Spotřební materiál představuje i v organizacích veřejného sektoru položky aktiv, které jsou v průběhu rozpočtového období postupně spotřebovávány, a to buď bez vytvoření další hodnoty (slouží k provoznímu chodu organizace), nebo jsou spotřebovávány k produkci výrobků nebo služeb, které s přidanou hodnotou buď slouží organizaci samé, nebo mohou být určeny k dalšímu prodeji. Podstatou obou pojetí je, že dané aktivum bude dříve nebo později spotřebováno. Neslouží k zajištění dlouhodobého chodu vybrané účetní jednotky tak jako majetek dlouhodobý.
Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC) – I. část
Mgr.
Pavel
Bláha
Část tohoto oběžného majetku může být produkována vlastní činností organizace ve formě zásob vlastní výroby, i když u vybraných účetních jednotek je to záležitost spíše okrajová. Některá aktiva spotřebního charakteru mohou být ve formě zboží určena k dalšímu prodeji. Výjimečně se prodávají nebo převádí i zásoby. Z uvedeného plyne, že z účetního hlediska nejde o aktiva dlouhodobého charakteru, jejichž doba použitelnosti (nebo setrvalosti) v organizaci by byla delší než jeden rok. Zásoby naopak slouží pro zajištění běžných provozních potřeb účetní jednotky v průběhu účetního období. Přesto se může stát, že určité konkrétní spotřební aktivum v organizaci nebude během roku spotřebováno a ani jako zboží prodáno, a i přes roční časový limit v organizaci pro další spotřebu zůstane. Pro ten případ je třeba jej správně a do správného účetního období nákladově zachytit, aby tím nebyl zkreslován výkaz zisků a ztrát.
Pojďme se na úvod podívat, z jakých položek se oblast materiálu a zboží skládá a jaké vztahy na ně mají vliv a v souvislosti s nimi se používají. Vodítkem tu pro vybrané účetní jednotky bude vyhláška č. 410/2009 Sb., § 20, a Český účetní standard č. 707, který jednotlivé součásti v části majetkové váže na čísla rozvahových položek, včetně jejich popisu a označení syntetického účtu. Ty si účetní jednotky mohou dále ve svém účtovém rozvrhu analyticky rozčlenit např. podle jednotlivých druhů zásob, nebo jejich umístění. Pravidla pro analytické členění upravuje pro vybrané účetní jednotky ČÚS č. 701 v bodu 4.2., a dále i ČÚS č. 707 bod 3.6. c).
| Č. položky rozvahy | Název položky rozvahy | Syntetický účet |
| B.I.1. | Pořízení materiálu | 111 |
| B.I.2. | Materiál na skladě | 112 |
| B.I.3. | Materiál na cestě | 119 |
| B.I.4. | Nedokončená výroba | 121 |
| B.I.5. | Polotovary vlastní výroby | 122 |
| B.I.6. | Výrobky | 123 |
| B.I.7. | Pořízení zboží | 131 |
| B.I.8. | Zboží na skladě | 132 |
| B.I.9. | Zboží na cestě | 138 |
| B.I.10. | Ostatní zásoby | 139 |
| B.III.17. | Pokladna | 261 |
| B.III.37. | Dohadné účty pasivní | 389 |
Kromě věcného zobrazení položek zásob je důležité vnímat, jak se tyto položky v účetnictví projevují nákladově a výnosově. I toto členění vybraným účetním jednotkám stanoví ČÚS č. 707:
| Č. položky rozvahy | Název položky výkazu zisku a ztráty | Syntetický účet |
| A.I.1. | Spotřeba materiálu | 501 |
| A.I.4. | Prodané zboží | 504 |
| A.I.6. | Aktivace oběžného majetku | 507 |
| A.I.7. | Změna stavu zásob vlastní výroby | 508 |
| A.I.10. | Náklady na reprezentaci | 513 |
| A.I.11. | Aktivace vnitroorganizačních služeb | 516 |
| A.I.25. | Prodaný materiál | 544 |