V několika následujících číslech Daňové a hospodářské kartotéky si připomeneme daňové řešení některých zaměstnaneckých benefitů, tedy různých peněžních nebo nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nad rámec sjednané mzdy. Jde například o důchodové benefity, benefity směřující ke vzdělání zaměstnance, benefity poskytované na pracovišti atd. Jde o výraznou motivaci zaměstnanců, přičemž mnohdy jsou tato mimomzdová plnění zaměstnavatele zaměřena i k posílení rovnováhy pracovního a soukromého života zaměstnance. Za tím účelem se klade důraz i na tzv. volnočasové aktivity. Přitom většina benefitů je uplatňována plošně pro všechny zaměstnance, ovšem některé benefity mohou být určeny pouze pro nejvýkonnější nebo klíčové zaměstnance.
Význam zaměstnaneckých benefitů
Ing.
Ivan
Macháček
je daňovým poradcem
Mezi zaměstnanecké benefity patří rovněž další výhody poskytované zaměstnavatelem, které umožňuje zákoník práce, jako například nadstandardní délka dovolené, vyšší výše odstupného při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, zavedení pružného rozvržení pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, poskytování nadlimitní výše stravného při tuzemských pracovních cestách a nadlimitní výše stravného a kapesného při zahraničních pracovních cestách u zaměstnavatele podnikatelské sféry atd.
Benefity a jejich zdanění
Poskytované zaměstnanecké benefity mohou být:
-
osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance,
-
podléhající zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance,
-
zahrnované do nedaňových výdajů (nákladů) na straně zaměstnavatele,
-
nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění,
-
zahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění.
Za optimální lze považovat takové zaměstnanecké benefity, které jsou na straně zaměstnance osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti a nezahrnují se do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a současně jsou na straně zaměstnavatele daňově účinným výdajem (nákladem), který snižuje základ daně z příjmů.
Porovnání výhodnosti benefitu proti zvýšení mzdy
Správně zvolené zaměstnanecké benefity mohou být jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele výhodnější než vlastní zvýšení mzdy o stejnou částku. Uvedeme si to na příkladu.
Příklad:
Ve variantě A zaměstnavatel (právnická osoba) zaměstnanci vyplatí mimořádnou odměnu ve výši 30 000 Kč a ve variantě B zaměstnavatel uhradí zaměstnanci v rámci zaměstnaneckého benefitu jednorázový příspěvek na jeho soukromé životní pojištění ve stejné výši 30 000 Kč.
Varianta A: Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci mimořádnou odměnu ve výši 30 000 Kč
Řešení u zaměstnance:
I-------------------------------------------------------I--------------------I I Odměna I 30 000 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I I Sociální a zdravotní pojištění z odměny (34 %) I 10 200 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I I Superhrubá mzda I 40 200 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I I Zvýšení zálohy na daň o částku (15 %) I 6 030 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I I Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) I 3 300 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I IČistý příjem zaměstnancez odměny 30 000 Kč - 6 030 Kč - 3 300 Kč = I I =20 670 KčI I----------------------------------------------------------------------------I
Řešení u zaměstnavatele:
I-------------------------------------------------------I--------------------I I Odměna (mzdový náklad) I 30 000 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I I Sociální a zdravotní pojištění z odměny (34 %) I 10 200 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I I Daňový náklad zaměstnavatele I 40 200 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I
U zaměstnavatele dojde ke zvýšení jeho daňově uznatelných nákladů o částku 40 200 Kč a o stejnou částku ke snížení základu daně, takže při sazbě daně z příjmů právnických osob 19 % činí snížení daně z příjmů o částku 40 200 Kč x 0,19 = 7 638 Kč.
Celkové výdaje zaměstnavatele
40 200 Kč – 7 638 Kč = 32 562 Kč
.Varianta B: Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci 30 000 Kč/rok na jeho životní pojištění
Řešení u zaměstnance:
Podle znění § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je v roce 2016 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena výše 30 000 Kč ročně na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění při splnění podmínek uvedených v tomto ustanovení zákona.
