Dary v jednoduchém účetnictví

Současná právní úprava jednoduchého účetnictví vychází ze ZÚ¹⁾ a z vyhlášky č. 507/2002 Sb.²⁾ Ani jeden předpis se výslovně darům a jejich účtování nevěnuje, postup je třeba dovodit. Dle druhu daru se o něm bude účtovat buď v peněžním deníku, případně v knize pohledávek a závazků nebo v pomocné knize o ostatních složkách majetku.

Finanční dary přijaté na běžný účet nebo do pokladny jsou účtovány do peněžního deníku - ideálně do zvláštního sloupce na straně Příjmů/Dary. Tento sloupec nemusí mít dopředu určený daňový charakter, jak to předpokládá příslušná vyhláška (informace se uvádějí v členění příjmů a výdajů, které je potřebné pro zjištění základu daně z příjmů - viz § 3 odst. 1 vyhlášky č. 507/2002 Sb.). Daňový charakter tohoto příjmu bude určen většinou po uzavření účetnictví. V případě čerpání prostředků z daru k nákupu je třeba účtovat tento výdaj také do příslušného sloupce Výdaje/Výdaje hrazené z daru. Jejich daňový charakter bude odvislý od rozhodnutí o daňové účinnosti daru.

V úvahu přichází i účtování o darech do knihy pohledávek a závazků. To v případě, že došlo k uzavření darovací smlouvy a k plnění z této smlouvy dojde později. Zde účetní jednotka musí účtovat o pohledávce.

Do pomocné knihy o ostatních složkách majetku zaúčtuje účetní jednotka převzatý hmotný dar - například dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek, zásobu nebo jiný finanční majetek.

Velmi problematicky se v jednoduchém účetnictví zaznamenává, že přijatý dar měl tzv. investiční charakter, neboli že byl přijat proto, aby z něj byl pořízen dlouhodobý majetek. Tuto skutečnost je nezbytné zaznamenat v příslušné části Pomocné knihy. Stejně tak se obtížně zaznamenávají dary v podobě bezplatně poskytnutých služeb. Pro účetní jednotky může být účelné, aby samy rozhodly o vedení evidence přijatých darů coby součásti Pomocné knihy.

Další potíže v účtování daru budou pramenit ze skutečnosti, že v jednoduchém účetnictví lze jen mimoúčetně zaznamenat tzv. časové rozlišení, které je typické pro podvojné účetnictví.

Jak již bylo v předchozích číslech časopisu UNES publikováno, přináší novela ZDP³⁾ již pro zdaňovací období 2014 změnu v daňových souvislostech darů. Ty se vztahují samozřejmě i na účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Tyto účetní jednotky budou principiálně postupovat podle již zmíněných publikovaných postupů. Ovšem s ohledem na charakter jednoduchého účetnictví se dá předpokládat, že nový způsob zdaňování příjmů právnických osob bude klást na jednoduché účetnictví značné rozšiřující evidenční nároky.

Účetní jednotka musí v rámci transformace hospodářského výsledku na základ daně rozhodnout o uplatnění či neuplatnění osvobození daru (v případě, že na toto osvobození má dle ZDP nárok). Pokud jde o finanční dar, pak je nezbytné promítnout daňový charakter jak příjmů, tak výdajů vztahujících se k daru do základu daně. V případě, že dar byl nefinanční neinvestiční, je třeba jeho přijetí a případnou spotřebu uplatnit v daňovém přiznání. Zároveň je nezbytné provést záznam rozhodnutí o daňovém charakteru daru do účetnictví (typicky v situaci, kdy dojde ke spotřebě daru až v budoucnosti).

Vzhledem k tomu, že problematika zdaňování darů podle ZDP je úplně nová, je třeba vyčkat případné metodiky Ministerstva financí ČR, které ozřejmí účetním jednotkám účtujícím v soustavě jednoduchého účetnictví, jak přijaté dary vykazovat, resp. prokazovat jejich daňový charakter v budoucnu.