Nejsou výjimkou situace, kdy mají osoby pracující ve státní správě ještě další zaměstnání nebo podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné. Při řešení situací, které se v praxi vyskytují, budeme v tomto článku vycházet z předpokladu, že při odvodu pojistného za zaměstnance je zaměstnavatelem ve státní správě dodržen minimální vyměřovací základ. To znamená, že příjem této osoby činí v roce 2021 alespoň 15 200 Kč.
Přivýdělek zaměstnanců státní správy a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Příjmy zaměstnance s odvodem pojistného zaměstnavatelem
Placení pojistného podléhají ve zdravotním pojištění příjmy zaměstnance zakládající účast na zdravotním pojištění. Pojistné tak odvádí zaměstnavatel:
–
z příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), typicky u zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy nebo z příjmů charakteru funkčních požitků,
–
z příjmu alespoň 3 500 Kč u osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti,
–
z příjmu převyšujícího 10 000 Kč u dohody o provedení práce.
Ve zdravotním pojištění se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Aby se tyto příjmy mohly sčítat, musí se jednat u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody.
Současně však platí, že že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 3 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.
V praxi mohou nastat následující situace:
a)
zaměstnanec státní správy má ještě další zaměstnání u jiného zaměstnavatele
Pojištěnec může mít u dalšího zaměstnavatele standardně uzavřenu pracovní smlouvu nebo může pracovat na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
V případě
pracovní smlouvy
jsou takto zaměstnané osobě zúčtovány příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 ZDP. To znamená, že tento pracovněprávní vztah vždy zakládá účast na zdravotním pojištění s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona. Na rozdíl od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není u pracovní smlouvy pro vznik účasti na zdravotním pojištění stanovena žádná hranice příjmu. Pojistné se tedy platí z jakékoli částky zúčtovaného příjmu.
U dohod zaměstnavatel přihlašuje osobu jako zaměstnance tehdy, pokud příjem zakládá povinnost odvodu pojistného.
V souvislosti s příjmy v dalším zaměstnání nastávají tyto varianty:
–
Příjem v dalším zaměstnání je vyšší než minimální mzda
Pojistné odvádí zaměstnavatel ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance.–
Příjem v dalším zaměstnání je nižší než minimální mzda
V tomto dalším zaměstnání se neprovádí dopočet a doplatek do minimálního vyměřovacího základu, pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Vedlejší zaměstnavatel musí mít k dispozici potvrzení od hlavního zaměstnavatele (ze státní správy), že ten za zaměstnance odvádí alespoň minimální zákonné pojistné. Toto potvrzení není zapotřebí průběžně obnovovat, může mít tedy dlouholetou platnost.Pokud pro zaměstnance neplatí povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění v minimální výši dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nemusí zaměstnavatel dodržet zákonné minimum a vyměřovacím základem je skutečně dosažený příjem zaměstnance, tedy částka i nižší než 15 200 Kč. Minimální vyměřovací základ tak neplatí pro osobu:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
b)
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
c)
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
d)
která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2021 nejméně v částce 2 393 Kč),
e)
za kterou je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tedy kalendářní měsíc.
b)
zaměstnanec státní správy podniká jako OSVČ a tato podnikatelská činnost je vedlejším zdrojem příjmů
–
Při souběhu zaměstnání ve státní správě s podnikáním převažuje varianta, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost pak zdrojem příjmů vedlejších. Při tomto souběhu platí, že v činnosti, kterou si pojištěnec zvolí jako hlavní, musí být dodržen minimální vyměřovací základ. To je zajištěno tím, že v zaměstnání je odváděno za zaměstnance pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti jsou placeny alespoň minimální zálohy.
Zaměstnaná osoba, která se rozhodla zároveň i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda bude tato její podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. To znamená, že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Zaměstnanci, kteří jsou zároveň podnikateli, si musí uvědomit, že zahájení (a rovněž i ukončení) samostatné výdělečné činnosti jsou povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do osmi dnů po zahájení, resp. ukončení této činnosti podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). V opačném případě jim může být ze strany zdravotní pojišťovny uložena dle § 44 cit. zákona pokuta až do výše 10 000 Kč.
| Poznámka: Zaměstnanec státní správy, který současně podniká, nemůže vstoupit do režimu paušální daně. |
Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, pak zaměstnavatel odvádí pojistné z vyměřovacího základu alespoň 15 200 Kč, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této hodnoty minima. V samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodrženo minimum platné pro OSVČ a rovněž není povinností pojištěnce (zaměstnance) platit jako podnikající osoba zálohy na pojistné.
Kdyby však byla samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, pak OSVČ pravidelně platí alespoň minimální zálohy 2 393 Kč a zaměstnavatel odvádí pojistné z příjmu, který může být i nižší než 15 200 Kč. Dokladem pro tento postup zaměstnavatele je čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.
O tom, která činnost je v daném souběhu hlavním zdrojem příjmů, si rozhoduje pojištěnec sám na základě reálných nebo očekávaných příjmů.
Jak se bude řešit situace, když zaměstnanec státní správy dovrší důchodový věk, skončí zaměstnání a bude dál pokračovat ve své samostatné výdělečné činnosti? V takovém případě začne jako OSVČ platit zálohy na pojistné a i nadále pro něj jako OSVČ nebude platit minimální vyměřovací základ. Ukažme si postup pojištěnce v takové situaci.
