka mladšího z prodeje podílu osvobozena od daně. Proti tomu u původní části podílu nabyté již při založení firmy Honzové, s. r. o. (rok 2007) je k datu úplatného převodu podílu (rok 2017) splněn časový test 5 let, proto bude tomu odpovídající poměrná část příjmu osvobozena od daně. Jelikož obě části podílu jsou stejné (50 %), rozdělí se pro daňové účely příjem z prodeje na dvě (stejné) poloviny, z nichž jedna je příjmem osvobozeným od daně a druhá zdanitelným, proti němuž může poplatník jako daňový výdaj uplatnit pořizovací (kupní) cenu, za kterou zvýšil podíl v s. r. o. od druhého zakladatele (otce).
Naopak výhodou je, že pro osvobození testovaná doba držby podílu v s. r. o. 5 let se:
-
zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní
korporace
před její přeměnou,
-
nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní
korporace
, jsou-li splněny speciální podmínky tzv. společného systému zdanění stanovené pro výměnu podílu a přeměny, stanovené v § 23b nebo § 23c ZDP,
-
u téhož poplatníka nepřerušuje ani při rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem - jak společníkům s. r. o. umožňuje § 43 odst. 2 ZOK - je-li rozdělením zachována celková (původní) výše podílu.
Novela ZDP od června 2017 doplnila další důvod zkrácení časového testu, který známe z osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Nově se doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu bude zkracovat také o dobu, po kterou byl podíl nabytý děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem. K této změně ale není speciální přechodné ustanovení, a proto jí bude možno v souladu se základním přechodným ustanovením využít až od zdaňovacího období roku 2018.
V případě společníků s. r. o. z řad poplatníků daně z příjmů právnických osob je příjem z převodu (prodeje) podílu osvobozen od daně při splnění podmínek stanovených v § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 ZDP:
-
podíl mateřské společnosti (má alespoň 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti nejméně po 12 měsíců, přičemž časovou podmínku lze splnit i dodatečně, viz § 19 odst. 3 a 4 ZDP),
-
v dceřiné společnosti (není-li v likvidaci, a podílů nebyl nabyt v rámci koupě obchodního závodu).
Příklad:
Podmínky osvobození od daně z příjmů právnických osob
Navažme na první příklad, kdy zakládající společník A, a.s., prodal po více než roce podíl v AB, s. r. o. - např. 19. června 2017 - firmě C, s. r. o., která jej dále prodá druhému zakladateli (paní Božena) v dubnu 2018.
Příjem z prvně zmíněného prodeje podílu - zakládajícím společníkem A, a.s., - bude osvobozen od daně, protože jsou naplněny definiční podmínky vztahu „mateřská společnost“ (A, a.s.)
versus
„dceřiná společnost“ (AB, s. r. o.). Proto převodce v daňovém přiznání za rok 2017 vyloučí účetní výnos z prodeje podílu (500 000 Kč zaúčtovaných ve prospěch účtu 661). Související stinnou leč spravedlivou stránkou je, že v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nemůže převodce A, a.s., daňově uplatnit výdaje související s tímto příjmem osvobozenými od daně, což je hlavně účetní náklad z titulu pořizovací ceny prodaného podílu (100 000 Kč zaúčtovaných na MD 561).
Druhý prodej předmětného podílu v AB, s. r. o., uskutečněný pouze dočasným společníkem C, s. r. o., bude mít zcela jiný daňový scénář. Jelikož k převodu celého podílu došlo již po zhruba 10 měsících od nabytí, není tento dočasný společník považován za „mateřskou společnost“, a proto příjem z prodeje podílu nemůže být osvobozen od daně. Takže jeho zdanitelným příjmem zůstane zaúčtovaná prodejní cena a současně uplatní jako daňový výdaj účetní pořizovací cenu prodaného podílu v AB, s. r. o., ovšem s jistým omezením, jak si upřesníme dále.
Dodejme, že pokud by dočasný společník C, s. r. o., až tolik s prodejem podílu nepospíchal a počkal s ním až do léta 2018, pak by splnil definiční podmínky „mateřské společnosti“. Díky tomu by měl od daně osvobozen příjem z prodeje podílu v AB, s. r. o., stejně jako předešlý zakládající společník A, a.s. Dokonce by stačilo, aby si do 21. 6. 2018 podržel pouze část podílu v AB, s. r. o., a to minimálně 10 % na jejím základním kapitálu. Takže by v dubnu 2018 prodával jen část podílu do výše 40 % podílu na základním kapitálu AB, s. r. o. Přičemž i tentokrát by měl převodce C, s. r. o., od daně osvobozen veškerý příjem z prodejů podílů v „dceřiné společnosti“ AB, s. r. o. Nejen z prodeje 10 % podílu prodaného po 12 měsících, ale i z prodeje 40 % podílu již v dubnu 2017.
