Po skončení valných hromad si společníci šťastnějších firem rozdělili účetní zisk za minulý rok. Pokud je to společníkům málo, mohou se porozhlédnout po jiných zdrojích, bez kterých by se s. r. o. mohla obejít. S ohledem na obecně minimalistický přístup k tvorbě základního kapitálu zpravidla padá možnost jeho snížení s výplatou společníkům. U firem založených před rokem 2014 to je nejčastěji nyní již nepovinný rezervní fond, v případě nepeněžitých vkladů mohlo vzniknout tzv. vkladové ážio, dřívější příplatky společníků určené k úhradě ztrát nemusely být plně využity, vlastní kapitál mohly zvýšit také významné opravy minulých účetních období nebo oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků apod. Ukažme si, jaké jsou možnosti a postupy vedoucí k vyplacení zmíněných jiných vlastních zdrojů s. r. o., než je tradiční účetní (nerozdělený) zisk.
Vyplacení jiných vlastních zdrojů s. r. o. společníkům
Ing.
Martin
Děrgel
je daňovým poradcem
Vyplacení jiných vlastních zdrojů právně
Veškerý vlastní majetek mohla s. r. o. nabýt, respektive financovat, pouze ze dvou typů zdrojů:
-
vlastní zdroje - patří tam zejména zisk z její činnosti (naopak ztráta vlastní zdroje snižuje) a vklady jejích společníků; výhodou je, že tento druh krytí aktiv firmě zůstává, nemusí jej vracet,
-
cizí zdroje - zpravidla jde o dluhy, ať už dlouhodobé povahy jako jsou úvěry a zápůjčky, nebo spíše krátkodobé (např. obchodní dluhy vůči dodavatelům), patří sem ale také rezervy, protože jsou předurčeny na určité budoucí výdaje (např. na opravy nebo na odstupné zaměstnancům).
Je ale třeba upozornit, že v praxi se často rozchází účetní a reálný pohled, kdy sice „papírově“ firma vykazuje slušný zisk, který však společník nemá šanci odčerpat, protože pokladna i účty jsou blízko nule. V tom lepším případě totiž bývá vlastní zdroj vázán v nemovitých věcech a technice nutných k provozu, nebo se pro vyšší efektivitu peníze „uložily“ do zásob apod. A zadlužit se úvěrem kvůli vyplacení zisku není příliš moudré.
Příklad:
Realita
versus
fikce
účetního ziskuMalé s. r. o. se v roce 2015 dařilo. Pan Jan, který je jediným společníkem a jednatelem, podepsal smlouvy o prodeji zboží za 50 000 000 Kč, zatímco u smluv o nákupech šlo v úhrnu o částku 40 000 000 Kč, což vyneslo obchodní přirážku 10 000 000 Kč. Od své účetní má informaci, že provozní výlohy v roce 2015 činily zhruba 6 000 000 Kč, takže se těší na tučný příjem do svého rodinného rozpočtu řádově ve výši 4 000 000 Kč.
Při projednávání účetní závěrky za rok 2015 byl společník příjemně překvapen, že zisk před zdaněním činil dokonce 4 500 000 Kč, přičemž ale přeslechl informaci paní účetní, že to je díky kursovým ziskům, zrušení opravných položek a uplatnění výnosových smluvních sankcí za neuhrazené pohledávky.
Tvorba rezervního fondu byla již ze zakladatelské listiny vypuštěna, takže ze zisku nic neukrojí, a pan Jan se těšil, jak si po zdanění 19 % daní z příjmů právnických osob vyplatí velký balík, který už jen zdaní srážkovou daní 15 %.
Jenže účetní pana Jana „vrátila na zem“, když mu blíže osvětlila skutečnou ekonomickou situaci jeho s. r. o. V pokladně a na účtech bylo aktuálně -v červnu 2016 - už jen 200 000 Kč. Důvody jsou zejména tyto:
-
Zatímco závazky firma uhrazuje zhruba do měsíce, u pohledávek čeká často i půl roku. Navíc řada odběratelů neplatí, ať už ze spekulativních nebo insolvenčních důvodů.
