Dopady rekodifikace občanského práva na OPS

S ohledem na platnou právní úpravu lze formulovat některé charakteristické znaky OPS:³⁾

Pojem obecně prospěšných služeb přitom není v zákoně č. 248/1995 Sb. jakkoli blíže specifikován. Lze je však chápat jako služby, jejichž cílem je dosažení obecného blaha zejména na poli humanitárním, kulturním, vědeckém, ekologickém, sportovním nebo jiném obdobném.⁴⁾ Musí se jednat o cíle obecně, tj. veřejně prospěšné (služby poskytované veřejnosti). OPS může vykonávat i tzv. doplňkovou činnost - tzn., že může také podnikat.⁵⁾ Podmínkou však je, že doplňkovou činností bude dosaženo účelnějšího využití majetku, a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost poskytovaných obecně prospěšných služeb. Sankcí za porušení této podmínky je, že soud může na návrh státního orgánu, zakladatele nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení OPS a o její likvidaci (pokud provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla společnost založena).

Dne 3. 2. 2012 byl schválen zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), který pak dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti. Ve zrušovacích ustanoveních nového občanského zákoníku v § 3080 je pod bodem 163 výslovně uvedeno, že se zrušuje zákon č. 248/1995 Sb. Současně však ve vztahu ke stávajícím obecně prospěšným společnostem zákonodárce v přechodných ustanoveních nového občanského zákoníku v § 3050 stanoví, že jejich práva a povinnosti se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. OPS má dle tohoto ustanovení právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně. Je tak vytvořena poměrně specifická situace, kdy zákon č. 248/1995 Sb. je sice výslovně k 1. 1. 2014 zrušen, avšak současně je umožněno existujícím OPS, aby se nadále touto zrušenou právní úpravou řídily. Vzhledem k této skutečnosti již tedy po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku není možné žádné nové OPS zakládat. OPS přitom není uložena povinnost, nýbrž pouze možnost přeměnit svou právní formu do některé z právních forem upravených novým občanským zákoníkem. Jedná se pouze o možnost přeměny.

Jak je uvedeno v důvodové zprávě k návrhu nového občanského zákoníku: ⁶⁾

Platí tedy, že OPS, které se takto rozhodnou, mohou na blíže neurčenou dobu zůstat „zakonzervovány“ v právní formě upravené zrušeným zákonem. V současnosti totiž nejsou nuceny transformovat se do jiné právní formy. Z legislativního hlediska je podstatné také to, že zrušený zákon, byť je tedy stále aplikován, nemůže být do budoucna v případě potřeby nijak upraven, neboť jej již nelze novelizovat. To může přirozeně vést k tomu, že takto „neaktualizovaná“ právní forma přestane „stačit“ společenskému vývoji, resp. stane se do budoucna nevýhodnou, a OPS začnou ve větší míře přistupovat ke změně své právní formy na některou z těch upravených novým občanským zákoníkem, uvedených v § 3050.

Určité pochybnosti vyvolává v odborných kruzích a také mezi samotnými OPS otázka, zda se na ně vztahuje úprava obsažená v § 3041 odst. 2 nového občanského zákoníku. Zde se stanoví, a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci. Z konstrukce § 3041 nového občanského zákoníku dle mého názoru vyplývá, že . Toto ustanovení se totiž vztahuje na „právnické osoby upravené tímto zákonem“, přičemž OPS nový občanský zákoník vůbec neupravuje, resp. ohledně ní jen stanoví, že její práva a povinnosti se i nadále řídí dosavadními právními předpisy.

