Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2013

Vydáno: 19 minut čtení

V následujícím příspěvku bych se chtěl ještě krátce věnovat problematice daňového přiznání u neziskových poplatníků za zdaňovací období roku 2013. Je pravdou, že momentálně hýbe naším právním prostředím zejména rekodifikace soukromého práva a změny, které tato naprosto zásadní událost přinesla, ovšem v současné době je nutné ještě podat daňové přiznání za rok 2013, a to ještě podle „staré“ právní úpravy. Upozornění na některé důležité skutečnosti související s vyplněním daňového přiznání je cílem tohoto příspěvku.

Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2013
Ing.
Zdeněk
Morávek
daňový poradce
Legislativa
Na úvod ještě jednou zopakujme, že z pohledu velkého množství změn, které přineslo zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., je rozhodující bod 1. přechodných ustanovení k tomuto zákonnému opatření, podle kterého se pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, použije zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu. To tedy znamená, že pro zdaňovací období roku 2013 bude
relevantní
úprava zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), do 31.12.2013.
 
Povinnost podat daňové přiznání
Co se okolností, za kterých je nutné podat daňové přiznání v případě neziskového poplatníka, týče, je nutné vycházet z úpravy § 38m ZDP. Z této úpravy vyplývá, že u poplatníků právnických osob obecně platí, že daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. To tedy znamená, že právnické osoby musí podat daňové přiznání vždy, za jakýchkoliv okolností, ovšem neziskoví poplatníci mají určité výjimky, které jsou obsaženy v § 38m odst. 6 ZDP. Z tohoto ustanovení potom plyne, že
neziskový poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, anebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 9, tj. dodanit nevyužitou část daňové úspory z předchozího zdaňovacího období.
Příklad
Příspěvková organizace za příslušné zdaňovací období měla příjem pouze v podobě
dotace
a příspěvku z veřejného rozpočtu a dále z úroků z vkladů na běžném účtu.
Dotace
a příspěvky z veřejných rozpočtů nejsou předmětem daně v souladu s § 18 odst. 4 písm. b) ZDP, úroky z vkladů na běžném účtu nejsou předmětem daně v souladu s § 18 odst. 4 písm. c) ZDP.
Příspěvková organizace tak má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, a proto jí nevzniká povinnost podat daňové přiznání.
Dále je k problematice daňového přiznání ještě vhodné upozornit, že v souladu s § 38m odst. 7 ZDP se na neziskové poplatníky, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, a splňují tedy podmínky, za kterých nemusí podávat daňové přiznání, nevztahuje povinnost sdělit tuto skutečnost správci daně podle daňového řádu (viz § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „“]). Jedná se tedy o administrativní zvýhodnění pro tyto daňové subjekty.
 
Lhůta pro podání daňového přiznání
Co se týká
lhůty pro podání daňového přiznání
, ta je dána § 136 DŘ. Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím uvedené tříměsíční lhůty.
Příklad
Pokud tedy budeme předpokládat, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, za rok 2013 musí být daňové přiznání podáno do 1.4.2014. Pokud bude neziskový poplatník podléhat povinnému auditu nebo pokud zplnomocní ke zpracování a podání daňového přiznání daňového poradce, musí být daňové přiznání podáno do 1.7.2014. Při zplnomocnění daňového poradce ale tato lhůta platí, pokud bude příslušná plná moc uložena u správce daně nejpozději do 1.4.2014.
Jenom pro úplnost doplňme, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posunutí termínu na 1.4. a 1.7. vyplývá z úpravy § 33 odst. 1 DŘ, podle kterého lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty.
 