-
Značná část peněz je vázána v zásobách, které mnohdy bude nutné prodat pod cenou.
-
Účetní zisk sice nesnížily splátky úvěru, proti tomu ale citelně odčerpaly vydělané peníze.
-
Zaúčtované výnosové smluvní sankce zadlužení odběratelé neplatí, a zřejmě ani nezaplatí.
Pečlivá paní účetní dále upozornila jednatele, že v srpnu 2016 vyprší nájemní smlouva firemního skladiště a lze předpokládat, že pronajímatel bude při jejím prodloužení požadovat opět vyšší nájemné placené předem, anebo nájemní smlouvu neobnoví a bude nutné rychle najít nové skladovací prostory, což bude drahé. Dále by se mělo uvažovat o nahrazení značně ojetého nákladního automobilu novějším a přehlížet nelze ani požadavek zaměstnanců na mírné zvýšení mezd, a případné motivační benefity. Značný rizikový potenciál je také v tom, že v poslední době jsou jak nákupní, tak i prodejní smlouvy uzavírány s neznámými menšími firmami bez osvědčené historie. Díky tomu se dále prohloubily problémy s úhradou pohledávek a rovněž je vyšší četnost reklamací…
Vlastní zdroje bývají stálou konstantou, samozřejmě kromě zisku, který se běžně mění každodenním provozem firmy. Ovšem pokud se společníci s. r. o. dostanou do problémů a potřebují z ní dostat peníze natrvalo, což vylučuje formu zápůjčky, kterou je nutné dříve či později vrátit, pak je zvažováno případně také jejich využití. Logicky a přirozeně je první na řadě zisk, a to včetně případného nerozděleného zisku z minulých účetních období. Složitější je to s možností vyplacení prostředků vázaných v základním kapitálu („ZK“), který je sice teoreticky možné snížit na korunovou hodnotu, čímž ale firma ztrácí na věrohodnosti. Praktičtější překážkou ale bývá, že obvykle s. r. o. nemají vytvořen příliš vysoký ZK, takže z tohoto vlastního zdroje nebývá moc co brát. A jak je to s dalšími složkami vlastních zdrojů? Ve většině běžných s. r. o. najdeme nanejvýš tyto čtyři:
-
rezervní fond, a to hlavně u s. r. o. založených před rokem 2014, kdy byl povinný příděl do rezervního fondu s. r. o. 5 % z čistého zisku (první příděl 10 %), až do limitu 10 % ZK;
-
sociální fond - jde o dobrovolný fond tvořený na základě společenské smlouvy nebo dohody s odbory, který je účelově předurčen zejména pro krytí benefitů zaměstnanců;
-
ostatní kapitálový fond, tvořený nevyužitými zůstatky příplatků společníků mimo ZK, případně a výjimečně dary přijatými do konce roku 2015 (nyní se již účtují do výnosů);
-
vkladové ážio, v s. r. o. vzniká hlavně u nepeněžitých vkladů, jejichž znalecká hodnota je vyšší než vklad do základního kapitálu, pokud si vkladatel nenechá přesah vyplatit zpět.
Na rozdíl od dřívějšího zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění p. p. („ObchZ“), již zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“), od roku 2014 nově neukládá společnostem s ručením omezeným povinné vytváření rezervního fondu ze zisku. Záleží tedy pouze na rozhodnutí jejich valné hromady, zda i nadále firma bude rezervní fond ze zisku vytvářet a v jaké výši, nebo jestli dosavadní zdroje v něm „naspořené“ rozpustí. I když existují dobré důvody tvorby rezervního fondu pro „strýčka Příhodu“, tak v naprosté většině společenských smluv a zakladatelských listin nově založených s. r. o. již tuto povinnost nenajdeme a „stará“ s. r. o. založená před rokem 2014 tento fond houfně ruší.