I-------------------------------------------------------I--------------------I I Příspěvek zaměstnavatele I 30 000 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I IČistý příjem zaměstnance(na účtu u pojišťovny) I30 000 KčI I-------------------------------------------------------I--------------------I
Řešení u zaměstnavatele:
Pokud je poskytnutí příspěvku na životní pojištění zaměstnance obsaženo v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, je jakákoliv výše příspěvku daňovým nákladem zaměstnavatele s odvoláním na znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
I-------------------------------------------------------I--------------------I I Příspěvek zaměstnavatele I 30 000 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I I Daňový náklad zaměstnavatele I 30 000 Kč I I-------------------------------------------------------I--------------------I
U zaměstnavatele dojde ke zvýšení jeho daňově uznatelných nákladů o částku 30 000 Kč a o stejnou částku ke snížení základu daně, takže při sazbě daně z příjmů právnických osob 19 % činí snížení daně z příjmů o částku 30 000 Kč x 0,19 = 5 700 Kč.
Celkové výdaje zaměstnavatele:
30 000 Kč – 5 700 Kč = 24 300 Kč
.Porovnání obou variant:
Zaměstnanec:
I-------------------I-------------------I-------------I I benefit 30 000 Kč I čistý přijem I 30 000 Kč I I-------------------I-------------------I-------------I I odměna 30 000 Kč I čistý příjem I 20 670 Kč I I-------------------I-------------------I-------------I I úspora u benefitu I I 9 330 Kč I I-------------------I-------------------I-------------I
Zaměstnavatel:
I-------------------I-------------------I-------------I I benefit 30 000 Kč I výdaje I 24 300 Kč I I-------------------I-------------------I-------------I I odměna 30 000 Kč I výdaje I 32 562 Kč I I-------------------I-------------------I-------------I I I úspora u benefitu I 8 262 Kč I I-------------------I-------------------I-------------I
Daňové řešení benefitů u zaměstnance
Při posuzování daňového řešení poskytovaných zaměstnaneckých benefitů na straně zaměstnance je nutno vždy zkoumat, zda se jedná o příjem, který je u zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, a pokud odpovíme na tuto otázku kladně, pak je nutné zkoumat, zda jde o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti, anebo je od této daně osvobozen podle § 6 odst. 9 ZDP, přičemž v některých ustanoveních § 6 odst. 9 ZDP se váže osvobození od daně z příjmů na poskytování zaměstnaneck ých benefitů z fondu kulturních a sociálních potřeb, a u zaměstnavatelů, kteří tento fond netvoří, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo z výdajů (nákladů), které nejsou u zaměstnavatele výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Dále si uvedeme výčet nepeněžních plnění zaměstnavatele, které jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti a podmínky pro jejich osvobození:
-
odborný rozvoj zaměstnanců – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. a)
jsou od daně z příjmů osvobozena nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele anebo vynaložená na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti;-
stravování zaměstnanců – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. b)
je od daně z příjmů osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, a to bez ohledu na výši poskytnutého příspěvku zaměstnavatelem na toto stravování; toto osvobození se však nevztahuje na peněžité plnění zaměstnavatele zaměstnancům;-
poskytování nealko nápojů – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. c)
je od daně z příjmů osvobozena hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, přičemž toto osvobození se váže na plnění zaměstnavatele ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů);-
příspěvky na sport, vzdělávání a rekreaci – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. d)
je od daně z příjmů osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníku z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
:-
ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, závodní knihovny, tělovýchovných a sportovních zařízení,
-
ve formě příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.
Při poskytnutí rekreace včetně tuzemského či zahraničního zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období; zákon o daních z příjmů neomezuje výši tohoto příspěvku zaměstnavatele na kulturní a sportovní akce;
limitující pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti je pouze částka 20 000 Kč nepeněžního plnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd
;-
poskytnutí darů – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. g)
je od daně z příjmů osvobozena hodnota nepeněžního bezúplatného plnění (daru) do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance – podmínkou je, že plnění zaměstnavatele je poskytováno z FKSP, za obdobných podmínek ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů);-
poskytnutí přechodného ubytování – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. i)
je od daně z příjmů osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, pokud je poskytováno zaměstnavatelem jako nepeněžní plnění zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně;-
sociální výpomoc – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. o)
jsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav – podmínkou je, že plnění zaměstnavatele je poskytováno z FKSP, za obdobných podmínek ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů);-
příspěvky na penzijní a životní pojištění – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. p)
je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele, přičemž s účinností od 1. 1. 2017 se zvyšuje tato částka na 50 000 Kč;-
bezúročná zápůjčka zaměstnanci – podle znění
§ 6 odst. 9 písm. v)
je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček.Podle znění § 6 odst. 7 písm. a) ZDP není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti výše náhrad cestovních výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce (do výše náhrad cestovních výdajů poskytovaných zaměstnancům zaměstnavatelem veřejné správy).
