Při činnosti subjektů, jenž nejsou založeny nebo zřízeny za účelem zisku (nevýdělečné organizace), dochází ke styku se státními orgány, které na základě právních předpisů za svou činnost či konkrétní úkony vybírají správní nebo soudní poplatky. S ohledem na skutečnost, že nevýdělečné organizace vyvíjejí či poskytují různé obecně prospěšné činnosti, rozhodl zákonodárce poskytnout těmto subjektům určité úlevy, a to v podobě osvobození od placení některých soudních či správních poplatků. Právě na osvětlení tohoto institutu a jeho dopady pro praxi nevýdělečných organizací je zaměřen následující příspěvek.
Soudní a správní poplatky v praxi nevýdělečných organizací
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Právní předpisy rozlišují tři typy osvobození:
–
Věcné osvobození. Právní předpis regulující záležitosti poplatků obsahuje
taxativní
výčet řízení či úkonů, které nepodléhají poplatkové povinnosti vůbec, bez ohledu na povahu subjektů (účastníků řízení). Věcné osvobození od placení správních poplatků je obsaženo v § 8 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), od soudních poplatků pak v § 11 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).–
Osobní osvobození spočívá ve stanovení typů subjektů, které jsou od povinnosti platit poplatky osvobozeny bez ohledu na typ řízení nebo úkonu. Záleží tedy na jejich statusu (právní formě). Osobní osvobození obsahuje § 8 odst. 1 zákona o správních poplatcích nebo § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích.
–
Individuální osvobození závisí na konkrétním posouzení soudu nebo správního orgánu. Účelem tohoto institutu je chránit účastníky ve zvláště tíživých poměrech. Možnost přiznat osvobození od soudního poplatku obsahuje § 138 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Osvobození od placení správních poplatků
Správní poplatky se v praxi nevýdělečných organizací budou vztahovat typicky k podávání žádostí o
dotace
, granty, příspěvky a uzavírání příslušných smluv, v případech, kdy poskytovatelé požadují od žadatelů (příjemců) doložit úředně ověřené kopie stanov či jiných zakladatelských dokumentů, potvrzení o bezdlužnosti či smlouvy s úředně ověřeným podpisem statutárního orgánu, dále při nabytí a převodu nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí, nebo ve věcech veřejného rejstříku (změna zapisovaných údajů, zakládání listin do sbírky listin apod.).Výčet úkonů a informaci, zda a kdo je od placení poplatku za daný úkon osvobozen, obsahuje sazebník poplatků, který tvoří přílohu zákona o správních poplatcích. Mezi nejčastější úkony, které se v praxi nevýdělečných organizací vyskytují, a od jejichž placení jsou nevýdělečné organizace osvobozeny, patří:
„Položka 3