Jednou z významných změn ve zdravotním pojištění k datu 1.1.2015 je skutečnost, že pro účel posouzení vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se již sčítají příjmy z více DPP1) nebo DPČ2) u jednoho zaměstnavatele. Do konce roku 2014 neexistovala pro tento postup zákonná opora. Ve srovnání s rokem 2014 se k datu 1.1.2015 nemění výše rozhodných částek, tj. 10 000 Kč, resp. 2 500 Kč.
Dohody a zdravotní pojištění v souvislosti se změnami k 1.1.2015
Ing.
Antonín
Daněk
Po 1.1.2015 se zaměstnavatel ve zdravotním pojištění nezabývá v příslušném kalendářním měsíci situací, kdy:
-
u DPP (jedné či více) příjem nepřevyšuje 10 000 Kč,
-
u DPČ (jedné či více) příjem nečiní alespoň 2 500 Kč.
V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při placení pojistného na zdravotní pojištění včetně plnění oznamovací povinnosti na přelomu let 2014/2015, tedy jak v právních podmínkách platných do 31.12.2014, tak nově účinných od 1.1.2015.
Příklad 1
Osoba je v měsících prosinci a lednu zaměstnána u dvou zaměstnavatelů, u každého na DPČ s příjmem nižším než 2 500 Kč.
Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo příjmu zakládajícího účast na nemocenském (a návazně i na zdravotním) pojištění, nevzniká zaměstnavatelům povinnost platit pojistné. Zároveň však taková osoba nemá řešen ve zdravotním pojištění pojistný vztah, což znamená, že musí využít některou z možností uvedených v příkladu 9.
Příklad 2
Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na dvě DPČ (takzvaně za sebou), každá v trvání deseti kalendářních dnů s příjmy 2 000 Kč a 2 400 Kč.
V prosinci
Příjmy na základě více DPČ se nesčítají, zaměstnavatel pojistné neodvádí, pojištěnec si v prosinci řeší pojistný vztah podle příkladu 9.
V lednu
Příjmy se sčítají a základ pro zdravotní pojištění činí 4 400 Kč.
Zaměstnavatel dvakrát přihlásí a odhlásí zaměstnance. Při plnění oznamovací povinnosti se u dohod postupuje dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění3), kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Poměrná část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu činí 5 935,48 Kč [(20:31) x 9 200]. Zaměstnavatel musí provést dopočet do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu takto:
Při sazbě 13,5% z částky 5 935,48 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 802 Kč (5 935,48 x 0,135). S ohledem na příjem 4 400 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 594 Kč. Jedna třetina (198 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (396 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5% z rozdílové částky 1 535,48 Kč, tj. 208 Kč. Doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec, na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku pouze v situacích vyjmenovaných v § 207-209 zákoníku práce4).
Z celkové částky pojistného 802 Kč zaplatí zaměstnanec standardně 406 Kč (198 + 208) a zaměstnavatel 396 Kč. Tento dopočet by se neprovedl u osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.5) - v takovém případě by vyměřovací základ činil 4 400 Kč.
Příklad 3
Osoba je zaměstnána u jednoho zaměstnavatele na dvě DPP v trvání šesti a deseti kalendářních dnů s příjmy 5 000 Kč a 8 200 Kč.
V měsících prosinci a lednu postupuje zaměstnavatel obdobně jako v předcházejícím příkladě, a to včetně přihlašování a odhlašování zaměstnance.
Nezabývá se však problematikou minimálního vyměřovacího základu, neboť pokud při zaměstnání na DPP vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání (v lednu), je automaticky dodržen i minimální vyměřovací základ. Pokud příjem (úhrn příjmů) nepřesáhne 10 000 Kč, třebaže převýší úroveň minimální mzdy, nevznikají pro zaměstnavatele žádné povinnosti. Zaměstnavatel může zaměstnance nanejvýš upozornit, že nemá tímto zaměstnáním řešeno zdravotní pojištění.
Příklad 4
Se zaměstnancem je uzavřena DPČ od 1.12. do 15.1. s příjmy 8 200 Kč za prosinec a 5 960 Kč za leden. U zaměstnance musí být dodrženo zákonné minimum.
V prosinci
Zaměstnavatel musí provést dopočet do minimálního vyměřovacího základu následovně: Ve vazbě na výši minimální mzdy 8 500 Kč odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5% z částky: (8 500 - 8 200) x 0,135 = 41 Kč
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 8 500 = 1 148 Kč
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (8 200 x 0,135): 3 = 369 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 369 + 41 = 410 Kč
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 148 - 410 = 738 Kč
V lednu
S ohledem na délku trvání zaměstnání je v měsíci lednu výší příjmu 5 960 Kč překročena poměrná část minima 4 451,61 Kč [(15:31) x 9 200], takže zaměstnavatel žádný dopočet neprovádí, i když příjem nedosahuje minimální mzdy 9 200 Kč. Zaměstnáním v trvání 15 kalendářních dnů má zaměstnanec vyřešen ve zdravotním pojištění celý měsíc leden.
Příklad 5
Zaměstnanec pracuje na DPČ s příjmem 9 000 Kč. Větší část měsíce ledna je však nemocný, takže příjem za tento měsíc činí pouze 1 880 Kč.
