Také v roce 2020 musejí zaměstnavatelé odměňující své zaměstnance platem (zaměstnavatelé ze sféry veřejných služeb a správy) sledovat, jakými změnami prošla či ještě projde právní úprava pracovního práva. V dalším přehledu uvádíme ty nejdůležitější z nich podle oblastí.
Změny v oblasti pracovního práva v roce 2020
JUDr.
Petr
Bukovjan
Odměňování zaměstnanců
Připomeňme si některá základní pravidla. Dle ustanovení § 111 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákoník práce“ nebo „ZP“), plat nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud by plat bez jeho části za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli nedosáhl příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je dle ustanovení § 112 odst. 3 písm. b) ZP zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.
Plat určuje zaměstnanci až na výjimky zaměstnavatel, a to
podle zákoníku práce, prováděcích nařízení vlády a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu
. Pamatovat je třeba na to, že plat není možné určit jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než stanoví zmíněné právní předpisy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy
S účinností od 1. 1. 2020 došlo podle očekávání ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb.,
o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy,
o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem Měsíční minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu (plný pracovní úvazek) se zvýšila z částky 13 350 Kč na částku
14 600 Kč
a minimální mzda za hodinu z částky 79,80 Kč na částku 87,30 Kč
(pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba přepočítává a činí u stanovené týdenní pracovní doby 38,75 hodiny částku 90,20 Kč a u stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny částku 93,20 Kč). Analogicky se zvýšily též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Platové tarify a katalog prací
Změn se jako každoročně dočkalo začátkem roku 2020 též prováděcí nařízení vlády č. 341/2017 Sb.,
o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě,
ve znění pozdějších předpisů, a to změnovým nařízením č. Pomineme-li doplnění v příloze k nařízení vlády týkající se poskytování zvláštního příplatku, spočívají letošní změny jednak v navýšení platových tarifů, jednak ve zrušení jejich první stupnice (tzv. první platové tabulky). Platové tarify
výše uvedených zaměstnanců se zvýšily tentokrát o pevnou částku 1 500 Kč
. Výjimkou jsou pedagogičtí pracovníci,
kterým bylo přidáno v platových tarifech o 8 %
.Významnou novinkou je
zrušení dosavadní první stupnice platových tarifů
. Podle ní byli do 31. 12. 2019 odměňováni ti zaměstnanci, které nešlo zařadit pod ostatní, speciální stupnice platových tarifů. Šlo zejména o zaměstnance v kultuře, nepedagogické zaměstnance v regionálním školství, zaměstnance zajišťující ekonomické, provozní, technické, personalistické a administrativní práce v sociálních službách, nebo zaměstnance v organizačních složkách a v některých příspěvkových organizacích zřizovaných územními samosprávnými celky. Odměňování těchto zaměstnanců se od 1. 1. 2020 řídí stejnými platovými tarify jako např. u zaměstnanců uvedených v ustanovení § 303 odst. 1 ZP nebo u úředníků územních samosprávných celků
. U těchto zaměstnanců tak platové tarify stouply vlastně „dvakrát“.K úpravám ve formě doplnění, aktualizace, či naopak vypuštění některých činností a změn ve vymezení rozsahu platových tříd došlo v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o
katalogu prací ve veřejných službách a správě,
ve znění pozdějších předpisů, a to novelou publikovanou pod číslem Překážky v práci
Jednou z překážek v práci na straně zaměstnance, tedy skutečností, která mu brání ve výkonu práce, je jeho
dočasná pracovní neschopnost
. Ta ovlivňuje řadu pracovněprávních institutů (má význam např. ve vztahu k prodlužování zkušební doby, k posouzení práva zaměstnance na dovolenou nebo co do zákazu výpovědi ze strany zaměstnavatele).Zmíněné překážky v práci se týkala změna účinná od 1. 7. 2019 a spočívající ve
zrušení karenční doby
. Od uvedeného data musí proto zaměstnavatel poskytovat nemocnému zaměstnanci během období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti náhradu platu či odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr už od prvního zameškaného pracovního dne (první zameškané hodiny dle rozvrhu směn). Vazbu na stejnou překážku v práci má i novinka v podobě elektronické neschopenky a přehlédnout nesmí zaměstnavatel ani nové výše redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění
.Elektronické neschopenky
Zákonem č. byl s účinností od
1. 1. 2020
novelizován zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), a byl spuštěn v plném provozu systém
elektronických neschopenek (tzv. eNeschopenka)
. Vše potřebné o tomto systému včetně praktických základních informací pro zaměstnavatele
lze dohledat na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) www.cssz.cz, konkrétně v rubrice eNeschopenka
. Zaměstnavatel si musí v této souvislosti uvědomit především následující:1.
Rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti už
neobsahuje žádný díl pro zaměstnavatele
. Zaměstnanec tedy zaměstnavateli už nic takového ani nepředkládá. Výplata náhrady platu (odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti
zaměstnance tak již logicky není podmíněna předložením příslušných dokladů z jeho strany.2.
