Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC), 1. část

Vydáno: 32 minut čtení

Spotřební materiál představuje i v organizacích veřejného sektoru položky aktiv, které jsou v průběhu rozpočtového období postupně spotřebovávány, a to buď bez vytvoření další hodnoty (slouží k provoznímu chodu organizace), nebo jsou spotřebovávány k produkci výrobků nebo služeb, které s přidanou hodnotou buď slouží organizaci samé, nebo mohou být určeny k dalšímu prodeji. Podstatou obou pojetí je, že dané aktivum bude dříve nebo později spotřebováno. Neslouží k zajištění dlouhodobého chodu vybrané účetní jednotky tak jako majetek dlouhodobý.

Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC) – I. část
Mgr.
Pavel
Bláha
Část tohoto oběžného majetku může být produkována vlastní činností organizace ve formě zásob vlastní výroby, i když u vybraných účetních jednotek je to záležitost spíše okrajová. Některá aktiva spotřebního charakteru mohou být ve formě zboží určena k dalšímu prodeji. Výjimečně se prodávají nebo převádí i zásoby. Z uvedeného plyne, že z účetního hlediska nejde o aktiva dlouhodobého charakteru, jejichž doba použitelnosti (nebo setrvalosti) v organizaci by byla delší než jeden rok. Zásoby naopak slouží pro zajištění běžných provozních potřeb účetní jednotky v průběhu účetního období. Přesto se může stát, že určité konkrétní spotřební aktivum v organizaci nebude během roku spotřebováno a ani jako zboží prodáno, a i přes roční časový limit v organizaci pro další spotře­bu zůstane. Pro ten případ je třeba jej správně a do správného účetního období nákladově zachytit, aby tím nebyl zkreslován výkaz zisků a ztrát.
Pojďme se na úvod podívat, z jakých položek se oblast materiálu a zboží skládá a jaké vztahy na ně mají vliv a v souvislosti s nimi se používají. Vodítkem tu pro vybrané účetní jednotky bude vyhláška č. 410/2009 Sb., § 20, a Český účetní standard č. 707, který jednotlivé součásti v části majetkové váže na čísla rozvahových položek, včetně jejich popisu a označení syntetického účtu. Ty si účetní jednotky mohou dále ve svém účtovém rozvrhu analyticky rozčlenit např. podle jednotlivých druhů zásob, nebo jejich umístění. Pravidla pro analytické členění upravuje pro vybrané účetní jednotky ČÚS č. 701 v bodu 4.2., a dále i ČÚS č. 707 bod 3.6. c).
Č. položky rozvahy
Název položky rozvahy
Syntetický účet
B.I.1.
Pořízení materiálu
111
B.I.2.
Materiál na skladě
112
B.I.3.
Materiál na cestě
119
B.I.4.
Nedokončená výroba
121
B.I.5.
Polotovary vlastní výroby
122
B.I.6.
Výrobky
123
B.I.7.
Pořízení zboží
131
B.I.8.
Zboží na skladě
132
B.I.9.
Zboží na cestě
138
B.I.10.
Ostatní zásoby
139
B.III.17.
Pokladna
261
B.III.37.
Dohadné účty pasivní
389
Kromě věcného zobrazení položek zásob je důležité vnímat, jak se tyto položky v účetnictví projevují nákladově a výnosově. I toto členění vybraným účetním jednotkám stanoví ČÚS č. 707:
Č. položky rozvahy
Název položky výkazu zisku a ztráty
Syntetický účet
A.I.1.
Spotřeba materiálu
501
A.I.4.
Prodané zboží
504
A.I.6.
Aktivace oběžného majetku
507
A.I.7.
Změna stavu zásob vlastní výroby
508
A.I.10.
Náklady na reprezentaci
513
A.I.11.
Aktivace vnitroorganizačních služeb
516
A.I.25.
Prodaný materiál
544