Zákon č. 267/2014 Sb. 1) provádí několik změn v oblasti zdravotního pojištění. Jednou z nich je zrušení, resp. změna § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. 2) včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. 3), řešících v podobě platné od konce roku 20144) problematiku placení pojistného v případě poskytnutí neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance.
Neplacené volno a neomluvená absence po 1.1.2015
Ing.
Antonín
Daněk
V důsledku této významné změny již zaměstnavatelé od 1.1.2015 sice neodvádějí pojistné z neplaceného volna ani z neomluvené absence, nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:
-
Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být od ledna 2015 toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence.
-
Naopak u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát), není důležité, zda neplacené volno nebo neomluvená absence trvají po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě - bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.
V následujících příkladech si předvedeme postupy zaměstnavatele v aktuálně platných právních podmínkách s ohledem na skutečnost, zda pro zaměstnance (a zaměstnavatele):
a)
platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, resp. z jeho poměrné části (§ 3 odst. 4, 6, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb.),
b)
zákonné minimum neplatí (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.).
K bodu a)
Příklad 1
Vyměřovací základ zaměstnance činí 14 800 Kč, současně mu byly poskytnuty čtyři dny neplaceného volna. Při sazbě 13,5% z částky 14 800 Kč činí pojistné 1 998 Kč. Jedna třetina (666 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 332 Kč) uhradí zaměstnavatel.
Příklad 2
Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 9 000 Kč, současně měl jeden den neplaceného volna.
Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:
Ze skutečně dosaženého příjmu 9 000 Kč činí 13,5% pojistného částku 1 215 Kč. Jednu třetinu (405 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (810 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 200 Kč ve výši 27 Kč - uhradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 1 242 Kč tak zaplatí zaměstnanec 432 Kč (405 + 27) a zaměstnavatel 810 Kč.
Povinnost úhrady doplatku ve výši 27 Kč by na zaměstnavatele přecházela tehdy, pokud by se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 207-209 zákoníku práce5).
Obdobně jako v předcházejícím příkladě nepřihlíží zaměstnavatel k počtu dnů poskytnutého neplaceného volna.
Příklad 3
Zaměstnanci bylo po celý měsíc únor 2015 poskytnuto neplacené volno a současně mu byly do tohoto měsíce zúčtovány prémie ve výši 3 000 Kč.
Vyměřovacím základem pro platbu pojistného je součet dvou položek, kdy se pojistné odvede:
-
z odměny ve výši 3 000 Kč standardním způsobem, tedy v částce 405 Kč, kdy jedna třetina (135 Kč) je sražena zaměstnanci a zbývající dvě třetiny (270 Kč) hradí zaměstnavatel,
-
z rozdílové hodnoty 6 200 Kč, kdy veškeré pojistné (837 Kč) bude sraženo zaměstnanci.
Příklad 4
Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 3.4.2015, v měsíci dubnu měl zaměstnanec pouze neplacené volno.
Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc duben dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 3 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:
(3: 30) x 9 200 = 920 Kč
3 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci dubnu 2015
30 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci
9 200 = výše minimální mzdy od 1.1.2015
Pojistné z této poměrné části minima činí 125 Kč (0,135 x 920) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.
Příklad 5
Zaměstnankyně čerpala v měsíci únoru 2015 jeden den neplaceného volna a v měsíci březnu dva dny neplaceného volna, přičemž dne 17.3.2015 nastoupila na mateřskou dovolenou.
V měsíci únoru musí být u zaměstnankyně dodržen minimální vyměřovací základ.
Zařazení zaměstnankyně mezi osoby, za které platí pojistné stát (žena na mateřské dovolené), má v měsíci březnu vliv na odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že v březnu se minimum snižuje na poměrnou část za kalendářní dny, ve kterých zaměstnankyně nebyla evidována u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“, kdy se celkem jedná o 16 kalendářních dnů. To znamená, že pojistné musí být odvedeno z vyměřovacího základu alespoň ve výši 4 748,38 Kč [(16: 31) x 9 200].
Kdyby vyměřovací základ za měsíc březen činil například 7 000 Kč, odvedlo by se pojistné z této částky, doplatek do minima 9 200 Kč se v takových případech neprovádí. Pokud by však zúčtovaný příjem nedosáhl 4 748,38 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima dle příkladu 2.
V příkladech 1-5 by zaměstnavatel postupoval stejně v situaci, kdyby se jednalo o neomluvenou absenci zaměstnance.
Podotýkám, že kdyby žena nastoupila na mateřskou dovolenou ještě v průběhu prosince 2014, pojistné z neplaceného volna by se za prosinec neodvádělo, i když by registrace ve „státní kategorii“ (žena na mateřské dovolené) netrvala po celý kalendářní měsíc.
K bodu b)
Pokud pro zaměstnance
neplatí
ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, pak:-
při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci, v obou případech trvajících po celý kalendářní měsíc, se neodvede žádné pojistné - vyměřovací základ činí 0 Kč,
-
při neplaceném volnu nebo neomluvené absenci trvající pouze po část kalendářního měsíce činí pojistné 13,5% ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance, vyměřovací základ tedy může být i nižší než 9 200 Kč.
Tento postup platí pro zaměstnané osoby:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
b)
které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
c)
které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
d)
které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ6) zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2015 nejméně v částce 1 797 Kč), což zaměstnavateli dokládají Čestným prohlášením,
e)
za které je plátcem pojistného stát,
f)
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc).
Příklad 6
Zaměstnanému poživateli vdoveckého důchodu bylo po celý kalendářní měsíc březen poskytnuto neplacené volno. Protože pro tuto osobu neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, nebude za měsíc březen odvedeno žádné pojistné.
Kdyby neplacené volno netrvalo po celý kalendářní měsíc, byl by vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
Příklad 7
Zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou do 9.2.2015. Protože pro ni zaměstnavatel momentálně neměl pracovní uplatnění, došlo k dohodě, že zaměstnankyni bude poskytnuto neplacené volno a ke dni 1.4.2015 nastoupí na místo zaměstnance, který bude odcházet do starobního důchodu. Počínaje dnem 10.2.2015 splňovala zaměstnankyně podmínku celodenní osobní a řádné péče o jedno dítě do sedmi let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., což zaměstnavateli potvrdila Čestným prohlášením.
Do 9.2.2015 tedy byla zaměstnankyně na rodičovské dovolené a následně jí pak bylo od 10. 2. do 31. 3. poskytnuto zaměstnavatelem neplacené volno, přičemž žena současně splňovala zákonnou podmínku celodenní osobní a řádné péče o jedno dítě do sedmi let věku. Do data 9.2.2015 byl za zaměstnankyni plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. Počínaje dnem 10. 2. sice zaměstnavatel neřeší otázku neplaceného volna, ale musí posoudit, zda pro zaměstnankyni platí či neplatí povinnost odvodu pojistného s přihlédnutím k zákonnému minimu. Za období od 10. 2. do 31. 3. zaměstnavatel žádné pojistné neodvede, neboť zaměstnankyně celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku patří mezi výjimky, pro které minimální vyměřovací základ neplatí dle již výše citovaného ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.
V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout jednu věc. Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, nemá v průběhu zaměstnání žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 10.2.2015) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnankyně opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 31.3.2015) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát.
V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti se tedy použijí kódy:
-
„U“ k datu 9.2.2015,
-
„L“ k datu 10.2.2015,
-
„T“ k datu 31.3.2015.
Kódem „P“ je zaměstnankyně přihlášena již z doby nástupu do zaměstnání.
Specifické situace
Minimální vyměřovací základ nemusí být rovněž dodržen ani u osoby:
-
Vykonávající veřejnou funkci nebo současně pracující pro jiného zaměstnavatele, pokud tyto osoby doloží, že subjekt, pro který jsou v této době činné, za ně odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
-
Dlouhodobě se zdržující v cizině, při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. - zaměstnavatel, který zaměstnanci poskytnul neplacené volno, má k dispozici kopii formuláře „Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině“, vystaveného příslušnou zdravotní pojišťovnou. I když pracovněprávní vztah trvá, zaměstnavatel zaměstnance odhlašuje kódem „O“ ode dne uvedeného v tomto prohlášení a znovu jej přihlásí dnem, ve kterém zaměstnanec po návratu znovu začne pracovat. Po příslušné období je totiž osoba vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění.
To znamená, že ani v těchto dvou situacích nemusí být v případě poskytnutí neplaceného volna dodržen minimální vyměřovací základ.
1 zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
2 zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
3 zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
4 Ustanovení části patnácté až osmnácté zákona č. 267/2014 Sb. nabývají účinnosti 31.12.2014. Ostatní ustanovení zákona nabývají účinnosti 1.1.2015.
5 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
6 osoby samostatně výdělečně činné