Silniční daň

Vydáno: 13 minut čtení

Další daní, u které se poměrně rychle blíží termín pro podání daňového přiznání, je daň silniční. V tomto příspěvku se proto zaměříme na úpravu silniční daně ve vztahu k neziskovým poplatníkům. Silniční daň je upravena ZDS 1), v roce 2014 dosud nebyla žádná novela tohoto zákona přijata.

Silniční daň
Ing.
Zdeněk
Morávek
daňový poradce
Zdaňovacím obdobím je u silniční daně kalendářní rok a daňové přiznání se v souladu s § 15 ZDS podává nejpozději do 31.1. kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníka, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení. To tedy znamená, že daňové přiznání za zdaňovací období roku 2014 musí být podáno nejpozději do 31.1.2015. Nastává tedy to správné období se této dani začít věnovat.
Hned úvodem je vhodné předeslat, že neziskových subjektů se bude silniční daň týkat za situace, že silniční motorové vozidlo bude používáno k jiné než nepodnikatelské činnosti, z níž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně. Znamená to tedy, že podmínkou je používání silničního motorového vozidla k doplňkové či jiné činnosti nebo k ziskové nepodnikatelské činnosti.
Výjimkou jsou vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů, která jsou předmětem daně vždy, i v těchto případech se ale mohou na příspěvkové organizace vztahovat slevy na dani, jak je uvedeno dále.
 
Předmět daně
V případě neziskových subjektů platí, že předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla:
-
registrovaná v České republice, tj. taková, kterým je přidělena registrační značka obecním úřadem obce s rozšířenou působností, který vede registr silničních vozidel,
-
provozovaná v České republice, tj. taková, která používají pozemní komunikace v České republice; pokud tedy území České republiky opustí, přestávají být předmětem daně,
-
používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob (tedy i neziskových subjektů), pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů.
Z uvedeného tak vyplývá, že pokud by vozidlo bylo používáno k činnostem, z nichž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně, toto vozidlo předmětem silniční daně není.
Příklad
Příspěvková organizace města, kulturní zařízení, v souladu se svou zřizovací listinou provádí pouze hlavní činnost, tato činnost ve všech svých ohledech splňuje podmínky § 18a odst. 1 písm. a) ZDP a příjmy z ní plynoucí nejsou předmětem daně. K této své činnosti využívá silniční motorové vozidlo - užitkový automobil Citroen Berlingo.
Vzhledem k tomu, že příspěvková organizace vozidlo používá pouze k činnostem, z nichž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně, automobil Citroen Berlingo v tomto případě není předmětem silniční daně.
Odlišná pravidla platí pro vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice, která jsou předmětem daně silniční vždy, jedná se o povinné zohlednění předpisů EU2) v této oblasti. K problematice zdanění těchto vozidel lze odkázat na zajímavý
judikát
Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 7 Afs 64/2008-52 ze dne 31.7.2008.
Nicméně ZDS připouští pro veřejně prospěšné poplatníky u těchto vozidel určité úlevy v podobě slev na dani, které jsou upraveny v § 6 odst. 9 a 10 ZDS.
Z této úpravy potom vyplývá, že sazba daně se snižuje o 100% u těchto vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pokud neziskový subjekt používá takové vozidlo pouze k činnosti, z níž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně z příjmů, opět tedy typicky k činnostem, z nichž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně podle § 18a odst. 1 ZDP.
Obdobně se daň o 100% sníží za situace, kdy se jedná o výcviková vozidla v souladu s podmínkami stanovenými v § 6 odst. 9 ZDS.
Pokud by neziskový subjekt provozoval takové vozidlo, u kterého se sazba daně snižuje o 100%, nemá povinnost v průběhu zdaňovacího období platit zálohy.
Poplatníci daně, kteří provozují vozidlo s takto sníženou sazbou daně, nepodávají daňové přiznání, nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla. Příslušná úprava je obsažena v § 15 odst. 3 ZDS.
Příklad
Obec je provozovatelem nákladního vozidla s největší povolenou hmotností 5 tun. Vozidlo je používáno výhradně k činnosti obce, z níž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně z příjmů, k činnostem v rámci samostatné a přenesené působnosti obce.
Toto vozidlo je sice předmětem silniční daně, ale bude uplatněno snížení sazby daně o 100%, všechny podmínky pro toto snížení jsou naplněny.
Obec ve výše uvedeném případě nemusí podávat daňové přiznání k silniční dani, pokud nemá jiné vozidlo, u kterého by jí vznikla daňová povinnost.
Jestliže se jedná o taková vozidla s největší povolenou hmotností 12 a více tun, tam už snížení sazby daně není tak vysoké. Za stejných podmínek jako u vozidel nad 3,5 tuny a do 12 tun se snižuje sazba daně o 48%, tedy sazba daně činí pouze 52% stanovené roční sazby. Z toho ale vyplývá, že pokud je neziskový subjekt poplatníkem u takového vozidla, je povinen i tak zaplatit silniční daň, i když vozidlo používá pouze pro účely činností, z nichž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně.
Příklad
Obec je provozovatelem nákladního automobilu s největší povolenou hmotností 14 tun, jedná se o vozidlo se dvěma nápravami. Roční sazba daně potom činí 14 700 Kč. Vozidlo je využíváno pro účely nepodnikatelské činnosti obce, příjmy z této činnosti plynoucí nejsou předmětem daně z příjmů. Jsou tedy naplněny podmínky pro snížení sazby daně o 48%, která bude činit 7 644 Kč.
Co se týká povinnosti platit zálohy, z úpravy § 10 odst. 6 ZDS vyplývá, že poplatník daně, je-li provozovatelem vozidla se sníženou sazbou podle § 6 odst. 10 ZDS, platí pouze jednu zálohu na daň nejméně ve výši 70% roční daňové povinnosti nejpozději do 15. prosince zdaňovacího období.
ZDS v § 2 odst. 4 vymezuje i určitou skupinu vozidel, které nejsou předmětem daně. Z pohledu neziskových subjektů je vhodné upozornit zejména na zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, které se v praxi těchto subjektů vyskytují relativně často. I kdyby tedy tato vozidla byla používána pro účely činností, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně, silniční daň se platit nebude, protože tato vozidla nejsou předmětem daně silniční.
V § 3 ZDS jsou vymezena vozidla, která jsou osvobozena od daně, zmínit lze zejména vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly zapsaná v technickém průkazu vozidla jako kategorie L a jejich přípojná vozidla, a také vozidla poháněná vyjmenovanými druhy ekologických pohonů a motorů. Až na výjimky se vozidla osvobozená od daně uvádějí v daňovém přiznání.
Důležité je zdůraznit, že pro posouzení, o jaký druh vozidla se jedná, je vždy rozhodující zápis v technickém průkazu vozidla. Vzhledem k tomu, že druh vozidla často rozhoduje o způsobu zdanění, je technický průkaz velmi důležitým dokumentem i z pohledu silniční daně.
 
