Některé daňové souvislosti svěřenských fondů

Vydáno: 15 minut čtení

Už od nepaměti lidé ochraňují svůj majetek. Právě k těmto účelům sloužily v minulosti zejména svěřenské fondy. Nicméně následný vývoj a zejména anglosaská judikatura ukázaly, že svěřenské fondy se dají použít i na další účely. Svůj původní účel už dávno překonaly.

Některé daňové souvislosti svěřenských fondů
Ing.
Martin
Bureš
V současné době můžeme sledovat jejich využití v soukromé, v podnikatelské i veřejně prospěšné sféře. K jejich hlavnímu účelu ochrany majetku přidáme ochranu zájmů obmyšlených, naplnění vůle zakladatele nebo činnosti s významným pozitivním dopadem pro společnost.
Připomeňme, že svěřenský fond (dále jen „fond“) vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele fondu (dále jen „Zakladatel“). Svěřenský správce (dále jen „Správce“) se bude o majetek starat a spravovat ho.
V následujícím článku se podíváme z pohledu fondu na:
daňové aspekty při vyčlenění majetku do fondu (nebo zvýšení majetku fondu),
odepisování majetku fondu.
 
Daňové souvislosti vyčlenění majetku do fondu z pohledu fondu
Pokud se Zakladatel rozhodne, že vyčlení majetek do fondu (nebo zvýší majetek fondu), díváme se na tuto transakci z pohledu daně z příjmů jako na vklad do obchodní
korporace
[§ 21f odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)]. Pojďme si pojmy blíže představit:
vyčlenění majetku do fondu
představuje situaci, kdy Zakladatel prvotně vloží majetek do fondu, a
zvýšení majetku fondu
představuje situaci, kdy Zakladatel nebo jiná osoba dodatečně vloží majetek do již existujícího fondu.
Majetek může tedy do fondu vyčlenit Zakladatel i jiná osoba, přičemž na jakékoli vyčlenění majetku při vzniku fondu, ale i v průběhu existence fondu se díváme jako na vklad do obchodní
korporace
.
Vyčlenění majetku do fondu
není předmětem
daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“), obdobně jako není předmětem DPPO vklad do obchodní
korporace
. Vklad do ob