Zdanění příjmu z prodeje podílu v s. r. o.
Pokud převodce podílu v s. r. o. nesplní podmínky stanovené pro osvobození, nezbývá poplatníkovi, než příjem z prodeje zahrnout do základu daně z příjmů a zdanit formou daňového přiznání. Těchto příjmů se totiž netýká tzv. srážková daň - u daňových rezidentů ČR, jimž se věnujeme, takže jejich zdanění je úkolem poplatníka a nikoli plátce příjmu (nabyvatele podílu), natožpak jen pasivně zúčastněné s. r. o.
U zdanitelných příjmů obecně platí, že lze uplatnit výdaje (náklady) na jejich dosažení, zajištění a udržení. Ovšem v tomto případě pouze v omezené výši stanovené v § 24 odst. 2 písm. w) ZDP: „daňově účinná je nabývací cena podílu na s. r. o., a to jen do výše příjmů z prodeje tohoto podílu“. Daňově se proto posuzuje prodej každého podílu v s. r. o. samostatně a nelze tak kompenzovat dílčí ztrátové a ziskové prodeje podílů v s. r. o.
Nabývací cena podílu dle § 24 odst. 7 ZDP závisí na způsobu jejího nabytí, takže variantně jde o:
-
pořizovací cenu - v případě nabytí podílu koupí,
-
cenu určenou ke dni nabytí podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku - při bezúplatném nabytí,
-
hodnotu splaceného peněžitého vkladu člena obchodní
korporace
(v našem případě společníka s. r. o.),
-
hodnotu nepeněžitého vkladu člena obchodní
korporace
(s. r. o.), která se stanoví nejsložitěji:
-
u poplatníka daně z příjmů právnických osob v případě hmotného majetku a nehmotného majetku (ve smyslu ZDP) ve výši daňové zůstatkové ceny, u ostatního vkládaného majetku ve výši účetní hodnoty,
-
u fyzické osoby v případě hmotného majetku a nehmotného majetku (ve smyslu ZDP) ve výši daňové zůstatkové ceny, a u ostatního majetku dle způsobu nabytí pořizovací cenou, vlastními náklady (byl-li pořízen ve vlastní režii), nebo cenou určenou podle zákona o oceňování majetku (bezúplatné nabytí),
-
ovšem pokud fyzická osoba vložila majetek, který neměla zahrnut do obchodního majetku a byl nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu, ocení se pouze v závislosti na způsobu nabytí pořizovací cenou, vlastními náklady, nebo cenou určenou podle zákona o oceňování majetku, přičemž u nemovitých věcí lze připočíst náklady na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu.
Ovšem toto ustanovení dále uvádí řadu situací ovlivňujících nebo naopak neovlivňujících výši nabývací ceny, jako například zvýšení o DPH u nepeněžitých vkladů nebo snížení o vyplacený „přesah“ vložené hodnoty. Je proto třeba mít na paměti, že daňově
relevantní
nabývací cena podílu v s. r. o. může být více či méně odlišná od účetního ocenění podílu (která se při prodeji účtuje do nákladů na účet 561), a to zejména u nepeněžitých vkladů.
Příklad:
Vklad mimo základní
kapitál
s. r. o.
Firma X, a.s., v září 2016 koupila za 500 000 Kč podíl v ABC, s. r. o., která za rok 2016 vykázala ztrátu, načež valná hromada v květnu 2017 v souladu se společenskou smlouvou uložila společníkům přispět na zvýšení vlastního kapitálu příplatkem mimo základní
kapitál
. Což našeho společníka X, a.s., stálo dalších 200 000 Kč, o které stoupla nabývací cena podílu v ABC, s. r. o., na 700 000 Kč. Protože společník X, a.s., neviděl budoucnost firmy ABC, s. r. o., nijak optimisticky, tak v červenci 2017 prodal celý svůj podíl za sjednanou cenu 400 000 Kč.
Postup:
Protože podíl v ABC, s. r. o., převodce X, a.s., nedržel nejméně 12 měsíců, nejde o vztah „mateřská
versus
dceřiná společnost“ a příjem z jeho prodeje nebude osvobozen od daně. Proti zdanitelnému příjmu 400 000 Kč přitom společník X, a.s., nemůže uplatnit celou nabývací cenu podílu 700 000 Kč, ale pouze její část do výše příjmů z prodeje podílu 400 000 Kč. Ztrátu z prodeje podílu v ABC, s. r. o., ve výši 300 000 Kč přitom společník X, a.s., nemůže daňově uplatnit jako výdaj ani proti případnému zisku z prodeje podílu v jiné s. r. o.