Často ale přitom zapomínají, že nestačí samotné rozhodnutí valné hromady, natožpak jednatele o zrušení rezervního fondu, ale že je nutné začít změnou společenské smlouvy (zakladatelské listiny), pokud stanovuje pravidla tvorby rezervního fondu. V praxi jde o problém hlavně menších firem, které obvykle v zakladatelském dokumentu opisovaly ObchZ, přičemž změna je v působnosti valné hromady a je třeba o takovém rozhodnutí pořídit notářský zápis.
Pokud společenská smlouva nestanoví povinnost tvorby rezervního fondu, pak může o jeho zrušení a rozdělení společníkům rozhodnout valná hromada již bez nutnosti účasti notáře. Další podmínkou pro to, aby mohl být rezervní fond rozpuštěn a vyplacen společníkům, je, že si takovým postupem s. r. o. nepřivodí úpadek ve smyslu insolvenčního zákona, jak stanoví § 40 odst. 1 ZOK. Úpadkem se rozumí platební neschopnost nebo předlužení společnosti. Tato podmínka platí obecně pro výplatu jakýchkoli prostředků z jiných vlastních zdrojů!
Pro mnohé společníky, jednatele i účetní zní výše uvedené „vkladové ážio“ tajuplně. Nejde však o nic exotického, ale naopak o ryze praktický nástroj u nepeněžitých vkladů. V zájmu ochrany věřitelů s. r. o. nesmí být do jejich vlastního kapitálu nikdy vložena hodnota nižší, než o kolik se tímto vkladem zvyšuje ZK. Z řady důvodů je často naopak vkládána i podstatně vyšší hodnota, takže se logicky dostává na pořad dne otázka, jak posoudit přesah hodnoty vloženého majetku nad požadovanou výší nebo zvýšením ZK. Například dva zakladatelé s. r. o. chtějí vložit stejné vklady, aby měli také shodné podíly. Jeden vloží peněžitý vklad 100 000 Kč a druhý nepeněžitý vklad automobilu oceněného znalcem na 150 000 Kč. Vložené vozidlo tedy zvýší majetek s. r. o. o 150 000 Kč, ovšem na vklad společníka - který se promítne do ZK - má být započteno jen 100 000 Kč.
Ust. § 144 odst. 2 ZOK umožňuje trojí řešení této situace. Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce (při zvýšení ZK případně reálná hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem) a výší vkladu společníka (podle § 15 a § 30 ZOK se právně vkladem rozumí jen plnění ve prospěch ZK) tvoří: vkladové ážio, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady určí, že se tento rozdíl nebo jeho část vrací vkladateli, nebo se použije se souhlasem společníka na tvorbu rezervního fondu.
Příklad:
Emisní ážio pomůže u nepeněžitých vkladů
AB, s. r. o., založili dva společníci - A a B - každý peněžitým vkladem 1 000 000 Kč. Časem se z ní stala prosperující firma, jež zlákala k investičnímu vstupu firmu C nabízející nepeněžitý vklad výrobní haly v hodnotě 8 000 000 Kč. Tímto by se ale z C stal většinový společník s podílem 80 %, což zakladatelé A a B nechtějí. Protože by se ale firmě AB, s. r. o., nabízená výrobní hala náramně hodila k rozšíření provozní činnosti a úspoře nákladů za pronajaté prostory, byl mezi stávajícími a novým společníkem dohodnut následující postup:
-
nový společník C vloží do AB, s. r. o., nepeněžitý vklad výrobní haly v hodnotě 8 000 000 Kč,
-
z této hodnoty nepeněžitého vkladu se na vklad společníka C započtou jen 2 000 000 Kč,
-
další 1 000 000 Kč se použije na vytvoření rezervního fondu společnosti,
-
zbývajících 5 000 000 Kč se bude považovat za emisní ážio.
