Péče o dítě a různé situace ve zdravotním pojištění

Po skončení mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) tedy může být žena nadále registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, a to jako:

Všechny tyto situace, související s péčí o dítě, představují ve zdravotním pojištění „státní kategorie“, a pokud tyto kategorie na sebe plynule navazují, pak zaměstnavatel:

Kdyby však na sebe období ukončení mateřské dovolené a některé další „státní kategorie“ plynule nenavazovala, použil by zaměstnavatel kódy “U“ a „M“. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti nehraje roli případné čerpání řádné dovolené po ukončení mateřské dovolené.

Z hlediska posuzování situace příjemce rodičovského příspěvku (ženy, resp. osoby na rodičovské dovolené) vycházíme prioritně ze skutečnosti, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Další významnou právní normou je však v dané souvislosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), který v ustanovení § 196 hovoří o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat.

Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění po celou dobu jeho pobírání, maximálně pak čtyři roky. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát do skončení rodičovské dovolené, tedy nejdéle do dovršení tří let věku dítěte. Do 31. 3. 2012 byla tato situace odlišně posuzována u mužů, neboť podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), v tehdy platném znění, byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Ovšem ani muži nemuseli mít obavu, že by byli nuceni platit zdravotní pojištění. Na ně se totiž v takovém případě pohlíželo jako na osoby, kterým je poskytováno pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (obdobně jako například nemoc). Od data 1. 4. 2012 se však tato situace změnila, jak je uvedeno v dalším textu.

V následující analýze se zaměřím na řešení případu, kdy ženě končí rodičovská dovolená, resp. pobírání rodičovského příspěvku, a to jak z pohledu ženy – zaměstnankyně, tak v situaci, kdy zaměstnána není.

U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě je poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data žena do zaměstnání opět nastoupí.

Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky, pak dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“):

V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat. Těmito dvěma kódy se vymezuje další období, po které je za dotyčnou osobu plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. – v situaci, kdy tato „pečující osoba“ nemá žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Po datu 1. 1. 2015 již ve zdravotním pojištění není z pohledu placení pojistného řešena problematika neplaceného volna, naopak důležitým parametrem se stal minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Splňuje-li tedy žena (případně jiná osoba – viz dále) podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona a současně nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, pak vystaví zaměstnavateli například toto čestné prohlášení:

Čestné prohlášení jako rozhodný doklad si zaměstnavatel pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve mzdové evidenci.

Z uvedeného plyne, že taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba zvýhodnění v tom smyslu, že zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.

Naproti tomu za ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené a příjemce rodičovského příspěvku platí pojistné na zdravotní pojištění stát bez ohledu na skutečnost, zda mají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Jestliže by žena po skončení rodičovské dovolené nebo po ukončení pobírání rodičovského přípěvku nebyla zaměstnána, musela by tuto skutečnost (tedy splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče) oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě sama – pokud netrvá přihlášení „pečující osoby“ z dřívější doby. I v tomto případě jde jednak o to, aby žena měla relevantně řešen svůj pojistný vztah, jednak tímto sdělením nepřijde zdravotní pojišťovna o pravidelnou platbu pojistného od státu, což je v roce 2018 částka 969 Kč měsíčně. Za nedodržení této oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 10 000 Kč.

Pokud by žena nevyužila tuto možnost, resp. kdyby nesplňovala zákonem stanovené podmínky celodenní osobní a řádné péče, neměla by nárok na žádnou jinou „státní“ kategorii a nebyla by ani osobou samostatně výdělečně činnou, musela by se sama přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů (v této kategorii musí být po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce) a platit v roce 2018 měsíční pojistné v částce 1 647 Kč.

Pro úplnost dodávám, že ačkoliv hovořím v předcházejícím textu výhradně o ženě (matce), může podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona splňovat a využívat také otec dítěte nebo osoba, které převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Zákonem č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. Od tohoto data je stát plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tímto došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené za podmínek uvedených v předcházejícím textu. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech zaměstnavatelé používají kódy „M“ resp. „U“.

Pokud by po skončení rodičovské dovolené nebo po období pobírání rodičovského příspěvku požádal muž o poskytnutí neplaceného volna do doby, než bude moci opět nastoupit do zaměstnání, postupoval by zaměstnavatel obdobným způsobem, jak je výše uvedeno.

Závěrem si v některých situacích vysvětleme postup zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti u mateřské a rodičovské dovolené:

Nastoupí-li žena v průběhu rodičovské dovolené do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, než který oznámil její odchod na mateřskou dovolenou (kódem „M“), oznámí tuto skutečnost zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „P“ současně s kódem „M“.