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva lze pro úplnost zmínit ještě dočasnou možnost přeměny občanských sdružení na OPS. Ta byla zakotvena zákonem č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl účinný od 1. 4. 2013 a obsahoval časový limit pro přeměnu, když výslovně stanovil, že o změně právní formy sdružení na OPS lze rozhodnout nejpozději do 31. prosince 2013. Přeměna byla dle tohoto zákona tedy možná jen do doby nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Jak je uvedeno v důvodové zprávě k návrhu tohoto zákona, stanovení možnosti změny sdružení na OPS je nástrojem k řešení postavení poskytovatelů služeb, kteří ke své činnosti používají právní formu sdružení, které takové činnosti dle názoru Ministerstva vnitra vykonávají v rozporu se zákonem.⁷⁾ Stanovení možnosti změny sdružení vzniklých podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, na OPS bylo nástrojem k řešení situace sdružení, která se stala poskytovateli služeb nikoliv svým členům, ale veřejnosti, a to zejména sociálních služeb, a svou činností se tak dostala do postavení, které odporovalo pojetí sdružení dle zákona o sdružování občanů. Vzhledem k dopadu činností těchto sdružení na široký okruh příjemců jejich služeb nebyl možný postup, kdy by Ministerstvo vnitra rozhodovalo o rozpuštění takových sdružení. Proto zákonodárce umožnil přeměnu těchto sdružení na OPS. Některá občanská sdružení tak pod vlivem obav z nového občanského zákoníku a z toho, že budou „automaticky“ zákonem přeměněna na spolek, přistoupila dle tohoto zákona k transformaci na OPS. Poněkud paradoxně tak ještě před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku vzrostl počet OPS právě v důsledku transformace některých občanských sdružení.

Jak již bylo uvedeno výše, OPS má dle § 3050 nového občanského zákoníku právo změnit svoji právní formu na ústav, nebo . Tato možnost přeměny není časově nijak limitována, tedy OPS k ní může přistoupit kdykoliv v budoucnu, pokud dojde k závěru, že pro ni bude vhodnější fungovat v jiné právní formě.

Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Právní úprava ústavu je obsažena v § 402 a následujících nového občanského zákoníku. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Co do účelu a charakteru činnosti je zřejmé, že existuje významná shoda OPS a ústavu. Obdobně jako v OPS i v ústavu převažuje osobní a majetková složka, přičemž je potlačena členská složka. Právě v OPS spatřuje odborná literatura základ legislativní úpravy typu právnické osoby odpovídající v základních parametrech právě dnešnímu stavu.⁸⁾ Ústav má mnohem větší možnosti, pokud jde o podnikatelskou činnost. Může založit i společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, a to samostatně nebo s dalšími subjekty. Pro OPS naproti tomu platí zákaz podílu na podnikání jiných osob a doplňkovou (podnikatelskou) činnost může vykonávat pouze v případě, že se jedná o účelnější využití prostředků společnosti.

jsou společně řazeny do širší kategorie ve smyslu § 303 a násl. nového občanského zákoníku. je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, kvůli němuž byla zřízena. je ustavena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem, v nichž musí být určeny i její majetkové zajištění a účel. Základním charakteristickým rysem fundací je jejich majetkový základ a účel, k jehož dosahování se váže i jejich následná činnost.

Zakladatel zakládá k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak. Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.

Zakladatel zakládá k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Právní úprava nadačních fondů je podstatně méně obsáhlá oproti úpravě nadací, popravdě působí dokonce poněkud nedokončeně. Právní režim nadačních fondů je také oproti nadacím o něco liberálnější, neboť mohou být zakládány k jakýmkoliv společenským či hospodářsky užitečným účelům, na dobu určitou nebo neurčitou a nejsou povinny vytvářet nadační jistinu.⁹⁾ Není nicméně účelem tohoto článku věnovat se více rozdílům mezi nadačním fondem a nadací.¹⁰⁾

Z hlediska charakteru nadace i nadačního fondu nadále platí, že se jedná o účelová sdružení majetku. Jejich majetek musí být tedy i nadále používán v souladu s účelem, který je uveden v nadační listině a ve statutu a za podmínek tam určených. Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu; nadace však podnikat nesmí, pokud to zakladatel v nadační listině vyloučil. Za stejných podmínek může nadace převzít vedení obchodní společnosti. Problematika podnikání nadačních fondů vychází z právní úpravy podnikání nadací. Nadační fond tedy může opět podnikat v libovolné oblasti, ale stejně jako nadace musí splnit podmínky stanovené zákonem.¹¹⁾

V každém konkrétním případě bude zapotřebí, aby orgány společnosti důkladně vyhodnotily, zda pro ně přeměna může přinést něco pozitivního, a která konkrétní právní forma je pro ně vhodnější. Zohlednit přitom bude třeba zejména charakter hlavní činnosti společnosti či její případné podnikání. Dá se však předpokládat, že většina OPS bude volit spíše přeměnu na právní formu ústavu.

