Dopady rekodifikace občanského práva na OPS

Vydáno: 19 minut čtení

Na stránkách časopisu UNES jsem se již dříve věnoval OPS jako specifické právní formě nestátní neziskové organizace. Předmětem mého zájmu byla např. významná novelizace zákona č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 248/1995 Sb. “), účinná od 1. 1. 2011.2) Obecně prospěšných společností se významně dotkla také rekodifikace soukromého práva. Právě na některé dopady přijetí nového občanského zákoníku , tj. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také „nový občanský zákoník “), do právní úpravy a postavení OPS se chci v tomto článku zaměřit. Bude zmíněna také otázka možnosti transformace OPS do jiné právní formy.

Dopady rekodifikace občanského práva na OPS1)
JUDr.
Petr
Pospíšil
Ph.D., LL.M.,
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
 
I. Základní charakteristika obecně prospěšné společnosti
S ohledem na platnou právní úpravu lze formulovat některé charakteristické znaky OPS:3)
a)
je právnickou osobou soukromého práva (nenaplňuje znaky právnické osoby veřejného práva);
b)
rozlišuje se fáze založení soukromoprávním aktem (zakladatelskou listinou, smlouvou) a fáze vzniku v důsledku veřejnoprávního aktu (rozhodnutí) příslušného soudu o zápisu společnosti do rejstříku;
c)
řídí se komplexní soukromoprávní úpravou obsaženou v zákoně č. 248/1995 Sb.;
d)
může ji založit samostatně jediný zakladatel, anebo společně více zakladatelů;
e)
nestojí na členském principu, ale naplňuje fakticky spíše znaky (soukromého) ústavu, tzn., že její personální substrát je tvořen uživateli obecně prospěšných služeb (destinatáři);
f)
je zakládána za účelem poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek;
g)
jako právní forma je univerzálně použitelná a v zásadě ji lze použít pro všechny možné obecně prospěšné činnosti;
h)
má propracovanou soustavu orgánů;
i)
je vlastnicky plně způsobilá, k zásadním majetkoprávním úkonům je vyžadován souhlas správní rady;
j)
není napojená na rozpočet