Schvalování účetní závěrky ÚSC, DSO a PO

(mezitímní účetní závěrka není závěrkou k rozvahovému dni, nedochází k uzavírání účetních knih).

Účetní obdobím je u vybraných účetních jednotek územních rozpočtů (ÚSC, DSO, RRRS, PO) kalendářní rok. Mimořádná účetní závěrka a její schvalování připadá v úvahu např. při zrušení PO v průběhu roku.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. srpna 2013. Právní úprava vyhlášky č. 220/2013 Sb. byla

Výše uvedené předpokládá předložení zejména následujících podkladů:

Zavázání členů kontrolního orgánu si nelze vykládat tak, že závěry z jejich kontrol nelze schvalujícímu orgánu předložit. Dle § 13 zákona č. 320/2001 Sb.,⁹⁾ se vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami do konce roku 2013 řídí částí třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon 552/1991 Sb., byl zrušen a s účinností od 1.1.2014 se výkon veřejnosprávní kontroly na místě řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Zde tuto otázku řeší § 20 odst. 3:

Obdobná povinnost zachování a zproštění mlčenlivosti je uvedena i v § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 420/2004 Sb., a zde je přitom podmínkou schválení závěrečného účtu vyvěšení závěrů z přezkoumání hospodaření.

Z § 5 vyhlášky č. 220/2013 Sb. nevyplývá dotčené jednotce přímá povinnost přikládat ke schvalované účetní závěrce zprávy auditora, zprávy z interního auditu, nebo zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření v případě, že nejsou v období přípravy podkladů a schvalování účetní závěrky zpracovány. Vyhláška č. 220/2013 Sb. však v § 13 k organizaci činnosti související se schvalováním účetní závěrky ukládá:

Z výše uvedeného je zřejmé, že od doby platnosti vyhlášky č. 220/2013 Sb. ke schvalování účetních závěrek vzniká dotčené osobě povinnost organizovat činnosti tak, aby příslušné dokumenty byly součástí podkladů pro schválení účetní závěrky. To by mělo být například promítnuto do plánu interního auditu a finančních kontrol a určení termínu pro schválení účetní závěrky tak, aby byla k dispozici zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření.

mají povinnosti ohledně předkládání příslušných zpráv jednodušší. I zde však Jiná opatření mohou spočívat například ve volbě zaměření průběžných a následných kontrol v rámci vnitřního kontrolního systému na oblast účetnictví, nebo v pověření finančního a kontrolního výboru zastupitelstvem obce úkoly v této oblasti, případně ve složitějších případech využít služeb externího auditora, nebo účetního poradce.

(§ 13-15 vyhlášky č. 220/2013 Sb.)

Účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalujícím orgánem, zprávy interního auditu či z finančních kontrol, případně od auditora by měly být předmětem vyžádání již při organizování činnosti příprav schvalování účetní závěrky v průběhu účetního období, aby bylo možné včas zjistit případné nedostatky a odstranit je ještě před zpracováním účetní závěrky k rozvahovému dni.

Pro účely vyhlášky se dle § 3 rozumí:

(§ 6-12 vyhlášky č. 220/2013 Sb.)

Vybrané účetní jednotky tedy v případě zjištění chyb v účetní závěrce k rozvahovému dni nepostupují podle § 17 odst. 7 ZÚ. Odeslanou účetní závěrku do CSÚIS¹⁰⁾ po jejím potvrzení již znovu neotvírají, ale případné chyby, které brání jejímu schválení dle vyhlášky č. 220/2013 Sb., opraví v následujícím účetním období. Z těchto důvodů je vhodné stanovit termín schválení tak, aby byl znám výsledek přezkoumání hospodaření krajským úřadem, nebo auditorem a případná zjištění související s požadavky dle § 4 vyhlášky č. 220/2013 Sb. mohla být promítnuta opravnými zápisy do účetnictví. Opravy musí být doloženy opravnými účetními záznamy a musí být doplněny náležitosti účetních záznamů tak, aby odpovídaly platným předpisům a požadavkům schvalujícího orgánu.

Na základě přezkumu účetnictví a zjištěných nedostatků v úplnosti, správnosti, průkaznosti účetnictví, nebo v nedovoleném pozměňování dokladů [nedostatky dle § 10 odst. 3 písm. c)] nemusí být schválen závěrečný účet za běžný rok, ale po opravě těchto nedostatků v následujícím roce může být schválena účetní závěrka. Vzhledem k tomu, že závěrečný účet se schvaluje hlasováním členů zastupitelstva a těm nelze přikázat, jak mají hlasovat, nelze ani zde předjímat, že závěrečný účet neschválí. Tím spíš, když bude zdokladováno, že nedostatky zjištěné přezkumem hospodaření byly napraveny.

Z účetní závěrky se pořizuje který obsahuje popis skutečností, pro které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění neschválení s důrazem na skutečnosti vyjmenované v § 4 a lhůtu k odstranění zjištěných vad. V případě neschválení z formálních důvodů se uvede, které podklady a v jakém rozsahu musí být dodatečně předloženy.

Na základě nedostatků uvedených v zápise odstraní dotčená účetní jednotka zjištěné vady a dodá požadované podklady ve stanoveném termínu. Pokud tak nelze učinit, informuje o tom neprodleně schvalující orgán.

Pokud účetní jednotka zajistí ve stanovené lhůtě nápravu skutečností, které byly důvodem neschválení při prvním projednání tak, aby odpovídaly požadavkům dle § 6 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 220/2013 Sb., schvalující orgán neprodleně účetní závěrku schválí. Schválí ji i v případě, že případné nenapravené skutečnosti nemají za následek to, že účetní závěrka včetně doložených oprav a doplněných podkladů neposkytuje věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace účetní jednotky (doložené podklady obsahují drobné formální nedostatky).

jsou obsahově stejné jako u ÚSC mimo zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Dále se na PO vztahuje také ustanovení § 29 k dalším činnostem souvisejícím se schvalováním účetní závěrky, kde je stanoveno:

Malá odbočka k PO - otázka schvalování účetní závěrky a přidělování do fondů:

Přesto se jeví jako nejvhodnější před schvalováním účetní závěrky PO Ke schválení přídělů do fondů se doporučuje zároveň předložit

je obdobný jako u ÚSC, schvalujícím orgánem je však rada obce. U obcí, kde není rada, je schvalujícím orgánem zastupitelstvo obce. Protokol o schválení účetní závěrky má náležitosti podle § 11 vyhlášky č. 220/2013.

Vzhledem k tomu, že vyhláška hovoří o předání podkladů a další komunikaci v otázce schvalování účetní závěrky mezi dotčenou účetní jednotkou (PO) a schvalující účetní jednotkou (obec - zřizovatel), je zřejmé, že musí být na obou stranách podle § 27 určeny Tyto dotčené osoby budou spolupracovat i při organizaci činností předcházejících schvalování účetní závěrky v průběhu účetního období. Zároveň mají poskytnout schvalující účetní jednotce průběžné informace o správnosti, úplnosti a průkaznosti vedení účetnictví. Jedná se o materiály vyžádané schvalující jednotkou, což mohou být mezitímní účetní závěrky, informace z finančních kontrol a zpráv interního auditu, nebo auditora.