Nejdůležitější změny v obchodních společnostech obcí a krajů

Obce a kraje jakožto jediní společníci akciových společností a společností s ručením omezeným jsou nuceni učinit v souvislosti s rekodifikací soukromého práva příslušná opatření tak, aby dokumentace těchto společností byla v souladu s novými právními předpisy. V případech, kdy se obce či kraje účastní na podnikání obchodních společností spolu s dalšími subjekty, je povinností představenstva (resp. jednatele), aby příslušné návrhy změn předložilo valné hromadě. Zástupci obce či kraje pak o těchto návrzích budou hlasovat na valné hromadě společnosti.

Mezi nejdůležitější kroky, které je v obchodních společnostech nutno učinit, patří úprava stanov. ZOK stanovuje, že dnem nabytí jeho účinnosti se zrušují všechna ujednání společenských smluv (rovněž stanov), která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK. ZOK dává obchodním korporacím v návaznosti na uvedené ustanovení na výběr dvě varianty jejich fungování od 1.1.2014. Buď přizpůsobit své společenské smlouvy (stanovy) úpravě ZOK nebo se zcela podřídit ZOK jako celku. V každém případě je ale nutné stanovy upravit nejpozději do 30.6.2014. Za nedodržení této lhůty hrozí obchodním korporacím v krajním případě sankce v podobě jejich zrušení a nařízení likvidace. Revize společenských smluv či stanov je tedy nezbytná. Rovněž samotné rozhodování o změnách stanov již není ze zákona vyhrazeno valné hromadě a ve stanovách tedy musí být do budoucna výslovně uvedeno, že rozhodování o změnách stanov náleží do působnosti valné hromady.

Ke změnám dochází také v problematice odměňování členů statutárních orgánů. Dle ZOK musí být veškeré odměny schváleny valnou hromadou, přičemž jiné než takto schválené plnění člen statutárního orgánu získat nemůže, a to ani jako zaměstnanec dané společnosti. Navíc i odměny sjednané před nabytím účinnosti ZOK musí schválit valná hromada, a to nejpozději do šesti měsíců od nabytí účinnosti ZOK, tedy do 30.6.2014. Je proto nutné přizpůsobit dosavadní smlouvy o výkonu funkce, příp. smlouvy o odměnách tak, aby odpovídaly současným právním předpisům. Nově musí smlouvy o výkonu funkce obsahovat mimo jiné vymezení všech složek odměn, které členovi orgánu náleží nebo mohou náležet, určení výše odměn nebo způsobu jejího výpočtu, určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku, pokud mohou být přiznány, a další upřesňující informace. Platí přitom, že pokud odměna nebude sjednána v souladu se ZOK (smlouvy nebudou do stanovené lhůty uzpůsobeny), je funkce člena orgánu bezplatná.

V souvislosti s nabytím účinnosti nových právních předpisů je třeba také uvést, že zaniká účinnost ovládacích smluv a smluv o převodu zisku uzavřených před nabytím účinnosti ZOK, a to posledním dnem účetního období závazného pro řídící osobu, který následuje bezprostředně po uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK (nezanikne-li účinnost těchto smluv dříve jinak).

S novou právní úpravou končí rovněž povinná participace zaměstnanců společnosti na volbě členů dozorčí rady. Jelikož neexistuje jednotný právní názor na to, zda je nadále participace zaměstnanců na volbě členů dozorčí rady vůbec možná, považujeme za jistější přiznat ve stanovách právo volby členů dozorčí rady pouze valné hromadě.

Zákon nově nerozlišuje akcie na listinné a zaknihované, uvádí je jako cenné papíry a zaknihované cenné papíry. Je rovněž umožněno vydávání různých druhů akcií spojených se zvláštními právy, která musí být ve stanovách popsána. Novou povinností je rovněž uvádět ve stanovách údaj o počtu hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti. Nově neexistuje povinnost vydat na nesplacené akcie zatímní listy, lze je však vydat, pokud tak určí stanovy.

ZOK ukládá akciovým společnostem povinnost zřídit internetové stránky a zveřejňovat na nich zákonem stanovené údaje (např. údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, informaci o existenci koncernu, účetní závěrku, pozvánku na valnou hromadu a jiné). U společností s ručením omezeným je zřízení internetových stránek dobrovolné; pokud je však zřídí, vztahují se na ně zveřejňovací povinnosti dle ZOK obdobně jako na akciové společnosti.

ZOK umožňuje akciové společnosti zvolit, zda bude systém vnitřní struktury společnosti dualistický či monistický. V rámci dualistické struktury je vedle valné hromady nutné zřídit představenstvo a dozorčí radu, v rámci monistické pak statutárního ředitele a jako kontrolní orgán správní radu. Obchodní společnosti, jejichž jediným akcionářem jsou obce či kraje, vycházejí zpravidla z dualistického systému. Doporučujeme tento systém ponechat a ve stanovách výslovně uvést, že byl zvolen dualistický systém řízení společnosti. V této souvislosti je třeba uvést, že dle nové právní úpravy je možné, aby představenstvo a dozorčí rada (příp. správní rada) byly koncipovány jako jednočlenné orgány.

Dle nové právní úpravy již statutární orgán nejedná jménem společnosti, nýbrž ji zastupuje.

Na základě porovnání aktuálního znění konkrétních stanov obchodních společností, jichž jsou kraje či obce jediným společníkem, a jejich souladu s novými právními předpisy doporučujeme, aby obce a kraje (resp. jejich rady při výkonu působnosti valné hromady společnosti) upravily stanovy a přijaly další nezbytná rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že není nikde uvedeno, která ustanovení ZOK mají donucující charakter, považujeme za vhodné, aby se obchodní společnosti, jejichž jediným akcionářem je obec či kraj, podrobily režimu ZOK jako celku. Výhodou tohoto postupu je právní jistota stran toho, jaká pravidla se na společnost vztahují. Pokud by k podřízení se ZOK nedošlo, na obchodní společnosti by se vztahoval jak původní obchodní zákoník¹⁾, tak ZOK, což by mohlo způsobit nejistotu, neboť jak již bylo uvedeno, není zcela jasné, od kterých ustanovení ZOK se lze odchýlit a od kterých nikoli.

K realizaci úplného podřízení se ZOK je třeba, aby nejvyšší orgán společnosti (tedy rada v působnosti valné hromady) přijal nové úplné znění stanov a aby následně byla tato skutečnost zapsána do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob. Takto provedená změna stanov nabývá účinnosti až okamžikem zveřejnění zápisu o podřízení se ZOK do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob. Je tedy nutné, aby tato skutečnost byla osvědčena veřejnou listinou (notářským zápisem).

Jak je zřejmé z výše uvedeného, rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla řadu povinností ve vztahu k obchodním společnostem, které by obce a kraje neměly podcenit. Případné nevypořádání se s novými zákonnými povinnostmi v přechodném období do 30.6.2014 může mít pro obchodní společnosti v konečném důsledku fatální následky. Co se týče samotné změny stanov, je zejména potřebné upravit je terminologicky tak, aby odpovídaly novým právním předpisům. Mezi nejdůležitější oblasti, které je nutné ve stanovách upravit, patří zejména působnost valné hromady a doplnění údajů o počtu hlasů vztahujících se k jednotlivým akciím.