Při přeměně OPS se použijí obdobně ustanovení nového občanského zákoníku o přeměnách právnických osob obsažená v § 174 a následujících. Právnická osoba může změnit právní formu, jen stanoví-li to zákon. Tato podmínka je tedy splněna přímo textací § 3050 nového občanského zákoníku, kde je přeměna do tří zde uvedených právních forem umožněna. Při změně právní formy se , jejíž právní forma se , a jde-li o korporaci, také právní postavení jejích členů. Není-li den, k němuž byl vyhotoven návrh smlouvy nebo rozhodnutí o změně právní formy rozvahovým dnem podle jiného právního předpisu (tzn. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), sestaví právnická osoba k tomuto dni mezitímní účetní závěrku. Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka ke dni zpracování změny právní formy, nesmí předcházet den rozhodnutí právnické osoby o změně právní formy více než tři měsíce.

bude příslušet správní radě OPS, a to analogicky vzhledem k tomu, že dle zákona č. 248/1995 Sb. přísluší správní radě rozhodování o zrušení společnosti. Rozhodnutí o změně právní formy musí být provedeno . Notář osvědčí konání zasedání správní rady, která rozhoduje o přeměně. Součástí notářského zápisu bude i text zakládací listiny obsahující povinné náležitosti, jak jsou pro příslušnou právní formu stanoveny novým občanským zákoníkem. V rámci notářského zápisu budou také identifikovány orgány transformované společnosti odpovídající právní úpravě nové právní formy - správní rada, kontrolní orgán (revizor nebo dozorčí rada) a případně ředitel (v ústavu). Může zde být konstatováno i to, že členové orgánů OPS zůstávají ve svých funkcích i v nové právní formě.

Návrh na zápis změny právní formy podává ředitel OPS jako její statutární orgán na formulářích k tomu určených a s doložením potřebných příloh (notářský zápis, živnostenský list k případnému předmětu podnikání, prohlášení členů statutárního orgánu atd.). Podání návrhu na zápis změny právní formy OPS bude zpoplatněno soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč. Účinnost přeměny právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku nastává dnem zápisu do veřejného rejstříku. Za zápisu nové právní formy přitom bude vyplývat, že se jedná o přeměněnou OPS.

Rekodifikace občanského práva významně zasáhla do činnosti a právního postavení nestátních neziskových organizací. V předloženém článku jsem se konkrétně zaměřil na poměrně oblíbenou právní formu OPS. Tato právní forma byla účinností nového občanského zákoníku významně dotčena. OPS nepodléhají povinné transformaci na jinou právní formu, je na jejich rozhodnutí, zda setrvají ve stávající právní formě, anebo se přemění na ústav, nadaci či nadační fond. Poněkud neobvyklá situace vznikla ohledně právní úpravy OPS, když ke dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (1. 1. 2014) byl zrušen zákon č. 248/1995 Sb. Současně však nový občanský zákoník ve svém ustanovení § 3050 stanoví, že práva a povinnosti OPS se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zrušený zákon, byť je stále aplikován, nemůže být do budoucna v případě potřeby nijak upraven, neboť jej již nelze novelizovat. To může ovšem vést k tomu, že takto „neaktualizovaná“ právní forma přestane „stačit“ společenskému vývoji, resp. stane se do budoucna nevýhodnou, a OPS začnou ve větší míře přistupovat ke změně své právní formy na některou z těch upravených novým občanským zákoníkem, které jsou uvedeny v § 3050. OPS má dle § 3050 nového občanského zákoníku právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona. Lze očekávat, že v nejbližší době ještě nenastane masová transformace OPS, neboť většinu z nich k tomu prozatím nic nenutí. Možnost přeměny však není časově nijak limitována, tedy OPS k ní může přistoupit kdykoliv v budoucnu, pokud dojde k závěru, že pro ni bude vhodnější fungovat v jiné právní formě. V každém konkrétním případě bude zapotřebí, aby orgány společnosti důkladně vyhodnotily, zda pro ně přeměna může přinést něco pozitivního, a která konkrétní právní forma je pro ně vhodnější. Zohlednit bude při tom třeba zejména charakter hlavní činnosti společnosti či její případné podnikání.