Zákon o účetnictví účinný od 1.1.2016

Vydáno: 25 minut čtení

Evropský parlament a rada vydaly 26. června 2013 směrnici 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem obchodních korporací (dále jen „směrnice“). Důvodem a smyslem vzniku směrnice byla ze strany Evropské unie snaha zvýšit konkurenceschopnost a výkonnost malých a středních podniků, což by mohlo velmi výrazně ovlivnit ekonomiku a hospodářský růst celé Evropské unie. Malé a střední podniky totiž tvoří podstatnou část společností působících v členských zemích Evropské unie. Členské státy měly povinnost implementovat směrnici do národních úprav účetnictví do 20.7.2015, případně v průběhu roku 2016.

Zákon o účetnictví účinný od 1.1.2016
Ing.
Jana
Gláserová,
Dr.
V České republice je tato povinnost realizována prostřednictvím novely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví s platností od 1.1.2016, která přináší jednak věcné změny, a jednak změny v oblasti formulační.
 
1. Harmonizace účetnictví v Evropě - současný stav
Regulace účetnictví a výkaznictví v Evropské unii existuje již od vydání prvních směrnic, které se týkaly účetnictví. Byly přijaty směrnice, které tvořily
kodex
účetní legislativy Evropské unie a staly se základním harmonizačním nástrojem Evropské komise pro oblast účetnictví.
Jednalo se o:
-
čtvrtou směrnici Rady Evropského společenství z 25. června 1978, která je zaměřena především na obsah účetních závěrek velkých a středních kapitálových společností; tato směrnice představovala v rámci Evropy nejvýznamnější pravidla v oblasti účetnictví;
-
sedmou směrnici rady z 13. června 1983, která byla věnována postupům při sestavování konsolidovaných účetních závěrek;
-
osmou směrnici Evropského parlamentu a rady ze dne 10. dubna 1984, upravující kvalifikační požadavky na profesi auditora nezbytné pro kvalifikované ověření účetních závěrek.
Směrnice EU jsou závazné pro všechny členské státy, avšak nemají charakter právních norem. Jejich realizace je uskutečňována prostřednictvím zapracování do národních úprav členských států. Do českých právních předpisů byla směrnice částečně implementována prostřednictvím zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „ZU“).
 
Směrnice 2013/34/EU
Transpozice této směrnice do ZU v České republice přinese v roce 2016 mnohé změny významné pro konkrétní účetní jednotky. V návaznosti na změny v ZU budou upraveny prováděcí vyhlášky Ministerstva financí a také České účetní standardy.
Nová směrnice však nevnáší do přípravy účetních závěrek zásadní inovace, čemuž odpovídá i její poměrně skromný rozsah necelých 60 stran. Směrnice má spíše upřesňující či tzv. kompromisní charakter a členským státům je ponechána velká možnost od některých pravidel podniky osvobodit, či naopak udělit velkému podniku (či velkým skupinám podniků) dodatečné povinnosti. Předpokládá se rovněž, že směrnice bude uplatňována na základě principu „comply or explain“ - dodržuj nebo vysvětli. Stejně jako čtvrtá a sedmá směrnice, i nová směrnice se zabývá roční účetní závěrkou, neřeší vedení účetnictví jako takové nebo jiné druhy účetních závěrek mimo roční závěrky. Nadále pak platí nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 1606/2002 o používání IFRS, ve znění přijatém Evropskou unií (důvodová zpráva Ministerstva financí České republiky k návrhu ZU).
Směrnice v některých svých ustanoveních umožňuje členským státům projev vlastní vůle při jejich aplikaci do národních úprav, nicméně tato aplikace musí být použita za účelem dosažení cílů a požadavků směrnice. Východiskem konkrétních ustanovení směrnice jsou obecné účetní zásady. Významným konceptem směrnice je zásada „podstata nad formou“ („substance over form“), kdy vykazování položek v účetních závěrkách má zohledňovat ekonomickou skutečnost či obchodní podstatu uskutečněné transakce či ujednání. Členské státy však mají možnost podniky od uplatňování této zásady osvobodit. Členskému státu je také dána možnost omezit povinné uplatňování zásady významnosti (materiality) pouze na vykazování a zveřejňování. Členské státy mají možnost požadovat nebo povolit jako alternativní metodu oceňování i oceňování finančních nástrojů a jiných aktiv reálnou hodnotou. Další změnou je osvobození podniku od povinnosti vyjádřit se k předpokladu trvání podniku („going concern“), nicméně směrnice doporučuje tuto skutečnost uvést v účetní závěrce.
Směrnice v jednotlivých ustanoveních umožňuje, aby členský stát povolil mikro a malým účetním jednotkám určitá zjednodušení či přímo osvobození z některých povinností, které se jinak bez výhrady týkají středních a velkých účetních jednotek, včetně subjektů veřejného zájmu. Možnosti zjednodušení či osvobození se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek, sestavování a zveřejňování výročních zpráv, ověřování účetních závěrek a výročních zpráv auditorem. V zásadě se tak zaměřuje na malé a střední podniky, od upřesnění jejich charakteristik po vyčlenění jejich povinností. Cílem směrnice a jejích ustanovení je pak harmonizovat požadavky na malé podniky, jež působí v rámci EU, a zároveň ulehčit jejich současné administrativní zátěži (směrnice Evropského parlamentu a rady 2013/34/EU).
 