Zaměstnanec má pořád dle ustanovení § 206 odst. 1 ZP povinnost
uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného průtahu
(telefonicky, elektronicky či jiným prokazatelným způsobem) o překážce v práci, v daném případě o své dočasné pracovní neschopnosti a o předpokládané době jejího trvání. Porušení této povinnosti zaměstnancem je porušením „pracovní kázně“
. Zaměstnanec musí současně pamatovat na to, že mu dle novelizovaného ustanovení § 129 odst. 1 písm. d) a § 129 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění hrozí pokuta od okresní správy sociálního zabezpečení až do výše 20 000 Kč
za nesplnění povinnosti dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. o) zákona o nemocenském pojištění „informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání a v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti i o změně místa pobytu nebo doby a rozsahu povolených vycházek“.3.
O dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance se zaměstnavatel dozví nebo si může oznámení od zaměstnance ověřit a zjistit podrobnější informace také z
ePortálu
České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), do kterého má po přihlášení přístup. Do systému se zaměstnavatel přihlašuje zpravidla na základě notifikace
o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance,
jejímž cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele na existenci dotyčné překážky v práci.4.
Pokud bude dočasná pracovní neschopnost trvat déle než 14 dnů, je po uplynutí této doby
zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě
. Do přílohy k žádosti o dávku zaměstnavatel nově uvádí informaci, kam (jakým způsobem) je zaměstnanci vyplácena odměna za práci,
protože stejně se zpravidla zaměstnanci vyplácí nemocenské. Nové redukční hranice pro pracovněprávní účely
Pod číslem bylo ve Sbírce zákonů publikováno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění
výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2020
.Tyto redukční hranice mají význam též pro
výpočet průměrného redukovaného výdělku,
z něhož se zjišťuje výše náhrady platu (odměny z dohod), kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
. Podle ustanovení § 192 odst. 2 ZP totiž platí, že pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění,
s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175
a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Pro rok 2020 platí tyto částky (v závorce po vynásobení koeficientem):
1 162 (203,35) Kč – 1 742 (304,85) Kč – 3 484 (609,70) Kč.
Cestovní náhrady
Zaměstnanci na pracovní cestě je zaměstnavatel povinen poskytovat cestovní náhrady, mj.
stravné
(náhradu zvýšených stravovacích výdajů). To platí jak pro pracovní cestu na území České republiky
(tuzemské stravné v platové sféře v rozpětí dle ustanovení § 176 odst. 1 ZP), tak pro pracovní cestu, při které dochází k překročení státní hranice
(zahraniční stravné v platové sféře dle ustanovení § 179 ZP).Tuzemské stravné
Pokud jde o stravné poskytované zaměstnanci
při tuzemských pracovních cestách,
příslušné částky lze nalézt ve vyhlášce č. Pro rok 2020 platí podle délky tuzemské pracovní cesty následující rozpětí
: 5 až 12 hodin
87 až 103 Kč
déle než 12 hodin, nejdéle 18 hodin
131 až 158 Kč
déle než 18 hodin
206 až 246 Kč
Zahraniční stravné
Nové
výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020
obsahuje vyhláška publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem Oproti roku 2019 nutno upozornit zejména na zvýšení základní sazby u některých evropských zemí jako např. Norsko, Itálie, Dánsko, Irsko nebo Lucembursko.Novela zákoníku práce?
S účinností
od 1. 7. 2020, resp. od 1. 1. 2021
, by se měl podle návrhu projednávaného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky významným způsobem změnit po delší době zákoník práce. Z tohoto návrhu je možné upozornit např. na tyto změny: –
Základní stavební jednotkou právní úpravy dovolené bude
odpracovaná hodina, resp. týdenní pracovní doba
. Při splnění zákonem nastavených podmínek vznikne zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok v délce odpovídající násobku výměry dovolené a týdenní pracovní doby (dovolená vyjádřená v hodinách).
Novela připustí také např. možnost převedení určité části dovolené do následujícího kalendářního roku
, aniž by se zaměstnavatel musel obhajovat existencí naléhavých provozních důvodů nebo překážek v práci na straně zaměstnance, a ve vymezených případech i určení čerpání dovolené na den svátku
.–
Zaměstnavatel nebude muset až na výjimky vydat zaměstnanci
při skončení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce potvrzení o zaměstnání
. Taková povinnost zůstane zaměstnavateli jen pro případ, že dohoda o provedení práce by založila účast zaměstnance na nemocenském pojištění nebo pokud by byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce
srážkami ze mzdy.–
Měla by být zavedena možnost tzv.
sdíleného pracovního místa
. Zaměstnavatel se bude moci se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce dohodnout, že si tito zaměstnanci budou na daném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby
naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu v příslušném vyrovnávacím období.–
Bude zjednodušena právní úprava
doručování písemností
. Za zmínku stojí zejména to, že preference osobního doručení písemnosti zaměstnanci před jejím doručením prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bude platit pouze při doručování do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti
. Zrušena bude naštěstí i nesmyslná úložní lhůta 10 pracovních dnů, která neodpovídá poštovním podmínkám žádného z provozovatelů poštovních služeb (nahrazena bude obecnou úložní lhůtou 15 kalendářních dnů
).