Úmrtí pojištěné osoby a sociální pojištění

Za osobu samostatně výdělečně činnou (dále také jen "OSVČ") se podle § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DP"), považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Smrtí OSVČ končí možnost vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo při ní spolupracovat. Spolupracující osoba mohla spolupracovat s OSVČ naposledy v tom dnu, v němž OSVČ zemřela. Ode dne následujícího po dni úmrtí OSVČ již není tato osoba považována za spolupracující OSVČ.

Při úmrtí nemocensky a důchodově pojištěné osoby vznikají některým právnickým a fyzickým osobám povinnosti a práva v sociálním pojištění a odvodu pojistného. U odvodu pojistného na sociální pojištění není zejména u OSVČ stejný postup jako při odvodu daně z příjmu fyzických osob a pojistného na zdravotní pojištění. V tomto článku je uveden postup v sociálním pojištění.

Pojistné na důchodové pojištění platí zaměstnanci, OSVČ a osoby dobrovolně důchodově pojištěné. Uvádí se postup při úmrtí pojištěnce v těchto systémech důchodového pojištění.

Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen "OSSZ") vedou registr OSVČ. Každá OSVČ, která začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, je povinna oznámit OSSZ zahájení této činnosti a její ukončení. V registru OSVČ mohou být i OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, které nebyly a ani nebudou v žádném kalendářním roce účastny důchodového pojištění, to znamená, že nikdy neplatily za dobu vedení v registru OSVČ pojistné na důchodové pojištění jako OSVČ.

Okresní správa sociálního zabezpečení musí zaznamenat v registru OSVČ její úmrtí. Matriční úřad je povinen podle § 11 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění SZ"), písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") údaje o úmrtí občanů starších 15 let a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Matriční úřady zasílají ČSSZ opis úmrtního listu.

U OSVČ, která nemá spolupracující osobu a ani zaměstnance, nemá nikdo povinnost oznámit OSSZ její úmrtí. U OSVČ, která vykonává činnost se spolupracující osobou, je spolupracující osoba povinna podle § 46 odst. 2 zákona o organizaci a provádění SZ oznámit příslušné OSSZ též den úmrtí OSVČ, s níž spolupracovala při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání, či nikoliv. Oznámí-li spolupracující osoba, že nepokračuje v samostatné výdělečné činnosti, splnila tím zároveň povinnost oznámit podle § 48 odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění SZ ukončení činnosti, protože pro oznámení o skončení samostatné výdělečné činnost je podle § 48b odst. 1 zákona o organizaci a provádění SZ předepsána písemná forma, nikoliv předepsaný tiskopis.

Podle § 93 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP"), fyzická osoba, která do skončení řízení o projednání dědictví pokračuje v živnosti po úmrtí fyzické osoby, která byla zaměstnavatelem, je povinna písemně ohlásit do 30 dnů OSSZ den úmrtí této fyzické osoby a své pokračování v její živnosti.

Zemře-li OSVČ, která nepodala za některý kalendářní rok přehled o příjmech a výdajích, nemusí za ni nikdo jiný přehled podávat. Podle § 15 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pojistném na SZ"), může za takovou OSVČ podat přehled její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí OSVČ. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ, a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí OSVČ, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.