Základ daně a sazby daně
Způsob stanovení základu daně se liší podle toho, zda se jedná o osobní automobily, návěsy anebo o ostatní vozidla.
U osobních automobilů je základem daně zdvihový objem motoru v cm3.
U návěsů je základem daně součet největších povolených hmotností na nápravy (povolené zatížení náprav) v tunách a počet náprav.
U ostatních vozidel je základem daně největší povolená hmotnost (celková hmotnost vozidla) v tunách a počet náprav. Jedná se zejména o autobusy, nákladní automobily, přívěsy, tahače atd.
Potřebné údaje se opět vždy zjistí z technického průkazu vozidla. Základ daně se stanoví za každé vozidlo samostatně, tedy např. zvlášť za silniční motorové vozidlo a zvlášť za jeho přípojné vozidlo. Největší povolené hmotnosti jsou v technickém průkazu uvedeny v kg, do daňového přiznání poplatník tyto údaje převede na tuny.
Sazby daně jsou stanoveny jako roční a pro osobní automobily se pohybují od 1 200 Kč do 4 200 Kč a u návěsů a ostatních silničních vozidel se pohybují od 1 800 Kč do 50 400 Kč.
ZDS potom obsahuje další úpravy sazeb daně, které sazby daně ve většině případů snižují oproti těm základním, v jednom případě zvyšují. Jedná se o tyto úpravy sazeb daně:
-
Sazba daně se především snižuje v závislosti na době, která uplynula od data první registrace vozidla, smyslem je podpořit touto cestou nová vozidla. Sazba daně se tak snižuje o 48% po dobu následujících 36 kalendářních měsíců od data jejich první registrace a o 40% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců a o 25% po dobu následujících dalších 36 kalendářních měsíců. Snížení sazby daně tak trvá po dobu 108 kalendářních měsíců a týká se všech vozidel.
-
Sazba daně se dále snižuje o 25% u vozidel, která jsou používána pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě podle klasifikace produkce CZ-CPA, kód 01.61.10 Podpůrné služby pro rostlinnou výrobu, tyto případy se mohou objevit např. u zemědělských škol nebo školních statků.
-
Naopak u vozidel registrovaných poprvé v České republice nebo v zahraničí do 31.12.1989 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 zvyšuje o 25%, opět hraje roli ekologický aspekt.
Příklad
Spolek má zařazen v majetku osobní automobil Škoda 120 L, jedná se o vozidlo zaregistrované v roce 1987. Objem motoru je 1 188 cm3.
Roční sazba daně je dle § 6 odst. 1 ZDS 1 800 Kč, tato sazba bude zvýšena o 25%. Výsledná roční sazba bude činit 2 250 Kč.
Příklad
Příspěvková organizace pořídí do svého majetku osobní automobil Škoda Fabia, objem motoru je 1 198 cm3. Vozidlo je pořízeno jako zcela nové, datum první registrace 1.10.2014.
Sazba daně v roce 2014 bude snížena o 48%, protože od data první registrace dosud neuplynulo více než 36 měsíců. Sazba daně činí 1 800 Kč ročně a bude snížena o 48%, tedy sazba daně po snížení činí 936 Kč.
Důležité je dále zdůraznit, že daňová povinnost se posuzuje měsíčně, tj. vozidlo je předmětem daně v těch měsících, kdy jsou splněny všechny podmínky současně. Pokud tedy navážeme na předchozí příklad a budeme předpokládat, že Škoda Fabia bude používána k doplňkové činnosti příspěvkové organizace po zbytek roku, daň za rok 2014 bude činit 3/12 roční sazby, tj. 3/12 z částky 936 Kč = 234 Kč. Za období 01-09/2014 vozidlo z logických důvodů nemohlo být předmětem daně.
 