Podle znění § 6 odst. 3 ZDP se příjmem zaměstnance rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá plnění nižší, než je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku, nebo cena, kterou účtuje zaměstnavatel jiným osobám. Výjimkou z výše uvedeného je
prodej objektu bydlení zaměstnanci
. Podle znění § 6 odst. 3 ZDP není příjmem ze závislé činnosti zvýhodněný prodej jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, dále bytu nebo rodinného domu zaměstnanci se slevou, pokud v něm měl zaměstnanec bydliště po dobu dvou let bezprostředně před jeho koupí
.Pokud půjde o peněžní plnění zaměstnavatele
poskytované formou zaměstnaneckých benefitů jeho zaměstnancům, bude vždy na straně zaměstnance zdanitelným příjmem
z tzv. superhrubé mzdy a bude rovněž součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Na peněžní plnění se nevztahuje u zaměstnance osvobození od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 ZDP, kromě sociální výpomoci zaměstnanci poskytnuté zaměstnavatelem podle § 6 odst. 9 písm. o) ZDP.Pokud není poskytnutý zaměstnanecký benefit u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti na základě výše uvedených ustanoveních ZDP, bude peněžní nebo nepeněžní plnění zaměstnavatele zdaněno u zaměstnance z tzv. superhrubé mzdy, která zahrnuje v sobě i výši povinného pojistného hrazeného zaměstnavatelem.
Daňový režim benefitů u zaměstnavatele
V souvislosti s poskytováním benefitů je stěžejním ustanovením zákona o daních z příjmů pro zaměstnavatele ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
Podle tohoto ustanovení jsou daňově uznatelnými výdaje (náklady) vynaložené zaměstnavatelem na pracovní a sociální podmínky, na péči o zdraví a na zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, pokud práva zaměstnanců vyplývají:-
z kolektivní smlouvy,
-
z vnitřního předpisu zaměstnavatele,
-
z pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
-
z jiné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
pokud zákon o daních z příjmů nebo jiný zvláštní zákon nestanoví jinak
.Ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP může využít zaměstnavatel například v následujících situacích:
-
příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění
– tyto příspěvky jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné bez ohledu na jejich výši poskytnutou zaměstnancům v kalendářním roce, pokud jejich poskytování zaměstna-vatelem vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Na daňovou uznatelnost příspěvků nemá vliv, zda u zaměstnance je příspěvek osvobozen od daně z příjmů anebo podléhá zdanění ze superhrubé mzdy;-
výdaje spojené s dopravou zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání poskytované formou nepeněžního nebo peněžního plnění zaměstnanci
, a to při splnění podmínky, že toto plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě, nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem;-
poskytnutí příspěvku na přechodné ubytování zaměstnancům
(popř. celé úhrady tohoto přechodného ubytování), pokud je toto dohodnuto v kolek-tivní smlouvě, nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.Ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP však nelze využít,
pokud zákon o daních z příjmů nebo jiný zvláštní zákon nestanoví jinak
. Jde o následující případy, které jsou vymezeny v samostatných ustanoveních zákona o daních z příjmů:
-
příspěvek na odborný rozvoj zaměstnanců
, kdy daňovými výdaji (náklady) zaměstnavatele jsou podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP veškeré výdaje zaměstnavatele na prohlubování nebo zvyšování kvalifikace (ať jde o peněžní nebo nepeněžní plnění) a na rekvalifikaci zaměstnanců, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Podle znění § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP však není daňovým výdajem nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 zákona;-
příspěvek na stravování zaměstnance
podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP – daňově uznatelnými výdaji zaměstnavatele jsou výdaje (náklady) na provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin; v případě zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů (včetně poskytování stravenek) jsou daňově uznatelné příspěvky zaměstnavatele poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin;-
výše poskytnutých cestovních náhrad
dle § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP, kde se stanoví, že daňově uznatelnými výdaji (náklady) jsou náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním právním předpisem (s odkazem např. na část sedmou hlavu třetí zákoníku práce); zaměstnavatel podnikatelské sféry si může do daňových výdajů uplatnit výdaje spojené s pracovní cestou zaměstnance v té výši, v jaké je zaměstnanci vyplatí;-
motivační příspěvek na vzdělávání budoucího zaměstnance
podle znění § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP, kdy je daňově uznateln ým výdajem zaměstnavatele motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese, a to do výše 5 000 Kč měsíčně, a pokud jde o studenta vysoké školy, je to částka do výše 10 000 Kč měsíčně;-
podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP jsou daňově neuznatelnými výdaji (náklady)
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce
, a možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 ZDP; v případě peněžního plnění zaměstnavatele bude postupováno nikoliv dle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstnavatel může využít znění zákona § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP;-
podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP
není u zaměstnavatele poskytnutí občerstvení zaměstnancům daňovým výdajem
; daňovým výdajem rovněž tak nebude poskytnutý peněžní příspěvek na občerstvení zaměstnancům, v tomto ustanovení se říká, že za daňové výdaje (náklady) nelze uznat výdaje na reprezentaci, kterými se rozumí zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a bezúplatná plnění;-
podle znění § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP nelze uplatnit jako daňové výdaje
poskytnutí nealkoholických nápojů ke spotřebě na pracovišti formou nepeněžního plnění
. Pokud by však zaměstnavatel poskytoval zaměstnancům finanční příspěvek na nákup nealkoholických nápojů určených ke spotřebě na pracovišti, jde o peněžní plnění zaměstnavatele, a ten může postupovat dle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP [nevztahuje se na něho ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP].Obecné znění o daňově uznatelných výdajích dle § 24 odst. 1, resp. odst. 2 ZDP lze využít na příklad v následujících situacích:
-
bezplatné poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci pro služební a soukromé účely
– v souladu se zněním bodu 26 pokynu GFŘ č. D-22 k § 24 odst. 2 ZDP jsou odpisy, náklady na opravy a udržování vozidla, silniční daň, pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění, náklady na garážování vozidla apod. u zaměstnavatele daňově uznatelné v plné výši; náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely si však hradí zaměstnanec a nejsou daňově uznatelné u zaměstnavatele; pokud by však zaměstnanec náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely ne-uhradil a zaměstnavatel by považoval jejich úhradu zaměstnavatelem za benefit vycházející ze znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, šlo by u zaměstnavatele o daňový náklad;-
prodej zboží, výrobků a poskytování služeb se slevou zaměstnancům –
daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výrobní náklady na zhotovení výrobků prodaných za nižší ceny zaměstnancům, náklady spojené s poskytnutím služeb zaměstnancům i nákupní ceny zboží poskytnutého se slevou zaměstnancům;-
dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP jsou za daňově uznatelné výdaje považovány také výdaje (náklady) v podobě výdajů zaměstnavatele na
provoz vlastního předškolního zařízení
, nebo příspěvku na provoz předškolního zařízení, který je zajišťován jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců.Zaměstnanecké benefity z hlediska pojistných zákonů
Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou (nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR), předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Jak v § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., tak v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je stanoveno, že zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
Podle znění § 5 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. se
do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují
následující příjmy jednoznačně vyjmenované v ustanoveních obou zákonů:-
náhrada škody podle zákoníku práce
a právních předpisů upravujících služební poměry,-
odstupné
a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů – odstupné vyplacené zaměstnanci podle § 67 zákoníku práce podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti, nezahrnuje se však do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod obou pojistných,-
věrnostní přídavek horníků
,-
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,-
jednorázová sociální výpomoc
poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku životní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, – pokud by poskytnutá sociální výpomoc zaměstnanci podléhala na straně zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti, musí pro její ne-zahrnutí do vyměřovacího základu být splněny současně tři podmínky, a to že jde o jednorázovou sociální výpomoc, dále že zaměstnanec se dostal do mimořádně obtížných poměrů a tyto mimořádně obtížné poměry nastaly z výše uvedených důvodů.Upozorňujeme:
Přehled změn od 1. 5. 2016 po novele ZDPV DHK č. 10/2016 jsme na straně 2 až 4 informovali v článku ing. Miroslava Bully „Přehled změn od 1. 5. 2016 po novele zákona o daních z příjmů" o novele zákona o daních z příjmů, provedené zákonem č. 125/2016 Sb., s účinností od 1. května 2016. Nejvýznamnější změnou obsaženou v této novele zákona o daních z příjmů je zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti. Novela však obsahuje i další změny:
-
jde o úpravu zdaňování příjmů z provozu malých slunečních elektráren,
-
úpravy plynoucí ze změny dividendové směrnice,
-
zvýšení limitu na tvorbu sociálního fondu,
-
zdaňování podílu na zisku osoby, která není členem obchodní
korporace
, a-
nově jsou od základu daně odčitatelné výdaje na homologaci a certifikaci výrobků atd.
Zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Na druhé dítě o 100 Kč, měsíčně, resp. o 1 200 Kč ročně, na třetí a další dítě pak o 300 Kč měsíčně, resp. o 3 600 Kč ročně. Daňové zvýhodnění na první dítě se nemění.