Jak nestátní neziskové organizace přispívají do státního rozpočtu?

Vydáno: 6 minut čtení

Počátkem března tohoto roku se na půdě Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo veřejné slyšení na téma Budoucnost financování neziskového sektoru. V rámci veřejného slyšení se senátoři, zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci neziskového sektoru dozvěděli informace o dlouhodobém rámci podpory nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“), ale také byly diskutovány problémy daňových a dalších legislativních podmínek pro dlouhodobou udržitelnost fungování neziskového sektoru. V rámci této problematiky byly prezentovány i závěry vyplývající z exkluzivních dat poskytnutých k tomuto účelu Ministerstvem financí ČR.

Jak nestátní neziskové organizace přispívají do státního rozpočtu?
doc. Ing.
Jan
Stejskal
Ph.D.
Nejprve je třeba uvést, že za podmínek uvedených v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“), není nezbytné, aby se všechny NNO registrovaly k dani z příjmů právnických osob. Z evidence daňové správy vyplynulo, že meziročně se počet registrovaných daňových subjektů z řad NNO zvyšuje. Zajímavé je, že jejich absolutní počet sotva převyšuje padesát tisíc, kdežto počty dříve občanských sdružení a jejich organizačních jednotek, nově spolků a dalších právních forem NNO převyšují podle databáze ČSÚ 110 000 Kč. Největší poměr z registrovaných je spolků (93%).
Byť počet registrovaných k dani roste, paradoxně klesá poměr těch, kteří v konečném důsledku podávají daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“). Nejvíce podávají daňové přiznání obecně prospěšné společnosti. Z registrovaných jich podává přiznání 70%. Podrobný přehled uvádí tabulka 1.
Tabulka 1: Přehled registrovaných NNO a těch, kteří podávají přiznání k DPPO v letech 2008-2012
 I------I--------------------I-------------------------I----------------------I I Rok  I   Celkový počet    I Celkový počet těch, co  I   Procentní podíl    I I      I   registrovaných   I  podaly přiznání DPPO   I                      I I------I--------------------I-------------------------I----------------------I I 2008 I       48 998       I         29 605          I        60,42         I I------I--------------------I-------------------------I----------------------I I 2009 I       48 296       I         29 218          I        60,50         I I------I--------------------I-------------------------I----------------------I I 2010 I       49 532       I         29 628          I        59,82         I I------I--------------------I-------------------------I----------------------I I 2011 I       51 679       I         30 175          I        58,39         I I------I--------------------I-------------------------I----------------------I I 2012 I       53 760       I         31 420          I        58,44         I I------I--------------------I-------------------------I----------------------I Zdroj: MFČR  
Zajímavostí je, že průměrná výše základu daně NNO, jež podaly přiznání k DPPO, po úpravě o odčitatelnou položku podle § 20 odst. 7 ZDP se pohybuje v pětiletém období těsně kolem 30 000 Kč. Celkový základ daně za všechny tyto poplatníky převyšuje 1 mld. Kč.
Podané daňové přiznání k DPPO však nutně neznamená, že NNO odvede státu nějakou daň. Průměrně jen 5% ze všech NNO, které podaly daňové přiznání k DPPO v daném roce, v konečném důsledku odvede daň do státního rozpočtu. Absolutní počet takových poplatníků v celé České republice je něco přes 1 400. Při zohlednění výše uvedeného je možné dojít k alarmujícímu zjištění - 60% všech registrovaných k DPPO podává příslušné daňové přiznání a jen cca 5% z nich nějakou daň státu odvede.
Tabulka 2: Počet poplatníků NNO, kteří odvádí daň z příjmů PO v letech 2008-2012