Příklad 1
Zaměstnanec dovršil důchodový věk dne 14. 6. 2021. Zaměstnání ve státní správě skončilo dne 30. 6. 2021, pojištěnec bude nadále podnikat. V dubnu 2021 podal zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2020, na základě kterého byla vypočtena záloha ve výši 920 Kč.
Po dobu trvání zaměstnání nebylo povinností pojištěnce zálohu platit. Vzhledem ke skončení zaměstnání k datu 30. 6. 2021 a při pokračování samostatné výdělečné činnosti však bude pojištěnec v dalším období platit zálohu ve výši 920 Kč. Poprvé tuto zálohu zaplatí za měsíc červenec 2021 nejpozději do 9. 8. 2021 (8. 8. je neděle). Zálohu 920 Kč bude platit do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém podá v roce 2022 Přehled za rok 2021. Při zúčtování roku 2021 nebude muset být dodržen minimální vyměřovací základ OSVČ v žádném měsíci a pojistné bude za tento rok zaplaceno sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.
c)
zaměstnanec státní správy má příjmy z nájmu
Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP jsou postaveny na roveň příjmům z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a ostatním příjmům (§ 10 ZDP) v tom smyslu, že z těchto příjmů se pojistné na zdravotní pojištění neplatí. U příjmů podle § 9 ZDP však musí být splněna jedna důležitá podmínka – nemovitost nesmí být zapsána v obchodním majetku. Pokud má tedy zaměstnanec státní správy ještě navíc příjmy z nájmu, pak u příjmu z nájmu pouze odvádí daň z příjmu. Jinak se postupuje ve zdravotním pojištění v situaci, kdy zaměstnání skončí.
Příklad 2
Zaměstnání ve státní správě skončilo dne 31. 3. 2021. Tento pojištěnec, který nemá jiné zaměstnání, není OSVČ a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, má ještě pravidelné příjmy z nájmu. K datu 26. 9. 2021 je mu přiznán starobní důchod.
V měsících dubnu až srpnu si bude pojištěnec platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2021 měsíčně částka 2 052 Kč. Za měsíc září již nebude muset být platba pojistného 2 052 Kč uhrazena, neboť evidence ve státní kategorii, byť pouze po část tohoto měsíce, fakticky řeší u této osoby celý měsíc září. Pojištěnec však nesmí zapomenout oznámit zdravotní pojišťovně vznik nároku na státní kategorii jako poživatel důchodu k datu 26. 9. 2021 (vyplněním tiskopisu
Přihláška a evidenční list pojištěnce
s doložením příslušného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení), jinak se vystavuje nebezpečí uložení sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny formou pokuty až do výše 10 000 Kč.d)
zaměstnanec státní správy si během prázdnin přivydělává jako brigádník
Brigádnická činnost bývá vyhledávaným doplněním hlavního zaměstnání, protože jednak zvyšuje příjmy, jednak umožňuje například i další seberealizaci.
Příklad 3
Kromě pracovní smlouvy měl zaměstnanec v červenci 2021 uzavřeny u jiného zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. První trvala od 1. 7. do 15. 7. s příjmem 5 300 Kč, druhá od 22. 7. do 31. 7. s příjmem 5 580 Kč.
V rámci rozhodného období kalendářního měsíce se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Úhrnem příjmů 10 880 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Zaměstnavatel se nezabývá problematikou minimálního vyměřovacího základu, neboť zákonné minimum je dodrženo v hlavním zaměstnání.
Kdyby příjem u těchto dohod nepřevýšil v úhrnu 10 000 Kč, žádné pojistné by se neodvádělo.
e)
zaměstnanec státní správy je v místě bydliště členem výboru společenství vlastníků
Při výkonu této činnosti je klíčové, zda má pojištěnec za výkon této funkce příjem, nebo ji vykonává bez nároku na odměnu.
Společenství vlastníků (dále jen „SV“) se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona a rovněž přihlásit tyto placené členy na celou dobu výkonu funkce jako zaměstnance. Budou-li placení členové výboru pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak SV plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové výboru SV, kteří vykonávají tyto funkce bez nároku na odměnu, nebudou přihlašováni jako zaměstnanci u zdravotní pojišťovny vůbec, neboť se nejedná o zaměstnání. Tato skutečnost však musí být z pohledu SV vyřešena například tím způsobem, že v zápisu ze shromáždění vlastníků musí být jednoznačně definováno, že za výkon této funkce nepobírají tito členové výboru odměnu. Naopak placení funkcionáři se za zaměstnance považují, přičemž mohou pobírat odměnu pravidelně měsíčně nebo třeba jedenkrát za čtvrtletí nebo dokonce jedenkrát ročně.
Z hlediska výše příjmu není v právních podmínkách roku 2021 u odměn členů výborů SV vazba na rozhodnou částku 3 500 Kč. Ta má význam pouze u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4.–6. zákona č. 48/1997 Sb., například u dohod o pracovní činnosti. Pojistné se tedy odvádí i z příjmu nižšího než 3 500 Kč, v případě zaměstnance státní správy bez ohledu na minimální vyměřovací základ.
Pokud má člen výboru SV příjmy jako zaměstnanec ve státní správě, doloží SV potvrzení, že je jiným zaměstnavatelem odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, a SV odvádí pojistné ze skutečné výše odměny. Případně za některé měsíce (do nichž odměna zúčtována není) neodvede žádné pojistné.