Zálohy na daň
Samotná daň se hradí formou záloh na daň, které jsou splatné do 15.4., 15.7., 15.10. a do 15.12. Záloha se vypočte jako součin 1/12 roční sazby daně za každý měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla, trvala nebo zanikla. Příslušné kalendářní měsíce se posuzují za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí s výjimkou zálohy k 15.12.
Rozhodné období pro platbu zálohy:
-
u zálohy splatné do 15.4. je to leden, únor, březen,
-
u zálohy splatné do 15.7. je to duben, květen, červen,
-
u zálohy splatné do 15.10. je to červenec, srpen, září,
-
u zálohy splatné do 15.12. je to říjen a listopad,
-
daň za prosinec se zálohově neplatí, ale doplácí se při podání daňového přiznání.
Zálohy na daň je ale možné zaplatit i najednou dopředu na celé zdaňovací období, čímž se alespoň sníží administrativní nároky s tím spojené.
 
Neziskový subjekt jako zaměstnavatel
Kromě případů, že neziskový subjekt je provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu, může být poplatníkem také v situaci, že je zaměstnavatelem, který vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. Pro tyto případy ZDS upravuje v § 6 odst. 4 speciální sazbu daně, a to 25 Kč za každý den použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla. Poplatník má v těchto případech možnost zvolit, zda pro něj bude výhodnější poměrná část roční sazby daně nebo tato denní sazba. Zvolený způsob výpočtu ale nemůže v průběhu zdaňovacího období, tedy pro účely výpočtu záloh, měnit. Z úpravy § 15 odst. 2 ZDS ale vyplývá možnost při výpočtu daně v daňovém přiznání zvolený postup při placení záloh změnit.
Příklad
Příspěvková organizace použila v roce 2014 pro účely činností, které jsou předmětem daně z příjmů, vozidlo zaměstnance, a to takto:
-
v únoru 2 jízdy,
-
v dubnu 10 jízd,
-
v červenci 10 jízd,
-
v srpnu 12 jízd,
-
v listopadu 8 jízd.
Jedná se o vozidlo s roční sazbou daně 1 800 Kč, zaměstnanci byly vyplaceny cestovní náhrady. Zaměstnanec za vozidlo silniční daň neplatí. Jedná se o vozidlo, u kterého se neuplatní snížení sazby daně z titulu data první registrace ani jiná úprava sazby daně.
Záloha k 15.4.2014 bude zaplacena ve výši 50 Kč, bude zvolena denní sazba, která je výhodnější proti roční, tj. 150 Kč/měsíc. Zvolený způsob výpočtu záloh nelze v průběhu zdaňovacího období měnit, proto k 15.7. bude zaplacena záloha ve výši 250 Kč, k 15.10. ve výši 550 Kč a k 15.12. ve výši 200 Kč. Po skončení zdaňovacího období se ale ukáže, že roční sazba je pro poplatníka výhodnější, a ten má v daňovém přiznání možnost způsob výpočtu změnit. Daň podle roční sazby bude 750 Kč (5 x 150 Kč), zaplacené zálohy jsou 1 050 Kč, v daňovém přiznání bude proto vykázán přeplatek na dani ve výši 300 Kč.
Závěrem doplňme, že na webu Finanční správy ČR již byly zveřejněny pokyny k vyplnění přiznání k dani silniční za zdaňovací období 2014 nebo jeho část (tiskopis 25 5408 MFin 5408 - vzor č. 21), poslední zveřejněná verze daňového přiznání je tiskopis 25 5407 MFin 5407 - vzor č. 15.
1) zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
2) Evropská unie