 I------I-------------------------------I-----------------------------------I I Rok  I Počet NNO, které platily DPPO I Podíl ze všech registrovaných NNO I I------I-------------------------------I-----------------------------------I I 2008 I             1 504             I              5,08%                I I------I-------------------------------I-----------------------------------I I 2009 I             1 352             I              4,63%                I I------I-------------------------------I-----------------------------------I I 2010 I             1 499             I              5,06%                I I------I-------------------------------I-----------------------------------I I 2011 I             1 433             I              4,75%                I I------I-------------------------------I-----------------------------------I I 2012 I             1 427             I              4,54%                I I------I-------------------------------I-----------------------------------I Zdroj: MFČR 
Existují i rozdíly mezi právními formami v podílu těch NNO, které podávají daňové přiznání k DPPO. Nejvíce podávají přiznání obecně prospěšné společnosti (11,5% z registrovaných), dále nadace (9,98%) a pak spolky (4,79%).
K tomuto zjištění je třeba doplnit, že aby bylo možné daňové přiznání k DPPO odevzdat, je třeba zpracovat účetnictví, vyčíslit daňový základ a daň vypočíst. Všechny uvedené úkony však nejsou v praxi NNO jednoduché. Důvodem je významně složitá právní úprava zdaňování NNO, která nebyla dlouhá léta systémově změněna (zjednodušena). Soudobá právní úprava akceptovala připravovaný zákon o veřejné prospěšnosti a některé ze zákonných tezí nemohly být díky neschválení zmíněného zákona vůbec aplikovány. ZDP novelizovaný zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb.3) s účinností od 1. ledna 2014 zavedl určité změny zdaňování vybraných právních forem NNO, ovšem většina NNO (typicky spolky a pobočné spolky) se změny opět nedočkala. Tyto NNO jsou tedy stále nuceny plnit své legislativou dané povinnosti a to i přesto, že jim to způsobuje nemalé náklady (jen přímé náklady na zpracování účetnictví a daňové přiznání u NNO, jež podávají přiznání k DPPO, jsou odhadovány na víc jak 100 mil. Kč).
Odpověď na otázku z názvu tohoto příspěvku poskytne následující tabulka 3. Celkový roční daňový výnos z DPPO, který stát získá od NNO, byl v roce 2012 jen 185 600 000 Kč. Podrobný vývoj a průměrná výše odvedené daně jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3: Vývoj daňového výnosu z DPPO odvedeného NNO v letech 2008-2012
 I------I----------------------------------I---------------------------I I Rok  I Celkem odvedená DPPO (v mil. Kč) I Průměrná výše daně (v Kč) I I------I----------------------------------I---------------------------I I 2008 I              199,9               I          132 890          I I------I----------------------------------I---------------------------I I 2009 I              174,8               I          129 312          I I------I----------------------------------I---------------------------I I 2010 I              185,5               I          123 786          I I------I----------------------------------I---------------------------I I 2011 I              173,3               I          120 940          I I------I----------------------------------I---------------------------I I 2012 I              185,6               I          130 083          I I------I----------------------------------I---------------------------I Zdroj: MFČR  
Uvedené daňové výnosy v jednotlivých letech nezaznamenávají žádnou významnou dynamiku. S ohledem na náklady daňové správy, která zpracovává desetitisíce daňových přiznání, se jedná o zcela zanedbatelné hodnoty. Zajímavé však je, že 50 poplatků z řad NNO (což je 3,5% ze všech NNO, které odvedly nějakou DPPO v roce 2012) odvede do státního rozpočtu cca 100 mil. Kč, tedy 53% celkového výnosu. Zarážející je, že jeden jediný poplatník odvedl na dani v roce 2012 celých 27 mil. Kč.
Závěry z uvedených faktů si může učinit každý čtenář sám. Na druhou stranu je nezbytné upozorňovat na tyto skutečnosti i proto, že jsou důkazem vysoké neefektivity výběru daní, a to jak na straně státu, tak na straně samotných poplatníků. Ukazuje se jako významně neefektivní nutit většinu neziskových organizací s nízkými obraty (které podle analýzy daňové přiznání buď nepodávají nebo DPPO v konečném důsledku neplatí), aby vedly složité účetní evidence a zpracovávaly daňová přiznání a plýtvaly svými silami i penězi na neužitečné aktivity. Stejně tak by měl postupovat i stát, který by měl daleko účelněji vynakládat své prostředky na daňovou správu.
3 zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů