Starobní a invalidní důchodci z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění

Vydáno: 15 minut čtení

Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby mají jednak z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádným platbami do tohoto systému. Jinak je však tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“).

Starobní a invalidní důchodci z pohledu pracovního práva a zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:
zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,
poživatel důchodu jako OSVČ – samoplátce,
v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele), tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.
Jestliže je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i pouze po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.
Pokud to zaměstnavatelům provozní podmínky umožňují, zaměstnávají poživatele starobních důchodů především kvůli jejich zkušenostem, flexibilitě a zájmu včetně možnosti využití zkrácených úvazků (dohod) a mnohdy i nižších mzdových nákladů. Obdobné okolnosti můžeme spatřovat i při zaměstnávání invalidních důchodců, kdy zaměstnavatelé mohou navíc využít i výhod státní politiky, podporující zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
 
Oblast pracovního práva
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), neobsahuje pro tyto osoby speciální či nějak omezující úpravu, takže je jen na dohodě obou stran, zda ke sjednání pracovněprávního vztahu dojde.