Nejen o povinnosti změny názvu neziskové organizace Opětovně se vracíme k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále jen „NOZ“), jelikož čas neúprosně ubíhá a NOZ koncem tohoto roku dovrší druhý rok své účinnosti, což přináší určité důsledky, které bychom opomíjet. Nejen, že po dvou letech bychom NOZ po dvou letech účinnosti pomalu mohli přestat označovat jako „nový“, ale zejména bychom měli věnovat pozornost přechodným ustanovením, konkrétně ustanovení § 3042 NOZ , z nějž vyplývá povinnost všech právnických osob, tedy i neziskových organizací, přizpůsobit svůj název požadavkům stanovených NOZ .
Legislativní novinky s komentářem
JUDr.
Lucie
Miškovská,
JUDr.
Jan
Šafra,
LL. M.
Čas dostát další povinnosti stanoveném přechodnými ustanoveními spočívající v povinnosti přizpůsobit společenskou smlouvu nebo statut úpravě obsažené v NOZ tak, jak vyplývá z ustanovení § 3041 odst. 2, mají právnické osoby, jejichž úprava se neřídí zákonem č. 90/2012 Sb., obchodních korporacích, ještě o rok déle. Zákonodárce tedy poskytl neziskovým organizacím pro úpravu vnitřních předpisů více času než pro změnu názvu. To je logické vzhledem k náročnosti přípravy takového kroku, avšak je třeba myslet také na praktickou stránku věci, jelikož pro změnu názvu právnické osoby, kterou je třeba zabývat se již nyní, je nezbytná změna zakládací listiny příslušné právnické osoby a zápis nového názvu do příslušného rejstříku. Z hlediska administrativní zátěže na danou právnickou osobu by tedy bylo vhodnější přistoupit k obou krokům zároveň.
Přijetím zákona č. 87/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva, v březnu tohoto roku byl novelizován zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a postup změny názvu byl zjednodušen tím, že neziskové organizace vyjmenované v ustanovení § 11 odst. 1 písm. k) zákona o soudních poplatcích byly osvobozeny od poplatku ve věcech zápisu údajů těchto organizací do veřejného rejstříku či jejich změny. Povinnost úhrady soudního poplatku v souvislosti se zahájením příslušného rejstříkového řízení tedy odpadá. To se ostatně jeví jako správné a spravedlivé řešení, je-li jediným důvodem k zahájení příslušného rejstříkového řízení povinnost stanovená zákonodárcem v důsledku změny právní úpravy.
Pokud jde o samotnou povinnost změny názvu právnické osoby, k té je nutné přistoupit, pokud by název odporoval ustanovením NOZ. Výjimkou jsou případy, kdy právnická osoba užívala svůj název dlouhodobě a tento je pro ni natolik příznačný, že nehrozí, že by mohlo dojít k záměně nebo že by název mohl působit klamavě. Je třeba si uvědomit, že nejde pouze o povinnost změny názvu pouze v návaznosti na změnu formy právnických osob (např. z občanského sdružení na spolek či zapsaný spolek), ale také o povinnost upravit název tak, aby nebyl klamavý. To se bude v širším měřítku týkat zejména těch neziskových organizací, které mají ve svém názvu sousloví týkající se veřejné prospěšnosti. Je tomu tak proto, že NOZ upravuje veřejnou prospěšnost jako statusovou otázku, stanoví zvláštní podmínky pro její získání, jakož i práva a povinnosti z ní vyplývající. Potenciál veřejné prospěšnosti tak, jak byl původně zamýšlen, však bohužel zůstává nevyužit, jelikož její úprava v NOZ je velmi stručná a slibovaný prováděcí předpis, dosud nebyl přijat. Návrh zákona o veřejné prospěšnosti byl projednáván legislativní radou vlády naposledy v březnu tohoto roku, přičemž jeho projednávání bylo přerušeno.
Sankci pro případ nesplnění povinnosti změny názvu ustanovení § 3042 NOZ výslovně nestanoví, je tedy otázkou, zda by bylo možné analogicky použít ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ pro případ nesplnění povinnosti přizpůsobit společenskou smlouvu či stanovy či zda by se řešily jednotlivě případy, kdy byla nesplněním povinnosti dotčena třetí osoba, a to zejména pokud by nezměněný název právnické osoby působil klamavě.