S účinností od 1. května 2016 byl dosavadní celní kodex Společenství nahrazen nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. V návaznosti na to byl v únoru 2016 předložen vládou Poslanecké sněmovně návrh nového celního zákona (sněmovní tisk č. 716). V souvislosti s přijetím nového celního zákona byla navržena v tzv. doprovodném zákoně změna souvisejících právních předpisů. Jedním ze zákonů, jehož změna je v souvislosti s přijetím celního zákona navržena, je také změna zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ).
DPH při dovozu a vývozu zboží a změny ve vazbě na návrh nového celního zákona
Ing.
Václav
Benda
je odborníkem na DPH
V této novele jsou navrhovány zejména změny v pravidlech pro uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) při dovozu a vývozu zboží v návaznosti na změny navrhované v novém celním zákoně, který vychází z předpisů Evropské unie. Změny v zákoně o DPH se v návaznosti na celní
kodex
Unie týkají zejména oblasti svobodných skladů a svobodných pásem, pro které platí z hlediska uplatňování DPH řada výjimek. Tyto výjimky, které vyplývají z dosavadního znění zákona o DPH, budou novelou zákona o DPH zrušeny. Účinnost této novely byla sice ve vládním návrhu navržena již od 1. 5. 2016, ale tyto změny nabydou účinnosti později ve vazbě na projednání a schválení Parlamentem České republiky (Poslanecká sněmovna se návrhem ve druhém čtení začala zabývat na své 47. schůzi od 24. 5. 2016).V článku jsou ve srovnání s dosavadní právní úpravou shrnuty změny zákona o DPH týkající se uplatňování DPH při dovozu a vývozu zboží, a to zejména ve vztahu ke svobodným skladům a svobodným pásmům. Podle dosavadního znění zákona o DPH jsou prakticky svobodné sklady a svobodná pásma považovány za území mimo území Evropské unie. Vrácení zboží ze svobodného skladu nebo svobodného pásma zpět do tuzemska se v této souvislosti považuje za dovoz zboží. Umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu se naopak považuje za vývoz zboží. Dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Obdobně je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu.
Dovoz zboží
Dovozem zboží se podle § 20 zákona o DPH rozumí zejména vstup zboží z třetí země na území EU. Daň se přitom vybere až v zemi, kdy je zboží propuštěno do příslušného režimu, v němž vzniká povinnost přiznat daň při dovozu. Za dovoz zboží se podle dosavadního znění zákona o DPH považuje pro účely DPH také vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. Novelou zákona o DPH v návaznosti na nový celní zákon bude toto ustanovení zrušeno, protože touto výjimkou se ruší všechny dosavadní výjimky pro uplatňování DPH ve vztahu ke svobodným pásmům a svobodn ým skladům s odůvodněním, že jsou často zneužívány k nekalým obchodním praktikám.
Za dovoz zboží se pro účely DPH považuje také vstup zboží na území Evropské unie z území podle § 3 odst. 2 zákona o DPH, které jsou součástí celního území Evropské unie, např. z Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departmentů či z Normansk ých ostrovů. U dovozu zboží z uvedených území postupují celní orgány tak, jako by šlo o dovoz zboží ze třetí země mimo EU. Tato
právní fikce
zůstane zachována i po novelizaci zákona o DPH ve vazbě na nový celní zákon.Při dovozu zboží je, jak vyplývá z § 12 zákona o DPH, místem plnění členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropské unie. Pokud má však zboží při vstupu na území Evropské unie postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření, tj. prakticky kde je zboží propuštěno do režimu volného oběhu či dočasného použití.
Podle § 23 odst. 1 zákona o DPH vzniká povinnost přiznat daň při dovozu zboží obecně propuštěním zboží do celního režimu volný oběh, případně také propuštěním do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení či do režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla. U zboží propuštěného do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla tedy vzniká povinnost přiznat daň propuštěním zboží do tohoto režimu. Ve vazbě na celní předpisy vzniká povinnost přiznat daň dále nezákonným dovozem zboží, spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy, porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží, porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, nebo odnětím zboží celnímu dohledu.
V § 23 odst. 2 zákona o DPH je zakotvena výjimka pro svobodné sklady a svobodná pásma, podle níž vzniká povinnost zaplatit daň při dovozu zboží také dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku zpět do tuzemska. Tento odstavec bude novelou zákona o DPH v návaznosti na nový celní zákon zrušen v souvislosti se zrušením veškerých dosavadních výjimek pro uplatňování DPH u svobodných pásem a svobodných skladů. Podle § 23 odst. 3 zákona o DPH je plátce povinen při propuštění zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení a dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno. Daň při dovozu plátce přiznává v ř. 7 nebo 8 přiznání k DPH. V kontrolním hlášení se údaje o dovozu zboží nevykazují.