2. Zhodnocení platného účetně právního stavu v České republice
Systém účetnictví je v České republice upraven ZU. Tento zákon byl naposledy novelizován zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., v reakci na nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), a to dnem 1. ledna 2014.
3. K hlavním změnám ZU od 1.1.2016
Směrnice přináší věcné úpravy, ale i formulační změny, které bylo nutno do novely ZU promítnout. Novela ZU v maximální možné míře přebírá možnosti zjednodušení či osvobození, s ohledem na snižování administrativní zátěže mikro a malých účetních jednotek.
Směrnice napomáhá omezit administrativní zátěž účetních jednotek tím, že vymezuje určité povinnosti, které nemohou být od malých nebo mikro účetních jednotek vyžadovány, nebo dává členským státům možnost malé a mikro účetní jednotky od určitých povinností osvobodit. Na základě předběžných odborných diskusí bylo respektováno doporučení, aby osvobození byla poskytnuta těm účetním jednotkám, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. U účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je velikost účetních jednotek, respektive jejich významnost, taková, že možná osvobození by uživatelům účetní závěrky nepřinesla dostatečné informace o finanční situaci těchto účetních jednotek.
 
3.1 Zásadní věcné úpravy
K hlavním věcným úpravám ZU je možno zahrnout:
-
zavedení kategorizace účetních jednotek,
-
zavedení kategorizace konsolidačních skupin,
-
stanovení „subjektu veřejného zájmu“,
-
zavedení povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám,
-
znovuzavedení soustavy jednoduchého účetnictví.
 
3.1.1 Kategorizace účetních jednotek
Evropská komise vydala již v roce 2003 doporučení č. 2003/361/EC, které provedlo dílčí rozlišení podniků na společnosti střední velikosti, malé společnosti, mikrospolečnosti a velké společnosti. Jako kritéria pro toto členění byly použity bilanční suma, počet zaměstnanců a obrat podniků.
Toto rozlišení bylo používáno deset let, až aktuální směrnice 2013/34/EU ze dne 26. června přinesla nové hranice při rozlišení velikosti podniků, které jsou uvedeny v následující tabulce.
 