V případě společníků z řad fyzických osob přitom zdanitelný příjem z prodeje podílu v s. r. o. může spadat do dvou dílčích základů daně:
-
buď mezi příjmy ze samostatné činnosti
alias
„z podnikání“ podle § 7 ZDP:
-
a to když má poplatník podíl (podíly) v s. r. o. při jeho prodeji ve svém obchodním majetku, což v souladu s § 4 odst. 4 ZDP znamená, buď v daňové evidenci podle § 7b ZDP, anebo v účetnictví,
-
daňové řešení výdajů pak odpovídá výše citovanému § 24 odst. 2 písm. w) ZDP, takže je nutno odděleně posuzovat každý dílčí prodej jednotlivého podílu v s. r. o. samostatně (nezávisle na ostatních);
-
nebo mezi „ostatní příjmy“ podle § 10 ZDP, jde-li o jiný případ zdanitelného příjmu fyzické osoby:
-
opět lze daňově uplatnit výdaje na úrovni nabývací ceny prodaného podílu, ovšem díky speciálnímu pravidlu pro určení tohoto dílčího základu daně stanovenému v § 10 odst. 4 ZDP v rámci celkového úhrnu příjmů tohoto druhu lze vzájemně kompenzovat ziskové a ztrátové prodeje, daňově neúčinné jsou až výdaje převyšující úhrn příjmů z prodejů podílů v rámci jednoho kalendářního roku.
Příklad: Zdanitelný prodej podílů v s. r. o. u fyzické osoby
Pan Jan podniká jako fyzická osoba, přičemž pro účely daně z příjmů vede daňovou evidenci. V roce 2014 koupil 4 podíly ve čtyřech s. r. o. - A, B, C a D -každý za 100 000 Kč, což jsou i nabývací ceny podílů, z nichž dva (A, B) zahrnul do obchodního majetku pro účely svého podnikání, a zbývající dva (C, D) nikoliv.
V roce 2017 všechny čtyři podíly v s. r. o. prodal, a to podíly v A a C se ziskem po 200 000 Kč, zatímco podíly v B a D se ztrátou po 40 000 Kč. Dosáhl tak příjmů spadajících do dvou dílčích základů daně:
-
z ostatních (zdanitelných) příjmů podle § 10 ZDP:
-
ze samostatné činnosti
alias
z podnikání podle § 7 ZDP:
-
příjem 200 000 Kč z prodeje podílu A, a příjem 40 000 Kč z prodeje podílu B,
-
jako související daňové výdaje může uplatnit nabývací cenu těchto podílů, vždy ale jednotlivě za každý z nich, takže u podílu A uplatní celou nabývací cenu 100 000 Kč, protože příjem z jeho prodeje je vyšší, ovšem u podílu B využije pouze část nabývací ceny 40 000 Kč do výše příjmu z jeho ztrátového prodeje,
-
prodej podílů A a B tak ovlivní tento dílčí základ daně následovně = + 200 000 Kč - 100 000 Kč + 40 000 Kč - 40 000 Kč = + 100 000 Kč (zbývající část nabývací ceny B 60 000 Kč nelze daňově využít);
-
z ostatních (zdanitelných) příjmů podle § 10 ZDP:
-
příjem 200 000 Kč z prodeje podílu C, a příjem 40 000 Kč z prodeje podílu D,
-
jako související daňové výdaje může uplatnit úhrn nabývacích cen těchto podílů (100 000 Kč + 100 000 Kč = 200 000 Kč), a to až do úhrnu příjmů z jejich prodejů (200 000 Kč + 40 000 Kč = 240 000 Kč),
-
prodej podílů C a D proto ovlivní tento dílčí základ daně následovně = + 240 000 Kč - 200 000 Kč = + 40 000 Kč, díky vzájemné kompenzaci ziskového a ztrátového prodeje vychází daňové zatížení nižší.
Na závěr malá daňová douška k bezúplatnému převodu
alias
darování podílu v s. r. o., což si lze v praxi reálně představit zejména mezi fyzickými osobami blízkými v linii přímé, případně v linii vedlejší - například když otec daruje podíl v s. r. o. synovi nebo bratr sestře. Protože v těchto případech nelze hovořit o tom, že dar podílu souvisí s činností závislou (zaměstnáním) nebo samostatnou (podnikáním) dotyčného nabyvatele podílu, jde zbytkově o jeho ostatní bezúplatný příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Naštěstí bude obvykle možno uplatnit osvobození tohoto bezúplatného příjmu od daně v souladu s podmínkami § 10 odst. 3 písm. c) ZDP.