Podle § 23 odst. 4 zákona o DPH je plátce povinen při propuštění zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží. Obdobný postup jako podle odstavce 4 platí podle § 23 odst. 5 zákona o DPH v případě propuštění zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla osobě, která není plátcem, která je nadále povinna zaplatit celnímu úřadu clo i daň při dovozu podle celních předpisů. Pokud dojde podle § 23 odst. 5 zákona o DPH k porušení podmínek pro osvobození od daně podle § 71g zákona o DPH, je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.
Podle § 33 zákona o DPH je daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska obecně rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká povinnost přiznat nebo zaplatit daň. Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska může být i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena, např. platební výměr vystavený celním úřadem v případě zjištění nezákonného dovozu. Podle § 33 odst. 2 zákona o DPH je daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska také rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, opět za předpokladu, že je daň zaplacena.
Základem daně při dovozu zboží je obecně podle § 38 odst. 1 zákona o DPH součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a případné spotřební daně a dále vedlejších výdajů, které jsou vynaloženy při přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla. Ve vazbě na § 23 odst. 3 zákona o DPH musí tyto vedlejší výdaje, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla, vypočítat plátce daně, který je povinen přiznat daň v daňovém přiznání. Pokud jsou tyto výdaje vyjádřeny v cizí měně, podle § 38 odst. 5 zákona o DPH se při jejich přepočtu na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu použije kurz stanovený podle celních předpisů. Prvním místem určení, které je klíčovým pojmem pro stanovení základu daně při dovozu, je pro účely DPH místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud toto místo není v přepravním dokladu uvedeno, považuje se za první místo určení první přeložení tohoto zboží v dovážejícím členském státě, tj. v tuzemsku.
V § 38 odst. 3 zákona o DPH je stanoven základ daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo dovezeno nebo umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma. Rozlišován je postup pro případy, kdy dochází ke změně vlastnického práva, a pro případy, kdy k této změně nedochází. Jestliže bylo zboží plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi, a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, stanoví se základ daně podle § 38 odst. 1 zákona o DPH, tj. jako součet jednotlivých vyjmenovaných položek.
Jestliže bylo zboží plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud
došlo ke změně vlastnického vztahu
a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je základem daně součet pořizovací ceny nebo ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku a případné spotřební daně. Jestliže zboží navíc prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupují do základu daně také náklady na provedené zpracovatelské operace.Jestliže bylo zboží plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a
nedošlo
přitom ke změně vlastnického vztahu
, je základem daně cena určená podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, a to ke dni umístění tohoto zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma, případně se připočte spotřební daň.Jestliže došlo ke změně vlastnického vztahu, je základem daně pořizovací cena nebo cena určená podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, popř. se připočte spotřební daň. Jestliže bylo zboží plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a došlo přitom ke změně vlastnického vztahu a předmětné zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, je základem daně součet pořizovací ceny nebo ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, případné spotřební daně a nákladů na provedené zpracovatelské operace.
Jestliže zboží bylo osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a zboží prošlo zpracovatelsk ými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je základem daně pouze výše nákladů na provedené zpracovatelské operace. Novelou zákona o DPH v návaznosti na nový celní zákon bude dosavadní § 38 odst. 3 zákona o DPH zrušen, a to v souvislosti se zrušením veškerých dosavadních výjimek pro uplatňování DPH u svobodných pásem a svobodných skladů.
Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud mu vznikla u dováženého zboží povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 3 až 5 zákona o DPH. Při dovozu zboží musí být nárok na odpočet nadále prokázán daňovým dokladem podle § 33 zákona o DPH, tj. rozhodnutím o propuštění zboží do příslušného celního režimu nebo platebním výměrem.
Jestliže byla daň při dovozu přiznána plátcem v daňovém přiznání, nárok na odpočet daně vykazuje v ř. 43 nebo 44 přiznání. Jestliže mu však byla daň vyměřena celním úřadem na základě platebního výměru, nárok na odpočet daně vykazuje plátce v ř. 42 přiznání. Tato pravidla platí i pro odpočet daně ve vazbě na přiznání daně při vrácení zboží ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.
V následujícím příkladu je vysvětlena aplikace příslušných ustanovení zákona o DPH, která upravují přiznávání daně a odpočet daně při dovozu zboží. V příkladu je vysvětleno přiznání daně při standardním dovozu zboží plátcem daně ze třetí země, které mu bylo propuštěno do volného oběhu.