Tab. 1 Kategorizace účetních jednotek v souladu se směrnicí 2013/34/EU
I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I Kategorie I Hodnota aktiv I Čistý obrat I Průměrný I Podmínka I I účetní I (EUR) I (EUR) I počet I I I jednotky I I I zaměstnanců I I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I mikro účetní I 350 000 I 750 000 I 10 I nepřekročí 2 I I jednotka I I I I ze 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I malá účetní I 4 000 000 I 8 000 000 I 50 I nepřekročí 2 I I jednotka I I I I ze 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I střední účetní I 20 000 000 I 40 000 000 I 250 I nepřekročí 2 I I jednotka I I I I ze 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I velká účetní I 20 000 000 I 40 000 000 I 250 I překročí 2 ze I I jednotka I I I I 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I
Přitom směrnice dává členským podnikům možnost určit vyšší hodnoty a to tak, že v případě mikropodniků a malých podniků nesmí překročit bilanční suma 6 mil. EUR a obrat 12 mil. EUR. Shodné hodnoty platí i pro malé, střední a velké skupiny podniků, kde se hodnoty týkají konsolidovaného základu.
Novela ZU obsahuje v návaznosti na směrnici 2013/34/EU členění účetních jednotek právě v závislosti na jejich velikosti. Jeho schválením se tak poprvé začlenila tato skutečnost do účetně právních norem v České republice. Jednotlivé kategorie účetních jednotek včetně podmínek, které musí splňovat podle novely ZU, jsou přehledně uvedeny v tabulce 2.
 
Tab. 2 Kategorizace účetních jednotek podle novely ZU
I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I Kategorie I Hodnota aktiv I Čistý obrat I Průměrný I Podmínka I I účetní I Kč I Kč I počet I I I jednotky I I I zaměstnanců I I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I mikro účetní I 9 000 000 I 18 000 000 I 10 I nepřekročí 2 I I jednotka I I I I ze 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I malá účetní I 100 000 000 I 200 000 000 I 50 I nepřekročí 2 I I jednotka I I I I ze 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I střední účetní I 500 000 000 I 1 mld. I 250 I nepřekročí 2 I I jednotka I I I I ze 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I I velká účetní I 500 000 000 I 1 mld. I 250 I překročí 2 ze I I jednotka I I I I 3 kritérií I I----------------I---------------I-------------I-------------I---------------I
Za velkou účetní jednotku se však vždy považují:
-
subjekty veřejného zájmu,
-
vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a zdravotní pojišťovny).
Z celkového počtu registrovaných subjektů v České republice bude naprostá většina zařazena mezi mikro a malé účetní jednotky, menší část bude patřit do středních podniků. Počet velkých podniků bude velmi malý.
Podstatné účetní povinnosti ve vazbě na kategorie účetních jednotek
Jak je patrno níže, naprostá většina účetních povinností souvisí jednoznačně s povinností auditu účetní závěrky. Proto následující tabulka uvádí povinnost auditu účetních jednotek podle novely ZU. Kritérii jsou úhrn aktiv vyšší než 40 mil. Kč, čistý roční obrat vyšší než 80 mil. Kč a průměrný přepočtený počet zaměstnanců vyšší než 50.
 
Tab. 3. Povinnost auditu účetní závěrky (zestručněno)
I----------------------------------------------------------------------------I I Velké účetní jednotky s výjimkou vybraných, které nejsou subjekty I I veřejného zájmu I I----------------------------------------------------------------------------I I Střední účetní jednotky I I----------------------------------------------------------------------------I I Malé účetní jednotky - a.s. nebo svěřenské fondy při dosažení jednoho I I kritéria I I----------------------------------------------------------------------------I I Ostatní malé účetní jednotky při dosažení dvou kritérií I I----------------------------------------------------------------------------I I Účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis I I----------------------------------------------------------------------------I
Z tabulky 3 jednoznačně vyplývá, že nová právní úprava vychází z kategorizace účetních jednotek.
 
