Zdravotní pojištění v roce 2021

Nařízení vlády č. 381/2020 Sb. stanovilo základní parametry pro výpočet průměrné mzdy, ze které se počítají minimální odvody OSVČ. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč (dosavadní výše byla 32 510 Kč) a přepočítací koeficient činí 1,0194 (předchozí výše byla 1,0715). Průměrná mzda pro rok 2021 bude činit 35 441 Kč (pro rok 2020 šlo o 34 835 Kč). Z toho vypočtený minimální roční vyměřovací základ OSVČ za rok 2021 bude 212 646 Kč (za rok 2020 jde o 209 010 Kč) a minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2021 je 17 720,50 Kč (v roce 2020 šlo o 17 417,50 Kč).

Z výše popsaných čísel je pro OSVČ klíčové stanovení minimální měsíční zálohy a ročního pojistného. Minimální záloha OSVČ v roce 2021 bude (oproti částce 2 352 Kč platné pro rok 2020). Minimální roční pojistné OSVČ za rok 2021 bude stanoveno na 28 708 Kč. Za rok 2020 mělo být zaplaceno nejméně 28 217 Kč, ale tato částka byla zmírněna fikcí úhrad záloh (viz dále v kapitole Přehled za rok 2020).

Z výše průměrné mzdy se odvozuje tzv. rozhodný příjem pro účely vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění u některých vztahů. Zaměstnání u vyjmenovaných vztahů (DPČ, družstevníci mimo pracovněprávní vztah, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby) vzniká, pokud příjemce dosáhne alespoň výše rozhodného příjmu. Výše rozhodného příjmu se vypočte jako 10 % průměrné mzdy, zaokrouhleno na 500 Kč nahoru, což pro rok 2021 bude znamenat (pro rok 2019 šlo o částku 3 000 Kč a předtím o 2 500 Kč).

Ke zvýšení vyměřovacího základu státu došlo mimořádně již v průběhu roku 2020 na základě zákona č. 231/2020 Sb. O této změně informoval již tento časopis ve vydání 2/2020. Na tomto místě připomínáme základní fakta platná pro rok 2021. Vyměřovací základ pro osoby, za které je plátcem pojistného stát, se zvyšuje z částky 11 607 Kč (platné od 1. 6. 2020, kdy stát platí 1 567 Kč za pojištěnce) na částku 13 088 Kč (když od 1. 1. 2021 bude stát platit 1 767 Kč za pojištěnce).

Vyměřovací základ státu má také význam pro odpočet u invalidních zaměstnanců zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (§ 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.).

Od 1. 1. 2021 dojde ke zvýšení minimálně v souladu s nařízením vlády č. 487/2020 Sb. na 15 200 Kč. Minimální měsíční pojistné pro zaměstnance a pro OBZP bude činit 2052 Kč.

Většina legislativních změn v oblasti zdravotního pojištění, které měly souvislost s řešením dopadů onemocnění covid-19, byla vysvětlena v čísle 2/2020. Tyto úpravy se promítly do § 28c zákona č. 592/1992 Sb. Primárně šlo o prominutí záloh OSVČ za měsíce březen–srpen 2020, odklad podání přehledu za rok 2019 do 3. 8. 2020 a odpuštění penalizace z pohledávek zaměstnavatelů a OBZP za měsíce březen–srpen 2020. Popsané změny neřešily, jak se prominutí záloh OSVČ promítne do zpracování přehledu OSVČ za rok 2020.

Legislativní upřesnění vyúčtování záloh a pojistného za rok 2020 přináší novela zákona o daních z příjmů, která řeší paušální daň (viz dále). Do § 28c odst. 6 je vložena věta, která ujasňuje, v jaké výši se zálohy za měsíce březen–srpen 2020 považují za uhrazené. Za uhrazenou se pro podání přehledu za rok 2020 považuje taková část pojistného, která odpovídá pojistnému vypočtenému z měsíčního vyměřovacího základu za období od března do srpna 2020, a to za každý měsíc tohoto období až do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu. Prakticky to znamená, že dojde k fikci úhrad záloh až do výše zákonného minima.

Pokud měla OSVČ v měsících březen–srpen 2020 souběh se zaměstnáním, nemusela dodržet minimum ani v podnikání, ani v samostatné činnosti. Zvýhodnění se však vztahuje jen na OSVČ. Pojištěnci, kteří nebyli v těchto měsících OSVČ (a nepatřili mezi osoby, za které hradí pojistné stát), měli povinnost dodržet minimální vyměřovací základ v zaměstnání nebo měli povinnost hradit pojistné jako OBZP.