Tímto postupem získal nově přistupující investor C podíl v AB, s. r. o. „pouze“ ve výši 50 %, a tedy nemůže přehlasovat stávající společníky A a B držící každý obchodní podíl 25 %, pokud tito jednají ve shodě.
Vyplacení jiných vlastních zdrojů účetně
Ať už se s. r. o. daří nebo nikoliv, ať je velká anebo malá, ať se zabývá tím či oním, tak vždy u ní platí první účetní přikázání - bilanční princip (rovnice), neboli celková aktiva Z celková pasiva. Jde o pravidlo obdobné tomu, že „každá mince má dvě strany“, nebo že „každá hůl má dva konce“. Aktiva totiž nejsou ničím jiným než souhrnem majetku v druhovém členění (neboli odpovídají na otázku: Co má?) a pasiva jsou také pohledem na tentýž majetek, ale z hlediska zdrojů jeho krytí (odpovídají na otázku: Za co?). Když např. s. r. o. koupí auto za 300 000 Kč na úvěr, zvýší se ji jednak aktiva o 300 000 Kč (majetek) a jednak i pasiva o 300 000 Kč (cizí zdroj). A pokud koupí auto za své peníze (ze zisku), sníží se jí vlastní
kapitál
neboli vlastní zdroj.Obecně představuje vlastní
kapitál
rozdíl mezi majetkem a dluhy. Proto může být relativně velký nejen kvůli značnému majetku, ale i pro mizivé dluhy. A stejně tak může být i poměrně nízký pro malý majetek nebo pro vysoké dluhy. Na rozdíl od majetku a dluhů navíc může být vlastní kapitál
dokonce i záporný.Vlastní
kapitál
sestává z obsáhlé a pestré palety účetních položek, z nichž se ale v praxi většiny malých s. r. o. týkají obvykle jen dvě: nezbytný základní kapitál
a kýžený výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.-
41-Základní
kapitál
a kapitálové fondy:-
411-Základní
kapitál
-
412-Vkladové ážio
-
413-Ostatní kapitálové fondy
-
414-Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
-
416-Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací
-
417-Rozdíly z přeměn obchodních korporací
-
418-Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
-
419-Změny základního kapitálu
-
42-Rezervní fondy a převedené výsledky hospodaření:
-
421-Rezervní fond
-
423-Statutární fondy
-
424-Ostatní fondy
-
425-Jiný výsledek hospodaření minulých let
-
428-Nerozdělený zisk minulých let
-
429-Neuhrazená ztráta minulých let
-
43-Výsledek hospodaření:
-
431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
-
432-Zálohy na podíly na zisku
S ohledem na nízký ZK většiny s. r. o. nemohou společníci pomýšlet na to, že by jim jeho snížení přineslo významné prostředky a se standardním rozdělováním zisku - aktuálního nebo z minulých let - nemívají firmy vesměs problém. A co ostatní vlastní zdroje? Zůstatek účtu 414 „Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ nelze rozdělit společníkům, neboť je účelově vázán k dočasnému přecenění konkrétního finančního aktiva na reálnou hodnotu nebo ekvivalencí, a při jeho prodeji bude nutno přecenění zrušit. Pasivní zůstatky jiných účtů oceňovacích rozdílů je v zásadě možné vyplatit společníkům.
Se statutárními a ostatními fondy je potíž v tom, že jsou
a priori
tvořeny za určitým účelem, kterým zpravidla není přilepšení společníků, nicméně pokud s. r. o. změní určení těchto fondů v příslušných interních dokumentech, je možné tyto zdroje odčerpat i společníky. Přičemž půjde o obdobu rozdělení zadrženého nerozděleného zisku.Na účtu 425 „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ se od roku 2014 vykazují zejména významné opravy minulých účetních období, případně změny účetních metod, a společníkům zřejmě nic nebrání tyto zdroje odčerpat, což samozřejmě platí pouze pro pasivní zůstatek tohoto účtu (strana D) a nikoli aktivní představující vnitřní dluh.
Praktičtější a hodnotově zajímavější ovšem bývají tři tučně zvýrazněné účty vlastního kapitálu, na které proto logicky mají společníci největší zálusk. Jejich vyplacení v zásadě nic nestojí v cestě, samozřejmě splní-li s. r. o. právní podmínky zmíněné výše - zejména vypuštění povinné tvorby rezervního fondu ze společenské smlouvy a tzv. test insolvence, který se aplikuje obecně u každého vyplácení složek vlastního kapitálu.
Není třeba se obávat tohoto pročištění a zjednodušení položek vlastního kapitálu. S. r. o., resp. účetní jednotka, nemá povinnost je evidovat napořád, jde přece o její vlastní zdroje, tak záleží na ní, jak s nimi naloží.
Příklad:
Vyplacení vlastních zdrojů s. r. o. společníkům
Investor, a.s. („I“) koupil za 1 000 000 Kč 60 % podíl v ABC, s. r. o., od majoritního společníka A, přičemž zbývající dva společníci B a C drží shodně podíl 20 %. S koupeným podílem byl spojen dřívější povinný příplatek společníka A mimo základní
kapitál
, jehož zůstatek nyní činí 300 000 Kč, a rovněž vkladové ážio z nepeněžitého vkladu společníka A 200 000 Kč. K tomu bylo přihlédnuto při sjednávání prodejní ceny. Zmíněná příplatková povinnost se týkala rovněž společníků B a C, u nichž byla s ohledem na nižší podíly nižší (1/3).Protože ABC, s. r. o., byla založena před rokem 2014, vztahovala se na ni dřívější povinnost ObchZ tvořit rezervní fond ze zisku až do výše 10 % ZK, pokud společenská smlouva nestanoví vyšší limit (což nestanovovala). S ohledem na ZK 1 000 000 Kč byl již tento rezervní fond ABC, s. r. o., naplněn, neboť jeho zůstatek je 100 000 Kč. Nově příchozí společník nejprve zefektivnil výrobu, optimalizoval provozní výdaje a zbavil se starých neefektivních zátěží odprodejem jalových aktiv. Díky tomu se peněžní aktiva firmy utěšeně zvýšila a Investor, a.s., je hodlal využít pro své vlastní potřeby, náhradou za citelný výdaj za nákup podílu v ABC, s. r. o., proto na valné hromadě nejprve prosadil zrušení ustanovení společenské smlouvy o povinné tvorbě rezervního fondu, a posléze rozhodl nejen o jeho zrušení výplatou společníkům, ale obdobně zrušil a společníkům navrátil zůstatky dřívějších příplatků mimo ZK a rovněž skrze valnou hromadu zavázal jednatele firmy k vrácení vkladového ážia.
Jak upřesní další pasáž, vrácené vkladové ážio ani povinný příplatek nebudou zdaněny a osvobozen od daně bude rovněž příjem Investora, a.s., ze zrušeného rezervního fondu. Srážkové dani ale podléhá příjem ze zrušeného rezervního fondu u společníků B a C, kteří nejsou „mateřskou společností“, ale fyzickými osobami.