Tab. 4. Naplnění podstatných účetních povinností (zestručněno) v souladu s novelou ZU
I----------------------------I-----------------------------------------------I I Účetní povinnosti I Nová úprava I I I---------------------------I-------------------I I I Mikro a malé jednotky I Střední a velké I I I I jednotky I I----------------------------I---------------------------I-------------------I I přehled o peněžních tocích I nemusí sestavovat I musí sestavovat I I a přehled o změnách I I I I vlastního kapitálu I I I I----------------------------I---------------------------I-------------------I I výroční zpráva I nemusí sestavovat, pokud I účetní jednotky s I I I nemají povinnost auditu I povinností auditu I I----------------------------I---------------------------I-------------------I I zveřejňování výkazu zisku I nemusí zveřejňovat, pokud I musí zveřejňovat I I a ztráty I nemají povinnost auditu I I I----------------------------I---------------------------I-------------------I I účetnictví ve I mohou vést určité typy I nemohou vést I I zjednodušeném rozsahu I účetních jednotek, pokud I I I I nemají povinnost auditu I I I----------------------------I---------------------------I-------------------I I účetní závěrka ve I mohou sestavovat, pokud I mohou sestavovat, I I zjednodušeném/zkráceném I nemají povinnost auditu I pokud nemají I I rozsahu I I povinnost auditu I I----------------------------I---------------------------I-------------------I
K tabulce 4 doplňuji také formulační změnu v novele zákona, která se týká účetní závěrky. Dosavadní úprava používala pojem zjednodušený rozsah, který nová úprava mění na zkrácený rozsah.
V důsledku nová právní úprava přinese do praxe účetních jednotek náročnější přístup při praktické realizaci podstatných účetních povinností ve srovnání se stávající úpravou. Je to dáno postupem, který vychází nejprve z kategorizace účetní jednotky, navazuje na určitý typ účetní jednotky a současně na povinnost auditu dané účetní jednotky.
 
3.1.2 Kategorizace konsolidačních skupin
Na zavedení kategorizace účetních jednotek navazují změny v oblasti
konsolidace
účetní závěrky. Mění se jednak terminologické vymezení a návazně vzniká dílčí členění. Stávající pojem konsolidační celek bude nahrazen pojmem skupina podniků. Novela ZU rozlišuje malou konsolidační skupinu a ostatní konsolidační skupiny. Pro tyto obě skupiny jsou stanovena rozdílná kritéria na sestavení
konsolidace
.
 
Tab. 5
Konsolidace
účetní závěrky
I------------------------------I---------------------------------------------I I Terminologické vymezení I Skupina podniků I I------------------------------I---------------------------------------------I I kategorizace - další členění I malá konsolidační skupina I I I---------------------------------------------I I I ostatní konsolidační skupiny I I------------------------------I---------------------------------------------I I povinnost
konsolidace
I malá konsolidační skupina - pokud překročí I I I 2 ze 3 kritérií I I I---------------------------------------------I I I ostatní konsolidační skupiny - pokud I I I překročí 2 ze 3 kritérií I I------------------------------I---------------------------------------------I
Malou skupinou účetních jednotek je skupina, která se skládá z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek. Kritérii zmíněnými v tab. 5 pro malé konsolidační skupiny jsou: úhrn aktiv ve výši 100 mil. Kč, čistý obrat ve výši 200 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců 50. Ostatní konsolidační skupiny (střední a velké) sestavují povinně konsolidovanou účetní závěrku. Jedná se o skupiny podniků, které překročí dvě ze tří kritérií: úhrn aktiv 350 mil. Kč, čistý obrat ve výši 700 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců 250.
Z výše uvedeného vyplývá, že kritéria jsou naplněna jinými hodnotami pro malé a pro ostatní konsolidační skupiny, přičemž kritéria pro ostatní konsolidační skupiny jsou shodná se stávající úpravou. Nová úprava tedy zpřísňuje povinnost sestavovat konsolidované účetní závěrky (malé konsolidační skupiny), to znamená, že se zvýší počet skupin podniků, které budou mít tuto povinnost.
 
3.1.3 Vymezení subjektů veřejného zájmu
Další věcnou změnou novely ZU je stanovení subjektů veřejného zájmu. V současné době je definice subjektů veřejného zájmu uvedena v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoA“). Od roku 2016 je definice upravena a převedena do ZU. ZoA bude nadále upravovat postupy při auditu subjektů veřejného zájmu, ale nebude je tedy vymezovat. Důvodem je podstata veřejného zájmu, která spočívá v informacích, které poskytuje účetní závěrka.
Jako subjekty veřejného zájmu jsou vymezeny:
-
účetní jednotky se sídlem v ČR, které je obchodní společností, a emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,
-
účetní jednotky se sídlem v Evropském hospodářském prostoru, které jsou bankami (podle zákona upravujícího činnost bank) nebo spořitelními a úvěrními družstvy (podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev),
-
účetní jednotky se sídlem v Evropském hospodářském prostoru, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami (podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven),
-
účetní jednotky, které jsou penzijními společnostmi (podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření),
-
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zdravotní pojišťovna (podle zákona upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny).
 
3.1.4 Povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám
Výsledkem požadavku nové směrnice EU je další věcná změna, která spočívá v zavedení povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu především z důvodu větší transparentnosti plateb odváděných vládám. Bude se jednat o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu (vykonávající jakoukoliv činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu nebo jiných látek) a v odvětví těžby dřeva v původních lesích.
Ve zprávě se budou vykazovat významné platby, které dotčené účetní jednotky odvádějí vládám zemí, ve kterých působí, a to z důvodu větší transparentnosti těchto plateb. Údaje ve zprávě budou uváděny v členění podle jednotlivých zemí a projektů. Nebudou však uváděny platby, které nepřesáhnou za účetní období částku 100 000 EUR. Tímto vymezením je stanovena hladina významnosti. Údaje se uvádějí v českém jazyce a hodnoty v jednotkách české měny. Za platbu je považováno jak peněžité, tak nepeněžité plnění, přičemž vládou však rozumíme jakýkoliv ústřední, regionální či místní orgán členského státu nebo třetí země. Dopad tohoto ustanovení novely ZU bude spočívat ve zvýšení transparentnosti dotčených poplatků.
 
3.1.5 Znovuzavedení soustavy jednoduchého účetnictví
Poslední, ovšem významnou úpravou v novém ZU je znovuzavedení jednoduchého účetnictví, které se již řadu let v ZU neobjevuje, i když některým účetním jednotkám byla ponechána možnost v systému jednoduchého účetnictví účtovat (občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva), pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 mil. Kč.
Soustava jednoduchého účetnictví byla ze ZU vyřazena zákonem č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2004. Přitom se na výše uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení ZU, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravovala účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003. Novela ZU touto novou úpravou jednoduchého účetnictví konečně uvede do účetního práva skutečnost, kterou účetní jednotky prakticky využívaly i přes již zrušený právní předpis. To je také hlavní důvod opětovného zařazení jednoduchého účetnictví do ZU.
 
Tab. 6 Vymezení účetních jednotek a podmínek, za kterých mohou vést jednoduché účetnictví
I-----------------------------------------------I----------------------------I I Vymezení účetních jednotek I Vymezení podmínek pro I I I vedení jednoduchého I I I účetnictví I I-----------------------------------------------I----------------------------I I spolky a pobočné spolky I nejsou plátci DPH I I-----------------------------------------------I I I I jejich celkové příjmy za I I odborové organizace nebo pobočné odborové I poslední uzavřené účetní I I organizace (včetně mezinárodních) I období nepřesáhnou I I-----------------------------------------------I 3 mil. Kč I I organizace zaměstnavatelů, pobočné organizace I I I zaměstnavatelů (včetně mezinárodních) I Hodnota jejich majetku I I I nepřesáhne 1,5 mil. Kč I I-----------------------------------------------I I I církve a náboženskými společnosti nebo I I I církevní instituce, které jsou právnickou I I I osobou registrovanou podle zákona I I I upravujícího postavení církví a náboženských I I I společností I I I-----------------------------------------------I I I honební společenstva I I I-----------------------------------------------I----------------------------I
Jak vyplývá z tab. 6, jednoduché účetnictví budou moci používat malé účetní jednotky, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost a musí naplnit stanovené podmínky. Jedná se o velmi malé účetní jednotky, pro které by vedení účetnictví formou podvojných účetních zápisů bylo finančně a administrativně velmi náročné. Jednoduché účetnictví je pro potřeby těchto účetních jednotek zcela postačující.
 
3.2 Zásadní úpravy v oblasti formulační
Druhá skupina změn v novele ZU představuje převážně změny formulačního charakteru, které jsou přehledně uvedeny v následující tabulce ve vztahu ke stávající úpravě.
 
Tab. 7 Přehled úprav v oblasti formulační
I---------------------------------I------------------------------------------I I Formulační změny I Nová úprava I I---------------------------------I------------------------------------------I I zásada věrného a pravdivého I nově je formulován požadavek na I I obrazu skutečnosti I srozumitelné sestavení účetní závěrky I I---------------------------------I------------------------------------------I I definice účelu účetní závěrky I poskytování informací pro ekonomická I I I rozhodování externích uživatelů I I---------------------------------I------------------------------------------I I události po rozvahovém dni I konkretizuje povinnosti a způsob uvádění I I I těchto povinností I I---------------------------------I------------------------------------------I I vymezení obsahu vlastních I přímé náklady popřípadě přiřaditelné I I nákladů u zásob vlastní výroby I nepřímé náklady, které se k výrobě I I I vztahují; vymezení přímých nákladů I I---------------------------------I------------------------------------------I I vymezení obsahu vlastních I přímé náklady popřípadě přiřaditelné I I nákladů u hmotného a nehmotného I nepřímé náklady, které se k výrobě I I majetku I vztahují; vymezení přímých nákladů I I---------------------------------I------------------------------------------I I definice rezerv I přináší definici rezerv a stanovuje I I I postup při určení výše rezerv I I---------------------------------I------------------------------------------I I doplnění v oblasti oceňování I zpřesnění položek majetku a závazků I I majetku a závazků reálnou I oceňovaných reálnou hodnotou a stanovení I I hodnotou I způsobů použití reálné hodnoty I I---------------------------------I------------------------------------------I
Zákon zpřesňuje vymezení obsahu účetní zásady, kterou je
věrný a pravdivý obraz skutečnosti
. V souladu s novelou ZU jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. To znamená, že uživatelé účetní závěrky musí být schopni na jejím základě činit ekonomická rozhodnutí. S tím přímo souvisí i další úprava, která představuje formulaci
definice účelu účetní závěrky
, kterým je poskytovat informace pro ekonomická rozhodování externích uživatelů. Tato formulace je do novely ZU zařazena poprvé v jeho historii a jednoznačně přispívá k naplnění základního požadavku kladeného na účetnictví a taktéž je v souladu s mezinárodními účetními standardy.
Novela zákona také konkretizuje
události po rozvahovém dni
. Nařizuje, že v účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce zřejmými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky. V případě, že mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky došlo k významným událostem, které nastaly až po rozvahovém dni, musí být důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce. Toto ustanovení podporuje zásadu účetního období. Další oblastí, které se věnuje novela ZU, je problematika
vlastních nákladů u zásob vytvořených vlastní činností
, které definuje jako přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady vztahující se k výrobě nebo k jiné činnosti. Také definuje přímé náklady jako pořizovací cenu materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Nová úprava tedy požaduje, aby ocenění obsahovalo veškeré oprávněné a přiřaditelné náklady.
Rovněž bude nově ZU řešena problematika
vlastních nákladů u hmotného a nehmotného majetku.
Vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti vymezené v souladu s účetními metodami. Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Nová úprava v této oblasti přináší shodné požadavky jako v případě oceňování zásob vlastní výroby a v obou případech zpřesňuje jejich naplnění.
Následující formulační úprava představuje
oblast rezerv.
Uvádí, že rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována, a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni proto musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, v případě závazků částku, která je zapotřebí k jejich vypořádání. Současně zakazuje použít rezervy k úpravám hodnot aktiv.
Ke konkretizaci došlo také v oblasti
oceňování jednotlivých složek majetku a závazků reálnou hodnotou,
které se nevztahuje na mikro účetní jednotky (až na výjimky v oblasti cenných papírů, investování). Stávající úprava použití reálné hodnoty byla doplněna, tak aby její použití bylo jasnější. Jedná se zejména o definice, pravidla určení reálné hodnoty a případy a způsoby jejího použití. K této úpravě došlo v souladu s nejnovějším mezinárodním účetním standardem IFRS 13 - Ocenění reálnou hodnotou, který byl uveden v platnost k 1.1.2014.
 
