1)Ve zdravotním pojištění je z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti rozhodující to, zda zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem „klasickou“ pracovní smlouvu, nebo zda bude zaměstnanec pracovat na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V následujícím textu formou příkladů rozebereme postup zaměstnavatele v různých situacích dle právních podmínek roku 2014.
Vybrané pracovněprávní vztahy a ZP v roce 2014 v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Pracovní smlouva
Podstatnou odlišností pracovní smlouvy od dohod o provedení práce (dále jen „DPP“) či dohod o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) je ve zdravotním pojištění skutečnost, že s ohledem na výši zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnavatel nepřihlíží u pracovní smlouvy k rozhodné částce „započitatelného příjmu“ 2 500 Kč (u DPČ), resp. 10 000 Kč, která naopak významně ovlivňuje placení pojistného u DPP.
V případě pracovní smlouvy se pojistné odvádí z jakékoli výše zúčtovaného příjmu. Příjem na základě pracovní smlouvy, zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se vždy považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání, neboť zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti. Pojistné by se odvádělo ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i nižšího než minimum 8 500 Kč) za předpokladu, že tento zaměstnanec:
-
má současně příjmy z jiného zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné nejméně z částky minimálního vyměřovacího základu 8 500 Kč, případně je v součtu příjmů této částky dosaženo nebo,
-
je současně OSVČ a platí od ledna 2014 měsíční zálohy nejméně v částce 1 752 Kč.
Jestliže by nebyla splněna žádná z těchto podmínek, prováděl by zaměstnavatel při příjmu nižším než 8 500 Kč dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Pokud se však na zaměstnance nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního příjmu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejném všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (např. u osob, za které je plátcem pojistného stát), odvádí se pojistné ze skutečné výše dosaženého příjmu za předpokladu, že příslušné skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.
Dohoda o pracovní činnosti
Osoba činná na základě DPČ se považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud dosáhne příjmu alespoň ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, neboli dosáhne v kalendářním měsíci roku 2014 „započitatelného příjmu“ (vyměřovacího základu) nejméně 2 500 Kč. Dalšími osobami, na které se tyto podmínky vztahují, jsou členové družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci a jsou jím za tuto práci odměňováni a dobrovolní pracovníci pečovatelské služby.
Příklad
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem DPČ na období od 7.-22.1.2014 (ve kterém i pracoval) s hrubým příjmem za odpracované dny ve výši 5 800 Kč. Pro zaměstnavatele platí povinnost dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.
Zúčtovaný příjem za rozhodné období kalendářního měsíce ledna zakládá svojí výší účast zaměstnance na zdravotním pojištění, z tohoto důvodu se tato osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Na základě této skutečnosti zaměstnavatel přihlásí a odhlásí zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k uvedeným datům a odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu. Dopočet do poměrné částky minimálního vyměřovacího základu se neprovádí, jelikož příjem zaměstnance přesáhl za 16 kalendářních dnů trvání zaměstnání poměrnou část (PČ) minima, která se vypočte takto:
PČ = (16:31) x 8 500 = 4 387,09 Kč
Na základě sjednané dohody o pracovní činnosti má tato osoba v měsíci lednu 2014 vyřešen svůj pojistný vztah, byť dohoda trvala pouze po část kalendářního měsíce. Kdyby však zúčtovaný příjem nedosáhl v tomto měsíci 4 387,09 Kč, musel by být proveden dopočet do vypočtené částky poměrného minima.
Příklad
Pracovník, na kterého se stejně jako v předcházejícím příkladu vztahuje podmínka odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, uzavřel se zaměstnavatelem jako své jediné zaměstnání dohodu o pracovní činnosti na období od 2. 1.-30.4.2014 s hrubým příjmem 7 000 Kč. V měsíci březnu však byl zaměstnanec nemocen a jeho příjem činil za tento měsíc pouze 2 200 Kč.
Zaměstnavatel provede dopočet do minimálního vyměřovacího základu (v únoru a v dubnu), resp. do jeho poměrné části (v lednu). Protože příjem zaměstnance nedosáhl v měsíci březnu alespoň 2 500 Kč, použije zaměstnavatel ve vztahu ke zdravotní pojišťovně kód „O“ k datu 28. 2., čímž oznámí, že tato osoba přestala být k tomuto datu pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnancem. V měsíci březnu si musí pojištěnec vyřešit svůj pojistný vztah (na což jej může zaměstnavatel upozornit), a to tím způsobem, že se například na tento měsíc přihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí pojistné v částce 1 148 Kč.
Opětovně pak zaměstnavatel zaměstnance přihlásí u zdravotní pojišťovny k 1. 4. Bývá-li výše zúčtovaného příjmu zaměstnavateli známa s určitým časovým odstupem (což jsou typicky tyto případy), plní oznamovací povinnost do osmi dnů ode dne skončení příslušného kalendářního měsíce, v tomto případě března. Pokud by však byly zaměstnanci vypláceny dávky nemocenského pojištění v měsíci březnu, byť jen po část měsíce, měl by v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen touto „státní“ kategorií (nutno dokladovat zdravotní pojišťovně) a nemusel by platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Souběžné příjmy
Je-li při souběhu zaměstnání s podnikáním vyměřovací základ zaměstnance alespoň na úrovni minimální mzdy 8 500 Kč, nemusí tato osoba jako OSVČ platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2014 doplatí jednorázovou úhradou v roce 2015 (do osmi dnů po podání Přehledu). Pojistné ze samostatné činnosti se odvádí sazbou 13,5% z 50% skutečných příjmů po odpočtu výdajů.
Pokud je zaměstnanci pravidelně zúčtován příjem nižší než minimální mzda a samostatná činnost je tak hlavním zdrojem jeho příjmů, pak platí následující:
-
Tento zaměstnanec odvádí ve své samostatné činnosti měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 752 Kč. Pokud by tyto zálohy neplatil, musel by být v zaměstnání proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné pak zaměstnavatelem odvedeno v částce 1 148 Kč.
-
OSVČ zaměstnavateli formou Čestného prohlášení dokládá, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. V zaměstnání nemusí být u pracovní smlouvy nebo u dohody o pracovní činnosti dodržen minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.
Podotýkám, že pojištěnec musí být u zdravotní pojišťovny přihlášen jako OSVČ i v těch případech, kdy je jeho samostatná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.
Dohoda o provedení práce
Podmínkou pro přihlášení osoby jako zaměstnance a následnou úhradu pojistného podle zákona je výše příjmu přesahujícího při dohodě o provedení práce 10 000 Kč. Pokud tato podmínka splněna není, zaměstnavatel zdravotní pojištění takříkajíc „neřeší“. Specifikum představuje situace (obdobně jako u dohod o pracovní činnosti při příjmu do 2 500 Kč), kdy v případě trvající DPP musí být při poklesu příjmu na částku 10 000 Kč a nižší zaměstnanec u zdravotní pojišťovny na příslušný kalendářní měsíc odhlášen. Rovněž tak musí zaměstnavatel vždy věnovat pozornost příjmu případně zúčtovanému po skončení takové dohody, která výší zúčtovaného příjmu založila, či nezaložila účast na zdravotním pojištění.
Příklad
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce od 2. 1. do 31.3.2014 s příjmem za měsíc leden 8 700 Kč, za měsíc únor 12 000 Kč a za měsíc březen 9 400 Kč.
Pouze v měsíci únoru zakládá zúčtovaný příjem svojí výší účast zaměstnance na zdravotním pojištění, neboli v tomto měsíc vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání. Z této skutečnosti vyplývá pro zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 1. 2., odhlásit k datu 28. 2. a za únor odvést pojistné podle zákona.
Plnění oznamovací povinnosti u dohod
Jak u DPČ, tak u DPP přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
Závěr
Pokud výše příjmu, zúčtovaná na základě DPČ nebo DPP, nezakládá účast na zdravotním pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel takového zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny a rovněž není povinen činit žádné další úkony. Za této situace si svůj pojistný vztah pro daný kalendářní měsíc řeší pojištěnec sám.
1 zdravotní pojištění