I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I Zjednodušený popis účetní operace I Kč I MD I D I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I Počáteční zůstatky účtů vlastního kapitálu I I I I I ABC, s. r. o.: I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Základníkapitálsestávající z vkladů I 1 000 000 I - I 411.A I I společníků v poměru 60/20/20 I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vkladové ážio z nepeněžitého vkladu I 200 000 I - I 412.I I I společníka Investor I (původně A) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Ostatní kapitálové fondy - zůstatek I 300 000 I - I 413.I I I povinného příplatku společníka I I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Ostatní kapitálové fondy - zůstatek I 100 000 I - I 413.B I I povinného příplatku společníka B I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Ostatní kapitálové fondy - zůstatek I 100 000 I - I 413.C I I povinného příplatku společníka C I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Rezervní fond vytvořený ze zisku ABC, s. r. I 100 000 I - I 421 I I o. I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I Rozhodnutí valné hromady o vyplacení jiných I I I I I vlastních zdrojů společníkům: I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vrácení zůstatku vkladového ážia I 200 000 I 412.I I 365.I I I společníkovi Investor I (původně A) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vrácení zůstatku povinného příplatku I 300 000 I 413.I I 365.I I I společníkovi I (původně A) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vrácení zůstatku povinného příplatku I 100 000 I 413.B I 365.B I I společníkovi B I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vrácení zůstatku povinného příplatku I 100 000 I 413.C I 365.C I I společníkovi C I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Rozpuštění rezervního fondu a vyplacení I 60 000 I 421 I 365.I I I společníkovi I (60 % ) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Rozpuštění rezervního fondu a vyplacení I 20 000 I 421 I 365.B I I společníkovi B (20 % ) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Rozpuštění rezervního fondu a vyplacení I 20 000 I 421 I 365.C I I společníkovi C (20 % ) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I Zdanění výplat jiných vlastních zdrojů I I I I I společníkům ABC, s. r. o.: I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Srážková daň 15 % z výplaty rezervního I 3 000 I 365.B I 342 I I fondu společníkovi B I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Srážková daň 15 % z výplaty rezervního I 3 000 I 365.C I 342 I I fondu společníkovi C I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Odvod srážkové daně společníků z rezervního I 6 000 I 342 I 221 I I fondu správci daně I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I Výplata jiných vlastních zdrojů společníkům I I I I I ABC, s. r. o.: I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vyplacení souhrnných peněžitých nároků I 560 000 I 365.I I 221 I I společníka I (nedaněno) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vyplacení souhrnných peněžitých nároků I 117 000 I 365.B I 221 I I společníka B (po zdanění) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Vyplacení souhrnných peněžitých nároků I 117 000 I 365.C I 221 I I společníka C (po zdanění) I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I Konečné zůstatky účtů vlastního kapitálu ABC, I I I I I s. r. o.: I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I I - Základníkapitálsestávající z vkladů I 1 000 000 I - I 411.AÚ I I společníků v poměru 60/20/20 I I I I I-----------------------------------------------I-----------I-------I--------I
Vyplacení jiných vlastních zdrojů daňově
Příjmy z vyplacení vlastních zdrojů s. r. o. společníkům je nutno pro účely zdanění rozdělit do dvou typů:
-
Vlastní zdroje vytvořené ze zisku s. r. o., kam patří fondy tvořené ze zisku, zejména:
-
421-Rezervní fond
-
423-Statutární fondy
-
Vlastní zdroje vytvořené společníky, kam patří kapitálové fondy, zejména:
-
412-Vkladové ážio
-
413-Ostatní kapitálové fondy
První typ se zdaňuje jako podíly na zisku s. r. o. nebo jako příjem společníka ze snížení ZK, který byl původně zvýšen z vlastního zisku firmy, zatímco druhý typ se zdaňuje jako např. příjem z vypořádacího podílu. Prakticky řečeno, plyne-li příjem prvého typu - vytvořený ze zisku s. r. o. - mateřské společnosti od dceřiné společnosti, bude od daně z příjmů osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. zf) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZDP“); připomeňme, že stěžejní podmínkou je podíl na ZK nejméně 10 %:
-
„příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka při zvýšení… ZK z vlastních zdrojů společnosti …; obdobně se postupuje u příjmů mateřské společnosti z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu dceřiné společnosti,“.