Dědic bude podávat přehled zpravidla v případě, kdy bude u OSVČ, která platila zálohy, úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné vypočtené z dosažených příjmů. Přehled za OSVČ, která zemřela, podávají častěji vdovy a sirotci (jejich zákonní zástupci), pokud jsou považováni za nezaopatřené děti, než dědic samotný. Po zemřelé osobě, která byla účastna důchodového pojištění, náleží vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod při splnění stanovených podmínek. Jednou z těchto podmínek je splnění stanovené doby účasti na důchodovém pojištění. U OSVČ, která byla starší 28 roků a neměla ještě nárok na starobní důchod a nepobírala invalidní důchod, se vyžaduje účast na důchodovém pojištění v posledních 10 letech před úmrtím po dobu aspoň 5 let pro nárok na vdovský důchod a aspoň 2,5 roku pro nárok na sirotčí důchod. Pokud OSVČ nesplňuje tuto podmínku, protože nepodala za některé roky v tomto období přehled o příjmech a výdajích, může přehled podat dodatečně oprávněná osoba. Přitom nemusí být podán přehled za všechny roky, za něž podán nebyl, ale jen za "potřebné" roky. Tak například OSVČ nepodala přehled za 2 roky, ale v posledních 10 letech před úmrtím byla jen 4 roky důchodově pojištěná. Vdova může podat přehled pouze za jeden rok a za tento doplatit pojistné. Doba důchodového pojištění má vliv i na výši důchodu.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy za kalendářní měsíc ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Jestliže záloha není v této lhůtě zaplacena, je částka, která měla být uhrazena, dluhem. Z dlužné zálohy nabíhá penále podle § 20 odst. 2 zákona o pojistném na SZ penále naposledy za den, v němž byla zaplacena nebo v němž byl podán přehled anebo v němž měl být podán přehled. Záloha může být zaplacena v posledním dnu lhůty hotově v pokladně OSSZ, neboť platba v hotovosti se považuje za den připsání zaplacené částky na účet OSSZ (respektive ČNB).

Jestliže OSVČ zemře v období do konce splatnosti zálohy, například 20. 6., nebo před tímto dnem, nebyla za květen povinna zálohu platit. Zemře-li po lhůtě splatnosti zálohy, například 21. 6. a později, byla za květen povinna zálohu zaplatit. Dluh na zálohách, včetně penále, se stává součástí dědictví.

U osoby samostatně výdělečně činné, která zaplatila zálohy dopředu, například v únoru za leden až prosinec kalendářního roku, a v tomto roce zemřela, jsou zálohy přeplatkem za kalendářní měsíce, za něž už nemusely být placeny. Přeplatek bude také vypořádán v dědickém řízení.

U OSVČ, která podala přehled, ale doplatek pojistného do dne úmrtí neuhradila, vznikl dluh na pojistném, který bude vypořádán v dědickém řízení, pokud do té doby nebude uhrazen.

Podle § 12 odst. 2 zákona o pojistném na SZ zemře-li OSVČ, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí OSVČ, jinak se stává součástí dědického řízení. Doplatit pojistné je v tomto případě pro tyto osoby právo, nikoliv povinnost. Pokud někdo z oprávněných podal po úmrtí OSVČ přehled a podle tohoto přehledu mělo být pojistné doplaceno, tak v případě, že nebude doplaceno, nevzniká jemu a ani někomu jinému dluh na pojistném. Osoba, která přehled podala, není povinna pojistné doplatit, dluh se nestává součástí dědického řízení. Jedinou "sankcí" pro tuto osobu je, že kalendářní rok, za který nebylo pojistné doplaceno, nebude považován za dobu účasti OSVČ na důchodovém pojištění.

Při úmrtí zaměstnance má zaměstnavatel tyto povinnosti:

Zemře-li osoba dobrovolně důchodově pojištěná, může podle § 12 odst. 2 zákona o pojistném na SZ dlužné pojistné na důchodové pojištění zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí této osoby.

Nárok na dávky nemocenského pojištění po úmrtí pojištěnce (zaměstnance a OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění) je upraven v § 51 ZNP. Rozlišuje se, jestli pojištěnec uplatnil nárok na dávku ještě před tím, než zemřel, anebo nárok neuplatnil.

Poskytování důchodu v souvislosti s úmrtím osoby splňující podmínky nároku na důchod (oprávněná osoba) upravuje § 63 zákona o DP.

Pokud zemřela oprávněná osoba, která neuplatnila nárok na důchod, nemůže nikdo za ni nárok uplatnit.

Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. Nároky přecházející na tyto osoby nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

Podle § 116 odst. 1 zákona o organizaci a provádění SZ se dávky důchodového pojištění vyplácejí dopředu v měsíčních lhůtách. Je-li stanoven termín pro výplatu důchodu například na 10. den v měsíci, za období od 10. 8. do 9. 9. je důchod vyplacen 10. 8. Zemře-li poživatel 9. 8., tak výplata důchodu 10. 8. mu nenáleží; zemře-li 10. 8. nebo později, důchod vyplácený 10. den v měsíci mu náleží - důchod vyplacený 10. 8. není tedy přeplatkem, i když náleží za období od 10. 8. až do 9. 9.