4. Závěr
Je možné konstatovat, že
novela ZU v České republice téměř v maximální možné míře přebírá možnosti zjednodušení či osvobození tak, jak jsou uvedeny ve směrnici EU
s ohledem na snižování administrativní zátěže mikro a malých účetních jednotek. Příkladem, který nepotvrzuje toto konstatování, je ve směrnici EU možnost nepoužít metodu časového rozlišení u mikropodniků, která nebyla převzata novelou ZU. Domnívám se, že tento přístup je správný, a to s ohledem na význam metody časového rozlišení jako praktické aplikace akruálního principu v účetnictví, který je součástí účetních zásad, na kterých je účetnictví založeno.
Poprvé v historii ZU bude obsahovat
definici účelu účetní závěrky,
kterým je poskytovat informace pro ekonomická rozhodování externích uživatelů. Vzhledem k tomu, že naprostá většina podniků v České republice splňuje kritéria pro zařazení do skupiny malých a mikropodniků, bude mít transpozice směrnice EU do ZU dopady právě ve snížení požadovaných účetních povinností pro tyto skupiny podniků.
Na zavedení
kategorizace účetních jednotek
v novém ZU navazuje
kategorizace konsolidačních skupin
se současnou změnou v terminologii - bude se jednat o skupinu podniků, nikoli o dosud používaný konsolidační celek. Vznikly dvě skupiny podniků se současným vymezením kritérií v rozdílné výši pro povinnost
konsolidace
.
Zásadním důsledkem, který rovněž vyplývá z návrhu ZU, je
jednoznačné zdůraznění významu auditu účetní závěrky.
Mnoho účetních povinností s ohledem na kategorizaci podniku je nařízeno právě účetním jednotkám, které mají povinnost auditu. Toto zjištění je logické, neboť klade důraz na dodržování účetních zásad u příslušných účetních jednotek. Příkladem je povinnost sestavovat výkaz o peněžních tocích, který byl z českých účetních předpisů vypuštěn. Nyní se vrací zpět do zákona pro střední a velké podniky. Důvodem je skutečnost, že účetní závěrka je pro tyto kategorie podniků povinně auditována a chybějící výkaz o peněžních tocích by neposkytoval uživatelům účetní závěrky veškeré potřebné informace ve všech jejich vzájemných vazbách.
Novela ZU také obsahuje zcela nová ustanovení, ve kterých jsou vymezeny
subjekty veřejného zájmu a povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám.
Důvodem je významnost těchto informací.
Za pozitivní část návrhu ZU lze považovat
opětovné zavedení jednoduchého účetnictví
pro nejmenší účetní jednotky (za vymezení dalších podmínek), které nejsou založeny za účelem podnikání.
Na závěr je třeba připomenout skutečnost, že s novelou ZU souvisí i navrhované změny souvisejících právních norem v České republice, ke kterým patří zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a ZoA.