V prosinci
V prosinci je odvodem pojistného z vyměřovacího základu 9 000 Kč zajištěn postup podle zákona.
V lednu
Protože příjem v měsíci lednu nečiní alespoň 2 500 Kč, platí následující:
-
zaměstnavatel odhlásí zaměstnance k datu 31.12.2014,
-
příjem 1 880 Kč nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění,
-zaměstnavatel
může upozornit zaměstnance, že v měsíci lednu nemá kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním,
-osoba
může svůj pojistný vztah vyřešit předložením dokladu o čerpání nemocenských dávek v měsíci lednu (od 15. kalendářního dne nemoci), což je „státní kategorie“ řešící pojistný vztah,
-zaměstnavatel
znovu přihlásí osobu jako zaměstnance k 1. dni kalendářního měsíce, ve kterém bude příjem činit alespoň 2 500 Kč,
-jelikož
výše příjmu nedosahuje 9 200 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet do této částky zákonného minima.
Příklad 6
DPČ byla uzavřena od 1.1.2014 do 31.12.2014. Nová DPČ je uzavřena od 1.1.2015, nicméně zaměstnanec začne pracovat až 2.1.2015.
Při plnění oznamovací povinnosti postupuje zaměstnavatel takto:
-
Zaměstnance odhlásí kódem „O“ k datu 31.12.2014.
-
Protože se zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, přihlásí jej zaměstnavatel kódem „P“ k datu 2.1.2015, neboť z tohoto pohledu oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují. Tímto se v lednu snižuje i poměrná část minima na 8 903,22 Kč [(30:31) x 9 200].
-
Kdyby zaměstnanec začal fakticky pracovat dne 1.1.2015, zaměstnavatel by žádné oznámení neprováděl, protože by tímto postupem byla zajištěna bezprostřední návaznost obou pracovněprávních vztahů. Stejně by zaměstnavatel postupoval i tehdy (to znamená, že by neprováděl žádné oznámení), pokud by byla s účinností od 1.1.2015 uzavřena pracovní smlouva, přičemž by zaměstnanec začal pracovat až dne 2.1.2015.
Příklad 7
DPP je sjednána na období od 2.1.2015 do 31.3.2015 s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Do měsíce dubna bude na základě této dohody zúčtována odměna 3 500 Kč. Příjem 10 000 Kč nezakládal v období leden-březen 2015 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se z dosaženého příjmu neodvádělo. Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:
-
V posledním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1.3.2015 a „O“ k datu 31.3.2015.
-
Podat za měsíc březen opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém bude pouze opraven (navýšen) počet zaměstnanců.
-Odměnu
3 500 Kč připočítat k příjmu dosaženému v posledním měsíci trvání DPP, takže za měsíc duben 2015 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 13 500 Kč ve výši 1 823 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději dne 20.5.2015, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny.
Příklad 8
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 28 000 Kč. Současně má uzavřenu DPČ na období od 1.12. do 28.2. s příjmy v:
-
prosinci 4 000 Kč,
-
lednu 2 000 Kč,
-
únoru 3 000 Kč.
V případě takto sjednaných souběžných příjmů vychází zaměstnavatel z těchto zásad:
-
pro účel placení pojistného i plnění oznamovací povinnosti se každý pracovněprávní vztah posuzuje samostatně,
-
i když příjem na základě DPČ poklesl v lednu pod rozhodnou částku 2 500 Kč, zaměstnavatel odhlášení na daný měsíc neprovádí, neboť u osoby trvá zaměstnání z titulu běžící pracovní smlouvy,
-
vyměřovací základ pro placení pojistného činí v: a) prosinci 32 000 Kč, b) lednu 28 000 Kč, c) únoru 31 000 Kč.
Poznámka:
Kdyby příjem na základě pracovní smlouvy trvale činil například 8 000 Kč (při zkráceném pracovním úvazku), musel by být v lednu proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu 9 200 Kč.
Příklad 9
Příjmy zúčtovanými na základě sjednané DPP nebo DPČ, popřípadě více DPP nebo DPČ u jednoho zaměstnavatele, není dosaženo částky rozhodné pro vznik zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodů 3 a 5 zákona č. 48/1997 Sb.
Nedosahuje-li příjem (příjmy) zúčtovaný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr potřebných částek, nemá pojištěnec takovou dohodou (dohodami) řešen svůj pojistný vztah. To znamená, že v rámci takového měsíce musí být evidován u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:
-
zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy),
-
osoba samostatně výdělečně činná,
-
osoba, za kterou platí pojistné stát,
přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačí i jeden evidence v tomto měsíci.
Není-li využita některá z výše uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1.7.2002 se z hlediska zdravotního pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů považuje takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného u osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2015 částku 1 242 Kč.
Alternativně přichází v úvahu i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejpoužívanějšími možnosti jsou následující dvě.
1. Výkon výdělečné činnosti v zahraničí ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie
V rámci států osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Jedním ze základních principů těchto nařízení je pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.
2. Dlouhodobý pobyt v zahraničí
O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:
1.
nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
2.
zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
3.
písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v České republice neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu případně poskytnutých hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
1) dohoda o provedení práce
2) dohoda o pracovní činnosti
3) zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
4) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
5) zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů