Správní orgán zahájil řízení s obchodní společností za porušení právních povinností v reklamní činnosti. Tento případ se netýká zaměstnance zmíněné společnosti, ten byl ale pozván jako svědek z důvodu doplnění některých skutečností důležitých pro další postup úřadu. Jaké postihy hrozí svědkovi, pokud se nedostaví ke svědecké výpovědi, jaké jsou jeho další povinnosti a práva. Jak musí ve vztahu ke svědkovi postupovat správní orgán, co je třeba učinit ve vztahu k účastníkovi řízení?
Svědecká výpověď
JUDr.
Irena
Fleischmanová
ODPOVĚĎ
Problematiku týkající se povinností svědka, a to ve vazbě na správní řízení upravuje správní řád. Svědek je povinen poskytnout svědeckou výpověď, musí vypovídat pravdivě a nic nezamlčovat. Nesmí však být vyslýchán o utajovaných informacích, které jsou chráněny zvláštním zákonem a které musí zachovat v tajnosti, ledaže by byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn (například svědek je pro účely výslechu zbaven mlčenlivosti ve vyslýchané věci vedoucím úřadu, o čemž se sepíše záznam, který je založen ve spise). Svědek také nesmí být vyslýchán, pokud by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti příslušným orgánem (nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má) zproštěn.
Osoba v postavení svědka má právo odepřít výpověď, pokud by touto výpovědí způsobila sobě (nebo blízké osobě) nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel (nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství). Jiné osoby v poměru rodinném nebo v poměru obdobném jsou osoby navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
Má se za to, že osobami „blízkými“ jsou také osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí [§ 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)].
V případě, že svědek bezdůvodně odmítne svědeckou výpověď, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Pokud by svědkova výpověď byla nepravdivá (nebo neúplná), vystavuje se nebezpečí stíhání za přestupek (§ 21 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů).
Svědek má nárok na náhradu nákladů řízení. Zmíněný nárok musí uplatnit u správního orgánu do osmi dnů poté, co náklady vznikly. Uplynutím uvedené lhůty nárok zaniká (podrobnější podmínky uplatnění nároku jsou obsaženy ve vyhlášce č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.
O výslechu svědka se pořizuje protokol, který si svědek před podpisem může přečíst a může žádat o provedení změn v textu, doplnění nebo opravy. Svědek musí být poučen o právech a povinnostech tak, aby zákonnému poučení plně porozuměl; musí do protokolu potvrdit, že bude vypovídat a neuplatní své právo výpověď odepřít.
Sepsaný protokol si svědek přečte, pokud obsah protokolu souhlasí s jeho výpovědí, nežádá změny, doplnění ani opravy v textu, svědek protokol podepíše.
Před vlastním výslechem musí být svědek pozván – předvolán k podání svědecké výpovědi, jeho povinností je dostavit se včas na určené místo. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit. V případě, že se účastník řízení nebo svědek na předvolání nedostaví ke správnímu orgánu bez náležité omluvy (nebo bez dostatečných důvodů), může být předveden.
Z důvodů nedostavení se na předvolání může být svědkovi také uložena povinnost nahradit náklady řízení, které by jinak správnímu orgánu nebyly vznikly.
Předvolání k podání svědecké výpovědi slouží také jako doklad pro zaměstnavatele za účelem uvolnění ze zaměstnání. Svědek si k jednání mimo předvolání přinese také platný doklad totožnosti.
O provedení důkazu svědeckou výpovědí, musí správní orgán vyrozumět účastníka řízení (sdělí mu termín a místo provedení důkazu svědeckou výpovědí).