Zákonem č. 285/202 Sb. bylo do § 3 odst. 13 zákona č. 592/1992 Sb. doplněno upřesnění postupu při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění u vyslaných pracovníků v rámci států EU. Pokud je náhrada za dovolenou podle předpisů EU vyšší než náhrada podle zákoníku práce, je vyměřovací základ stanoven s ohledem na vyšší částku.

V souvislosti s chystaným balíčkem změn v souvislosti s podporou v době částečné zaměstnanosti (kurzarbeit) zmiňujeme specifickou úpravu stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění podle textu, který je připraven do § 3 odst. 14 zákona č. 592/1992 Sb. Stanovení vyměřovacího základu bude podléhat této zvláštní úpravě:

Předpokládané datum účinnosti je 1. 1. 2020, ale vzhledem k probíhajícímu legislativnímu procesu budeme o přesné podobě a účinnosti legislativní změny informovat později.

V legislativním procesu finišuje novela zákona o daních z příjmů, která zavádí společný paušální režim OSVČ pro platbu daní a pojistného. Předpokládané datum nabytí účinnosti zákona je 1. 1. 2021, ale v době vydání tohoto časopisu je návrh zákona ještě v legislativním procesu. Jde však o novelu, která může mít zásadní dopady na postupy OSVČ. Přihlášení do nového režimu by bylo možné jen do 10. 1. 2021. Z důvodu aktuálnosti této problematiky uvádíme základní parametry projednávané novely v tomto textu.

Nový režim možnosti administrativního zjednodušení plateb není pro OSVČ povinný a není určen pro všechny OSVČ. Vybrané skupiny OSVČ si mohou v zákonném termínu (do 10. 1. nebo při zahájení podnikání) zvolit nový režim plateb – paušální režim (dále jen „PR“). Výhodou PR je administrativní jednoduchost. OSVČ v PR nemusí platit zálohy na zdravotní ani sociální pojištění, nemusí podávat přehledy, a dokonce ani daňové přiznání. Platí jenom paušální zálohy, jejichž součástí je i minimální záloha na zdravotní pojištění. Vstup do PR není určen pro všechny OSVČ. Primární cílovou skupinou jsou živnostníci s výší ročního příjmu do 1 mil. Kč bez jakéhokoli souběhu.

Už při vstupu do PR je testováno, zda OSVČ nemá např. souběh se zaměstnáním. Pro takovou OSVČ režim určen není a ani by pro ni nebyl výhodný. Stejně tak by si ale vstup měli rozmyslet všichni podnikatelé, kteří v některém období nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. Podnikatel, který je zároveň důchodcem nebo studentem anebo pečuje o děti (i po část roku) z možnosti účasti na PR vyloučen není, ale určitě nelze režim doporučit. V rámci PR platí totiž striktní pravidla. Po celou dobu PR (zpravidla alespoň kalendářní rok) musí být hrazeny minimální zálohy bez možnosti jakýchkoli úlev.

Pro podnikatele, který nezahajuje činnost, je vstup do PR možný jen do 10. 1. kalendářního roku. Ukončení režimu je pak standardně možné jen k 31. 12. Pokud ale podnikatel začíná se samostatnou činností, může do PR vstoupit i při zahájení činnosti. Stejně tak PR končí v případě ukončení (přerušení) samostatné činnosti. Přihlášení i ukončení režimu řeší podnikatel výhradně s Finanční správou, a nikoli se zdravotní pojišťovnou ani s ČSSZ.

Zákon předpokládá, že OSVČ splňuje při vstupu do PR několik základních podmínek (např. zmiňovaná výše příjmů do 1 mil. Kč, absence zaměstnání, absence insolvence, DPH apod.). OSVČ, která splňuje podmínky, může do režimu vstoupit. Následně se může stát, že dojde k porušení podmínek platných pro PR. Pokud jsou podmínky porušeny už ke dni vstupu (zpětně), je OSVČ vyřazena z PR od počátku. Pokud jsou podmínky porušeny v průběhu kalendářního roku, dokončí OSVČ kalendářní rok tak, že má povinnost nadále hradit předepsané zálohy, ale po skončení kalendářního roku vystupuje z PR a zároveň má povinnost podat daňové přiznání a přehledy.