Přelom let je (nejen) ve zdravotním pojištění obdobím pro přijímání legislativních změn, což platí i tentokrát. Jak se s účinností od 1. 1. 2020 mění ve zdravotním pojištění podmínky u jednotlivých plátců pojistného, tedy u zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných, osob bez zdanitelných příjmů a také u plateb pojistného státem za tzv. „státní pojištěnce“. Proberme si nyní nejdůležitější změny včetně zejména dopadů do placení pojistného zaměstnavatelem.
Zdravotní pojištění po datu 1. 1. 2020
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Základní povinností zaměstnavatele je zabezpečit odvod pojistného buď:
–
alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc, nebo
–
alespoň z poměrné (snížené) části tohoto minima, pokud nastane některá ze situací, definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – například tehdy, když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc.
Aby však mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je zákonné minimum (minimální mzda 14 600 Kč, případně její poměrná část), musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:
1.
Veškeré příjmy, započitatelné
u téhož
zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 12 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 4 000 Kč),2.
Potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Toto potvrzení není zapotřebí průběžně obnovovat. Zaměstnavatel, který takové potvrzení vystavil, garantuje, že je pojistné za zaměstnance odváděno z vyměřovacího základu alespoň 14 600 Kč.
3.
Doklad o výši příjmu zúčtovaného v daném kalendářním měsíci u jiného zaměstnavatele.
a)
zaměstnavatel neprovádí dopočet – například při příjmu 10 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele ve výši 8 000 Kč,
b)
zaměstnavatel provádí dopočet, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen – například při příjmu 6 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele 5 000 Kč,
Tento postup nelze použít u dohody o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč a u dohody o pracovní činnosti, pokud příjem nedosáhne alespoň 3 000 Kč.
4.
Čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2020 částka 2 352 Kč.
5.
Doklad, resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. (doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.). Pozor na potřebu dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy registrace ve „státní“ kategorii netrvá po celý kalendářní měsíc.
6.
Čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.
7.
Musí se jednat o osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání (např. nemá odpracovaný potřebný počet let).
8.
Doklad o skutečnosti, že zaměstnanec je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Výše uvedené skutečnosti prověřujte při nástupu do zaměstnání. Zaměstnance vhodně upozorněte, aby vám neprodleně (ze zákona do osmi dnů) oznámili vznik nebo zánik nároku na zařazení do některé z uvedených kategorií. Pokud při skončení zaměstnání nárok na „státní kategorii“ trvá, oznamujete zdravotní pojišťovně kódem „O“ pouze skončení zaměstnání.
Nekolidující zaměstnání
Podle znění ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu aktuální hodnoty minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání).
To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání lze typicky pracovat na základě pracovní smlouvy nebo na dohodu o pracovní činnosti (nikoli již na dohodu o provedení práce) při splnění základní podmínky, že příjem od ledna roku 2020 nepřevýší polovinu minimální mzdy, tedy 7 300 Kč.
Naproti tomu nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.
Osoby bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba osob bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 14 600 Kč, tedy 1 971 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné (obdobně jako OSVČ při placení záloh) nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
Průměrná mzda
Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výpočet výše průměrné mzdy pro rok 2020 je uveden v bodě týkajícím se minima OSVČ v roce 2020 Ostatní hodnoty, odvozené od průměrné mzdy, jsou blíže rozebrány v dalším textu.
Institut průměrné mzdy ovlivňuje:
–
u zaměstnavatele problematiku posuzování zaměstnané osoby z hlediska její účasti na zdravotním pojištění včetně placení pojistného, to znamená, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance,
–
u OSVČ placení pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ a z této hodnoty se vypočítává i minimální výše zálohy pro ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů,
–
u OSVČ i zaměstnavatelů současně prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu v situaci, kdy zdravotní pojišťovna stanovuje vůči nesvědomitému plátci pravděpodobnou výši pojistného.
Částka „započitatelného“ příjmu
Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny a následně pak odvést pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí být
u vybrané skupiny osob jako zaměstnanců
dosaženo za rozhodné období kalendářního měsíce tzv. započitatelného příjmu. V roce 2019 byly touto částkou započitatelného příjmu 3 000 Kč, což platí i pro kalendářní měsíce roku 2020. Dosažením příjmu alespoň 3 000 Kč tak dle § 5 písm. a) bodů 4.–6. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb., plní zaměstnavatel zákonné povinnosti u:a)
členů družstev, kteří
bez pracovněprávního vztahu k družstvu
vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, b)
osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
c)
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.
Minimum OSVČ v roce 2020 a nová výše minimální zálohy
Dle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 částku 32 510 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu představuje hodnotu 1,0715. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2020 ve výši
34 835 Kč.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2020 je tímto určen sazbou 50 % z částky 34 835 Kč, tj. 17 417,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2020 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 417,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna roku 2020 z dosavadních 2 208 Kč na 2 352 Kč
. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden ve výši 2 352 Kč je 10. 2. 2020 (8. února je v sobotu).Alespoň minimální zálohu 2 352 Kč tak po 1. 1. 2020 platí ty OSVČ:
–
pro které je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů a platily v roce 2019 zálohy nižší než 2 352 Kč,
–
které v roce 2020 zahajují samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, pokud si samy nestanoví zálohu vyšší.
Pravděpodobné pojistné
Pokud nemá zdravotní pojišťovna
relevantní
informace o pohledávkách vůči zaměstnavateli nebo osobě samostatně výdělečně činné, může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2020 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, což je hodnota 32 510 Kč (viz výše). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 47 865 Kč (1,5 x 32 510), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 6 584 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pojistného poloviční (3 292 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Platba státu a odpočty u vybrané skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů
K datu 1. 1. 2020 dochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za tyto osoby (například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání aj.) je v roce 2020 určen částkou 7 903 Kč. Pojistné, náležející příslušným zdravotním pojišťovnám za každého takového pojištěnce, pak činí 1 067 Kč měsíčně (13,5 % z částky 7 903 Kč). Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance ve výši 7 903 Kč může použít pouze zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to ovšem pouze u poživatelů invalidního důchodu. Odpočet lze uplatnit i u více zaměstnavatelů současně.
Členové okrskových volebních komisí
Závěrem upozorňuji na okruh osob, které se nadále nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Jedná se o členy okrskových volebních komisí při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členy okrskových volebních komisí a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.
To znamená, že ani po datu 1. 1. 2020 nepodléhají příjmy (odměny) členů těchto komisí povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v souladu s ustanovením § 5 písm. a) bodu 7 zákona č. 48/1997 Sb. a příslušné úřady nepřihlašují tyto osoby u zdravotních pojišťoven jako zaměstnance.