V ostatních případech příjmy prvého i druhého typu podléhají u všech společníků konečné srážkové dani 15 %. Ovšem podstatný rozdíl je v tom, že pouze u příjmů druhého typu - tvořených příspěvky společníků - je možné základ pro výpočet srážkové daně snížit o nabývací cenu podílu (§ 36 odst. 2 písm. e) a i) ZDP):
-
„Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky… (s výjimkou daňových nerezidentů ČR), činí 15 %, a to
-
z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v s. r. o. …, z vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní
kapitál
nebo těmto plněním obdobná plnění; tento příjem se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,-
z příjmu společníka s. r. o. … při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka … při zvýšení ZK, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk …; obdobně se postupuje u příjmu člena obchodní
korporace
z rozpuštění rezervního fondu nebo obdobného fondu,“…Příklad:
Vrácení příplatku vloženého předchozím společníkem
Pan Jan v roce 2014 založil Honza, s. r. o., nepeněžitým vkladem, z něhož vzešel nejen ZK 1 000 000 Kč, ale také vkladové ážio 200 000 Kč. Zůstatek rezervního fondu vytvořeného ze zisku s. r. o. činí 100 000 Kč.
V roce 2016 koupil celý podíl v Honza, s. r. o., pan Petr za 2 000 000 Kč, což je jeho nabývací cena podílu v s. r. o. Nový společník rozhodl o „vrácení“ celého zůstatku vkladového ážia 200 000 Kč, a rovněž vypustil ze zakladatelské listiny ustanovení o tvorbě rezervního fondu, který záhy na to zcela zrušil a nechal si jej vyplatit.
Pro pana Petra jde o ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. g) a o) ZDP podléhající srážkové dani 15 %, kterou má za úkol zúřadovat plátce příjmu
alias
plátce daně - s. r. o. Základ pro zdanění bude pokaždé jiný:-
příjem z „vrácení“ vkladového ážia 200 000 Kč bude pro účely daně snížen o nabývací cenu podílu prokázanou společníkem, což lze až na nulu, takže daň bude rovněž nulová; nabývací cena klesne na 1 800 000 Kč,
-
příjem z rozpuštění rezervního fondu 100 000 Kč snížit nelze, a jelikož fyzická osoba nemůže být mateřskou společností, nebude ani osvobozen od daně, takže daň bude 15 000 Kč, a společník obdrží jen 85 000 Kč.
Upozorňujeme:
Příplatek společníků mimo základní
kapitál
s. r. o.Je řada důvodů a situací, kdy společnost s ručením omezeným potřebuje náhle peněžitou výpomoc, ať již na delší nebo kratší dobu, a jediným vhodný nebo možným poskytovatelem jsou její společníci. Je například příliš zatížena úvěry nebo teprve na počátku kariéry bez ekonomické historie, anebo nemá hodnotný majetek sloužící pro zajištění dluhu. Zkrátka má znesnadněn přístup k bankovním úvěrům, nebo by musela platit nezvládnutelně velký úrok coby rizikovou přirážku. Obdobně jako to platí u lidí, že nejochotnější pomocnou ruku naleznou na konci svého ramene, tak i s. r. o. se v problémech obvykle obrací ke svým společníkům. V zásadě jsou přitom tři způsoby, jak peníze společníků dostat do jejich s. r. o.: zápůjčka, vklad a příplatek. Avšak v praxi s. r. o., zvláště u těch, které již za sebou táhnou nemalé břemeno dluhů, je vhodnější dostat peníze společníka do firmy formou tzv. příplatku, který stojí na pomezí zápůjčky (nevyužitý zbytek lze společníkovi vrátit) a podstatně právně složitějšího a časově náročnějšího peněžitého vkladu do základního kapitálu (zvyšuje vlastní zdroje). Jde o tzv. příplatek mimo základní
kapitál
, který může být pro společníky buď povinný (pak se hovoří o tzv. příplatkové povinnosti) nebo dobrovolný. Více v DHK č. 10/2016.