Příklad: Přiznání daně při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno do volného oběhu
Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, je dovozcem zboží, které v tuzemsku dále prodává. Tato firma dovezla od výrobce ze třetí země zboží, jehož cena byla výrobcem stanovena ve výši 100 000 USD včetně nákladů na jeho leteckou přepravu. Zboží bylo dovozci celním úřadem propuštěno do režimu volného oběhu dne 15. 4. 2016 a celní úřad vyměřil pouze clo, protože dovozce je plátcem daně. Zboží bylo dovezeno letecky do Prahy a z Prahy převezeno do Brna, které bylo v přepravním dokladu uvedeno jako první místo určení v tuzemsku. Přepravu zboží z Prahy do Brna kamionem zajišťovala pro dovozce česká spediční společnost, která je plátcem daně a která zároveň za sjednanou odměnu vyřídila pro dovozce veškeré celní záležitosti s příslušným celním úřadem.
Postup:
Celní hodnota zboží by byla při celním kurzu platném pro duben 2016 (24,201 Kč/USD) stanovena ve výši 2 420 100 Kč a při celní sazbě 10 % by clo činilo 242 010 Kč. Základem pro výpočet daně, kterou musí dovozce přiznat v daňovém přiznání, by tedy byla částka odpovídající součtu celní hodnoty a cla, tj. částka 2 662 110 Kč, a vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku. Tyto náklady na přepravu zboží z Prahy do Brna a odměna za celní odbavení činily 20 000 Kč. Tyto částky byly účtovány spediční firmou bez daně, protože jsou podle § 69 zákona o DPH osvobozeny od daně. Základ daně při dovozu tedy činil celkem 2 682 110 Kč a při sazbě 21 % by daň činila po zaokrouhlení 563 243 Kč. V uvedené výši plátce jako dovozce zboží musí přiznat daň, a to v daňovém přiznání za měsíc duben 2016, kdy bylo zboží propuštěno do volného oběhu, v ř. 7 a ve stejném zdaňovacím období může uplatnit nárok na odpočet daně v ř. 43 daňového přiznání. V kontrolním hlášení se údaje o dovozu zboží nevykazují.
Vývoz zboží
Vývozem zboží se pro účely DPH obecně rozumí podle § 66 odst. 1 zákona o DPH výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Vyvážené zboží musí být přitom podle dosavadního znění zákona o DPH prokazatelně propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství podle nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní
kodex
Společenství. Dodání zboží z tuzemska spojené s vývozem zboží je za splnění stanovených podmínek osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.Za vývoz zboží se pro účely DPH podle druhé věty uvedené v § 66 odst. 1 zákona o DPH považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Podle navazujícího § 66 odst. 3 zákona o DPH je umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně stejně jako vývoz zboží do třetích zemí. Novelou zákona o DPH ve vazbě na nový celní zákon bude jak druhá věta v § 66 odst. 1 zákona o DPH, tak § 66 odst. 3 zákona o DPH zrušen a tím bude i prakticky zrušeno dosavadní osvobození od daně pro umístění či dodání zboží do svobodného pásma. Toto dodání zboží tedy bude po novelizaci zákona o DPH standardním zdanitelným plněním v tuzemsku.
Podle § 66 odst. 4 zákona o DPH se při dodání zboží do třetí země za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie potvrzený celním úřadem. Nadále je dodání zboží na území třetí země plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a písm. a) zákona o DPH. Není-li výstup zboží z území Evropského společenství potvrzen celním úřadem na daňovém dokladu, může plátce, jak vyplývá z § 66 odst. 6 zákona o DPH, prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky, např. přepravními doklady, dodacími listy nebo dovozním celním prohlášením, z něhož vyplývá, že zboží bylo propuštěno do volného oběhu ve třetí zemi. Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie potvrzený celním úřadem. Prakticky to tedy znamená, že plátce vykazuje osvobození od daně při vývozu zboží ve vazbě na den výstupu vyváženého zboží z území Evropské unie do třetí země a nevykazuje úplaty přijaté před tímto dnem k datu jejich přijetí.
Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně se postupuje, jak vyplývá z § 63 odst. 2 zákona o DPH, podle § 36 zákona o DPH. Z této úpravy v případě vývozu zboží vyplývá, že se v daňovém přiznání vykazuje tzv. fakturovaná hodnota a nikoliv statistická hodnota podle rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země. Tato hodnota se uvádí v ř. 22 přiznání k DPH. V případě, že je fakturovaná hodnota stanovena v cizí měně, je třeba ji pro uvedení do daňového přiznání přepočítat na českou měnu. Nepoužije se přitom kurz podle celních předpisů, ale postupuje se podle § 4 odst. 5 zákona o DPH, podle něhož se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platn ý pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat osvobození od daně, případně poslední směnný kurz zveřejněn ý Evropskou centrální bankou.
Podle § 66 odst. 5 zákona o DPH se při dodání či umístění zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma za den uskutečnění plnění považuje den umístění zboží potvrzený celním úřadem na rozhodnutí o umístění zboží ve svobodném skladu nebo svobodném pásmu. Umístění nebo dodání zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a písm. b) zákona o DPH.
Daňovým dokladem při vývozu zboží do třetí země
je podle § 33a písm. a) zákona o DPH rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropské unie. Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je podle § 33a písm. b) zákona o DPH písemné rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Tyto doklady mohou být obecně ve smyslu § 26 zákona o DPH jak v listinné, tak i elektronické podobě a také jsou obvykle v této podobě v celním řízení využívány.Novelou zákona o DPH je prováděna změna ve vymezení daňového dokladu při vývozu zboží do třetí země. Nově bude za daňov ý doklad při vývozu zboží považován daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, tj. prakticky faktura, kterou vystaví prodávající kupujícímu. Rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země se bude nově pokládat za důkazní prostředek při prokazování výstupu zboží z území Evropské unie ve smyslu § 66 odst. 3 zákona o DPH. V návaznosti na zrušení osvobození od daně pro svobodná pásma a skutečnost, že celní
kodex
unie již pojem „svobodný sklad“ neupravuje, se novelou bez náhrady ruší dosavadní písmeno b) v § 33a zákona o DPH.Aplikace příslušných ustanovení zákona o DPH, která upravují osvobození od daně při vývozu zboží do třetí země, včetně jejich prokazování a vykazování v přiznání k DPH, je vysvětlena v následujícím příkladu.
Příklad: Vývoz zboží plátcem do třetí země
Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, dodává zboží obchodnímu partnerovi do Ruska, který má sídlo v této zemi a nemá v tuzemsku provozovnu. Přepravu zboží, která je podle § 69 zákona o DPH osvobozena od daně, zajišťuje česká přepravní firma, která je zmocněna vývozcem k předání zboží kupujícímu v Rusku. Zboží bylo vývozci propuštěno v tuzemsku do režimu vývozu např. 16. 4. 2016. Z území Evropské unie vystoupilo dne 18. 4. 2016 a výstup zboží byl řádně potvrzen celním úřadem na hranicích EU. Kupujícímu v Rusku bylo zboží předáno dne 21. 4. 2016.
Postup:
Pro vykázání v daňovém přiznání je z časového hlediska určující den výstupu zboží z území EU. K tomuto okamžiku, který nastal 21. 4. 2016, vznikla vývozci povinnost vykázat vývoz v přiznání k DPH. Fakturovanou částku ve výši 10 000 USD přepočtenou na českou měnu kurzem platným k datu výstupu zboží (21. 4. 2016) musí tedy plátce vykázat v ř. 22 daňového přiznání za měsíc duben 2016. Při použití aktuálního denního kurzu ČNB pro tento den (23,798 Kč/USD) tedy bude v ř. 22 přiznání za duben 2016 uvedena částka 237 980 Kč. V uvedeném případě se tedy nepoužije pro přepočet celní kurz, který se používá pouze při dovozu zboží.
Dodání zboží a poskytnutí služby ve svobodném pásmu
Podle § 68 odst. 15 dosavadního znění zákona o DPH je od daně s nárokem na odpočet daně osvobozeno dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu a také poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu, např. skladování nebo jiná manipulace se zbožím. Novelou zákona o DPH bude tento odstavec zrušen a bude to znamenat, že po účinnosti této novely bude dodání zboží umístěného ve svobodném pásmu standardním zdanitelným plněním v tuzemsku v příslušné sazbě daně. Stejně tak bude zrušeno osvobození od daně při poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném pásmu, půjde také o standardní zdanitelné plnění, u něhož se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj. podle sídla příjemce služby, který je osobou povinnou k dani.
Upozorňujeme:
DPH v zemědělství v roce 2016V minulém čísle DHK byly s využitím příkladů nejprve stručně vysvětleny postupy při registraci zemědělců jako plátců DPH a základní pravidla při uplatňování DPH na výstupu a při uplatňování nároku na odpočet daně v odvětví zemědělství, včetně pravidel pro uplatňování zvláštního režimu přenesení daňové povinnosti při dodání obilovin a technických plodin. S účinností od 1. 4. 2015 byl po novelizaci zákona o DPH zaveden navazujícím prováděcím nařízením vlády č. 361/2014 Sb. režim přenesení daňové povinnosti na vybrané obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod příslušnými kódy nomenklatury celního sazebníku, a to při překročení základu daně ve výši 100 000 Kč. Šlo konkrétně o kukuřici, sójové boby semena řepky nebo řepky olejky, slunečnicová semena, hořčičná semena, maková semena, semena cukrové řepy a samotnou cukrovou řepu. Při dodání uvedených výrobků se tedy za stanovených podmínek uplatnil režim přenesení daňové povinnosti od 1. 4. 2015, s výjimkou dodání cukrové řepy, při jejímž dodání se uplatnil režim přenesení daňové povinnosti až od 1. 9. 2015. Podrobněji v DHK č. 10/2016.