Způsob podání daňového přiznání
Daňové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Pro zdaňovací období roku 2013 se jedná o tiskopis MF 5404, vzor č. 24, pokyny k vyplnění daňového přiznání jsou v tiskopisu MF 5404/1, vzor ř. 24.
Součástí podání jsou též přílohy vyznačené v tiskopisu daňového přiznání, k tomu § 72 odst. 2 DŘ uvádí, že v tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní, je otázkou, zda se tomu ale vždy děje. Povinnou přílohou daňového přiznání je u neziskových poplatníků, kteří vedou účetnictví, účetní závěrka, tedy rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. V případě, že by se jednalo o poplatníky, kteří vedou v souladu se speciální úpravou § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), jednoduché účetnictví, přikládají k daňovému přiznání výkaz o majetku a závazcích a výkaz o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 5 ZU, ve znění platném do 31.12.2003.
Tiskopisy jsou k dispozici ke stažení na webových stránkách Finanční správy ČR, podání daňového přiznání včetně jeho příloh lze učinit též elektronicky formou datové zprávy, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky. K vyplnění lze využít aplikaci „Elektronická podání pro finanční správu“, která je taktéž k dispozici na webových stránkách Finanční správy ČR. Podání lze jako výstup z této aplikace odeslat i bez zaručeného elektronického podpisu, pokud bude toto podání do pěti dnů potvrzeno řádně podepsaným podáním, jak vyplývá z úpravy § 71 odst. 3 DŘ.
 
Sankce
Je nutné zmínit i možné dopady v případě nepodání přiznání. Pokud neziskový subjekt nepodá daňové přiznání, i když jej podat měl, jsou sankce stanoveny v § 250 odst. 1 DŘ. Daňovému subjektu vzniká
povinnost uhradit pokutu
, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než pět pracovních dnů, výše sankcí pro jednotlivé případy jsou obsaženy právě v § 250 odst. 1 DŘ.
Pokud by neziskovému subjektu
vznikla také povinnost hradit daň
, potom mu při pozdním podání daňového přiznání vzniká
také povinnost uhradit úroky z prodlení
. Jak totiž vyplývá z § 252 odst. 1 DŘ, daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. A jak vyplývá z § 135 odst. 3 DŘ, daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení. Z ustanovení § 252 odst. 2 DŘ potom následně vyplývá, že daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, i v tomto případě tedy existuje pětidenní „ochranné období“.
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
 
