Nová daň z nabytí nemovitých věcí

Vydáno: 26 minut čtení

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na minulé číslo časopisu UNES, ve kterém jsme informovali o daňových změnách od roku 2014, které se týkají neziskových subjektů. Zmíněna byla také zcela nová daň z nabytí nemovitých věcí s tím, že se jí blíže budeme věnovat právě v následujícím článku. Nejedná se však o zcela novou daň, jedná se o daň, která nahradila předchozí daň z převodu nemovitostí. Ta byla společně s celým zákonem č. 357/1992 Sb. , v platném znění, k 1.1.2014 zrušena.

Nová daň z nabytí nemovitých věcí
Ing.
Zdeněk
Morávek
daňový poradce
Daň z nabytí nemovitých věcí byla přijata zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, usnesením Poslanecké sněmovny o schválení těchto zákonných opatření byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 379/2013 Sb., Poslanecká sněmovna je schválila na své první schůzi dne 27.11.2013.
Protože se jedná o zcela novou právní úpravu, je vhodné zrekapitulovat hlavní cíle, které byly v souvislosti s jejím přijetím sledovány. Z důvodové zprávy k návrhu zákona vyplývá, že k základním cílům nové úpravy této daně patří:
1.
Přizpůsobení úpravy této daně rekodifikaci soukromého práva
Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), přináší do oblasti nemovitostí řadu změn, jednou ze zcela zásadních jsou skutečnosti, že stavba bude obecně součástí pozemku a pojem nemovitá věc bude zahrnovat i věcná práva k těmto nemovitostem. Je tedy nutné reagovat nejenom na terminologické změny (např. nemovitost je v NOZ nemovitou věcí), ale i na změny v obsahu těchto pojmů a zavedení nových právních institutů v NOZ (např. právo stavby). V oblasti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) je nutné reagovat zejména na oblast vkladu nemovitých věcí do obchodních korporací.
2.
Sjednocení osoby poplatníka na nabyvatele
Mělo by se podle důvodové zprávy, možná poněkud paradoxně, jednat o zlepšení postavení nabyvatele, a to z toho důvodu, že nemá jistotu, zda převodce daň zaplatí, a zda tedy nebude hradit daň namísto převodce z titulu ručení. Výše daně je zpravidla promítnuta do výše kupní ceny, fakticky tam může nabyvatel zaplatit daň dvakrát. To by se touto změnou mělo odstranit, současně se opustí institut ručení v oblasti úpravy této daně. Tímto také mělo dojít ke sjednocení s převažující úpravou v ostatních zemích EU. Tato úprava ale v Senátu nakonec nebyla schválena.
3.
Redukce případů povinného předkládání znaleckých posudků pro účely stanovení základu daně
Dalším cílem je další snižování počtu případů, kdy je nutné pro účely stanovení základu daně předkládat znalecký posudek. V případě běžného převáděných nemovitých věcí (rodinné domy, garáže, stavby pro rodinnou rekreaci, související pozemky k těmto stavbám atd.) by měla být sjednaná cena porovnávána se srovnávací daňovou hodnotou, jež bude primárně odvozena od tzv. směrné hodnoty, která vychází z cen běžně převáděných nemovitých věcí v daném místě a sro