Daňový režim bezúplatných příjmů veřejně prospěšných poplatníků - vybrané daňové oblasti

Vydáno: 26 minut čtení
Daňový režim bezúplatných příjmů veřejně prospěšných poplatníků – vybrané daňové oblasti
Ing.
Ludmila
Dvořáčková
Do konce roku 2013 byl vzájemný vztah daně z příjmů a daně darovací řešen v § 6 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, vylučujícím z předmětu daně darovací bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů. Přijaté dary ve formě věci nemovité, movité anebo majetkového práva (s výjimkou z nich plynoucích příjmů) nebyly do konce roku 2013 předmětem daně z příjmů, ale daně darovací podle výše uvedeného zákona, který dále upravoval relativně širokou škálu možností osvobození těchto příjmů.
Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření Senátu“), byla s účinností od 1. 1. 2014 do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), implementována daň darovací a daň dědická. Tato významná změna se dotkla také veřejně prospěšných poplatníků, zejména pak příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky.
V této souvislosti vydalo dne 15. 3. 2016 Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) sdělení pod čj. 25596/16/7100-10110-013031 s názvem
Sdělení Generálního finančního ředitelství k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů
(dále jen „Sdělení“), z něhož jsou v následujícím textu vybrány některé pasáže vztahující se k problematice příspěvkových organizací.
V úvodu Sdělení je shrnut důvod jeho vydání:
„V souvislosti s implementací daně darovací a daně dědické do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), zaznamenala finanční správa zvýšené množství dotazů laické i odborné veřejnosti na zdaňování bezúplatných příjmů daní z příjmů právnických osob. Nejvíce výkladových problémů bylo zaznamenáno v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky.“.
V bodě I. Sdělení jsou popsány obecné základní znaky „bezúplatného příjmu“ následovně:
„I. Bezúplatný příjem pro účely zdaňování příjmů
Podle § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Z toho vyplývá, že předmětem daně z příjmů jsou také bezúplatné příjmy. Základním charakteristickým znakem bezúplatných příjmů pro účely zákona o daních z příjmů je absence jakéhokoliv protiplnění. V daňovém řízení obecně platí, že správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu a každý případ je nutné posuzovat individuálně s přihlédnutím ke všem specifikům dané situace. Proto je třeba vždy nejprve určit, zda konkrétní plnění je příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů. Pokud daný příjem naplňuje podmínky § 18 zákona o daních z příjmů, je třeba následně s ohledem ke všem okolnostem konkrétního případu posoudit, zda se jedná o bezúplatný příjem či nikoliv. Pokud však naopak transakce vůbec příjmem není, není třeba žádného dalšího posuzování.“