Vyplnění formuláře daňového přiznání
Co se týká samotného vyplňování formuláře daňového přiznání, vychází se výsledku hospodaření v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji v případě poplatníků, kteří vedou jednoduché účetnictví v souladu s úpravou § 38a ZU. Tento údaj, tedy výsledek hospodaření před zdaněním nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, se uvede na řádek č. 10 daňového přiznání a celý druhý oddíl daňového přiznání, tj. řádky č. 10 až ř. 360, slouží k transformaci výsledku hospodaření na základ daně nebo daňovou ztrátu a následný výpočet daně. Na řádku č. 10 se uvádí výsledek hospodaření před zdaněním, tj. rozdíl mezi výnosy zaúčtovanými na účtech účtové třídy 6 a nákladech zaúčtovaných na účtech účtové třídy 5, s výjimkou účtů účtové skupiny 59 - Daň z příjmů.
Z této skutečnosti ale vyplývá, že pokud neziskový poplatník obdržel nějaké příjmy či vynaložil nějaké výdaje, které sice do základu daně nepatří, a měly by tak být v rámci transformace na základ daně vyloučeny, ale tyto nejsou součástí výsledku hospodaření, žádná úprava se provádět nebude.
Příklad
Příspěvková organizace obdržela v roce 2013 peněžní dar, který zaúčtovala jako tvorbu rezervního fondu. Do konce roku 2013 platila úprava, že příjmy získané darováním nemovitosti, movité věci či majetkového práva nejsou předmětem daně, do základu daně tak tyto příjmy nepatří. Vzhledem ke skutečnosti, že přijetí tohoto daru bylo zaúčtováno MD 241/D 414, tento příjem není součástí výsledku hospodaření a prováděné úpravy se jej nijak týkat nebudou. V daňovém přiznání se tato skutečnost nijak neprojeví.
K jednotlivým řádkům
Co se týká konkrétních řádků daňového přiznání a jejich náplně, je možné konstatovat, že na řádcích 20 až 70 se uvedou částky zvyšující zisk, případně snižující ztrátu, a na řádcích č. 100 až 170 se uvedou částky snižující zisk, případně zvyšující ztrátu. Následně na řádku č. 200 bude vykázán základ daně po výše uvedených úpravách, který bude následně dále upravován na konečný základ daně. Konečný základ daně je vykázán na řádku č. 270 a daň na řádku č. 290.
K jednotlivým řádkům bych chtěl upozornit na následující skutečnosti:
-
Na řádku č. 30
se uvádějí částky, o které se podle § 23 odst. 3 písm. a) bodů 3 až 13 zvyšuje výsledek hospodaření. V případě neziskových poplatníků bude tento řádek použit zejména z důvodu úpravy § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 ZDP, tedy v případě, kdy příspěvková organizace bude povinna zvýšit základ daně o prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7 ZDP (odpočet pro neziskové poplatníky), a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků. Prostředky získané takto dosaženou daňovou úsporou daňové povinnosti mají být použity ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (s tím, že speciální úpravu mají poplatníci zřízení k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání, společenství vlastníků jednotek a poplatníci, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb). Pokud tato podmínka v tomto časovém období nebude splněna, je nutné odpovídajícím způsobem zvýšit základ daně, a to právě na řádku č. 30.
-
Na řádku č. 40
se uvádějí výdaje či náklady zahrnuté ve výsledku hospodaření, pokud je není možné uznat za výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tento řádek bude použit zejména v případě vyloučení nedaňových nákladů v doplňkové, jiné či vedlejší činnosti, tyto náklady budou dále rozvedeny v tabulce A přílohy č. 1 II. oddílu. V tomto případě se postupuje obdobně jako v případě podnikatelských subjektů.
-
Na řádku č. 62
, který nemá konkrétní vymezení, osobně doporučuji vyloučit náklady, které souvisejí s příjmy, které nejsou předmětem daně, tedy s příjmy souvisejícími se „ztrátovou“ hlavní činností, z níž plynoucí příjmy nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 4 písm. a) ZDP, a s příjmy z dotací a příspěvků, které nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 4 písm. b) ZDP, případně s úroky z vkladů na běžném účtu podle § 18 odst. 4 písm. c) ZDP.
-
Na řádku č. 101
se vylučují příjmy, které u neziskových poplatníků nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 4 ZDP, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření. Bude se jednat o nejčastěji používaný řádek v případě neziskových poplatníků, na tomto řádku budou vyloučeny příjmy ze ztrátové hlavní činnosti, příjmy z dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů a rozpočtů EU a příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu. Jedná se o příjmy, které se zcela jistě vyskytují u všech neziskových poplatníků, související náklady budou vyloučeny právě na řádku č. 62.
-
Na řádku č. 110
jsou vyloučeny příjmy osvobozené od daně podle § 19 ZDP. Ustanovení § 19 ZDP se do značné míry týká právě neziskových poplatníků, proto bude opět tento řádek velmi často využíván. Na tomto řádku budou vyloučeny zejména členské příspěvky vybraných právnických osob [§ 19 odst. 1 písm. a) ZDP], vyjmenované příjmy církví a náboženských společností [§ 19 odst. 1 písm. b) ZDP], vyjmenované příjmy nadací [§ 19 odst. 1 písm. r) ZDP], úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky [§ 19 odst. 1 písm. y) ZDP], příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby [§ 19 odst. 1 písm. zb) ZDP] a celá řada dalších. Související výdaje, které nelze považovat za daňově uznatelné, bych opět doporučil vyloučit na řádku č. 62, možné je i použití řádku č. 40, ale tam bude postup při správném vyplnění, zejména v návaznosti na tabulku A přílohy č. 1, II. oddílu, určitě složitější.
-
Na řádku č. 140
se vylučují příjmy, které se nezahrnují do základu daně podle § 23 odst. 4 ZDP (s výjimkou příjmů vylučovaných na jiných řádcích, tj. 120 a 130). Jedná se zejména o částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích. Může se jednat např. o příjmy z hlavní činnosti, které byly dosaženy a zaúčtovány až v následujícím roce po tom, co byly zaúčtovány související náklady, které byly vyloučeny jako náklady ztrátové hlavní činnosti. Obdobně by bylo postupováno u částky zaúčtované do příjmů (výnosů) podle účetních předpisů, pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu). Jedná se o ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) a g) ZDP.
-
Velmi často bude využíván řádek č. 251, na kterém neziskoví poplatníci uplatní odpočet podle § 20 odst. 7 ZDP, tedy snížení o 30% základu daně, maximálně však o 1 mil. Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Znamená to tedy, že pokud bude dosažen a vykázán základ daně do výše 300 000 Kč, neziskový subjekt daň platit nebude, ovšem je nutné také zajistit dodržení a následnou kontrolu stanovených podmínek. Jedná se o úpravu, která je v praxi neziskových poplatníků využívána velmi často. Ještě jednou upozorňuji, že speciální úpravu mají poplatníci zřízení k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání, společenství vlastníků jednotek a poplatníci, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb, a dále co se týká výše odpočtu také veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce.
-
Naopak je nutné upozornit, že odečet darů podle § 20 odst. 8 ZDP, který je vykazován
na řádku č. 260
, uplatněn nebude, protože z této úpravy vyplývá, že tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
-
Pokud bude i přes výše uvedené úpravy vykázán kladný základ daně,
na řádku č. 280
se uvádí sazba daně a na řádku č. 290 potom výpočet daně. Sazba daně činí za zdaňovací období roku 2013 19%, základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce dolů.
-
Zjištěnou daň lze snížit o slevy na dani, které jsou vykázány na řádku č. 300 a dále rozvedeny v tabulce H přílohy č. 1, II. oddílu. Jedná se o slevy z titulu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, v případě zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, se jedná o částku 18 000 Kč, v případě zaměstnance s těžším zdravotním postižením potom o částku 60 000 Kč za jednoho zaměstnance, případně poměrnou část, pokud je výsledkem přepočteného počtu desetinné místo. Úprava je obsažena v § 35 ZDP. Vždy je potřeba zvážit, zda je vhodné uplatnit odpočet podle § 20 odst. 7 ZDP nebo slevy na dani podle § 35 ZDP, pokud v součtu překračují případnou zjištěnou daň, protože odpočet podle § 20 odst. 7 ZDP je vázán na následné splnění podmínek, ale současně jej nelze případně uplatnit dodatečně v případě doměření ze strany správce daně nebo dodatečného daňového přiznání (tomu brání ustanovení § 38p ZDP). Naopak na slevu na dani je při zaměstnávání odpovídajících osob právní nárok a na žádné podmínky její uplatnění vázáno není.
-
Daň upravená o slevy je uvedena na řádku č. 310,
na řádku č. 360
se potom uvádí poslední známá daň pro účely stanovení výše a periodicity záloh podle § 38a ZDP. Případné zaplacené zálohy jsou potom vykázány v řádku č. 1 V. oddílu a na řádku č. 4 V. oddílu je vykázán nedoplatek nebo přeplatek daně. Tím je výpočet daně ukončen.
Opravné položky
Pokud by neziskový poplatník uplatňoval v rámci doplňkové či jiné činnosti opravné položky k neuhrazeným pohledávkám či rezervy na opravu hmotného majetku v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně, ve znění pozdějších předpisů, bude odpovídajícím způsobem vyplněna tabulka C přílohy č. 1, II. oddílu.
Vyplněna by měla být také tabulka K s vybranými ukazateli hospodaření, kterými jsou roční úhrn čistého obratu a průměrný přepočtený počet zaměstnanců.
Daňové odpisy
Pokud by neziskový poplatník uplatňoval daňové odpisy, protože by hmotný či nehmotný majetek využíval v souvislosti s dosahováním zdanitelných příjmů, bude odpovídajícím způsobem vyplněn řádek č. 50 (pokud účetní odpisy převyšují odpisy daňové) nebo řádek č. 150 (naopak daňové odpisy převyšují odpisy účetní). Uplatněné odpisy je pak nutné rozepsat do tabulky B přílohy č. 1, II. oddílu daňového přiznání.
Částky na jednotlivých řádcích se uvádějí zaokrouhleny na celé koruny, při zaokrouhlení se postupuje podle § 146 DŘ, pokud není v náplni jednotlivých řádků uvedeno jinak.
 
Závěr
Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že výše uvedený příspěvek vychází z právní úpravy platné do konce roku 2013 a zabývá se zpracováním daňového přiznání za zdaňovací období roku 2013. Nejsou do něj tedy promítnuty změny, které nabývají účinnosti až pro rok 2014.